ARDS – historie i současnost

Bernard G.

Acute Lung Failure – Our Evolving Understanding of ARDS.

New Engl J Med. 2017;377:507–509. doi:10.1056/NEJMp1706595.

Thompson BT, Chambers RC, Liu KD.

Acute Respiratory Distress Syndrome.

New Engl J Med. 2017;377:562–572. doi: 10.1056/NEJMra1608077.

Historie ARDS u dospělých začíná vynálezcem stetoskopu Laennecem v roce 1821 – popsal syndrom  klinicky jako anasarku plic bez srdečního selhání s akutní dušností a cyanózou a se 100% úmrtností.

Současnost se odvíjí od roku 2012, kdy byla mezinárodně konsenzuálně  přijata tzv. berlínská definice ARDS. Vypustila předchozí ALI a sjednotila ARDS dospělých s různými stupni závažnosti; sjednotila terapii a péči. Mortalita klesla z předchozích  60 % na 25 % při časné a protektivní umělé plicní ventilaci. Analogie s instilací surfaktantu novorozencům se neosvědčila, ani kortikosteroidy výskyt a závažnost neovlivnily. Byla doporučena klinická, prognosticky cílená prozíravost při sepsi, pankreatitidě, polytraumatu, při aspiraci a rozsáhlé pneumonii. Další snížení morbidity a mortality bude zřejmě obtížné a překročí dnešní terapeutický rámec.

Oba články se tématu velmi obsáhle a podrobně věnují. Výskyt ARDS se odhaduje na 10–86 případů/100 000 i ve zdravotnicky vyspělých zemích; má v 51,3 % střední závažnost, v 78,5 % vysokou závažnost, kategorizovatelnou podle FiO₂/paO₂ hodnoty. Svou roli má zřejmě i genetická dispozice. Do časné diagnostiky se zařadily nové rizikové faktory a doplnily se i laboratorní markery.

Mottem současného i budoucího pohledu je  navíc skutečnost, že ARDS je součástí celkové komplexní reakce organismu charakteru multiorgánového postižení a dysfunkce. Dlouhodobá morbidita  vzdor úvodnímu úspěšnému zvládání ARDS z pohledu plicních funkcí zůstává, ale celková rekondice je nižší než 50 %. V současné době vedou především kognitivní komplikace po dlouhodobém kritickém stavu ventilodependentních pacientů, které trvají nejméně jeden rok.

Oba články v NEJM jsou svým zpracováním i doporučeními hodny multidisciplinární pozornosti.

Připravila

doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.

e-mail: jarmiladrabkova@gmail.com