První bio­similární adalimumab –  SB5

V srpnu 2017 byl Evropskou komisí pro kontrolu léčiv (EMA) povolen ve všech indikacích originálního léčiva adalimumabu jeho první bio­similární analog, jenž je označen symbolem SB5. Do široké klinické praxe byl zaveden prakticky okamžitě, a to po vypršení ochran­ného patentu originálního léčiva, dne 10. října 2018. Povolení prvního bio­similárního adalimumabu SB5 předcházel dlouhodobý a komplikovaný proces vedoucí k průkazu tzv. bio­similarity. Tento postup byl do života uveden již v roce 2013 v souvislosti se zkoumáním prvního bio­similárního infliximabu CT-P13. Ve zkratce řečeno, proces vedoucí k průkazu „bio­similarity“ pro nové monoklonální protilátky ve srovnání s původním originálním produktem se děje zcela odlišně, než jaké jsou běžné postupy při zavádění nového, originálního léčiva. Zde je kladen extrémní důraz na preklinickou fázi zkoumání, využívající přesných analytických metod, které zahrnují precizní porovnání struktury bio­similárního léčiva, jeho fyzikálně-chemických vlastností v porovnání s originálním produktem, posouzení farmakokinetických a farmakodynamických vlastností nového produktu. Velmi podrobně se zkoumají bio­logické vlastnosti látky a její vliv na animální modely. K vlastnímu klinickému prověření účin­nosti a bezpečnosti se zpravidla využívá pouze jedna nebo dvě studie, které jsou klasické fáze III klinického hodnocení, a poté je-li výsledek příznivý, je nové bio­similární léčivo povoleno do všech indikacích původní molekuly, aniž byly provedeny specifické klinické zkoušky nového léčiva pro jednotlivé dia­gnózy. Tímto postupem došlo k enormnímu zrychlení zavedení nového bio­similárního léčiva do klinické praxe. Od prvních klinických zkoušek k zavedení do klinické praxe je zpravidla nutná doba 10 let pro originální molekuly, kdežto pro bio­similární produkty je odhadovaná doba potřebná k zavedení do praxe několik měsíců. Vedle toho je tento proces spojen s významně menšími finančními náklady, protože nejsou prováděny rozsáhlé klinické hodnocení fáze III. Stejně tomu bylo i v případě nového bio­similárního adalimumabu.

SB-5 (Imraldi®; Samsung Bioepis NL 
B. V.; Netherland) je léčivo s prokázanou bio­similaritou k originálnímu produktu adalimumab (Humira®; AbbVie Deutschland GmbH & Co. KG, Ludwigshafen, Germany). Proces vedoucí k potvrzení bio­similarity byl proveden v kontextu doporučení mezinárodních regulačních orgánů (FDA a EMA) [1,2]. Velmi významným zjištěním pro klinickou praxi je, že bio­logická dostupnost SB5 včetně základních farmakokinetických parametrů (AUC_max, AUC_last, C_max) se neodlišuje, je-li SB5 podávána v podobě před­plněného pera nebo předplněné injekční stříkačky. To umožňuje zohlednit způsob podávání léčiva podle přání a preference pa­cienta [3]. Na základě pozitivních výsledků analytických metod prokazujících bio­similaritu s originálním adalimumabem byl SB5 povolen evropskými regulačními orgány k léčbě revmatoidní artritidy, juvenilní idiopatické artritidy, ankylózující spondylitidy, psoriázy, dětské plakové psoriázy, hydrosadenitidy, Crohnovy nemoci u dospělých i dětských pa­cientů, ulcerózní kolitidy a neinfekční uveitidy.

Velká klinická studie potvrzující klinickou bezpečnost a efektivitu byla provedena na revmatických pa­cientech. Účin­nost a bezpečnost originálního adalimumabu a bio­similárního adalimumabu SB5 byly hodnoceny celkem u 542 pa­cientů s revmatoidní artritidou, naivních na bio­logickou léčbu, kteří neodpověděli dostatečně na podávání methotrexátu. Nemocní byli rozděleni do dvou skupin; v první, zahrnující celkem 269 probandů, byli exponováni léčbě SB5 a ve druhé skupině s 273 pa­cienty dostávali originální adalimumab. V týdnu 24 byli dále pa­cienti re-randomizováni buď na pokračující terapii s SB5 (n = 254), nebo byli převedeni z originálního léčiva na SB5 (ADA/ SB5 (n = 125)), nebo pokračovali v léčbě s originálním adalimumabem (ADA/ ADA (n = 129)), a to až do týdne 52. Primárními cíli studie byly efektivita, bezpečnost a imunogenita obou léčiv v týdnu 52. V obou skupinách byla pozitivní terapeutická odpověď v týdnu 52, vyjádřená podle kritéria ACR 20, u 73,4 % nemocných na SB5, resp. 78,8 % na originálním adalimumabu. Bezpečnostní profil a výskyt protilátek proti adalimumabu se v obou skupinách neodlišoval. Rovněž „switch“ z originálního na bio­similární adalimumab nevykazoval žádné negativní signály s ohledem na účin­nost a bezpečnost. Právě přímé srovnání v udržovací léčbě nemocných na SB5 s pa­cienty léčenými originálním adalimumabem a pa­cienty, kteří byli „switchováni“ (ADA-SB5), prokázalo, že převedení z originálního na bio­similární léčivo je bezpečnou a efektivní léčebnou strategií.

Zavedení nového bio­similárního léčiva také do terapie IBD je z praktických důvodů velmi důležité, protože do budoucna zlevní náklady na podávanou terapii a zvýší dostupnost bio­logické léčby pro všechny nemocné s Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou. Vzhledem k příznivým zkušenostem s bio­similárním infliximabem je zřejmé, že koncepce bio­similarity, tak jak je postulovala Evropská komise již před více než 5 lety, je zárukou vysoké spolehlivosti a bezpečnosti nových bio­similárních léčiv. Ukázalo se také, že jednostran­ný „switch“ z originálního na bio­similární produkt je v tomto případě také bezpečnou a účin­nou alternativou, která vede k ušetření finančních prostředků, které se pak mohou využít např. na nákladnější inovativní způsoby terapie IBD. To co zůstává neověřenou skutečností, je tzv. více­četný „switch“, při kterém je pa­cient exponován dalším bio­similárním léčivům ze stejné lékové skupiny, resp. originální molekuly. O tomto postupu, s ohledem na efektivitu, bezpečnost a imunogenicitu, nejsou zatím žádné přesvědčivé důkazy, které by podporovaly nebo naopak varovaly před tímto postupem. Před tím, než odborná veřejnost i plátci zdravotní péče zaujmou jednoznačné stanovisko, bude nutné vyčkat na další klinické 
zkušeností.

prof. MU Dr. Milan Lukáš, CSc.

Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty

ISCARE I. V. F., a. s.

Jankovcova 1569/ 2c

170 00 Praha 7

milan.lukas@email.cz