Testikulární lymfomy – editorial
Autoři:
Vít Procházka
Působiště autorů:
Hemato-onkologická klinika LF UP a FN Olomouc
Vyšlo v časopise:
Vnitř Lék 2017; 63(6): 386
Kategorie:
Editorialy
Komentář k | Editorial on
Motyčková M et al. Primární testikulární lymfomy. Vnitř Lék 2017; 63(6): 415–422.
Primární extranodální lymfomy varlete, též označované jako testikulární lymfomy, představují sice poměrně vzácnou kategorii nehodgkinových lymfomů, nicméně jde o jednotku mimořádně důležitou z diagnostického, terapeutického i biologického hlediska. Histopatologicky se v drtivé většině jedná o difuzní B velkobuněčný lymfom, který představuje nejčastější subtyp lymfomů v České republice [1]. Hlavním biologickým rysem, který odlišuje lymfomy testes od většiny mimouzlinových forem lymfomů, je jejich vznik v terénu imunoprivilegované tkáně. Na takových místech nedochází při setkání s cizorodým antigenem k rozvoji zánětlivé imunitní reakce, ale naopak k rozvoji tolerance vůči danému antigenu. Je mimořádně zajímavé, že lymfomy imunoprivilegované tkáně – např. testikulární a primární lymfom CNS – mají velmi podobný genetický profil, který vede k expresi ligandů programované buněčné smrti (programmed-death ligand – PD) [2]. Interakce mezi PD ligandem na lymfomu a PD receptorem na efektorových buňkách imunitního systému vede k funkční inaktivitě T-lymfocytů. Tato osa je velmi dobře známa ze solidní onkologie a ukazuje se, že blokáda PD dráhy je velmi efektivní i v terapii rezistentních forem jak testikulárního, tak primárního lymfomu CNS [3].
Dalším specifikem lymfomů imunoprivilegované tkáně je přítomnost „fyzických bariér“, které brání odtoku lymfy, čímž omezují přístup buněk imunitního systému. Tyto bariéry jsou pak v klinické praxi potenciálním terapeutickým problémem, protože znesnadňují průnik konvenčních cytostatik do nádoru. Obě tyto charakteristiky se pravděpodobně podílejí na horších výsledcích léčby testikulárních lymfomů ve srovnání s nodálními formami difuzního velkobuněčného B lymfomu.
V aktuálním čísle časopisu Vnitřní lékařství vychází důkladně zpracovaný přehledový článek, který pojednává o současném stavu vědění na poli testikulárních lymfomů [4]. Motyčková a spoluautoři kladou důraz na praktickou stránku správné a časné diagnostiky. Zabývají se velmi správně zásadními aspekty stanovení prognózy nemocných – i s ohledem na fakt, že většina nemocných jsou muži vyššího středního věku. Pasáž o léčebných metodách je probrána velmi prakticky s důrazem na současná léčebná doporučení a důležitost profylaxe CNS postižení a vyvíjející se roli adjuvantní radioterapie.
Podobný přehledový článek, zpracováním vhodně zacílený na lékaře prvního kontaktu a všeobecné internisty, zlepší povědomí o této diagnóze a bezpochyby zvýší kvalitu primární péče o tyto nemocné. V současné éře nástupu nových biologických léčiv, cílené „geneticky navigované“ léčby a nových možností radioterapie vychází tato kvalitní rešerše současného stavu poznání testikulárního lymfomu právě včas.
doc. MUDr. Vít Procházka, Ph.D.
vit.prochazka@fnol.cz
Hemato-onkologická klinika LF UP a FN Olomouc
www.fnol.cz
Doručeno do redakce 12. 6. 2017
Zdroje
1. Trněný M, Klener jr. P, Pytlík R. Maligní lymfomy – minulost, současnost a budoucnost. Klin onkol 2015; 28(Suppl 3): 55–63. Dostupné z DOI: <http://doi: 10.14735/amko20153S55>.
2. Chapuy B, Roemer MG, Stewart C et al. Targetable genetic features of primary testicular and primary central nervous system lymphomas. Blood 2016; 127(7): 869–881. Dostupné z DOI: <http://doi: 10.1182/blood-2015–10–673236>.
3. Nayak L, Iwamoto FM, LaCasce A. PD-1 blockade with nivolumab in relapsed/refractory primary central nervous system and testicular lymphoma. Blood 2017; 129(23): 3071–3073. Dostupné z DOI: <http://doi: 10.1182/blood-2017–01–764209>.
4. Motyčková M, Vosáhlová V, Belada D et al: Primární testikulární lymfomy. Vnitř Lék 2017; 63(5): 415–422.
Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařstvíČlánek vyšel v časopise
Vnitřní lékařství
2017 Číslo 6
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
- Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
Nejčtenější v tomto čísle
- Primární testikulární lymfomy
- Úskalia stanovenia vitamínu D
- Inzulinová pumpa u diabetu 2. typu: léčba zaměřená na B-buňku
- Trombóza a malignita – editorial