Načasování operace po infekci SARS COVID-19, mezinárodní kohortová studie
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 32, 2021, č. 2, s. 116
Kategorie:
Zajímavosti z literatury
doi:
https://doi.org/10.1111/anae.15458
Do prospektivní randomizované multicentrické kohortové studie bylo zařazeno 140 231 pacientů ze 116 zemí indikovaných k plánované či urgentní operaci. Primárně sledovaným výstupem byla 30denní mortalita stratifikovaná podle doby uplynulé od diagnózy COVID-19 (skupina COVID, 3 127 pacientů) stanovené pomocí RT PCR testu z nosní sliznice, srovnávací skupinu tvořili pacienti, kteří před operací tuto infekci neměli. Pacienti operovaní s předchozí diagnózou COVID měli vyšší ASA klasifikaci (ASA 3–5: 24,5 % vs. 64,2 %, p < 0,001), častěji byli operováni akutně a v kohortě starších 70 let jich bylo méně. Celková 30denní mortalita byla 1,5 %, ale ve skupině COVID byla 9,1 % při intervalu operace 0–2 týdny od diagnózy (1 138 osob), 6,9 % při intervalu 3–4 týdny od diagnózy (461 osob), 5,5 % při intervalu 5–6 týdnů od diagnózy (326 osob) a 2,0 % při intervalu déle než 7 týdnů od diagnózy (1 202 osob), což bylo statisticky srovnatelné se skupinou bez předchozí infekce COVID (mortalita 1,5 %). Statisticky významné rozdíly v mortalitě u skupiny COVID byly zachovány i uvnitř podskupin stratifikovaných podle věku, ASA klasifikace, závažnosti a urgentnosti operace. Ve skupině COVID byly statisticky častěji po operaci přítomny i plicní komplikace. Rozdíl přestal být významný u bezpříznakových osob 7 týdnů po diagnóze. Pokud příznaky byly přítomné, rozdíl v plicních komplikacích přetrvával i v této skupině. Při analýze pouze skupiny COVID byla významně vyšší mortalita u osob, které stále vykazovaly příznaky infekce COVID, než u bezpříznakových.
Autoři doporučují odložit plánované výkony, pokud tak lze učinit, alespoň 7 týdnů po diagnostikované infekci COVID-19, u symptomatických pacientů ještě déle. Do studie nebyli zahrnuti pacienti, kteří byli operováni v intervalu delším než 7 týdnů od diagnostikované infekce, ale nezdá se z logiky výsledků, že by delší odklad přinesl významnější benefit, pokud u pacientů nepřetrvávají příznaky.
doc. MUDr. Jiří Málek CSc.
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2021 Číslo 2
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Načasování operace po infekci SARS COVID-19, mezinárodní kohortová studie
- Blokády kožních nervů a uspořádání fascií v oblasti stehna
- Hemodynamické změny v pronační poloze – neinvazivní fyziologická studie
- Neinvazivní a invazivní monitorace hemodynamiky na jednotce intenzivní péče