13^th Czech-Slovak IBD symposium

Od roku 2003 se stalo tradicí, že se na počátku jara pořádají pravidelná setkání českých a slovenských gastroenterologů, kteří se zabývají problematikou idiopatických střevních zánětů. I v letošním roce tomu nebylo jinak, protože v pražském hotelu Clarion se dne 28. března konal již 13. ročník tohoto sympozia (obr. 1). Odborný program byl dlouhodobě připravován ve spolupráci členů české a slovenské pracovní skupiny pro střevní záněty. Celou akci po stránce organizační uspořádala firma Galen-Sympozion. Celkový počet účastníků byl 120 a většina z nich byla z České republiky.

V předvečer C-S sympozia se na stejném místě konal první ECCO workshop v ČR, který byl uspořádán ve spolupráci českých zástupců v ECCO – dr. Martina Bortlíka a prim. Tomáše Doudy s centrálou ECCO ve Vídni. Vlastní odborný program C-S sympozia se skládal ze tří částí, kterým předcházela malá slavnost. Na úvod sympozia byl proveden křest monografie J. Nevorala Praktická dětská gastroenterologie, hepatologie a výživa. Kniha vyšla v nakladatelství Mladá Fronta v edici Postgraduální medicína. Vedle hlavního autora díla, prof. MUDr. Jiřího Nevorala, CSc., se slavnostního pokřtění knihy zúčastnili také odpovědná redaktorka monografie, Mgr. M. Kovaříková, a ředitel nakladatelství, pan K. Novotný. Jde o obsáhlé dílo čítající téměř 700 stran, které v této problematice cílené na gastroenterologii, hepatologii a výživu u dětských pacientů nemá v českém písemnictví srovnání. Rozsáhlému týmu spoluautorů zahrnujícímu celkem 27 odborníků, jež byl veden čtveřicí zkušených pracovníků z motolské fakultní nemocnice: J. Nevoralem, J. Bronským, R. Kotalovou a O. Hradským, se podařilo ve velmi krátké době jednoho roku sestavit dílo, které se nepochybně stane základem pro všechny, kteří se chtějí problematice gastrointestinálních a jaterních chorob u dětí věnovat. Velké poučení zde také získají specialisté z jiných odborností včetně gastroenterologů, hepatologů a všeobecných pediatrů a internistů.

Po slavnostním úvodu následovala přednáška zahraničního specialisty. Na tento ročník C-S sympozia přijala pozvání prof. Marieke Pierik (obr. 2), zástupce mladší generace nizozemských a belgických gastroenterologů, bývalá „fellow“ prof. Rutgeertse v belgickém Leuven, která v posledních letech pracuje jako přednostka IBD kliniky v univerzitní nemocnici v Maastrichtu. Prof. Pierik se ve své „state of the art“ přednášce věnovala podrobné analýze jednotlivých ukazatelů zánětlivé aktivity IBD, včetně kombinovaných indexů klinické aktivity Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy. Upozornila na jejich limity a omezenou spolehlivost v klinické praxi. V další části prezentovala výsledky výzkumné činnosti jejího centra s ohledem na testování nových, neinvazivních markerů aktivity IBD, především na význam některých těkavých látek ve vydechovaném vzduchu. Na obrovském souboru pacientů potvrdila velmi dobrou korelaci mezi koncentrací těchto látek a stupněm zánětlivé aktivity IBD. V závěrečné části přednášky zmínila perspektivy metod telemedicíny v dlouhodobém sledování IBD pacientů.

Vlastní program C-S sympozia byl rozdělen do několika částí. V první z nich byly prezentovány výsledky klinického výzkumu, který se provádí na některých pracovištích v Čechách a na Slovensku. M. Bortlík (Praha) popsal speciální metodu detekce extranízkých koncentrací některých látek ve vydechovaném vzduchu. Ve spolupráci s týmem prof. P. Španiela (ČAV) provedl šetření, které potvrdilo, že koncentrace pentanu ve vydechovaném vzduchu u nemocných s IBD je potenciálním vhodným neinvazivním markerem aktivity u obou chorob a dobře koreluje s klinickými symptomy i biologickými parametry. Ve druhé přednášce prezentovala Z. Zelinková (Bratislava) výsledky celoslovenského projektu monitorující výskyt tuberkulózy u nemocných na biologické léčbě a výsledky testů na latentní tuberkulózu. Výsledky potvrdily, že provádění všech tří metod, tj. IGRA testu (Quantiferonu/TB spot testu), kožního tuberkulinového testu a skiagramu hrudníku, je stále přínosné, jsou-li provedeny v kombinaci, protože zvyšují šanci zachytit více případů latentní tuberkulózy a minimalizují riziko komplikací (vzplanutí tuberkulózy) v průběhu biologické léčby. Autorka navíc ukázala, že riziko vzniku tuberkulózy při biologické léčbě je významně ovlivněno epidemiologickou situací regionu, ze kterého pacient pochází. Všechny zaznamenané případy tuberkulózy při biologické léčbě se objevily u pacientů pocházejících ze severovýchodní části Slovenska, kde je také nejvyšší incidence tuberkulózy (18/100 000) v porovnání se situací na středním nebo západním Slovensku, kde je incidence významně nižší ­(3–5/100 000). V. Zbořil (Brno) dokumentoval na souboru několika nemocných efektivitu tzv. desenzibilačního režimu u pacientů s alergickou reakcí na biologika. Tento desenzibilizační postup u některých z nich umožnil pokračování v léčbě biologiky. Na závěr prvního bloku vystoupil M. Greguš (Nitra), který prezentoval výsledky epidemiologického šetření IBD v Nitranském kraji. Jeho závěry byly pro auditorium do určité míry překvapující, protože ukazují, že v posledních několika letech se výskyt IBD v této oblasti Slovenska mírně snižuje, nicméně prevalence IBD v populaci kontinuálně narůstá.

Druhá část dopoledního programu byla věnována terapii, která se u nemocných s IBD využívá méně často nebo je její podávání spojeno s určitými nejasnostmi a kontroverzemi. M. Zákuciová (Košice) hovořila o významu aminosalicylátů u Crohnovy nemoci; opět byla konstatována disproporce mezi klinickou praxí a mezinárodními (zvláště evropskými) doporučeními, které terapii aminosalicyláty považují v této indikaci za nevhodnou. Zmínila, že u menšího počtu nemocných s Crohnovou chorobou s mírným průběhem mohou být aminosalicyláty velmi výhodné a dokladovala to nejen vlastními zkušenostmi, ale také retrospektivní analýzou z dánského registru IBD pacientů. P. Kohout (Praha) přednášel o významu enterální výživy jako primární terapie u dospělých pacientů s Crohnovou chorobu. Z jeho sdělení vyplynulo, že tato léčba je v našich podmínkách neprávem opomíjena navzdory existenci přesvědčivých dat o její vysoké efektivitě především u nemocných s postižením tenkého střeva. U pacientů s ulcerózní kolitidou a s Croh­novou chorobou postihující tlusté střevo nebyl protizánětlivý efekt enterální výživy jednoznačně potvrzen. M. Hlísta (Trenčín) se věnoval problematice významu kalcineurinových inhibitorů a shrnul, že mimo záchranné terapie ulcerózní kolitidy u nemocných, kteří selhali na několikadenním podávání glukokortikoidů intravenózně, není v současné době jiná indikace k jejich užití. V závěru bloku vystoupila Z. Šerclová (Hořovice), která prezentovala data o možnosti provedení ileocekální resekce jako první léčebné volby u nemocných s ohraničeným segmentem Crohnovy nemoci na oblast terminálního ilea. Uvedla, že téměř třetina z těchto pacientů, kteří nejsou jinak léčeni a podrobí se ileocekální resekci, z toho dlouhodobě profituje a nemusí v dalších letech podstupovat žádnou další chirurgickou ani medikamentózní léčbu.

Po obědové přestávce, jež byla doplněna dvěma minisatelitními sympozii obou generálních partnerů (Abbvie a MSD), byla pozornost účastníků obrácena na klinickou praxi. Odpolední program v délce 90 minut byl zaměřen na rozbor kazuistik. Tento program byl zaměřen především na mezioborovou spolupráci při léčení IBD nemocných. Úvod do problematiky obstaral J. Péč (Martin), který shrnul kožní změny u IBD do čtyř skupin, které podrobněji popsal a zároveň od sebe odlišil. Poté následovala prezentace ka­zuistiky J. Koželuhové (Plzeň) nemocné s výsevy psoriázy v průběhu biologické léčby. Následovala bohatá diskuze z auditoria, která byla doplněna zkušenostmi panelistů, z nichž dominoval prof. J. Péč, který má v této oblasti mimořádné zkušenosti a hluboké znalosti. Druhá část byla věnována revmatologickým projevům a komplikacím. Úvod do problematiky provedla Š. Forejtová (Praha), která rozdělila základní revmatologické diagnózy, jež jsou asociované se střevními záněty. Poté následovala kazuistika pacienta – prezentoval V. Zbořil (Brno) – s následnou panelovou diskuzí a otázkami z auditoria. Třetí a závěrečnou část zahájila K. Malíčková (Praha), která se zaměřila na výskyt imunopatologických reakcí v průběhu biologické léčby u nemocných s IBD. Následná kazuistika v podání A. Novotného (Praha) představovala vyvrcholení odpoledního programu, při kterém se audorium a panelisté dostali do bohaté a zajímavé diskuze. Krátce po 16. hodině byla celá konference uzavřena. Jednalo se o pečlivě připravenou akci jak ze strany organizátorské firmy (Galen-Sympozion) v příjemném prostředí hotelu Clarion v Praze, tak i vysokou úrovní odborného programu, na jehož realizaci se podíleli přední odborníci ze Slovenska a České republiky. Zkrácený záznam celé konference je ke stažení ne webových stránkách České gastroenterologické společnosti, Slovenské gastroenterologické společnosti a na webových stránkách časopisu Gastroenterologie a hepatologie. Příští, v pořadí již 14. ročník Českého a Slovenského IBD sympozia, se bude konat ve slovenské Nitře.

prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.

Klinické a výzkumné centrum

pro střevní záněty ISCARE I.V.F. a.s.

Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha 7

milan.lukas@email.cz