Fyziologie mozkomíšního moku
Autoři:
V. Černý
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 26, 2015, č. 3, s. 170-171
Kategorie:
Postgraduální vzdělávání - Vybrané kapitoly z klinické fyziologie
Mozkomíšní mok (cerebrospinal fluid = CSF) je speciální extracelulární tekutina/kompartment v mozkových komorách a subarachnoidálním prostoru. Znalost základní fyziologie CSF je předpokladem pochopení patogeneze stavů postihujících primárně či sekundárně CNS.
Základní funkce CSF
- Mechanická ochrana struktur centrálního nervového systému (CNS).
- Prevence dopadů akceleračních a deceleračních změn (nízká specifická hmotnost CSF je schopna při nárazu „zredukovat“ hmotnost mozku z cca 1 400 g na 47 g).
- Udržování konstantní koncentrace iontů (neurony a jejich elektrická aktivita jsou extrémně citlivé na změny koncentrace iontů – zejména kalcium, magnezium a kalium).
- Regulace a udržování konstantního pH (význam pro dýchání).
- Odstraňování toxických látek z CNS.
- Nutriční a intracerebrální transport (jednotlivé nutriční substráty – jednoduché cukry, aminokyseliny).
CSF vzniká v mozku (ze 70 % v choroidálních plexech, ze 30 % v endoteliálních buňkách mozkových kapilár) a cirkuluje mezi subarachnoidálním prostorem a mozkovými komorami. Rychlost tvorby CSF je 0,35–0,4 ml/min, cca 500 ml/24 hodin. Celkový objem CSF (cca 120 ml) je totálně obměněn 4krát za den.
Základní principy transportu látek v CSF
- Sodík je aktivně (ATP dependentní pumpy na povrchu epiteliálních buněk choroidálních plexů) transportován do CSF.
- Draslík je aktivně transportován intracelulárně.
- Voda prostupuje do CSF na základě osmotického gradientu.
- Chloridy a bikarbonát prostupují do CSF na základě elektrochemického gradientu.
- Glukóza vstupuje do CSF tzv. facilitovaným transportem, při hodnotě glykémie nad 15 až 20 mmol/l dochází k nasycení uvedeného mechanismu, koncentrace glukózy v CSF se pohybuje kolem 60 % hodnoty glykémie v plazmě.
- Koncentrace proteinů v CSF odpovídá cca 0,5 % odpovídajícím proteinům v plazmě, za normálních okolností proteiny prostupují do CSF pouze v oblasti spojení mezi epiteliálními buňkami a vezikulárním transportem epiteliálních buněk.
CSF a nitrolební tlak
Při vzestupu nitrolebního tlaku (intracranial pressure = ICP) ke 20 mm Hg za předpokladu udržení mozkového perfuzního tlaku (cerebral perfusion pressure = CPP) 70 mm Hg a více nedochází ke změně produkce CSF, nicméně při pokračujícím poklesu CPP tvorba CSF klesá v důsledku snížení mozkové perfuze. Cirkulaci CSF ukazuje schematicky obrázek 1 na s. 171.
Přibližně 85–90 % CSF je reabsorbováno intrakraniálními arachnoideálními klky a 10–15 % míšními arachnoidálními klky. Střední tlak CSF je kolem 15 cm H2O, stupeň reabsorpce se zvyšuje s nárůstem ICP. Za normálních okolností existuje rovnováha mezi tvorbou CSF a jeho reabsorpcí, při hodnotách ICP nad 7 mm Hg dochází k li-neárnímu vzestupu reabsorpce CSF, lineární vztah reabsorpce a ICP platí až do hodnoty ICP 22 mm Hg.
Body k zapamatování
- CSF je jeden z významných mechanismů ochrany struktur CNS.
- CSF se zásadně podílí na udržování homeostázy CNS.
- Změny ICP ovlivňují tvorbu a reabsorpci CSF.
Prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM
Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem
Institut postgraduálního vzděláváníve zdravotnictví
Centrum pro výzkum a vývoj
Fakultní nemocnice Hradec Králové
Dept. of Anesthesia, Pain Managementand Perioperative Medicine
Dalhousie University, Halifax, Canada
Klinika anesteziologie, resuscitacea intenzivní medicíny
Univerzita Karlova v Praze
Lékařská fakulta v Hradci Králové
e-mail: cernyvla1960@gmail.com
Zdroje
1. Spector R, Keep RF, Robert Snodgrass S, Smith QR, Johan-son CE. A balanced view of choroid plexus structure and function: Focus on adult humans. Exp Neurol. 2015, Mar 4. pii: S0014-4886(15)00062-X.
2. Hladky SB, Barrand MA. Mechanisms of fluid movement into, through and out of the brain: evaluation of the evidence. Fluids Barriers CNS. 2014 Dec 2;11(1):26.
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2015 Číslo 3
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Děložní hypotonie a přístup anesteziologa
- PRES (Posterior reversible encefalopathy syndrome) doprovázející preeklampsii u ženy s dvojčetným těhotenstvím– kazuistika
- Biologická léčba a riziko komplikací v perioperačním období
- Předoperační vyšetření autonomního nervového systému měřením variability srdeční frekvence jako metoda predikce perioperačního průběhu