Nové registrace EMA
Autoři:
doc. MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.
Působiště autorů:
Ústav farmakologie, 3. LF UK, Praha
Vyšlo v časopise:
Svět praktické medicíny, 5, 2023, č. 5, s. 6-7
Kategorie:
Medicína ve světě: aktuality
V tomto 18. díle našeho seriálu o nových registracích se zaměříme opět na sofistikované léky, jako je nový inhibitor Janusovy kinázy momelotinib pro léčbu myelofibrózy, monoklonální protilátka rozanolixizumab používaná k léčbě myasthenia gravis, selektivní inhibitor mitogenem aktivované proteinové kinázy 1 a 2 trametinib, který byl doporučen k léčbě gliomu i u pediatrických pacientů, a exagamglogen autotemcel – genová terapie používaná k léčbě srpkovité anemie a beta-talasemie. Rovněž je zde uveden omaveloxolon, jenž je určen k léčbě Friedreichovy ataxie – vzácného dědičného neurodegenerativního onemocnění, které postihuje přibližně jednoho z 50 000 lidí, a selektivní modulátor sfingosin-1-fosfátového (S1P) receptoru etrasimod k léčbě ulcerózní kolitidy.
Inovace v léčbě myelofibrózy
Primární myelofibróza (PMF) a sekundární myelofibróza jsou BCR-ABL1-negativní myeloproliferativní novotvary, které způsobují fibrózu kostní dřeně a související klinické nálezy.
Pacienti typicky pociťují bolest břicha/plnost ze splenomegalie, příznaky související s anemií a jinými cytopeniemi, konstituční příznaky a mohou mít trombózu nebo krvácení, projevy extramedulární hematopoezy a/nebo nálezy související s transformací na akutní myeloidní leukemii.
Cílem léčby myelofibrózy je zmírnění symptomů, prevence komplikací a prodloužení přežití. Prognóza je obecně špatná. V listopadu letošního roku CHMP přijala kladné stanovisko doporučující udělení registrace pro léčivou látku momelotinib (přípravek Omjjara, dostupný ve formě potahovaných tablet o obsahu 100, 150 a 200 mg účinné látky), určenou k léčbě splenomegalie nebo symptomů souvisejících s onemocněním u dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou anemií, kteří mají primární myelofibrózu, myelofibrózu po polycythaemia vera, popř. postesenciální trombocytemickou myelofibrózu.1 Antineoplastická aktivita momelotinibu je spojena se selektivní inhibicí Janusových kináz (JAK) zapojených do zprostředkování signalizace řady cytokinů a růstových faktorů, které jsou důležité pro hematopoezu a imunitní funkce.1
Ve svém stanovisku se CHMP mj. opírá o závěry realizovaných klinických studií MOMENTUM, SIMPLIFY-1 a SIMPLIFY-2. Léčebný účinek momelotinibu oproti ruxolitinibu na dosaženou míru odpovědi ve 24. týdnu (snížení objemu sleziny ≥ 35 %/snížení celkového symptomového skóre ≥ 50 %/nezávislost na transfuzi) byl numericky srovnatelný nebo lepší u pacientů s trombocytopenií oproti celkové populaci dosud neléčené inhibitory JAK; míra byla zachována s momelotinibem u trombocytopenických pacientů, ale oslabena ruxolitinibem (momelotinib: 27 %/28 %/67 % celkově oproti 39 %/35 %/61 % v trombocytopenické skupině; ruxolitinib: 29 %/42 %/49 % celkově oproti 0 %/22 %/39 % v trombocytopenické skupině). Na rozdíl od ruxolitinibu si momelotinib po celou dobu léčby udržoval vysokou intenzitu dávek.2
Inovace u myasthenia gravis
CHMP se staví rovněž kladně k rozšíření farmakoterapeutických možností u roztroušené sklerózy. Zatímco koncem léta posvětila schválení zilucoplanu, v listopadu se kladně staví k další léčivé látce, a sice rozanolixizumabu (Rystiggo). Jedná se o vysoce afinitní humanizovanou monoklonální protilátku imunoglobulinu G4 namířenou proti lidskému neonatálnímu Fc receptoru (FcRn). Rozanolixizumab podávaný subkutánně je vyvíjen společností UCB Pharma pro léčbu autoimunitních onemocnění a své první schválení získal 27. června 2023 v USA pro léčbu generalizované myasthenia gra vis (gMG) u dospělých, kteří jsou antiacetylcholinový receptor (AChR), resp. MuSK (svalově specifická tyrosinkináza) pozitivní. Pokračuje však současně jeho klinický vývoj v léčbě autoimunitní encefalitidy inaktivované gliomem bohatým na leucin a těžkého syndromu fibromyalgie.3
Rozanolixizumab snižuje koncentraci patogenních autoprotilátek IgG spojených s gMG inhibicí vazby IgG na FcRn, čímž stimuluje intracelulární degradaci IgG a zabraňuje recyklaci IgG na buněčný povrch. S odkazem na závěry publikovaných studií4 je indikován jako přídavek ke standardní léčbě generalizované myasthenia gravis (gMG) u dospělých pacientů s pozitivními protilátkami proti acetylcholinovému receptoru (AChR) nebo proti MuSK. Oproti placebu výrazně snižoval tíži onemocnění, přičemž nejčastěji pozorovanými nežádoucími účinky byly bolest hlavy, průjem a pyrexie.
Inovace v léčbě gliomu
Pamatovalo se i na dětské pacienty. Látka trametinib (Spexotras) byla doporučena ke schválení k léčbě dětských pa cientů ve věku od jednoho roku a starších s gliomem nízkého i vysokého stupně, vždy v kombinaci s dabrafenibem. Gliomy, heterogenní skupina histologicky odlišných nádorů, tvoří přibližně 45 % všech dětských nádorů centrálního nervového systému. Základem léčby dětského gliomu nízkého stupně malignity je maximálně bezpečná resekce. Často jsou však nutné další terapie v případě, že nádory nejsou přístupné úplné resekci, progredovaly nebo recidivovaly. Přestože současné terapie nabízejí pětileté celkové přežití přibližně 95 %, u pacientů, kteří podstupují chemoterapii, dochází často k mnohočetným relapsům nebo progresi a zhoršení funkčního stavu, včetně poškození zraku a hypotalamické dysfunkce. Kromě toho je radioterapie spojena s rizikem dlouhodobých neurologických a kognitivních poruch, a je proto obecně vyhrazena pro starší pacienty po vyčerpání méně toxické léčby.
Nádorová mutace BRAF V600E byla detekována u 15 až 20 % dětských gliomů nízkého stupně, nejčastěji u podtypů pleomorfního xantoastrocytomu, pilocytárního astrocytomu a gangliogliomu. Ukázalo se, že vede ke konstitutivní aktivaci signální dráhy mitogenem aktivované proteinkinázy (MAPK). Dabrafenib je selektivní inhibitor zacílený na mutace BRAF V600 a trametinib je inhibitor MEK1–2. Kombinace těchto dvou léků vedla ke zvýšenému klinickému přínosu a snížení výskytu kožních nežádoucích účinků u dospělých se solidními nádory.5
Právě v kombinaci s dabrafenibem je trametinibem dosahována vyšší míra celkové odpovědi (ORR; 46,6 % vs. 10,8 %) a přežití bez progrese (PFS; 20,1 vs. 7,4 měsíce) ve srovnání s chemoterapií karboplatinou a vinkristinem pro gliom nízkého stupně a ORR 56,1 % a trvání odpovědi (DOR) 22,2 měsíce, měřeno ve studii s jedním ramenem pro gliom vysokého stupně. Nejčastějšími nežádoucími účinky trametinibu v kombinaci s dabrafenibem byly pyrexie, vyrážka, bolest hlavy, zvracení, únava, suchá kůže, průjem, krvácení, nauzea, akneiformní dermatitida, neutropenie, bolest břicha a kašel.5
První CRISPR
Vstřícný postoj amerického Úřadu pro potraviny a léčiva (FDA) je v prosinci letošního roku následován obdobným postojem CHMP (v režimu PRIME) ve vztahu k prvnímu léčivému přípravku založenému na editaci genů metodou CRISPR/Cas9.
Exagamglogen autotemcel (Casgevy) je indikován k léčbě beta-talasemie závislé na transfuzi a těžké srpkovité anemie u pacientů ve věku 12 let a starších, pro které je vhodná transplantace krvetvorných buněk a vhodný dárce není dostupný.
Tato nová terapie může pacienty zbavit zátěže častých transfuzí a bolestivých vazookluzivních krizí, ke kterým dochází, když srpkovité červené krvinky blokují malé krevní cévy, a má potenciál výrazně zlepšit kvalitu jejich života.
Casgevy je buněčný léčivý přípravek pro genovou terapii využívající technologii CRISPR/Cas9 k úpravě vlastních krevních kmenových buněk pacienta. Jedná se o personalizovanou jednorázovou léčbu, která zahrnuje mobilizaci kmenových buněk kostní dřeně z krve pacienta. Editace genu CRISPR najde specifickou sekvenci DNA uvnitř buňky. Pomocí „molekulárních nůžek“ k přesným střihům umožňuje přidání, odstranění nebo změnu genetického materiálu v tomto konkrétním místě genomu buněk. Kmenové buňky jsou tak upravovány v oblasti genu BCL11A, která obvykle brání produkci fetálního hemoglobinu (HbF). Takto modifikované buňky jsou pak infundovány zpět nemocnému, přičemž snížení transkripce genu BCL11A vede ke zvýšení produkce HbF a tím i k zajištění funkčního hemoglobinu.6
Za zmínku též jistě stojí
Závěrem alespoň ve zkratce uveďme kladná stanoviska CHMP pro omaveloxolon (Skyclarys) a etrasimod (Velsipity). První z nich ve formě tobolek je určen k léčbě Friedreichovy ataxie u osob starších 16 let. Omaveloxolon aktivuje dráhu podobnou nukleárnímu faktoru (erythroid-derived 2) 2 (Nrf2), která se podílí na buněčné odpovědi na oxidační stres. Přesný mechanismus, kterým omaveloxolon uplatňuje svůj terapeutický účinek u pacientů s Friedreichovou ataxií, nicméně není znám, ale jelikož je aktivita Nrf2 u pacientů s Friedreichovou ataxií snížena, není vyloučen jeho aktivační vliv právě na Nrf2.
Etrasimod ve formě tablet je indikován k léčbě pacientů ve věku 16 let a starších se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou, kteří neměli adekvátní odpověď na dosavadní léčbu, pozbyli odpověď nebo netolerovali buď konvenční, nebo biologickou léčbu. Mechanismus, jímž etrasimod vykazuje terapeutické účinky u ulcerózní kolitidy, není znám, ale může zahrnovat snížení migrace lymfocytů do míst zánětu, protože selektivní vazba etrasimodu na receptory S1P 1, 4 a 5 částečně a reverzibilně blokuje výstup lymfocytů z lymfatických orgánů. Přínosem léčby je dosažení remise ulcerózní kolitidy u pacientů se středně těžkým až těžkým onemocněním, normalizace frekvence stolice a krvácení z konečníku a navození endoskopického hojení.7
Zdroje
1. Keam SJ. Momelotinib: first approval. Drugs 2023;83(18):1709–1715.
2. Kiladjian JJ, Vannucchi AM, Gerds AT, et al. Momelotinib in myelofibrosis patients with thrombocytopenia: post hoc analysis from three randomized phase 3 trials. Hemasphere 2023;7(11):e963.
3. Hoy SM. Rozanolixizumab: first approval. Drugs. 2023;83(14):1341–1347.
4. Bril V, Drużdż A, Grosskreutz J, et al. Safety and efficacy of rozanolixizumab in patients with generalised myasthenia gravis (MycarinG): a randomised, double-blind, placebo-controlled, adaptive phase 3 study. Lancet Neurol 2023;22(5):383–394.
5. Bouffet E, Hansford JR, Garrè ML, et al. Dabrafenib plus trametinib in pediatric glioma with BRAF V600 mutations. N Engl J Med 2023;389(12): 1108–1120.
6. First gene editing therapy to treat beta thalassemia and severe sickle cell disease. Dostupné z: https://www.ema.europa.eu/en/news/first-gene-editing-therapy-treat-beta-thalassemia-and-severe-sickle-cell-disease (accessed: 20/12/2023).
7. Meeting highlights from the Committee for Medicinal Products for Human Use (CHMP) 11–14 December 2023. Dostupné z: https://www.ema.europa.eu/en/news/meeting-highlights-committee-medicinal-products-human-use-chmp-11-14-december-2023-0 (accessed: 20/12/2023).
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospěléČlánek vyšel v časopise
Svět praktické medicíny
2023 Číslo 5
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Antidepresiva skupiny SSRI v rukách praktického lékaře
- Srovnání antidepresiv SSRI, mirtazapinu a trazodonu z hlediska nežádoucích účinků
Nejčtenější v tomto čísle
- Vakcína Abrysvo – nové možnosti prevence RS virových onemocnění49
- Odborná doporučení v klinické praxi Management srdečního selhání: aktualizovaná doporučení AHA/ACC
- Jak předcházet nealkoholovému ztukovatění jater?
- Revmatoidní artritida: nejdůležitější informace pro praxi