Prediktory kvality života u českých pacientek po léčbě karcinomu prsu se zaměřením na dovednosti zvládání zátěže

English version

Autoři: Jiří Jarkovský ¹; Kateřina Skřivanová ²; Klára Benešová ¹; Lenka Šnajdrová ¹; Jakub Gregor ¹; Hana Peterková ³; Marcela Bendová ⁴; Dagmar Brančiková ⁵; Nela Elfmarková ⁶; Tomáš Svěrák ⁶; Ľubomíra Anderková ⁶; Luboš Minář ⁴; Markéta Protivánková ⁵; Jan Nedvěd ³; Ladislav Dušek ¹; Lydia Temoshok ⁷
Působiště autorů: Institute of Biostatistics and Analyses, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic ¹; Department of Clinical Psychology of University Hospital Brno, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic ²; Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic ³; Department of Obstetrics and Gynaecology, University Hospital Brno and Masaryk University, Brno, Czech Republic ⁴; Department of Internal Medicine, Haematology and Oncology, University Hospital Brno and Masaryk University, Brno, Czech Republic ⁵; Faculty of Medicine and Applied Neuroscience Research Group, Central European Institute of Technology, Masaryk University (CEITEC MU), Brno, Czech Republic ⁶; University of Maryland, Catonsville, MD, USA ⁷
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2017; 63(6): 389-396
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíle práce:
Studie hodnotí prognostický význam charakteristik pacientek s karcinomem prsu (dovednosti zvládání zátěže, BMI, věk) a jejich onemocnění (stadium onemocnění, relaps) pro kvalitu života (QoL) po léčbě.

Soubor a metody:
Do studie bylo zahrnuto 120 pacientek po léčbě karcinomu prsu. Ke zdraví vztažená kvalita života byla hodnocena českou verzí FACT-B a SF-36; jako doplňující informace bylo použito dotazníku životní spokojenosti. Dovednosti zvládání zátěže byly hodnoceny pomocí SVF-78. Průměrná doba od diagnózy do zahájení studie byla v našem souboru žen 5,3 let. Statistická analýza: Faktory ovlivňující QoL byly hodnoceny jednorozměrnou a vícerozměrnou lineární regresí.

Výsledky:
Byl zjištěn vztah celkově negativní strategie definované SVF-78 (Úniková tendence, Rezignace a Sebeobviňování) s nižší hodnotou většiny komponent použitých QoL metod, přičemž Rezignace byla zjištěna jako strategie s největším negativním vlivem. Aktivní řešení problému (Kontrola situace a Pozitivní sebeinstruování) bylo spjato s lepší QoL. Pokročilejší stadia a rekurence onemocnění byly spjaty s významným poklesem některých komponent QoL.

Závěr:
Naše výsledky naznačují významnou prediktivní sílu charakteristik onemocnění i pacientů včetně dovedností zvládání zátěže pro QoL po léčbě u českých pacientek přeživších onemocnění karcinomem prsu.

Klíčová slova:
dovednosti zvládání zátěže – lineární regresní model – predikce kvality života – přeživší karcinom prsu – rezignace

Zdroje

1. Ferrell BR, Dow KH, Grant N. Measurement of the quality of life in cancer survivors. Qual Life Res 1995; 4(6): 523–531.

2. Scieszka M, Zelinski M, Machalski M et al. Quality of life in cancer patients treated by chemotherapy. Neoplasma 2000; 47(6): 396–399.

3. Hewitt ME, Herdman R, Holland JC et al. Meeting psychosocial needs of women with breast cancer. National Academies Press: Washington, D.C. 2004. ISBN 978–0-309–09129–9.

4. Dušek L, Mužík J, Kubásek M et al. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online] 2007. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW: http://www.svod.cz.

5. Dušek L, Mužík J, Malúšková D et al. Cancer incidence and mortality in the Czech Republic. Klin Onkol 2014; 27(6): 406–423. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.14735/amko2014406>.

6. De Aguiar SS, Bergmann A, Mattos IE. Quality of life as a predictor of overall survival after breast cancer treatment. Qual Life Res 2014; 23(2): 627–637. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s11136–013–0476–8>.

7. Hyphantis T, Almyroudi A, Paika V et al. Anxiety, depression and defense mechanisms associated with treatment decisional preferences and quality of life in non-metastatic breast cancer: a 1-year prospective study. Psychooncology 2013; 22(11): 2470–2477. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1002/pon.3308>.

8. Lee MC, Bhati RS, von Rottenthaler EE et al. Therapy choices and quality of life in young breast cancer survivors: a short-term follow-up. Am J Surg 2013; 206(5): 625–631. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.amjsurg.2013.08.003>.

9. Lundh MH, Lampic C, Nordin K et al. Changes in health-related quality of life by occupational status among women diagnosed with breast cancer-a population-based cohort study. Psychooncology 2013; 22(10): 2321–2331. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1002/pon.3285>.

10. von Blanckenburg P, Schuricht F, Albert US et al. Optimizing expectations to prevent side effects and enhance quality of life in breast cancer patients undergoing endocrine therapy: study protocol of a randomized controlled trial. BMC Cancer 2013; 13: 426. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1186/1471–2407–13–426>.

11. Ivanauskiene R, Padaiga Z, Simoliuniene R et al. Well-being of newly diagnosed women with breast cancer: which factors matter more? Support Care Cancer 2014; 22(2): 519–526. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s00520–013–2005–2>.

12. Herndon JE, Kornblith AB, Holland JC et al. Effect of socioeconomic status as measured by education level on survival in breast cancer clinical trials. Psychooncology 2013; 22: 315–323. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1002/pon.2094>.

13. Folkman S, Lazarus RS, Gruen RJ et al. Appraisal, coping, health status, and psychological symptoms. J Pers Soc Psychol 1986; 50(3): 571–579.

14. Zachariae R, Jensen AB, Pedersen C et al. Repressive coping before and after diagnosis of breast cancer. Psychooncology 2004; 13(8): 547–561.

15. Beresford TP, Alfers J, Mangum L et al. Cancer survival probability as a function of ego defense (adaptive) mechanisms versus depressive symptoms. Psychosomatics 2006; 47(3): 247–253.

16. The NCI Dictionary of Cancer Terms. National Cancer Institute. Dostupné z WWW: <https://www.cancer.gov/publications/dictionaries/cancer-terms>.

17. Cella DF, Tulsky DS, Gray G et al. The Functional Assessment of Cancer Therapy scale: development and validation of the general measure. J Clin Oncol 1993; 11(3): 570–579.

18. Ware JE, Sherbourne CD. The MOS 36-item short-form health survey (SF-36). I. Conceptual framework and item selection. Med Care 1992; 30(6): 473–483.

19. Sobotik Z. Our experience with the use of the preliminary Czech version of the US questionnaire on health (SF-36). Zdravotnictvi v Ceske republice 1998; 1(1–2): 50–54.

20. Fahrenberg J, Myrtek M, Schumacher J et al. Questionnaire of Life Satisfaction. Testcentrum: Prague, Czech Republic 2001.

21. Janke W, Erdmann G. Strategies for stress coping. Testcentrum: Prague, Czech Republic 2003.

22. van Laarhoven HWM, Schilderman J, Bleijenberg G et al. Coping, Quality of Life, Depression, and Hopelessness in Cancer Patients in a Curative and Palliative, End-of-Life Care Setting. Cancer Nurs 2011; 34(4): 302–314. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1097/NCC.0b013e3181f9a040>.

23. Watson M, Homewood J, Haviland J. Coping response and survival in breast cancer patients: A new analysis. Stress and Health 2012; 28(5): 376–380. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1002/smi.2459>.

24. Bennett K, Compas B, Beckjord E et al. Self-Blame and distress among women with newly diagnosed breast cancer. J Behav Med 2005; 28(4): 313–323. Dostupné z DOI: .

25. Friedman LC, Barber CR, Chang J et al. Self-blame, self-forgiveness, and spirituality in breast cancer survivors in a public sector setting. J Cancer Educ 2010; 25(3): 343–348. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s13187–010–0048–3>.

26. Shapiro JP, McCue K, Heyman EN et al. Coping-related variables associated with individual differences in adjustment to cancer. J Psychosoc Oncol 2010; 28(1): 1–22. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1080/07347330903438883>.

27. Blanchard CM, Stein K, Courneya KS. Body Mass Index, Physical Activity, and Health-Related Quality of Life in Cancer Survivors. Med Sci Sports Exerc 2010; 42(4): 665–671. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1249/MSS.0b013e3181bdc685>.

28. Paxton RJ, Phillips KL, Jones LA et al. Associations among physical activity, body mass index, and health-related quality of life by race/ethnicity in a diverse sample of breast cancer survivors. Cancer 2012; 118(16): 4024–4031. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1002/cncr.27389>.

29. Peuckmann V, Ekholm O, Rasmussen NK et al. Health-related quality of life in long-term breast cancer survivors: Nationwide survey in Denmark. Breast Cancer Res Treat 2007; 104(1): 39–46. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s10549–006–9386–6>.

30. Revannasiddaiah S, Rao N, Susheela SP et al. Quality of life assessment in breast cancer patients: The need for stratification of patients, and of the use of appropriate questionnaires. J Cancer Res Ther 2013; 9(4): 760. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.4103/0973–1482.126496>.