Léčba diabetu 2. typu fixní kombinací metformin/vildagliptin
Autoři:
prof. MUDr. Svačina Štěpán, DrSc.
Působiště autorů:
3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
Vyšlo v časopise:
Svět praktické medicíny, 3, 2022, č. 4, s. 54-57
Kategorie:
Medicína v ČR: přehledový článek
Metformin je dnes široce používaným antidiabetikem první volby. Ve druhém kroku může být pak voleno z více skupin antidiabetik. DPP-4 inhibitory (sitagliptin, vildagliptin, saxagliptin, linagliptin a alogliptin) jsou vhodnou volbou, neboť jsou to široce dostupná, účinná, bezpečná a levná antidiabetika s minimem interakcí a kontraindikací. Praktickým lékařům jsou u nás dostupné kombinace s metforminem. V tomto článku se budeme zabývat kombinací vildagliptin/ metformin.
Na patogenezi diabetes mellitus 2. typu se podílí osm poruch (tzv. DeFronzův oktet).1 Kombinací léků dosáhneme korekce více z těchto poruch.
Postavení metforminu
Metformin se dnes považuje u diabetiků 2. typu za antidiabetikum první volby, které je vhodné i pro pacienty s prediabetem. Kromě výrazného antidiabetického efektu jsou významné i další systémové účinky metforminu (Tab. 1). Za hlavní účinek se pokládá inhibice výdeje glukózy z jater a podpora transportu glukózy do svalů, tedy zvýšení citlivosti na inzulin.
Vildagliptin
Vildagliptin je jedním z gliptinů, které se staly v současnosti běžně používanou skupinou perorálních antidiabetik. Inhibují dipeptidylpeptidázu-4 a tím blokují inaktivaci inkretinových hormonů. Nepřímo tak modulují funkci alfa- i beta- buněk a sekreci inzulinu i glukagonu bez rizika hypoglykemie a hmotnostního vzestupu.
V praxi mohou gliptiny nejlépe nahradit deriváty sulfonylurey, u kterých hrozí riziko hypoglykemie. V antidiabetickém efektu se v současnosti používané gliptiny neliší a snižují HbA1c přibližně o 1 % v monoterapii a prakticky stejně po přidání k metforminu. Funkčně jde o dvě skupiny látek: kompetitivní inhibitory (sitagliptin, alogliptin a linagliptin) a substráty fungující jako inhibitory s kovalentní vazbou (vildagliptin a saxagliptin). Jedna z mála studií přímo srovnávajících dva gliptiny, sitagliptin a vildagliptin zjistila menší fluktuace glykemií (ukazatel MAGE) za léčby vildagliptinem 2× denně než za léčby sitagliptinem 1× denně přes srovnatelný pokles glykemie a HbA1c (podrobně viz citace 1). Gliptiny nemají obecně významnější kontraindikace kromě alergií na účinnou látku a nutnost snížit dávku na polovinu při poklesu clearance kreatininu pod 0,5 ml/s u všech gliptinů kromě linagliptinu, který je možno podávat bez omezení i u dialyzovaných.
U vildagliptinu byly hlášeny extrémně vzácné případy poruchy funkce jater. Jaterní testy by měly být provedeny před zahájením léčby, aby byly známy jejich výchozí hodnoty, a musí být během prvního roku léčby monitorovány v tříměsíčních intervalech. Podání vildagliptinu a dalších léků, kde neproběhla kardiovaskulární studie, se nedoporučuje při srdeční nedostatečnosti NYHA IV a III.
Efekt vildagliptinu po přidání k metforminu ve studii Ferranniniho2 je srovnatelný s podáním sulfonylurey (Obr. 1). Je výrazně menší riziko hypoglykemie a je příznivý efekt na hmotnost.
Vildagliptin byl v rozsáhlé studii z klinické praxe3 (Obr. 2) mírně účinnější než ostatní gliptiny a srovnatelně účinný s GLP-1 analogy.
Příklad využití kombinace vildagliptin/ metformin si ukážeme na dvou kazuistikách.
Kazuistika 1 – 45letý diabetik 2. typu
• Při zjištění diabetu 2. typu HbA1c 70 mmol/mol, BMI 37.
• Nasazen metformin 3000 mg.
• Po 3 měsících HbA1c 62 mmol/mol, hmotnost −1 kg.
• Přidán vildagliptin 50 mg/metformin 1000 mg 2× 1 (tehdy dostupný Eucreas).
• Po dalších 3 měsících HbA1c 49 mmol/ mol, hmotnost −4 kg.
• Po 7 letech HbA1c 53 mmol/mol, hmotnost −7 kg, stejná léčba.
Kazuistika 2 – 68letá diabetička 2. typu
• Při zjištění diabetu 2. typu HbA1c 71 mmol/mol, BMI 29.
• Nasazen metformin 2000 mg intolerance – mírné průjmy.
• Snížena dávka metforminu, podán vildagliptin 50 mg/metformin 850 mg 2× denně.
• Po 3 měsících HbA1c 57 mmol/mol, hmotnost stejná.
• Po 3 letech HbA1c 55 mmol/mol, hmotnost −1 kg, stejná léčba.
• Po 4 letech HbA1c 73 mmol/mol, hmotnost −5 kg, stejná léčba.
• Přidán inzulin 38 jednotek večer, HbA1c 53 mmol/mol.
• Po 5 letech HbA1c 53 mmol/mol, hmotnost −2 kg, dávky inzulinu postupně navýšeny na 55 j.
• Převedena na GLP-1 analog s inzulinem HbA1c 55 mmol/mol, hmotnost −10 kg.
Závěr z kazuistik
První kazuistika ukazuje příklad pacienta, který na dvojkombinaci metformin/ vildagliptin je mnoho let dobře kompenzován, bez výskytu komplikací. Je známo, že po pěti letech až u třetiny pacientů léčba perorálními diabetiky selhává. 4 To je příklad druhé pacientky, která po čtyřech letech již nebyla dobře kompenzována a po přidání inzulinu se zkompenzovala. Poté, co u nás byla ukončena úhrada gliptinu s inzulinem, byla pacientka převedena na novější kombinaci inzulin/GLP-1 analoga. Přesto, jak je vidět na příkladu druhé pacientky, i tato malá skupina pacientů může profitovat z podání kombinace gliptin/metformin – pacientka z kazuistiky z ní profitovala po dobu čtyř let.
Závěr
Kombinace metformin/vildagliptin je účinná po mnoho let u pacientů, kde léčba metforminem nestačí. Jde o bezpečnou a levnou léčbu bez rizika hypoglykemií či vzestupu hmotnosti.
V současné době je diskutováno postavení metforminu jako antidiabetika první volby. Nedávno publikovaná studie5 ukázala, že po zjištění diabetu byla léčba vildagliptinem, sitagliptinem i metforminem v monoterapii stejně účinná. Monoterapie gliptinem je dnes vyhrazena pacientům, kteří metformin netolerují nebo je u nich kontraindikován. V budoucnu by se tedy pořadí nasazování antidiabetik mohlo změnit ve prospěch gliptinů i u běžných pacientů.
V každém případě je již dnes velmi pozitivní skutečnost, že generické kombinace metformin/vildagliptin a další jsou široce dostupné i praktickým lékařům, a umožňují tak po monoterapii metforminem přistoupit v druhém kroku této léčby k fixní kombinaci, která je obvykle účinná po mnoho let.
Zdroje
1. Svačina Š. Antidiabetika – historie, současnost a budoucnost. Mlečice: Axonite, 2017.
2. Ferrannini E, et al. Fifty-two-week efficacy and safety of vildagliptin vs. glimepiride in patients with type 2 diabetes mellitus inadequately controlled on metformin monotherapy. Diab Obes Metab 2009;11:157–166.
3. Pscherer S, et al. HbA1c reduction in type 2 diabetes patients in clinical practice: Comparison between vildagliptin and other DPP-4 inhibitors. Perfusion 2011;24:205–211.
4. Kahn SE, et al. Glycemic durability of rosiglitazone, metformin, or glyburide monotherapy. N Engl J Med 2006;355(23):2427–4.
5. Hossam Elhini S, et al. Efficacy and safety profile of sitagliptin, vildagliptin, and metformin in newly diagnosed type 2 diabetic subjects. Clin Exp Pharmacol Physiol 2021;48(12):1589–1602.
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospěléČlánek vyšel v časopise
Svět praktické medicíny
2022 Číslo 4
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Srovnání antidepresiv SSRI, mirtazapinu a trazodonu z hlediska nežádoucích účinků
- INTERAKTIVNÍ KAZUISTIKA 3: Management léčby prosté obezity bez metabolických komorbidit u mladé lékařky
Nejčtenější v tomto čísle
- Novinky v terapii migrény
- Znalostní test: 2 kredity ČLK
- Aktuální výsledky z diabetologického registru potvrzují „epidemické“ rozšíření diabetu mezi seniory: otázky a odpovědi
- Obezita u seniorů