5 – Indukce remise CD – ostatní
Autoři:
MUDr. Miroslava Adamcová 1; MUDr. Milan Bajer, Ph.D. 2; MUDr. Kateřina Bajerová, Ph.D. 2; Doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D. 1; MUDr. Petr Dědek, Ph.D. 3; MUDr. Ondřej Hradský, Ph.D. 1; MUDr. Eva Karásková 4; MUDr. Lucie Kavalcová 5; MUDr. Katarína Mitrová 1; MUDr. Silvie Netvalová 6; Prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc. 1; Doc. MUDr. Oldřich Pozler, CSc. 3; MUDr. Jan Schwarz 7; MUDr. Peter Szitányi, Ph.D. 8; Prof. MUDr. Richard Škába, CSc. 5; MUDr. Astrid Šuláková 9
Působiště autorů:
Pediatrická klinika UK 2. LF a FN Motol, Praha
1; Pediatrická klinika, FN Brno
2; Dětská klinika, FN a LF UK, Hradec Králové
3; Dětská klinika LP UP a FN Olomouc
4; Klinika dětské chirurgie UK 2. LF a FN Motol, Praha
5; Pediatrická klinika TNsP, Praha
6; Dětská klinika FN a LF UK, Plzeň
7; Klinika dětského a dorostového lékařství UK 1. LF a VFN, Praha
8; Klinika dětského lékařství OU LF a FN Ostrava
9
Vyšlo v časopise:
Čes-slov Pediat 2012; 67 (Suppl 2): 17.
Vedoucí redaktor textu: doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D.
1. Úloha 5-ASA (mesalazinu), sulfasalazinu, antibiotik (ATB) a probiotik v indukci remise CD u dětí není jasná, neboť není dostatek relevantních pediatrických studií.
2. V současné době nejsou 5-ASA považovány za klinicky účinnější nežli placebo, proto nejsou v monoterapii u dětí s CD doporučovány.
3. Topicky působící formy 5-ASA mohou být účinné u mírně až středně aktivní levostranné CD kolitidy jako doplňková terapie v kombinaci s jinou indukční léčbou.
4. ATB jsou vhodná pouze pro řešení septických komplikací, příznaků způsobených bakteriálním přerůstáním nebo při postižení perinea a léčbě píštělí a abscesů.
5. Nejsou důkazy o účinnosti probiotik k navození remise CD.
Aminosalicyláty
Nejsou dostatečná data pro nebo proti používání aminosalicylátů v indukci remise CD u dětí. Na základě metaanalýz placebem kontrolovaných studií v současné době není mesalazin považován za klinicky účinnější nežli placebo při ileálním či kolickém postižení CD. Místo působení 5-ASA záleží na nosiči účinné látky, ze které je uvolňován. Topicky působící formy 5-ASA mohou být účinné u mírně a středně aktivní levostranné CD kolitidy v kombinaci s jinou indukční léčbou CD. V monoterapii nejsou aminosalicyláty u dětí s CD doporučovány vzhledem k tomu, že nízký věk v době diagnózy onemocnění je významný rizikový faktor progrese onemocnění.
Vysoké dávky 5-ASA mohou být účinné při mírné aktivitě CD (mesalazin 50–100 mg/kg/d, max. 3–4 g/d nebo sulfasalazin 40–60 mg/kg/d, max. 3 g/d, při toleranci až 100 mg/kg/d). V jedné studii u dospělých byl prokázán pozitivní léčebný efekt 5-ASA (mírné snížení CDAI indexu). Efekt byl pozorován při užití Pentasy 4 g na ileitidu, ileokolickou a kolickou formu, Sulfasalazinu 3–6 g/d při postižení tlustého střeva, Asacolu 3,2 g/d při ileokolickém a kolickém postižení. Klinický význam této studie je však diskutabilní.
Podrobné informace o aminosalicylátech jsou uvedeny v kapitolách týkajících se léčby UC.
Antibiotika
Nejsou pediatrická data pro užití ATB či antituberkulotik k navození remise CD. Použití ATB k navození remise se vzhledem k vedlejším účinkům nedoporučuje. Klinické studie naznačují, že metronidazol má v navození remise obdobnou účinnost jako placebo. Ciprofloxacin má obdobnou účinnost jako mesalazin. Širokospektrá ATB (zejm. aminopeniciliny) zvyšují riziko infekce Clostridium difficile. Užití antituberkulotik v indukci remise CD nelze doporučit.
ATB jsou vhodná k řešení septických komplikací, při perineálním postižení, píštělích (event. v kombinaci s chirurgickou léčbou), strikturách či bakteriálním přerůstání. Používány jsou následující preparáty:
- Metronidazol v dávce 7,5 mg/kg à 8 hod.
- Ciprofloxacin v dávce 5 mg/kg à 12 hod.
Při fistulující formě či perianálním postižení je doporučováno užití alespoň 6 týdnů. Metronidazol by neměl být podáván déle než 12 týdnů pro riziko vzniku periferní neuropatie při dlouhodobém podávání.
Ostatní terapeutické možnosti
Neexistuje dostatek důkazů o tom, že probiotika jsou účinná k navození remise CD. Použití dalších terapeutických modalit (cyklosporin, takrolimus, mykofenolát, thalidomid, sargramostim, natalizumab, certolizumab pegol, vedolizumab, aferéza granulocytů a autologní transplantace krvetvorných buněk) lze zvážit u pacientů nereagujících na žádnou jinou terapii. Vzhledem k potenciálním rizikům těchto terapeutických modalit by jejich použití mělo být vyhrazeno pro případy, kdy selhala veškerá konvenční léčba a pacient není vhodným kandidátem chirurgické léčby (viz refrakterní CD).
Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorostČlánek vyšel v časopise
Česko-slovenská pediatrie
2012 Číslo Suppl 2
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Syndrom Noonanové: etiologie, diagnostika a terapie
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
Nejčtenější v tomto čísle
- 1 – Doporučený postup PRO diagnostiKU IBD
- 17 – Fulminantní kolitida (acute severe colitis, ASC) a toxické megakolon (TM)
- 22 – Pouchitida
- 6 – Udržovací léčba CD – azathioprin (AZA)/6-merkaptopurin (6-MP)