Umělá plicní ventilace zvyšuje riziko zhoršení kognitivních funkcí a poškození mozku

Autoři podávají přehled literatury, která se týká jakéhokoliv vztahu mezi umělou plicní ventilací (UPV) a zhoršením kognice nebo poraněním mozku bez rozlišení etiologie. Do metaanalýzy bylo zařazeno 9 experimentálních studií na zvířatech (myši a prasata) a 26 klinických studií. Všechny experimentální práce potvrdily známky neuroinflamace a u všech 3, které měřily také kognitivní funkce, nalezly známky jejich zhoršení ve srovnání s neventilovanou skupinou, nebo jen s krátkou UPV. U klinických prací bylo jako primární či sekundární cíl sledováno delirium. Dvacet čtyři studií bylo u pacientů na JIP, 1 po kardiochirurgických operacích a 1 po traumatech. Rizikové faktory pro výskyt deliria nebo dlouhodobé zhoršení kognice byly trvání UPV, vyšší používání sedativ, věk nad 65 let, imobilita nebo použití omezovacích pomůcek, nízké skóre APACHE II, sepse, hypertenze, nízká hladina hemoglobinu a albuminu při příjmu, kouření a anamnéza pití více než dvou standardních dávek alkoholu za den. Dvanáct studií potvrdilo délku UPV jako nezávislý rizikový faktor, OR = 3,42 (2,23–10,5). Devět studií prokázalo, že delirium je nezávislý faktor zvyšující pravděpodobnost delší UPV, OR = 2,06 (1,15–10,14). Dle jedné z nich bylo po UPV s mediánem 222 hodin výsledkem těžké delirium, s mediánem UPV 24 hodin bylo delirium mírné a po UPV s mediánem 18 h se nevyskytlo delirium vůbec. U 5 klinických studií zabývajících se pouze vlivem UPV se potvrdilo delirium jako prediktor vyšší pravděpodobnosti zhoršení kognitivních funkcí, OR = 3,76 (3,30–7,86). Podle jiné práce UPV trvající déle než 8 dní zvyšovala riziko dlouhodobého zhoršení kognice 2 roky po ukončení hospitalizace, OR = 1,48. Autoři metaanalýzy uzavírají, že je třeba dalších studií k určení vlivu různých typů UPV na sledované faktory.

doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

malekj@fnkv.cz