Životní jubileum prof. Josefa Špačka

Dne 15. ledna t.r. oslavil své sedmdesáté narozeniny prof.  MUDr. Josef Špaček, DrSc. z Fingerlandova ústavu patologie v Hradci Králové.

Jubilantova cesta k oboru patologie nebyla jednoduchá. Již během studií na královéhradecké lékařské fakultě byl zapojen do činnosti katedry histologie a embryologie, postupně jako demonstrátor, pomocná vědecká síla a pomocný asistent. Nebylo proto divu, že po promoci v roce 1964 zůstal na tomto pracovišti a jeho kariéra se začala vyvíjet směrem jednoznačně akademicko-pedagogickým, s metodickým zaměřením na elektronovou mikroskopii. Slibný vývoj byl však hrubě narušen invazí vojsk varšavské smlouvy v srpnu 1968 a následným „normalizačním“ procesem. Špaček byl obviněn za své veřejné i politické postoje v tomto období a byl perzekuován – byl mu zastaven platový postup, ­nesměl učit (byl převeden na vědeckou funkci), nebyl mu vydán diplom kandidáta věd (přičemž dizertační práci obhájil již v r. 1969) a posléze s ním r. 1973 lékařská fakulta rozvázala pracovní poměr.

Přerušení kariéry Špačka – histologa se paradoxně stalo štěstím pro jiný obor, když víceméně z trestu byl převeden na patologicko-anatomický ústav. Jeho znalosti histologie byly jediným vkladem, který si do nového oboru přinesl. Musel se učit patologii „od píky“. Byl zapojen do rutinního pitevního provozu a až později mohl odečítat i biopsie. Samozřejmě „cejch“, který si přinesl, se projevoval i nadále – nesměl se stýkat se studenty, nesměl cestovat do zahraničí a 2. atestace mu byla umožněna až v roce 1983.

Až pád komunismu v listopadu 1989 přinesl spravedlnost a zadostiučinění i Špačkovi – v rychlém sledu doktorát věd (1990), krajský odborník pro patologii (1990), návrat do řad zaměstnanců LF (1992), habilitace (1992), členství ve vědecké radě LF (1994) a profesura (1997) – a to uvádím jen nejvýznamnější stupně.

Jako červená nit se však po celou dobu Špačkovy histologicko-patologické kariéry vine jeho činnost výzkumná a vědecká. Již v roce 1968 začal s aplikací metody prostorové rekonstrukční analýzy ze sérií řezů v elektronové mikroskopii centrální nervové soustavy, v 90. letech začal k vytváření rekonstrukcí využívat počítačovou grafiku a dnes v této oblasti patří do nejužší světové špičky. Dlouhodobě spolupracuje s předními světovými pracovišti – University College London, Harvard Medical School a dalšími univerzitami v USA. Výsledky své práce publikoval ve více než 150 odborných článcích, z toho asi polovinou v zahraničí, v renomovaných časopisech, s impakt faktorem až 13,0 a dále ve třech monografiích. Jeho citační index podle SCI přesahuje 1400. Jeho „Atlas of Ultrastructural Neurocytology“ je součástí webové stránky University of Texas a je používán řadou světových pracovišť. Nyní připravuje webový atlas ultrastrukturální patologie. Který český patolog se může pochlubit takovýmito výstupy!

Prof. Špaček je i výborným pedagogem; jeho české i anglické přednášky medikům vynikají srozumitelností, logikou, hloubkou pohledu i dokonalou obrazovou dokumentací.

Prof. Špaček ale není jen neurohistologem; jeho zájmy jsou velmi široké a pokrývají valnou část přírodních věd – botaniku, zoologii, mineralogii, astronomii, geografii – a to uvádím jen některé. A při jeho příslovečné pečlivosti není divu, že i v těchto pro něj okrajových oblastech dosahuje pozoruhodných výsledků.

Špačkovy mikrofotografie se objevují na mezinárodních soutěžích a výstavách. Ve 4. čísle loňského ročníku našeho časopisu byla v rubrice „Jak se vám líbí?“ publikována jeho fotografie Dendrit, která patřila k vítězům mezinárodní mikrofotografické soutěže v Londýně v loňském roce. Svou lásku k přírodě Špaček přenáší i na mladou generaci; důkazem je vydání knihy „Svět pod mikroskopem“ v nakladatelství Grada v roce 2008. Na téměř tisíci fotografiích vede mladého čtenáře k poznávání okolního mikrosvěta.

Jubilant již 45 let žije ve spokojeném manželství se svou ženou Eliškou, lékařkou-biochemičkou, je otcem dvou synů a dědečkem milovaného vnuka.

Vážený pane profesore, milý Josefe! Tvůj domovský ústav Ti přeje do dalších let dobré zdraví, spokojenost, odbornou invenci a krásné obrazy pod světelným i elektronovým mikroskopem.

Ad multos annos!

Ivo Šteiner