Diabetická neuropatie:
rizikový faktor těžkého průběhu COVID-19?
Autoři:
D. Pitocco; L. Viti; A. Santoliquido; L. Tartaglione; M. Di Leo; A. Bianchi; al. Et
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 32, 2021, č. 2, s. 81
Kategorie:
Zajímavosti z literatury
doi:
https://doi.org/10.1007/s00592-020-01658-7
Respirační infekce jsou u diabetiků obecně spojeny s těžším průběhem onemocnění a vyšší četností komplikací. Hypoteticky je to právě diabetická neuropatie, která může přispět k riziku těžké formy COVID-19 u diabetiků. Diabetická neuropatie a dysfunkce autonomních nervů mohou podmiňovat ztrátu regulace imunitní odpovědi a přispívat k redukci plicních funkcí, zvláště se může jednat o postižení výměny plynů.
Data ukazují, že za těžký průběh podobných respiračních infekcí (SARS, MERS) byla odpovědná přemrštěná produkce cytokinů. U pacientů s COVID-19 bývá přítomna T‑lymfopenie způsobená konsumpcí CD4+ a CD8+ lymfocytů a snížením regulačních T‑buněk spolu se ztrátou regulace neadekvátní imunitní odpovědi. Při těžkých formách COVID-19 bývá přítomna i zvýšená sérová koncentrace prozánětlivých cytokinů (TNF‑alfa, IL-6) a chemokinů (Il-8). Tato data svědčí o roli zánětlivé odpovědi v rozvoji těžkých komplikací při onemocnění COVID-19.
Nervový systém obecně reguluje vrozenou a adaptivní imunitu mechanismem inflamatorního reflexu. Autonomní systém přijímá a zpracovává informace prostřednictvím inflamatorních mediátorů a ascendentními vlákny n. vagus. Eferentní část tohoto reflexu má za úkol snížit produkci proinflamatorních cytokinů. Proinflamatorní stav může nastat důsledkem dysregulace tohoto reflexu.
Autoři spekulují, že při dysfunkci autonomního nervového systému u pokročilého diabetu se objevuje nerovnováha mezi sympatickou a parasympatickou modulací, což může prohloubit proinflamatorní stav u diabetických pacientů s onemocněním COVID-19. Další komplikací diabetu je postižení mikrovaskulatury a zesílení alveolokapilární membrány. Diabetická autonomní neuropatie může rovněž navodit funkční změny bronchiálního tonu i kontrolu dýchání.
Diabetická plíce by měla být dalším cílovým orgánem v léčbě diabetu. Autoři doporučují pokračovat ve výzkumu korelace mezi stupněm závažnosti COVID-19 pneumonie a diabetické autonomní neuropatie s cílem potvrdit hypotézu a ovlivnit další terapii.
MUDr. Olga Gimunová, Ph.D., MUDr. Jitka Zemanová
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2021 Číslo 2
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Načasování operace po infekci SARS COVID-19, mezinárodní kohortová studie
- Blokády kožních nervů a uspořádání fascií v oblasti stehna
- Hemodynamické změny v pronační poloze – neinvazivní fyziologická studie
- Neinvazivní a invazivní monitorace hemodynamiky na jednotce intenzivní péče