Screening potomků osob s časnou manifestací ICHS – editorial

Komentář k | Editorial on

Mateřánková M et al. Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění u potomků nemocných po časném infarktu myokardu. Vnitř Lék 2017; 63(6): 398–402.

V tomto čísle publikovaná práce Mateřánková M et al Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění u potomků nemocných po časném infarktu myokardu se věnuje zásadnímu problému. Rizikové faktory kardiovaskulárních (KV) onemocnění aterosklerotického původu co do prevalence i co do tíže výrazně narůstají s věkem stejně jako nemocnost a úmrtnost na tato KV onemocnění. Pokud by se zdařilo nárůst KV rizikových faktorů s věkem brzdit či dokonce eliminovat, lze oprávněně předpokládat, že by se stoupajícím věkem progredovala nemocnost a úmrtnost na KV onemocnění podstatně méně. Nelze ovšem pominout genetické faktory predispozice ke KV onemocněním – zde je profylaxe podstatně složitější.

Publikovaná práce zjišťovala, kdy se zvýšené kardiovaskulární riziko u potomků nemocných po časném infarktu myokardu objevuje a kdy je tedy racionální ho intervenovat. Nikoliv překvapivě a v souhlasu s předchozími studiemi [1–5] nachází u potomků nemocných s časnými projevy ICHS proti kontrolní populaci vyšší prevalenci KV rizikových faktorů, a to jak základních rizikových faktorů (RF): vyšší krevní tlak, vyšší prevalenci hypertenze, vyšší LDL-cholesterol a triglyceridemii, tak faktorů přímo spojených se špatným životním stylem: kouření, vyšší hmotnost i vyšší prevalenci zvýšené glykemie nalačno, a to již v mladším věku (průměrný věk v souboru potomků byl 28,7 roku). Práce nachází ve skupině potomků oproti kontrolní skupině zvýšenou tepennou tuhost aorty, obdobně starší práce nalezly ve skupině potomků cévní postižení a zvýšenou tloušťku intima-media karotid [6,7]. Také vypočtené celkové KV riziko podle systému SCORE bylo ve skupině potomků oproti kontrolní skupině vyšší.

Další dříve publikované práce dokumentují zvýšenou morbiditu a mortalitu na KV onemocnění u potomků pacientů s prokázanou ICHS. Vyšší riziko představuje anamnéza matek než otců, riziko dále výrazně narůstá při výskytu ICHS u více členů rodiny. K manifestaci KV onemocnění dochází dříve než u osob bez rodinné zátěže. Relativní podíl genetické predispozice a sdíleného životního stylu nelze však přesně stanovit a zřejmě se v jednotlivých rodinách liší [8–12].

Řada kardiovaskulárních guidelines doporučuje screening potomků pacientů s předčasným KV onemocněním, zejména pacientů s časným infarktem [13]. Tento postup je postupem primární prevence u osob s vysokým rizikem. (V rámci KV prevence lze definovat 3 modely: primární populační, primární u vysoce rizikových osob a sekundární prevenci). Screening potomků osob s předčasným KV onemocněním (ICHS prokázána u mužů před 55., u žen před 60. rokem věku; tato studie zvolila kritérium AIM před 50. rokem věku) má proti víceméně nahodilému vyhledávání osob s vysokým rizikem (anamnéza, komorbidity, laboratorní hodnoty atd) několik výhod. Rodinní příslušníci jsou zpravidla alarmováni víceméně nečekanou příhodou v rodině, a jsou tedy více nakloněni spolupráci s lékaři, mají i lepší komplianci. Osoby propouštěné z nemocnice po časném AIM apod by měly být upozorněny na potřebu screeningového vyšetření potomků, popřípadě i sourozenců a partnerů. V tomto vzorku populace, jak dokládá i publikovaná práce, lze očekávat vyšší kardiovaskulární riziko i vyšší riziko kardiovaskulárních příhod včetně fatálních (minimálně dvojnásobné proti ostatní populaci). Kontrola rizikových faktorů a další kardiologická léčba by mohla dále snížit prevalenci AIM a další KV morbiditu a mortalitu [8].

Problematika časného AIM je ovšem širší, vedle základních rizikových faktorů, zejména kouření, familiární hypercholesterolemie a prokoagulačních stavů jsou to další, relativně vzácnější nozologické entity, např. strukturální onemocnění tepen (svalové můstky a anomální odstupy koronárních tepen), zánětlivá onemocnění cévní stěny (Kawasakiho choroba a další), systémová onemocnění pojiva, malignity, užívání omamných psychotropních látek, z nichž některé mají vazokonstrikční účinky (kokain a u nás také pervitin), antifosfolipidemický syndrom a další, po kterých je třeba cíleně pátrat [14].

Navzdory doporučením se screening potomků osob s časnou manifestací ICHS nedaří, tato cílová skupina je oslovována minimálně [3,8,15,16]. Pokud jsou osloveni, je další prevence méně úspěšná v důsledku nižší kompliance, zejména u nižších sociálních/méně edukovaných vrstev [17].

Se znalostí zvýšeného rizikového profilu (dokumentovala to i publikovaná studie) a horší prognózy potomků osob s časnou manifestací ICHS je v této subpopulaci jednoznačně indikována cílená režimová a eventuálně i medikamentózní primárně preventivní péče jako nákladově efektivní a racionální postup. Další péče o tyto pacienty se odvíjí od řádně vyhodnocené a uzavřené hospitalizace pacienta s časnou manifestací ICHS.

doc. MUDr. Jan Bruthans, CSc., FESC

jan.bruthans@seznam.cz

Centrum kardiovaskulární prevence 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice,

Praha

www.ftn.cz

Doručeno do redakce 13. 6. 2017