Léčba erektilní dysfunkce mužů po poranění míchy inhibitory fosfodiesterázy 5
Treatment of Male Erectile Dysfunction Following Spinal Cord Injuries Using PDE5 Inhibitors
The authors present results of a clinical study examining therapeutic effects of PDE5 inhibitors in the management of male erectile dysfunction following spinal cord injuries. The study was prospective, non-invasive, observational.
Aim:
The aim of the study was to determine efficacy and safety of tadalafil in the treatment of male erectile dysfunction following spinal cord injuries and to assess one- year treatment results.
Material and Methods:
16 males, the mean age of 33 years, participated in a four-week assessment of tadalafil efficacy and safety. A paraplegic couple received 8 tablets of tadalafil 20 mg and recommendation of sexual intercourse twice a week. The males recorded the tablet intake in a „Diary“. The following questionnaire scores were used in the assessment prior and after the four- week treatment period: IIEF-5 (International Index of Erectile Function), GAO (Global Assessment Question), SEP 2 a 3 (Sexual Encountner Profile, questions 2,3). A non- parametric test was used for statistical evaluation.
Results:
In 94% of the males, the treatment resulted in improved erection quality (GAQ) and there was statistically significant improvement in ability for penis imission to vagina (SEP 2, p = 0.005). In 69% of the young disabled males, tadalafil –mediated erection was sufficient to perform a satisfactory intercourse (SEP3, p = 0.001). Based on the IIEF-5 questionnaire data, the erectile function score improvement was statistically significant, compared to that prior to therapy (p = 0.001). 75% of the paralyzed used the benefit of the long-acting PDE5 inhibitor and repeated the sexual intercourse within 36 hours of its intake. Undesirable effects were reported in 3 out of the 16 subjects and a single patient discontinued the treatment due to the side effects.
8 out of the 16 males (50%) continued the tadalafil treatment after one year of medication.
The authors conclude that tadalafil treatment of male erectile dysfunction following spinal cord injuries is safe and effective and is well tolerated for over a year.
Key words:
erectile dysfunction – spinal cord injury – tadalafil
Autoři:
T. Šrámková 1,2; M. Sutorý 1
Působiště autorů:
Klinika traumatologie LF MU Brno, Úrazová nemocnice – Traumacentrum
přednosta: prof. MUDr. P. Wendsche, CSc., ředitel: doc. MUDr. Svoboda, CSc., FRCS (T)
1; Ústav psychologie LF MU Brno, přednostka: doc. PhDr. M. Bendová, CSc.
2
Vyšlo v časopise:
Rozhl. Chir., 2008, roč. 87, č. 5, s. 250-254.
Kategorie:
Monotematický speciál - Původní práce
Souhrn
Cíl:
Zjistit účinnost a bezpečnost tadalafilu u ochrnutých mužů po úraze míchy v léčbě erektilní dysfunkce a provést zhodnocení po roce. Sledování bylo prospektivní, neintervenční, observační.
Materiál a metoda:
16 mužů v průměrném věku 33 let se zúčastnilo čtyřtýdenního sledování. Vyhodnocovali jsme počet dosaženého skóre dotazníku IIEF-5 (International Index of Erectile Function), GAO (Global Assessment Question), SEP 2 a 3 (Sexual Encountner Profile) před a po čtyřtýdenní léčbě. Statistické zhodnocení jsme provedli neparametrickým testem.
Výsledky:
U 94 % mužů léčba zlepšila kvalitu erekce (GAQ) a statisticky významně schopnost imise penisu (SEP 2, p = 0,005). U 69 % ochrnutých erekce po léčbě dostačovala k realizaci koitu (SEP3, p = 0,001). Konstatovali jsme statisticky významné zvýšení skóre erektilní funkce IIEF-5 (p = 0,001). Nežádoucí účinky hlásili 3 ze 16 nemocných. Po roce v léčbě tadalafilem pokračovalo 8 ze 16 mužů.
Autoři uzavírají, že léčba tadalafilem u ochrnutých mužů je účinná a bezpečná a i po roce dobře tolerovaná.
Klíčová slova:
erektilní dysfunkce – poranění míchy – tadalafil
Předběžné výsledky práce (bez zhodnocení sledování po roce) byly předneseny v příspěvku:
Léčba erektilní dysfunkce inhibitory fosfodiesterázy 5 u pacientů se spinálním poraněním ano či ne?
na X. andrologickém sympóziu v Českém Krumlově, 19.–21. května 2005.
Výsledky práce byly předneseny v příspěvku: Erectile dysfunction and the partner’s role,
2nd Czech and International Congress of Andrology, Zámek Štiřín, 3.–5. května 2007.
Výsledky práce byly anotovány: Erectile dysfunction and the partner’s role. European Andrology,
Supplementum 1, 2007, Volume 1, p. 44.
ÚVOD
Poranění míchy patří k nejzávažnějším úrazům, které zcela zásadně mění život postiženého a jeho sexuální partnerky. Prvním krokem po úraze je dekomprese míchy a stabilizace páteře [1]. Již první den po operaci začíná komplexní rehabilitace a resocializace jako součást komprehenzivní péče po poranění míchy [2]. Na našem pracovišti jako na jediné ze čtyřech spinálních jednotek v republice je sexuolog součástí terapeutického týmu. Sexuologická péče začíná v postakutní fázi sexuologickou konzultací, ve fázi chronické pokračuje léčbou sexuálních dysfunkcí (léčba poruchy ztopoření a neplodnosti).
Zatímco časně po úraze ochrnuté zajímá, zda budou chodit, později kladou důraz na to, zda budou moci být sexuálně aktivní a mít biologicky vlastní děti [3].
Erektilní dysfunkce (ED) u poranění míchy je častá, postihuje až 75 % mužů s transverzální míšní lézí bez ohledu na výšku přerušení a věk ochrnutého v době úrazu [4]. Opakovaně bylo prokázáno, že ED ochrnutých ovlivňuje negativně kvalitu jejich života. Do roku 1998 byla jedinou účinnou léčbou pro jedince s míšním poraněním intrakavernózní léčba, která představovala „zlatý standard“. Nyní je prvním krokem v léčbě ED perorální užití inhibitorů PDE-5 (fosfodiesteráza 5). Použití intrakavernózní léčby má však nadále své opodstatnění v těch případech, kdy je perorální léčba neúčinná či kontraindikována. Zavedení tabletové léčby inhibitory PDE-5 představovalo zásadní zlom v léčbě ED u mužů s transverzální míšní lézí, protože perorální farmaka do té doby používaná nebyla u ochrnutých účinná. Léky ze skupiny inhibitorů PDE-5 zabraňují rozkladu cGMP, který je zodpovědný za vazodilataci v penisu, a zlepšují funkci cévního endotelu [5].
MATERIÁL A METODIKA
Do klinického sledování byli vybráni ochrnutí nemocní s poúrazovou transverzální míšní lézí, kteří se spontánně dostavili do andrologické ambulance Úrazové nemocnice v Brně pro problémy v sexuálním životě. Pro účely tohoto sledování jsme po předchozím získání souhlasu zahájili perorální léčbu tadalafilem a shromažďovali data od 16 ochrnutých s transverzální míšní lézí Frankel A starších 18 let, kteří byli nejméně 6 měsíců po úraze a žili ve stabilním partnerském vztahu. Inhibitory PDE-5 (sildenafil, tadalafil, vardenafil) se užívají jednorázově před sexuálním stykem. Tadalafil jsme zvolili pro jeho delší vylučovací poločas 18 hodin, což umožňuje ochrnutým větší volnost při plánování sexuální aktivity. Sledování bylo čtyřtýdenní s cílem zjištění účinnosti a bezpečnosti tadalafilu. Požadovali jsme ústní informovaný souhlas a předpokládali spolupráci. Podle SPC nebyla u ochrnutých léčba tadalafilem kontraindikována. Setrvání v léčbě a satisfakci (spokojenost) jsme sledovali po roce.
Muži byli v průměrném věku 33 let (22–52), po úraze byli 7 let (1–23). Tetraplegiků bylo 6, paraplegiků 10. Mechanismus dopravních úrazů jako příčina ochrnutí převládal v 9 případech, následovaný ve 3 případech skoky do vody po hlavě, ve 2 případech byl příčinou přerušení míchy pád z výšky a sportovní úraz.
Reflexní erekci potvrdilo 14 ze 16 ochrnutých. IIEF-5 (International Index of Erectile Function, maximální počet bodů 25, dosažení 21 a méně bodů představuje poruchu erekce) byl v průměru 9 bodů (2–18). Všichni nemocní podstoupili somatosexuální vyšetření a laboratorní screening (vyšetřovali jsme krevní obraz, hladinu urey, kreatinininu, cholesterolu celkového i HDL a LDL, jaterní testy, glykemii). Vyšetřovali jsme hladinu prolaktinu a testosteronu a sledovali kardiovaskulární parametry.
Zhodnotili jsme předchozí léčbu ED u ochrnutých: 11 užívalo nepravidelně sildenafil, z nich u 3 nebyl dostatečný efekt, avšak nutno říci, že sildenafil u těchto pacientů nebyl dostatečně testován (1–3 podání), 3 paraplegici popisovali při léčbě sildenafilem nežádoucí účinky – cefaleu a kongesci nosní sliznice. Tři muži používali k navození erekce intrakavernózní injekce prostaglandinu E1 (PG E1), 2 ochrnutí dosud léčeni nebyli.
Pro jednoznačné zhodnocení efektu léčby inhibitory PDE5 je nutnost jejich opakovaného podání 6–8krát. Sledování bylo prováděno po dobu 4 týdnů. Nemocní měli k dispozici 8 tablet tadalafilu (Cialis) 20 mg. Sexuální aktivitu jsme doporučili realizovat dvakrát týdně. Nemocní si vedli „Deníček“, do kterého zaznamenávali: užití tablety (den, hodina), zda se dostavila erekce dostatečné kvality k zavedení penisu do pochvy, zda byl styk uspokojivý pro oba partnery a možnost opakování styku do 36 hodin. Pacienti byli instruováni, aby zapsali a ihned informovali investigátory, pokud se objeví nežádoucí účinky. Termín kontrolní návštěvy byl stanovený po uplynutí 5 týdnů.
Metodika hodnocení účinnosti a bezpečnosti:
IIEF-5: dosažený počet bodů před a po čtyřtýdenní léčbě tadalafilem
GAQ: Zlepšila léčba aplikovaná v posledních 4 týdnech vaši erekci?
SEP II: Byl jste schopen zavést penis do partnerčiny pochvy?
SEP III: Byla doba trvání erekce dostatečná k realizaci uspokojivého sexuálního styku?
Dále jsme sledovali partnerskou satisfakci, nežádoucí účinky, opakování sexuálního styku během 36 hodin, vyhodnotili jsme „Deníček“ a léčbu po uplynutí jednoho roku.
Ke statistickému zhodnocení (IIEF 5, SEP 2, SEP 3 před a po léčbě) jsme použili pro porovnání sledovaných proměnných neparametrický test – znaménkový Wilcoxonův test.
VÝSLEDKY
Efekt léčby: dotazník erektilní funkce IIEF-5
Před započetím léčby bylo skóre erektilní funkce 9 (2–18), což odpovídá těžké erektilní dysfunkci. Lehkou erektilní dysfunkci jsme diagnostikovali pouze u jednoho muže (6,2 %), těžkou ED u 62,5 % ochrnutých.
Po léčbě 20 mg tadalafilu podaného jednorázově před stykem bylo dosaženo skóre erektilní funkce 18 (5–25), p = 0,001 vs. výchozí stav. Fyziologické skóre 21 a více dosáhlo 8 z 16 nemocných, tj. 50 % (Graf 1).
Efekt léčby: zlepšení erekce po čtyřech týdnech léčby (GAQ)
Na dotaz, zda léčba aplikovaná v posledních čtyřech týdnech vedla ke zlepšení ztopoření odpovědělo „ano“ 94 % ochrnutých, tj. 15 ze 16 hodnocených mužů (Graf 2).
Efekt léčby: úspěšná imise (SEP 2)
Před započetím léčby bylo imise, avšak bez schopnosti styk dokončit, schopno 6 mužů (37 %). Po čtyřtýdenní léčbě 20mg tadalafilem podaným před stykem bylo imise schopno 94 %, tj. 15 ze 16 mužů, p = 0,005 (Graf 2).
Efekt léčby: realizace uspokojivého sexuálního styku (SEP3)
Před započetím čtyřtýdenní léčby tadalafilem nebyl schopný žádný muž ze souboru realizovat uspokojivý sexuální styk. Po léčbě realizovalo 69 %, tj. 11 z 15 ochrnutých uspokojivý sexuální styk s dostatečnou rigiditou penisu, trváním a uspokojením, p = 0,001 (Graf 2).
Nežádoucí účinky léčby
Tři nemocní ze 16 uvedli nežádoucí účinky (dva nemocní měli dorzalgie, jeden pacient si stěžoval na cefaleu, bolest břicha a slabost). Jeden nemocný léčbu pro nežádoucí účinky ukončil.
Výhodu možnosti opakovaného styku během 36 hodin využilo celkem12 ochrnutých z 16, tj. 75 %.
Partnerská satisfakce byla léčbou tadalafilem dosažena u 9 ze 16 párů, tj. v 56 %.
Během čtyřtýdenního sledování užilo 16 paraplegických párů celkem 113 tablet, ve 103 případech (91 %) bylo dosaženo erekce, při 95 užití (84 %) došlo k zavedení penisu do pochvy, celkem 74krát dostačovala kvalita erekce k realizaci uspokojivého sexuálního styku. V 62 případech (55 %) ze 113 užití bylo dosaženo oboustranné spokojenosti ochrnutého i jeho partnerky. Nežádoucími účinky bylo zatíženo 15 podání, tj. 9 %. Ve 40 případech ze 113 užití (35 %) paraplegické páry opakovaly sexuální styk, tedy napomohly rozvinout tadalafilu plný terapeutický efekt.
Po roce jsme ochrnutým párům zaslali dotazníky a zjistili, že 8 párů ze 16, tj. 50 % pokračuje v léčbě tadalafilem, jeden paraplegik se vrátil k užívání sildenafilu, dva muži si k navození erekce aplikují intrakavernózní injekce PGE1 (z toho jeden se k intrakavernózní léčbě vrátil, jeden byl nově zařazený), dva paraplegické páry neužívaly žádnou z dostupných metod léčení ED. Důvod jsme u jednoho páru nezjistili, druhý pár udával jako příčinu finanční problémy. Způsob léčby ED u třech paraplegických párů se nám po roce nepodařilo zjistit.
Sledovali jsme, koho žádali paraplegici o předpis léku na podporu erekce. Nejčastěji navštěvovali obvodního lékaře, na druhém místě sexuologa.
DISKUSE
ED je běžným důsledkem transverzální míšní léze [6, 4]. Až 80 % všech poranění míchy se objevuje v mladém věku [7]. Proto je léčba erektilní dysfunkce důležitá pro zachování kvality života a partnerského svazku postiženého muže [8]. Dnes jsou inhibitory PDE5 první metodou volby léčby ED bez ohledu na její trvání, závažnost i etiologii – běžně se používají u nemocných s kardiovaskulárním onemocněním, diabetiků, po radikální prostatektomii či dialyzovaných, rovněž u nemocných s neurogenní příčinou ED, kam zařazujeme i poranění míchy [9, 10]).
Zavedení inhibitorů PDE5 do léčby ED v roce 1998 (sildenafil) znamenalo obrovský zlom v léčbě poruchy ztopoření mužů po poranění míchy, neboť do té doby perorálně používaná farmaka neměla u paraplegiků žádný efekt. Tehdy jsme k léčbě ED používali intrakavernózní injekce vazoaktivního PG E1. Tento způsob léčby byl velmi účinný u 80–94 % ochrnutých, nicméně byl nemocnými často opouštěn (drop-out více jak 25 % po roce léčby). U tetraplegiků s ochrnutím rukou představovalo technický problém zvládnutí selfaplikace injekce do topořivých těles, ve většině případů se toho ujala partnerka po předchozím nácviku. Dnes intrakavernózní léčbu, která u paraplegiků vyžaduje pro intaktní vaskulární systém nízké dávky PGE1, používáme u non-respondérů perorální léčby [11]. Krátkou epizodu v léčbě ED u paraplegiků hrála intrauretrální léčba. Bodner [12] se spolupracovníky testoval intrauretrální PG E1 MUSE u 15 paraplegiků. Došel k závěru, že ve srovnání s intrakavernózní léčbou bylo dosaženo menší rigidity a menší spokojenosti u ochrnutých. U nás MUSE nikdy nebyl distribuován, takže klinické zkušenosti nemáme. Ve stejnou dobu se dostal na trh první z inhibitorů PDE5 sildenafil s lepším terapeutickým efektem, proto intrauretrální léčba ztratila svoje opodstatnění. V současné době máme k dispozici z perorálně podávaných léků tři inhibitory PDE5 – sildenafil, tadalafil a vardenafil. Tadalafil se od ostatních liší delším vylučovacím poločasem 18 hodin. Gresserová s Gleiterem [13] ve svém přehledném článku srovnávají účinnost všech třech inhibitorů, sildenafil je s efektem 84 % mírně účinnější než tadalafil (81 %) a vardenafil (80 %). Derry a spol. [6] uvádějí přehled dvou randomizovaných, placebem kontrolovaných studií a čtyřech prospektivních studií u pacientů po poranění míchy, ve kterých byl použitý sidlenafil. Z počtu sledovaných 94 % uvádělo zlepšení erektilní schopnosti s možností imise do pochvy, více jak 72 % referovaných styků bylo velmi úspěšných. Lepší terapeutický efekt byl popisovaný u nemocných s neúplnou míšní lézí. Sildenafil byl velmi dobře tolerován. Nebyl popsán žádný případ autonomní dysreflexe. Autoři uzavírají, že sildenafil je vysoce efektivní a velmi dobře tolerovaný v léčbě ED pacientů s poraněním míchy. Španělští autoři referovali o výsledcích multicentrické, otevřené, prospektivní studie u 170 mužů po poranění míchy, u kterých sledovali výchozí schopnost erekce dotazníkem IIEF-5 a srovnali po podání 50 mg sildenafilu. Uvádějí zvýšení počtu dosažených bodů z 12,5 na 24,8 (p = 0,001). Uzavírají, že sildenafil je účinný a dobře tolerovaný u mužů po poranění míchy bez ohledu na příčinu postižení, výšku léze, ASIA skóre a dobu od úrazu [14]. McMaytom a kol. [15] uvádí výsledky dvojitě slepé, placebem kontrolované studie. Zlepšení erekce popisují u 75 % ochrnutých ze souboru 13 ochrnutých ve srovnání se 7,1 % ze 14 mužů kontrolního souboru užívajících placebo. Autoři uzavírají, že sildenafil je účinný, bezpečný a dobře tolerovaný u mužů po poranění míchy, zlepšuje reflexní erekci a zvyšuje možnost pro přirozenou erektilní odpověď během sexuální aktivity. Giuliano se spolupracovníky zjistili zlepšení erekce v 76 % u mužů užívajících po poranění míchy sildenafil a v 80 % popsali zvýšení sexuální aktivity ve srovnání s 10 % u souboru mužů užívajících placebo [16]. Srovnání spokojenosti s léčbou sildenafilem a tadalafilem u dvou skupin po 15 ochrnutých v randomizované, slepé, překřížené klinické studii publikoval v roce 2004 Del Popolo [17]. Tadalafil upřednostnila většina mužů pro možnost dosažení normálního sexuálního fungování v průběhu 24 hodin ve srovnání se sildenafilem (p = 0,01), tadalafil zlepšoval celkovou sexuální spokojenost stejně jako sexuální vztah s partnerkou.
V roce 2004 Chris McMahon [5] publikoval práci o účinnosti a bezpečnosti denního podávání tadalafilu u mužů s ED. Zlepšení erekce popisoval u 69 % mužů se středně těžkou a těžkou impotencí ve srovnání se 42 % mužů, kteří užívali tadalafil jednorázově před stykem.
Porst a spolupracovníci předkládali výsledky multicentrické, randomizované, dvojitě slepé, placebem kontrolované studie s denním podáváním tadalafilu v dávce 5 a 10 mg u 268 pacientů a 122 mužů kontrolního souboru. Tadalafil v denní dávce 5 a 10mg ve srovnání s placebem signifikantně (p = 0,001) zlepšoval erektilní funkci. Nežádoucí účinky charakteru dyspepsie, dorzalgie, myalgie, cefaley, se objevily u méně než 5 % nemocných, 3,4 % nemocných léčbu přerušilo pro nežádoucí účinky [18]. Nízkodávkovaný tadalafil bude na náš trh uvedený v první polovině letošního roku.
McMahon [5] uvádí, že tadalafil je dobře tolerovaný, z nejčastějších vedlejších účinků popisuje bolest hlavy, dyspepsii a zarudnutí v obličeji. Při podání tadalafilu před stykem byla frekvence nežádoucích účinků vyšší než při denním užívání tadalafilu (bolest hlavy 16 % vs. 9 %, dyspepsie 10 % vs. 9 %, zarudnutí v obličeji 8 % vs. 6,5 %). Shodně u obou typů podávání převažovaly nežádoucí účinky zařazené do skupiny lehkých (80 % a 83 %). Gans a kol. [19] popisují ukončení léčby sildenafilem jednoho ochrnutého ze 17 pro hypotenzi. Z důvodů možné hypotenze vylučujeme ze zahájení léčby paraplegiky, jejichž krevní tlak je nižší než 90/60 mm Hg. Vliv poranění míchy na kvalitu života byl sledován českými autory srovnáním souboru 32 ochrnutých se souborem zdravých mužů. Statisticky významně nižší profil kvality života ochrnutých byl nalezen v oblastech zdraví, fyzická soběstačnost, sex a práce [8]. Léčba ED u mužů po poranění míchy zlepšuje klíčové parametry testů kvality života, spokojenost se sexuálním životem, partnerský vztah, ale také parametry duševního zdraví, celkovou pohodu, depresi a úzkost, a to signifikantně (p = 0,05) ve srovnání s placebem [20].
ZÁVĚR
Zjistili jsme, že léčba ED tadalafilem signifikantně zlepšuje kvalitu erekce u mužů s transverzální míšní lézí (IIEF-5, p = 0,001, GAQ 94 %, SEP II 94 %, p = 0,005, SEP III 69 %, p = 0,001). Nevyskytly se závažné nežádoucí účinky léčby, popisované odezněly bez léčby. Ukazuje se, že opakované podání inhibitoru PDE-5 tadalafilu v iniciální fázi je důležité pro výsledný terapeutický efekt. Inhibitory PDE-5 jsou první metodou volby léčby ED ochrnutých mužů, pakliže nejsou kontraindikace. Výhodou této konzervativní léčby ED je jednoduché podání a dávkování, účinnost i bezpečnost. Delší vylučovací poločas poskytuje ochrnutým větší komfort při realizaci sexuálního života.
MUDr. T. Šrámková, CSc.
Úrazová nemocnice
Ponávka 6
662 50 Brno
e-mail: t.sramkova@unbr.cz
Zdroje
1. Wendsche, P. Současný trend stabilizace úrazů thorakolumbální páteře. Úraz. Chir., 1995, 3, s. 1–15.
2. Wendsche, P., Kříž, J. Doporučené postupy péče v akutní fázi po poškození míchy. Vydal svaz paraplegiků s podporou MZ ČR, Praha, 2006, 23 s.
3. Beneš, V. Poranění míchy. Praha, Avicenum. 3. vydání, 1987, 190 s.
4. Šrámková, T. Sexuologicko-andrologické aspekty traumatických míšních lézí. Kandidátská dizertační práce. Brno, 1998, 135 s.
5. McMahon, Ch. Efficacy and safety of daily tadalafil in men with erectile dysfunction previously unresponsive to on-demand tadalafil. J. Sex. Med., 2004, 1, s. 292–300.
6. Derry, F., Hultling, C., Seftel A. D., Sipski, M. L. Efficacy and safety of sildenafil citrate (Viagra) in men with erectile dysfunction and spinal cord injury:a review. Urology, 2002, 60, Suppl. 2, s. 49–57.
7. Ramos, A. S., Samso, J. V. Specific aspects of erectile dysfunction in spinal cord injury. Int. J. Impot. Res., 2004, 16, Suppl. 2, s. 42–45.
8. Šrámková, T., Dragomirecká, E., Wendsche, P., Cpinová, P., Sutorý, M. Kvalita života mužů s posttraumatickou transverzální míšní lézí. Prakt. Lék., 79, 1999, 5, s. 263–268.
9. Carson, C. C. Oral and injectable medications for the treatment of erectile dysfunction. Curr. Urol. Rep., 2000, 1, s. 307–312.
10. Gao, C. G., Ge, J. P., Chen, L. S. The situation of sildenafil in the treatment of men with erectile dysfunction. Zhonghua nan ke xue = National journal of andrology, 2002, 8, s. 302–308.
11. Šrámková, T., Mechl, M. Prostaglandin E1 Caverject v terapii erektilní dysfunkce. Prakt. Lék. 77, 1999, 6, s. 296–301.
12. Bodner, D. R., Haas, C. A., Krueger, B., Seftel, A. D. Intraurethral alprostadil for treatment of erectile dysfunction in patients with spinal cord injury. Urology, 1999, 53, s. 199–202.
13. Gresser, U., Gleiter, CH. Erectile dysfunction: comparison of efficacy and side effects of the PDE-5 inhibitors sildenafil, vardenafil, tadalafil. Eur. Med. Res., 2002, 7, s. 435–446.
14. Sanchez, R. A., Vidal, J., Jáuregui, M. L., Barrera, M., Giner, M. Efficacy, safety and predictive factors of therapeutic succes with sildenafil for erectile dysfunction in patients with different spinal cord injuries. Spinal Cord, 2001, 39, s. 637–643.
15. McMaytom, M. C., Derry, F. A., Dinsmore, W. W., Glass, C. A., Smith, M. D., et al. A two part pilot study of sildenafil (Viagra) in men with erectile dysfunction caused by spinal cord injury. Spinal Cord, 1999, 37, s. 110–116.
16. Giuliano, F., Hultling, C., El Masry, W. S., et al. Randomized trial of sildenafil for the treatment of erectile dysfunction in spinal cord injury. Ann. Neurol., 1999, 46, s. 15–21.
17. Del Popolo, G., Li Marzi, V., Mondaini, N., Lombardi, G. Time/duration effectivennes of sildenafil versus tadalafil in the treatment of erectile dysfunction in male spinal cord-injured patients. Spinal Cord, 2004, 42, s. 643–648.
18. Porst, H., Giuliano, F., Glina, S., Ralph, D., Casabé, A. R., et al. Evaluation of the efficacy and safety of once-a-day dosing of tadalafil 5 mg and 10 mg in the treatment of erectile dysfunction: results of a multicenter, randomized, double blind, placebo-controlled trial. European Urology, 2006, 50, s. 351–359.
19. Gans, W. H., Zaslau, S., Wheeler, S., Galea, G., Vpenk, J. M. Efficacy and safety of oral sildenafil in men with erectile dysfunction and spinal cord injury. J. Spinal Cord, 2001, 24, s. 35–40.
20. Hutling, C., Giuliano, F., Quirk, F., Pena, B., Misghra, A., Smith, M. D. Quality of life in patients with spinal cord injury receiving Viagra (sidlenafil citrate) for the treatment of erectile dysfunction. Spinal Cord, 2000, 38, s. 363–370.
Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicínaČlánek vyšel v časopise
Rozhledy v chirurgii
2008 Číslo 5
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
Nejčtenější v tomto čísle
- Syndróm AMS a jeho riešenia
- Primární retroperitoneální tumor – extraadrenální paragangliom – kazuistika
- Funkční změny kardioezofageální oblasti po laparoskopické fundoplikaci
- Elektivní videotorakoskopie jako prevence vzniku primárního spontánního pneumotoraxu – ano či ne?