doporučení

V posledních letech se pozornost odborníků upíná k roli mikrobioty a střevní dysbiózy v rozvoji nejen funkčních poruch trávicího traktu, ale i dalších chronických onemocnění. V tomto článku přinášíme shrnutí poznatků, jež zazněly v rámci webináře Mezinárodní Schwabe Academy v listopadu 2022. Problematice se věnoval gastroenterolog profesor Martin Storr z Mnichovské univerzity Ludvíka a Maximiliána, který je současně předsedou Německé společnosti neurogastroenterologie a motility a řadu let se věnuje výzkumu zánětlivých onemocnění gastrointestinálního (GI) traktu.

Antropoložka RNDr. Petra Brukner Havelková, Ph.D., z Antropologického oddělení Národního muzea a egyptoložka Mgr. et Mgr. Veronika Dulíková, Ph.D., z Egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK v Praze jsou hlavními autorkami odborné studie o degenerativních změnách na skeletu staroegyptských písařů, která byla nedávno publikovaná v prestižním časopisu Scientific Reports. Obě nám poskytly svůj vhled do tématu a podělily se o představu dalšího pokračování slibného výzkumu.

Na konferenci „Rodíme se“, kterou v lednu uspořádala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy spolu s Fakultní nemocnicí Bulovka, zazněla v bloku věnovaném Bolesti před porodem, v jeho průběhu a po něm přednáška MUDr. Pavlíny Noskové, Ph.D., z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN v Praze. Shrnula v ní vše základní, co je o úlevě od porodní bolesti pomocí epidurální analgezie třeba vědět, vylíčila postupy, které se jí za roky osvědčily, a vyvrátila mýty, na něž v praxi stále často naráží.

Mukolytická léčba tvoří nedílnou součást komplexní terapie akutních a chronických bronchopulmonálních onemocnění. Jednou z často předepisovaných a osvědčených léčivých látek s mukolytickým účinkem je ambroxol. Jaké je současné postavení tohoto léku a co přinesly nové studie či metaanalýzy, o tom hovoříme s přednostou Ústavu farmakologie 3. LF UK v Praze doc. MUDr. Jiřím Slívou, Ph.D.

Cílem této práce je retrospektivní analýza reálných klinických dat nemocných s akutní myeloidní leukemií (AML) ve věku 18–60 let, kteří byli za uplynulých 13 let diagnostikováni a léčeni v některém ze šesti hemato-onkologických center v České republice, která v tomto období spolupracovala v rámci skupiny CELL. Data z těchto center byla porovnána s výsledky přežití nemocných léčených v klinických studiích a oproti datům z renomovaných zahraničních pracovišť. Jako zdroj dat pro analýzu byla použita databáze DATOOL-AML. V období 2007–2018 bylo v centrech skupiny CELL diagnostikováno celkem 940 nemocných ve věku 18–60 let s novou AML. U 66 % nemocných bylo možné na základě cytogenetického a molekulárně genetického vyšetření určit některý ze známých geneticky definovaných prognostických markerů. Intenzivní léčebný přístup byl zahájen u 93,6 % nemocných (N = 788), z nichž u 93,4 % (N = 736) nemocných byla jako první terapie podána indukční chemoterapie v režimu „3+7“. Kompletní remise onemocnění po ukončení indukční léčby bylo dosaženo u 72 % nemocných. Riziko časného úmrtí v průběhu indukční chemoterapie byla 4 %. Alogenní transplantace krvetvorby (HSCT) byla v první kompletní remisi provedena u 53,8 % nemocných ve středním-I riziku, 57,3 % nemocných ve středním-II riziku a 49,3 % nemocných ve vysokém riziku. Provedení alogenní HSCT v  první kompletní remisi vedlo k  významnému  prodloužení celkového přežití nemocných s normálním karyotypem a zároveň FLT3-ITD+/NPM1-, stejně jako nemocných se středně rizikovými a komplexními změnami karyotypu. Medián přežití všech nemocných v našem souboru byl 26,5 měsíce, 5 let od zjištění diagnózy se dožilo 39,2 % nemocných. Výsledky péče o mladší nemocné s AML v českých hemato-onkologických centrech korespondují s výsledky léčby dosahovanými ve velkých klinických studiích i na renomovaných zahraničních pracovištích, k čemuž podle názoru autorů při vědomí všech limitací tohoto srovnání přispívá centralizace péče o tyto nemocné do center vysoce specializované péče v České republice.