XXI. kongres České pneumologické a ftizeologické společnosti a Slovenskej pneumologickej a ftizeologickej spoločnosti

Olomouc 24.–26. 10. 2019

Koncem října se konal v krásném historickém městě Olomouc XXI. pneumologický kongres, kterého jsem měla možnost se zúčastnit. Diskutovalo se o celém spektru onemocnění plic a průdušek, nemoci respiračního traktu patří totiž mezi nejčastější onemocnění vůbec, zahrnují choroby od banálních respiračních viróz až po velmi závažná onemocnění s vysokou mortalitou, obtížnou diagnostikou, a mnohdy velmi nákladnou léčbou.

Slavnostní zahájení kongresu se odehrálo v prostorách Arcibiskupského paláce, jednání pokračovalo v prostorách hotelu Clarion. Program byl velmi obsáhlý, bylo přihlášeno přes 230 odborných sdělení, nebylo proto možné vyslechnout všechny přednášky, občas bylo i obtížné se rozhodnout pro tu či onu sekci. Jednání kongresu bylo rozděleno do mnoha sekcí, probíhajících v různých sálech paralelně, workshopů, také sesterská sekce byla velmi obsáhlá. Vysokou úroveň kongresu podpořila i účast mnoha zahraničních přednášejících z Rakouska, Německa, Polska, ale i USA. Vybrat nejzajímavější sdělení není pro obsáhlost možné, dovolím si uvést z mého pohledu nejzajímavější postřehy z různých oblastí.

Diagnostické metody se během posledních let velmi rozvinuly. Základní zobrazovací metody (RTG) mají stále svůj význam v pneumologické diagnostice, ale stále větší důraz je kladen na CT vyšetření včetně doporučených postupů při sledování různých lézí (Janicek, USA), narůstá význam ultrasonografického vyšetření plic (Šimek, Zlín). Byl představen připravovaný projekt časné detekce rakoviny plic, kdy cílovou populací projektu by měli být kuřáci se zátěží alespoň 20 balíčkoroků ve věku 50-74 let (Vašáková, Praha).

V samostatné sekci bronchologie byly prezentovány výsledky intervenční bronchologie (Kolek, Olomouc), brachyterapie (Randáčková), ale také potvrzena důležitost odběrů tkání k dalšímu cytologickému a histologickému vyšetření a detekci genových mutací. Bronchoskopie s odběrem mate-riálu je stále základní metodou pro pneumologickou diagnostiku a díky zlepšujícímu se přístrojovému vybavení se stále zdokonaluje.

Autoři Szkorupa et al. (Olomouc) seznámili s možnostmi a výsledky léčby pleurálních diseminovaných malignit kombinací cytoreduktivní chirurgie s perioperačním intrakavitálním podáním cytostatika, dále se probíraly možnosti robotické chirurgie v léčbě hrudních onemocnění, možnosti a výsledky chirurgické intervence u pokročilých stadií plicních karcinomů.

Léčba nádorových onemocnění plic a pohrudnice se díky zlepšené laboratorní diagnostice a detekci různých genových mutací stává stále cílenější. Základem zůstává chemoterapie, ale již do léčby proniká imunoterapie zaměřená na imunitní systém organismu, a to jak v kombinaci s chemoterapií, tak i samostatně. Tyto léčebné protokoly se stávají již standardem, stejně jako biologická léčba karcinomů plic. Těmto tématům bylo věnováno mnoho sdělení jak z českých a slovenských pracovišť (Pešek, Kolek, Krákorová, Skřičková, Petruželka, Zemanová, Beržinec a další), ale také se tomuto tématu věnovali zahraniční účastníci (Chorostowska, Polsko; Picker, Rakousko).

Velká část kongresu byla věnována problematice chronických onemocnění – CHOPN, astmatu a nemocem postihujícím plicní intesticium. Zde byly prezentovány nejen výsledky studií nových léků (Laššan, Matula, Kašák), ale také se probíraly možnosti a doporučení dávkování inhalačních léků, možnosti funkční diagnostiky (Kociánová), doplněné zajímavými kazuistikami (Teřl, Jahn). Součástí této oblasti pneumologie byla i sekce rehabilitace, která je stále obecně podceňovaná a měla by být podstatně častější součástí základní léčby, jak astma bronchiale, tak i CHOPN (Neumanová, Horová).

Samostatné sekce byly věnovány sarkoidóze a dalším intersticiálním plicním procesům. Je to velmi rozmanitá skupina plicních onemocnění, k jejichž diagnostice je třeba velmi dobré multidisciplinární spolupráce (Vašáková, Doubková, Žurková, Lošťáková).

Na pneumologickém kongresu nelze opominout sekci tuberkulózy, neboť je obsažena i v názvu odborné společnosti. Přesto, že v ČR bylo roce 2018 hlášeno 444 nových případů (a recidiv) TBC všech forem, tedy přepočtem 4,2 případů na 100 000 obyvatel, což je nejméně v historii (Wallenfels), stále se TBC vyskytuje a je třeba na ni myslet.

Další sekce byly věnovány transplantaci plic, onemocnění pleury, spánkové medicíně, intenzivní pneumologii, infekčním onemocněním plic, také bylo hodně kazuistických sdělení.

Sekce byly různého tematického zaměření, ale téměř ve všech byly zmíněny nové léčebné možnosti, a to jak prezentacemi výsledků zahraničních multicentrických randomizovaných studií, tak i zkušenostmi z našich pracovišť. Bohužel se téměř vždy poukazovalo na to, že ta nebo ta léčba je u nás nedostupná, nebo že ji „nechce pojišťovna hradit“. Lze tedy předpokládat, že v budoucnu bude ještě větší tlak na revizní pracovníky zdravotních pojišťoven k povolování úhrady nových preparátů ze skupiny biologické a imunologické léčby podle § 16.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Hana Fojtů

revizní lékař VZP

Pneumolog – PNE ambulance Uničov