Premiéra akreditovaného kurzu Simulace kritických stavů proběhla v Brně
Autoři:
M. Kosinová 1,2; P. Štourač 1,2; J. Maláska 2,3
Působiště autorů:
Klinika dětské anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice Brno, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity
1; Centrum pro rozvoj klinických kompetencí, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity
2; Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Fakultní nemocnice Brno, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity
3
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 32, 2021, č. 2, s. 71
Kategorie:
Editorial
V roce 2015 u nás vznikla Společnost pro Simulaci v medicíně a byla následována i vznikem Sekce simulační medicíny při ČSARIM, jejímž cílem bylo definování pravidel a rozvoj provádění vysoce kvalitních medicínských simulací na pacientských simulátorech. Simulační medicína se i díky ní stala nedílnou součástí kurikula postgraduálního i pregraduálního medicínského vzdělávání v oboru AIM v ČR [1]. Implementace simulační medicíny do vzdělávání lékařů v oboru AIM nyní nabírá na obrátkách jak v ČR [2, 3], tak u našich zahraničních sousedů [4].
Dlouho očekávaný akreditovaný kurz Simulace kritických stavů čekal na pracoviště, které přijme výzvu a tento povinný kurz v rámci specializačního vzdělávání lékařů zařazených do nejnovějšího vzdělávacího programu uspořádá [3]. Výzvy se jako první ujala Lékařská fakulta Masarykovy univerzity (LF MU) v Brně a na březen roku 2021 vypsala první dva běhy kurzu. Dvoudenní kurz plný high‑fidelity simulací pro účastníky připravil tým lektorů z Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace FN Brno a LF MU a Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Brno a LF MU.
Pro organizátory kurzu bylo prvenství organizace kurzu skutečnou výzvou. Vzhledem k dosavadní absenci systematického simulačního vzdělávání v našem oboru dominovala mezi organizátory obava, s jakým očekáváním a nasazením vůbec první kolegové na kurz přijedou. Výhodou, kterou jsme se v rámci příprav kurzu snažili maximálně využít, pro nás byla možnost umístit simulace do prostředí operačních sálů a jednotek intenzivní péče nového Simulačního centra LF MU (SIMU). Už samotná možnost využití realistického prostředí SIMU LF MU a high‑fidelity simulátorů zvýšila očekávání účastníků kurzu a tím i nárok na samotné organizátory a lektory. S pocitem vysoké odpovědnosti vůči novým generacím anesteziologů a intenzivistů jsme se zhostili výzvy a uspořádali i v této nelehké době první dva kurzy Simulace kritických stavů, kterých se ve dnech 8.–9. 3. a 11.–12. 3. 2021 nakonec zúčastnilo 27 účastníků ze všech koutů České republiky napříč všemi typy zdravotnických zařízení. Každý lékař se aktivně zúčastnil minimálně šesti simulací, přičemž 2–3× byl leadrem teamu v dané situaci a všechny ostatní kritické stavy a jejich management měl možnost sledovat on‑line v debriefingové místnosti. Míra zapojení všech účastníků do jednotlivých simulací, stejně jako do následného rozboru situací, tzv. debriefingu, byla enormní. Právě díky aktivnímu přístupu prvních účastníků i lektorů se podařilo první dva kurzy uspořádat ve velmi vysoké kvalitě, za což patří všem zapojeným kolegům obrovský dík.
Dle evaluace kurzu se nám podařilo nejen naplnit očekávání našich mladších kolegů, a co víc, podařilo se nám je motivovat k dalšímu vzdělávání, a to třeba i pomocí dalších simulačních kurzů nad rámec jejich povinností. Simulační vzdělávání má své nezastupitelné místo již několik let v pregraduálním vzdělávání v několika předmětech vyučovaných pod garancí oboru AIM [5]. To, že právě na brněnských pracovištích prožíváme boom simulační medicíny, vidíme i na publikaci brněnských autorů o implementaci simulačního vzdělávání lékařů v přípravě před absolvováním základního kmene, kterou naleznete v tomto čísle časopisu Anesteziologie a intenzivní medicína [2].
Úspěch prvního kurzu Simulace kritických stavů je pro nás závazkem nejen k pokračování pořádání kurzů v rámci specializačního výcviku, ale i výzvou k zamyšlení nad prohlubováním vzdělání i u kolegů s již získanou specializovanou způsobilostí a organizování simulačních kurzů, které budou dostupné pro všechny kolegy z našeho oboru včetně nelékařského zdravotnického personálu. Naším cílem by měl být pravidelný trénink managementu krizových situací, a to nejen v období před získáním specializace v oboru [2, 3], ale i po celou dobu naší klinické praxe [1]. Incidence medicínských chyb v oboru AIM totiž zdaleka nekoreluje s délkou naší praxe a množstvím zkušeností tak, jak bychom si představovali [6], a jedinou cestou, jak držet krok s našimi mladými kolegy, kteří nyní povinně v rámci specializační přípravy absolvují kurz Simulace kritických stavů, je organizace podobných kurzů i pro lékaře se specializovanou způsobilostí. Touto cestou se můžeme naučit efektivně komunikovat a pracovat v týmu napříč generacemi a zvýšíme tak bezpečnost našich pacientů.
Zdroje
1. Stern M. Úloha simulační medicíny v rozvoji anestezie a intenzivní medicíny. Anest intenziv Med. 2016; 27(3): 187–190.
2. Prokopová T, Vrbica K, Hudec J, Dvořáček J, Gál R, Maláska J. Zhodnocení implementace simulační výuky do specializačního vzdělávání lékařů před absolvováním základního kmene. Anest intenziv Med. 2021; 32(2): 74–81.
3. Beneš J, Vymazal T, Klincová M, Klabusayová E. Vzdělávání mladých lékařů v době COVIDu. Anest intenziv Med. 2021; 32(1): 3–6.
4. Flentje M, Friedrich L, Eismann H, Koppert W, Ruschulte H. Expectations, training and evaluation of intensive care staff to an interprofessional simulation course in Germany - Development of a relevant training concept. GMS J Med Educ. 2020 Feb 17; 37(1): Doc9. doi: 10.3205/zma001302. PMID: 32270023; PMCID: PMC7105761.
5. Harazim H, Štourač P, Kosinová M, Smékalová O, Štoudek R, Schwarz D, et al. Zapojení interaktivní výuky do pregraduálního studia akutní medicíny: virtuální pacient, pokročilé simulace a přenosy z operačních sálů. Anest intenziv Med. 2015; 26(4): 202–212.
6. Patel VL, Cohen T. New perspectives on error in critical care. Curr Opin Crit Care. 2008 Aug; 14(4): 456–459. doi: 10.1097/MCC.0b013e32830634ae. PMID: 18614912.
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2021 Číslo 2
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Načasování operace po infekci SARS COVID-19, mezinárodní kohortová studie
- Blokády kožních nervů a uspořádání fascií v oblasti stehna
- Hemodynamické změny v pronační poloze – neinvazivní fyziologická studie
- Neinvazivní a invazivní monitorace hemodynamiky na jednotce intenzivní péče