Životní jubileum doc. MUDr. Václava Vlasáka, CSc.
Vyšlo v časopise:
Rozhl. Chir., 2008, roč. 87, č. 3, s. 165.
Kategorie:
Monotematický speciál - Původní práce
Ačkoliv jubilant sám toto významné životní výročí dlouho zpochybňoval – nevěřil totiž v dožití – přesto si Česká chirurgická společnost ČLS JEP klade za čest Vlasákovy 80. narozeniny připomenout a aspoň v náznaku přiblížit mladším kolegům dobu, v níž jubilant žil a velmi intenzivně pracoval.
Narodil se 14. března 1928 v Mladé Boleslavi a dětství prožil na hospodářské usedlosti svých rodičů v Jizerním Vtelně. Po maturitě na mladoboleslavském gymnáziu vystudoval medicínu na pražské lékařské fakultě UK. Promoval 18. 12. 1952. Jako svobodný lékař a nestraník musel odejít pracovat na Slovensko.
3. ledna 1953 nastupuje na chirurgickém oddělení nemocnice v Trnavě, které tehdy vedl výborný chirurg doc. MUDr. Andrej Kukura, CSc. Po roce je dr.Vlasák povolán do vojenské prezenční služby a po dvou letech se z ní vrací zase na 1 rok na chirurgii do Piešťan. Do Čech se vrátil až v roce 1957 a působil 1 rok na ortopedickém oddělení nemocnice v Kolíně.
Počátkem roku 1958 jako již ženatý s jedním dítětem vyhrává konkurz na chirurgickou kliniku tehdejší Lékařské fakulty hygienické ve FN na Vinohradech a 15. února téhož roku nastupuje jako mladší sekundář k prof. MUDr. Emerichu Polákovi, DrSc. Na této klinice setrvává pak až do svého penzionování, tj. do podzimu r. 1993. V meziobdobí v letech 1962–1963 byl na jednoroční expertize v Perlebergu v NDR.
Pražskému zdravotnictví sloužil dr. Vlasák dlouhých 34 let a jeho služba měla následující vývoj: po léta byl na klinice mladším sekundářem, a to i po složení II. atestace z chirurgie. Pak byl zase velmi dlouho starším sekundářem a nezískal ani místo chirurgického primáře v Mladé Boleslavi, o něž žádal. Mrzelo ho to. Zůstal proto dále na klinice a čekal. Asistentury se dočkal až v roce 1972 již za přednostenství prof. Špačka. Kandidátskou dizertaci mohl dr. Vlasák obhájit teprve v r. 1977 a habilitován byl v roce 1983. Jako nestraník čekal na každý stupínek klinického povýšení déle nežli jeho šťastnější kolegové, které chirurgii učil.
Přednostou chirurgické kliniky 3. LF UK v Praze na Královských Vinohradech se stal až po listopadové revoluci od 1. 9. 1990. Pracoviště pak po 3 roky úspěšně vedl. Když ale jeho nadřízení z FN a LF UK zjistili, že již překročil věk 65 let, poslali ho na „zasloužený odpočinek“. Doc. Vlasák sice nechtěl, avšak pražské zdravotnictví ho prý již jako přednostu nepotřebovalo. Chirurgů bylo asi dost a do funkcí se vrátili mnozí, kteří dříve apolitické lékaře v klinickém postupu předbíhali. Náhle ubylo pamětníků. Byly zapomenuty tisíce odoperovaných nemocných, stovky vyškolených studentů a desítky mladých chirurgů včetně dvou generací zdravotních sester, které doc. Vlasák na Vinohradech vychoval.
Co měl dále dělat dr. Vlasák v 65 letech při plné duševní a tělesné síle a při průměrném starobním důchodu? Nevěděl, protože nikdy nebyl bojovníkem ani funkcionářem. A tak mu přišlo vhod pozvání bývalého kolegy z kliniky, aby se přemístil do Ústřední vojenské nemocnice a stal se jeho zástupcem na nově vytvářené chirurgické klinice, spadající pod Vojenskou lékařskou akademii v Hradci Králové. Společně získali ke spolupráci ještě 3 schopné chirurgy a s personálem vojenského chirurgického oddělení ve Střešovicích vybudovali výkonnou chirurgickou kliniku, které si vojenská škola považovala. Práce se dařila a operativa vzrůstala. Pohoda trvala ale jen čtyři roky, než přišlo nařízení o zrušení dvou pražských vojenských klinik (interní a chirurgické), protože nebyly vedeny aktivními vojáky. Útlum pedagogické a vědecko-výzkumné práce trval dalších 5 let, než se vyměnili ti, kteří rozhodovali, a tak teprve po této době se do čela obnovené chirurgické kliniky v ÚVN zařazené již pod 2. LF UK v Motole, dostal pplk. prof. MUDr. M. Ryska, CSc., bývalý Vlasákův asistent z Vinohrad a jím habilitovaný docent.
Pro doc.Vlasáka se další pobyt na klinice zjednodušil. Je i nadále všestranně činný. Sice již neoperuje, ale učí studenty, provádí konziliární službu a radí mladším kolegům ve vědecké práci. Učí též zdravotní sestry a rehabilitační pracovnice na bakalářském a magisterském programu. Doc. MUDr. Václav Vlasák, CSc., poznal již život ze všech stran. Posilovala ho dobrá rodina a přátelé, kteří si ho vážili jako výborného chirurga a charakterního člověka. Společně mu přejeme ještě řadu let strávených ve zdraví a v dobré náladě a ať je i nadále „nad věcí“, protože poměry kolem nás nestojí ani za kritiku.
Za přátele vše dobré přeje
Miloš Hájek
Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicínaČlánek vyšel v časopise
Rozhledy v chirurgii
2008 Číslo 3
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
Nejčtenější v tomto čísle
- Zenkerův divertikl – chirurgická terapie
- Operácie hernií v jazve pomocou sieťky – technikou sublay
- Diagnostika retrokalkaneárních burzitíd: možnosti využití nových anatomických poznatků
- Centrálna krčná disekcia lymfatických uzlín v liečbe diferencovaného karcinómu štítnej žľazy – naše skúsenosti