Správná odpověď na kvíz

Neuroendokrinní hyperplazie – žaludeční karcinoid

Karcinoid žaludku je nutné rozdělit do třech skupin, které mají odlišnou závažnost, klinické projevy a také biologické chování. Popsaný případ nemocné zapadá do prvního typu, při kterém je karcinoid lokalizován v žaludku ve vícečetných drobných ložiscích postihujících fundus a tělo žaludku. Endoskopicky mají nádory vzhled drobných několikamilimetrových polypoidních prominencí. Vznik tumoru je spojen s hypergastrinemií, ke které dochází v rámci chronické autoimunitní gastritidy typu A. Chování nádoru je obvykle benigní, nezakládá vzdálené metastázy (max. do 10 % případů), prakticky nikdy není endokrinně aktivní a roste velmi pomalu. Tento typ žaludečního karcinoidu představuje cca 75 % všech karcinoidů žaludku [1]. Doporučuje se endoskopická léčba (odstraněním nádoru z fundu nebo těla žaludku) s následnou chirurgickou terapií a provedením antrektomie s cílem snížit hladinu gastrinu. Alternativou tohoto kombinovaného postupu je subtotální gastrektomie s odstraněním karcinoidových ložisek z gastrotomie. V našem písemnictví upozornil Hyrdel na příznivý vliv acidifikace žaludečního obsahu vedoucí k regresi karcinoidových nádorů žaludku I. typu [2]. Důvodem příznivého účinku je pokles sérové koncentrace gastrinu a snížení jeho stimulační aktivity na ECL buňky žaludku. Druhý typ představuje karcinoid žaludku, který je spojen s hypergastrinemií v rámci Zollinger-Ellisonova syndromu. Tento nádor se prezentuje komplikacemi, jako jsou krvácení z horní části GIT, penetrace nebo perforace vředu. Při endoskopii je zjištěn různě velký, solitární vředovitý defekt. Chová se vysloveně maligně, recidivuje a zakládá vzdálené metastázy asi ve 25 % případů. Bývá sdružen se syndromem endokrinní mnohočetné adenomatózy I. typu. Endokrinní aktivita tohoto nádoru je neobvyklá. Třetí typ žaludečního karcinoidu je sporadicky vzniklý nádor, který bývá větších rozměrů, častěji exulceruje, chová se vysoce maligně, metastázuje velmi často a reprezentuje asi 25 % všech karcinoidů žaludku. Diagnostika žaludečních karcinoidů se opírá o gastroskopický nález a histologické vyšetření. Při stagingu onemocnění je vedle zobrazovacích metod (CT, MR) nutné provedení endoskopické ultrasonografie, která posoudí invazi nádoru do stěny žaludku a umožňuje rozhodnutí o volbě další terapie (endoskopická resekce nebo chirurgická léčba). Posouzení laboratorních známek endokrinní aktivity je součástí diagnostického programu, stejně jako pátrání po současně se vyskytujících jiných nádorech (příštítná tělíska, hypofýza).

prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.

Klinické a výzkumné centrum

pro střevní záněty ISCARE I.V.F. a.s.

Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha 7

milan.lukas@email.cz