Je konečně na řadě primární prevence kardiovaskulárních onemocnění? – editorial

Komentář k | Editorial on

Mateřánková M et al. Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění u potomků nemocných po časném infarktu myokardu. Vnitř Lék 2017; 63(6): 398–402.

Kardiovaskulární mortalita je stále vedoucí příčinou smrti ve vyspělých státech světa a znamená stále se zvyšující finanční nároky na zdravotnickou péči. Populační a individuální preventivní opatření ke snížení rizikových faktorů by měla vést ke snížení výskytu těchto onemocnění.

Pokud si položíme otázku, zda se opravdu v naší klinické praxi věnujeme primární prevenci, odpověď bude asi rozpačitá. Kolik pracovišť opravdu aktivně vyhledává tyto ohrožené osoby s cílem nějaké smysluplné intervence?

Zdraví příbuzní osob s kardiovaskulárním onemocněním se jako vhodná intervenovaná skupina přímo nabízejí, a to ze dvou pohledů. Na jedné straně jsou to genetické faktory, které riziko onemocnění zvyšují, a na druhé straně jsou to environmentální (behaviorální) faktory, které mohou s rodinným výskytem těchto onemocnění souviset.

Bylo publikováno již více studií u dvojčat a rodinných příslušníků, které potvrzují signifikantní genetickou komponentu variability rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění [1]. V recentní studii finských autorů u 132 771 dvojčat bylo prokázáno, že u monozygotních dvojčat bylo relativní riziko pro vznik kardiovaskulárních onemocnění 1,49 (95% CI 1,40–1,57), pro vznik cévní mozkové příhody 1,81 (95% CI 1,54–2,09), nejvyšší riziko bylo prokázáno pro vznik hemoragické cévní mozkové příhody 3,53 (95% CI 2,01–5,04) [2].

Environmentální faktory se na vzniku rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění podílejí nemalou měrou. Jejich sledování je snad ještě náročnější než provádění genetických studií. V recentním systematickém review, které se věnovalo vztahům mezi „nezdravým“ dietním chováním a výskytem kardiometabolických rizikových parametrů (jako např. glykemie, inzulin, lipidový profil, homocystein a další) u dětí a adolescentů byla prokázána jejich pozitivní asociace [3]. Nicméně po adjustaci na některé proměnné byl tento vztah méně významný nebo se neprokázal. Autoři však upozorňují na některé faktory, které výsledky ovlivňují, jako je validace dotazníkového šetření, nedostatky v hodnocení složení stravy. Nicméně v závěru zdůrazňují, že je třeba pokračovat v těchto studiích, a to zejména v souvislosti s nárůstem nadváhy a obezity mezi dětmi a adolescenty.

V posledních evropských doporučeních pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění [4] je rodinná anamnéza hodnocena jako jednoduchý a levný nástroj na upřesnění vypočítaného kardiovaskulárního rizika a doporučuje se používat hlavně v hraničních případech, kdy se rozhodujeme o možné větší intervenci rizikových faktorů. Stran genetického testování jsou doporučení zdrženlivá a nedoporučují rutinní genetické testování.

V tomto čísle časopisu Vnitřní lékařství je publikován článek z plzeňského kardiologického pracoviště, který se věnuje vyšetření příbuzných osob s kardiovaskulárním onemocněním. Ukazuje nejen to, že rizikové faktory jsou u těchto osob zvýšeny, ale hlavně možnou metodiku oslovení blízkých příbuzných [5]. Podobnou metodiku jsme použili i my u našeho souboru prvostupňových příbuzných [6], ale ještě jsme ji rozšířili o intervenci rizikových faktorů a sledovali jsme pozitivní vliv této intervence po roce.

Na základě těchto poznatků je třeba dále rozvíjet hlavně spolupráci kliniků a praktických lékařů, protože právě lékaři v první linii by měli hrát v této péči nezastupitelnou úlohu.

prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA

Eliska.Sovova@fnol.cz

Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace LF UP a FN Olomouc

www.fnol.cz

Doručeno do redakce 15. 7. 2017