Patologie na území Ostravy v proměnách času

Historie patologie na území Ostravy je úzce spjata s historií nemocnic v tomto městě. Funkci nemocnic ve středověku a raném novověku zastávaly špitály zakládané bohatými feudály, měšťany a církví. První dochovanou zprávou o špitálu na území dnešní Ostravy je listina Václava Hřivnáče z Heraltic ze dne 4. července 1477. Hlavní léčebnou péči v tehdejší době v Ostravě a okolí prováděli prakticky až do 40. let 19. století ranhojiči, kteří museli mít k provozování živnosti výuční list. Dále se o zdraví starali různí lazebníci a léčitelé. K povinnostem ranhojičů patřilo také ohledávání mrtvol, které však až do 18. století nemělo žádná pravidla, či spíše se nedělalo vůbec.

V roce 1790 vydalo Moravskoslezské gubernium tzv. Ponaučení pro prohlížitele mrtvol. Hlavním účelem takto nařízených prohlídek bylo zamezit pohřbívání živých nebo zdánlivě mrtvých osob. A také odhalit násilná usmrcení, nakažlivé choroby a úmyslné zanedbání péče o nemocné, se kterými souvisely i neodborné zásahy hudlařských ranhojičů. Na závěr prohlídky museli tito ranhojiči sepsat tzv. prohlížecí cedule, které byly prostřednictvím vrchnosti předány místnímu faráři jako podklad k matričnímu zápisu.

První vysokoškolsky vzdělaní lékaři se objevují ve velkých městech českého království v 15. století. V našem moravskoslezském regionu se s nimi poprvé setkáváme v Těšíně a Opavě v 16. století, v Moravské Ostravě je o nich první písemná zmínka až v18. století. Rychlý industriální rozvoj Ostravy a okolních obcí v 19. století znamenal rychlý nárůst počtu obyvatel, který s sebou nesl při nedostatečných hygienických podmínkách rozvoj epidemií infekčních chorob. Proto byl v Moravské Ostravě v roce 1848 otevřen první městský špitál. Zřízení oddělení patologie se nemocnice dočkala až o 110 let později, v roce 1958 v provizorních suterénních prostorách. Samostatné oddělení v Městské nemocnici bylo otevřeno v roce 1969.

Nemocnice v Ostravě-Zábřehu vyrostla z nemocnice pro infekčně nemocné, kterou vybudovaly v roce 1912 společně obce Zábřeh nad Odrou a Vítkovice za pomoci Vítkovických železáren. V roce 1920 byl při této infekční nemocnici zřízen Ústav bakteriologicko-patologický, který sehrál důležitou roli ve zdolávání epidemií v prvních poválečných letech. Prvním správcem tohoto ústavu byl MUDr. Jaroslav Drbohlav. V roce 1926, po zestátnění této nemocnice, došlo k rozšíření ústavu o další místnosti pro prosekturu. Významnou osobností tohoto ústavu v letech první republiky byl MUDr. Jan Renč, který zde působil s krátkou přestávkou mezi lety 1942–1945 až do roku 1956. Tato přestávka byla způsobena jeho internací v nacistickém koncentračním táboře. Rok 1958 můžeme považovat za počátek moderní historie patologie v Krajské nemocnici Ostravě-Zábřehu. Nástup doc. MUDr. Čestmíra Dvořáčka, CSc. do vedoucí funkce tohoto oddělení byl spojen s příchodem dalších většinou mladých absolventů, kteří jej znali jako vynikajícího odborníka a spravedlivého pedagoga ze studií na olomoucké LF. Jeho skutečnou vášní byly knihy a odborná lékařská knihovna. Na seminářích oddělení patologie byly prezentovány novinky z oboru, velmi populární byly také klinicko-patologické semináře. Jako krajský odborník byl spolu s MUDr. Jaroslavem Duškem, pozdějším profesorem patologie LF UP v Olomouci, iniciátorem sklíčkových bioptických seminářů, které v dalších letech velmi rychle přerostly rámec Severomoravského kraje na meziregionální úroveň, včetně participace kolegů ze Slovenské republiky.

Oddělení patologie Krajské nemocnice v Ostravě-Zábřehu v té době poskytovalo servis celé řadě nemocnic v blízkém i vzdálenějším okolí, a to jak v bioptické, tak i nekroptické službě. Patřily k nim nemocnice v Novém Jičíně, Bílovci, Frýdku-Místku, Třinci, Valašském Meziříčí, Vsetíně, Bohumíně, Krnově a Albrechticích u Krnova.

Personální konsolidace v kategorii lékařů umožnila při růstu jejich odbornosti zřizovat v některých z výše jmenovaných nemocnicích primariáty, takže v 70. letech minulého století byla v tehdejším Severomoravském kraji nejhustší síť oddělení patologie v tehdejším Československu. Po odchodu doc. Dvořáčka v roce 1981 vedl oddělení do roku 1991 doc. MUDr. Jaroslav Horáček, CSc., po něm převzal vedení oddělení MUDr. Romuald Čuřík. Ten ve své činnosti pokračoval v nové budově ve Fakulní nemocnici v Ostravě-Porubě až do roku 2007, kde jej vystřídala MUDr. Jana Dvořáčková, Ph.D. V Městské nemocnici se ve vedení Oddělení patologie vystřídali tito primáři: MUDr. Vítězslav Chaloupka, MUDr. Jaroslav Krejčí, MUDr. Pavel Čermák, MUDr. Jan Nieslanik. Od roku 2007 je ve vedení Oddělení patologie MUDr. Jiří Haferník.

V roce 1993 vznikla Zdravotně-sociální fakulta Ostravské univerzity v Ostravě a její Ústav normální a patologické anatomie rozšířil počet státních zařízení patologie v Ostravě. Vedoucím katedry Normální a patologické anatomie se stal doc. MUDr. Jaroslav Horáček CSc., který v pedagogické a vědecko výzkumné činnosti pokračuje na Ústavu patologie LF OU i po transformaci Zdravotně-sociální fakulty na Lékařskou fakultu v roce 2010.

Následující porevoluční období se vyznačuje velkým nedostatkem počtu patologů ve většině státních zařízení v ostravském regionu. Tento úbytek byl způsobený odchodem patologů mimo ostravský region, do privátní sféry nebo i mimo obor. V současnosti kromě ÚP FNO a Oddělení patologie MNO působí na území Ostravska i několik soukromých patologických laboratoří. Jsou to CGB laboratoř a.s., Cytologická a bioptická laboratoř a Laboratoř patologie.

V současnosti nástup lékařů absolventů jak do Fakultní nemocnice, tak do Městské nemocnice a soukromých laboratoří, je dobrým ukazatelem zájmu o stále se rozvíjející obor patologie. S pomocí erudovaných patologů na těchto pracovištích tak bude zachována kontinuita odborných dovedností a kvality bioptických a nekroptických vyšetření v ostravském regionu.

Adresa pro korespondenci:
MUDr. Jana Dvořáčková, Ph.D.
Přednostka Ústavu patologie FN Ostrava
17. listopadu 1970, Ostrava – Poruba, 708 00
tel.: +420 597 372 301