Postup a kompetence ošetřujícího a posudkového lékaře při rozhodování o ukončení dočasné pracovní neschopnosti – postupy platné i při e-neschopence

Souhrn

Článek se zabývá postupem lékařů při ukončování dočasné pracovní neschopnosti (DPN) a kompetencemi, které vymezuje platná legislativa, a současně klade důraz na rozdílné kompetence lékařů ošetřujících a posudkových.

Klíčová slova:

dočasná pracovní neschopnost – ukončení – ošetřující lékař – posudkový lékař

ÚVOD

Postup ošetřujících lékařů ve věci rozhodování o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (DPN) je upraven v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění (ZNP), kde jsou přesně vyjmenovány situace, kdy má ošetřující lékař ukončit DPN. Současně je v legislativě upraven postup pacienta při nesouhlasu s rozhodnutím o ukončení DPN a dále jsou v zákoně specifikovány kompetence ošetřujících lékařů, posudkových lékařů, součinnost lékařů orgánu nemocenského pojištění a poskytovatelů zdravotní péče a postup Okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) ve věci DPN.

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ A LEGISLATIVA

ZNP zcela přesně vymezuje důvody, kdy má ošetřující lékař ukončit DPN. Pro přesnost je třeba ještě uvést, že ošetřujícím lékařem se rozumí ten, kdo poskytuje pojištěnci, tedy svému pacientovi, ambulantní, lůžkovou nebo lázeňskou léčebně-rehabilitační péči a provádí posuzování zdravotního stavu pro účely DPN.

V souladu s ustanovením § 59 ZNP ve znění platném od 1. 1. 2020:

„Ukončování dočasné pracovní neschopnosti

(1) Ošetřující lékař rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti

a) pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav umožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, a to dnem, kdy tuto skutečnost zjistil, nebo nejpozději třetím kalendářním dnem následujícím po dni tohoto vyšetření; pokud ošetřující lékař ukončí dočasnou pracovní neschopnost pozdějším než třetím kalendářním dnem následujícím po tomto vyšetření, má se za to, že dočasná pracovní neschopnost skončila tímto třetím kalendářním dnem,

b) pojištěnce, jestliže uplynulo alespoň 180 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti a vyšetřením zjistí, že zdravotní stav je stabilizovaný a je předpoklad, že pojištěnec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, a to 30. kalendářním dnem následujícím po dni tohoto vyšetření; to neplatí, jde-li o dočasnou pracovní neschopnost vojáka z povolání, vojáka v záloze ve výkonu vojenské činné služby nebo příslušníka bezpečnostního sboru,

c) pojištěnce při ukončení poskytování lůžkové nebo komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče, je-li splněna podmínka uvedená v písmenu a),

d) pojištěnce, který byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytnutí lůžkové péče, při propuštění tohoto dítěte z lůžkové péče nebo při ukončení pobytu tohoto pojištěnce v zařízení, do jehož lůžkové péče bylo toto dítě přijato,

e) pojištěnce, který po opravě nebo opatření nové ortopedické nebo kompenzační pomůcky může vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě, vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost po skončení dosavadní pojištěné činnosti, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání,

f) pojištěnky, která má nárok na peněžitou pomoc v mateřství z jakékoliv pojištěné činnosti, k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, pokud pojištěnka nezačala pobírat peněžitou pomoc v mateřství dříve,

g) pojištěnce, kterému závažné dlouhodobé onemocnění znemožňovalo pečovat o dítě, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav opět umožňuje pečovat o dítě,

h) pojištěnky, která byla v dočasné pracovní neschopnosti v souvislosti s těhotenstvím a porodem podle § 57 odst. 1 písm. f), uplynutím šestého týdne po porodu, pokud není nadále dočasně práce neschopna z jiných důvodů,

i) pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav umožňuje plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost po skončení dosavadní pojištěné činnosti, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání,

j) pojištěnce, který se nedostaví k lékařskému ošetření nebo kontrole zdravotního stavu v den, který je vyznačen na rozhodnutí podle § 58 odst. 2, aniž by pojištěnec prokázal existenci vážných důvodů, pro které se k tomuto ošetření nebo kontrole nemohl dostavit, a to tímto dnem,

k) pojištěnce, který je poživatelem starobního důchodu a jehož pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož v době dočasné pracovní neschopnosti vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, a to nejpozději dnem, kterým podle písemného oznámení orgánu nemocenského pojištění zanikl nárok na nemocenské, pokud k ukončení dočasné pracovní neschopnosti nedojde dříve podle písmen a) až e) nebo j).

(2) Dočasná pracovní neschopnost končí třicátým dnem ode dne následujícího po dni, v němž byl pojištěnec posudkem okresní správy sociálního zabezpečení uznán invalidním nebo invalidním ve vyšším stupni invalidity, nebo v němž byl pojištěnec posudkem České správy sociálního zabezpečení uznán invalidním nebo invalidním ve vyšším stupni invalidity na základě výsledku řízení o námitkách 82). Byl-li pojištěnec uznán invalidním na základě výsledku soudního řízení o žalobě, končí dočasná pracovní neschopnost třicátým dnem ode dne následujícího po dni, v němž orgán rozhodující o invalidním důchodu obdržel rozhodnutí soudu; tento orgán je povinen neprodleně písemně vyrozumět ošetřujícího lékaře o tom, v kterém dni toto rozhodnutí soudu obdržel. Ošetřující lékař vyznačí den ukončení dočasné pracovní neschopnosti z důvodu uznání invalidity na předepsaném tiskopisu.“

Zcela zásadní je, že pro rozhodnutí o ukončení DPN je nezbytné zaznamenat ve zdravotní dokumentaci datum vyšetření, objektivní nález, základní posudkovou rozvahu a výsledek posouzení zdravotního stavu, tedy ke kterému datu je pacient práce schopen. Dalším požadavkem legislativy je také prokazatelné předání Rozhodnutí o ukončení DPN pacientovi, tedy V. díl tiskopisu, který pacient předá zaměstnavateli za účelem výplaty nemocenských dávek, a rovněž za účelem informace o ukončení DPN.

V ustanovení výše uvedené legislativy jsou pro ošetřující lékaře významné zejména body a), b) a i). V uvedených ustanoveních je zcela jednoznačně specifikováno, že „lékař rozhodne o ukončení DPN po vyšetření, při kterém zjistil ……“z čehož vyplývá, že bez objektivního vyšetření, a tudíž zaznamenání zdravotního stavu a funkčního nálezu do zdravotní dokumentace, by nemělo k rozhodnutí o ukončení DPN vůbec dojít. A dále z uvedených ustanovení vyplývá odlišný postup při posuzování pracovní schopnosti u pacientů, kteří budou dále pokračovat ve svém pracovním zařazení, a u pacientů, kteří budou po skončení DPN vedeni na Úřadu práce jako uchazeči (a to i v případě, že v době vzniku DPN byli zaměstnaní, ale v průběhu DPN nastal konec pracovního poměru, protože pracovní smlouva byla na dobu určitou). Tuto skutečnost jsou pacienti povinni svému lékaři oznámit, což rovněž vyplývá ze ZNP, a to konkrétně z ustanovení § 64 písm. j) – povinnost hlásit ošetřujícímu lékaři změny údajů o dosavadní pojištěné činnosti a o zaměstnavateli.

Naproti tomu posudkový lékař nemá žádné kompetence ve smyslu nařízení ukončit DPN ošetřujícímu lékaři. ZNP upravuje součinnost mezi ošetřujícím lékařem a posudkovým lékařem, kdy je možnost konzultace zdravotního stavu, provedení posudkové rozvahy a zhodnocení dalšího postupu, a to zejména v situaci, kdy se blíží konec podpůrčí doby a je nezbytné informovat i pacienta o možnostech řešení, a to v souladu se všemi ustanoveními platné legislativy a s ohledem na zdravotní stav a funkční nález. Z toho důvodu provádí kontrolu DPN lékař, konkrétně posudkový lékař, protože v rámci uvedeného postupu se pracuje se zdravotní dokumentací a hodnotí se zdravotní stav a postup léčby, k čemuž je třeba lékařská odbornost a vzdělání.

Lékař OSSZ, tedy posudkový lékař, má rovněž kompetenci k ukončení DPN, ale nikoli příkazem směrem k ošetřujícímu lékaři, ale na základě ustanovení § 75 ZNP:

„(1) Zjistí-li orgán nemocenského pojištění, že jsou důvody pro ukončení dočasné pracovní neschopnosti, potřeby ošetřování nebo potřeby dlouhodobé péče, rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, potřeby ošetřování nebo potřeby dlouhodobé péče, pokud ji neukončil ošetřující lékař, a to na předepsaném tiskopise.

(2) Toto rozhodnutí je vykonatelné dnem, který je v rozhodnutí uveden jako den ukončení dočasné pracovní neschopnosti, den ukončení potřeby ošetřování nebo den ukončení potřeby dlouhodobé péče, ne však dříve než dnem jeho ústního vyhlášení přítomnému pojištěnci nebo ošetřované osobě nebo písemného doručení nepřítomnému pojištěnci nebo ošetřované osobě. Pokud se pojištěnec osobně nezúčastnil kontroly podle § 74 odst. 2, aniž by prokázal existenci vážných důvodů své neúčasti, je rozhodnutí vykonatelné dnem této kontroly; to platí obdobně i pro ošetřovanou osobu.“

Výše uvedené dva postupy je nesmírně důležité rozlišit, a to z důvodu případného návrhu na přezkum rozhodnutí o ukončení DPN ze strany pacienta, protože následný přezkum probíhá zcela odlišně a na jiném úřadě.

Pokud je DPN ukončena ošetřujícím lékařem a pacient nesouhlasí s ukončením, může využít následující zákonné prostředky, konkrétně v ustanovení § 59 ZNP odst. 3:

„(3) Na postup při nesouhlasu pojištěnce s rozhodnutím o ukončení dočasné pracovní neschopnosti podle odstavce 1 se použije zvláštní právní předpis o poskytování specifických zdravotních služeb.“

Jedná se o ustanovení § 49 zákona č. 373/2011 Sb., o poskytování specifických zdravotních služeb, v platném znění:

„(1) Při posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění se použijí ustanovení § 41 až 48 obdobně s tím, že

a) dokladem o prokazatelném předání rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnosti posuzované osobě a ve věcech potřeby ošetřování a péče nebo potřeby dlouhodobé péče osobě, která o posouzení zdravotního stavu požádala, je záznam ve zdravotnické dokumentaci, který posuzovaná osoba podepíše, nebo v případě zaslání prostřednictvím držitele poštovní licence vyznačení doručení na doručence; v případě využití elektronické komunikace je dokladem o odeslání rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnosti posuzované osobě rovněž doklad o odeslání prostřednictvím datové schránky nebo záznam uložený v počítači v elektronické formě ve formátech stanovených právním předpisem s funkcí ověřování autenticity uložených dat a časovým razítkem získaným prostřednictvím státem uznané autority,

b) lhůta pro podání návrhu na přezkoumání podle § 46 odst. 1 činí 3 pracovní dny; tento návrh nemá odkladný účinek,

c) lhůta pro postoupení návrhu na přezkoumání podle § 46 odst. 5 činí 5 pracovních dnů,

d) účastníkem řízení o přezkoumání rozhodnutí je poskytovatel, který rozhodnutí vydal, a osoba, jejíž zdravotní stav je posuzován; návrh na přezkoumání rozhodnutí může podat tato osoba nebo osoba, které uplatněním rozhodnutí vznikají práva nebo povinnosti.

(2) Nemůže-li se pacient s ohledem na svůj zdravotní stav podepsat nebo odmítá-li pacient záznam podle odstavce 1 písm. a) podepsat, zdravotnický pracovník tuto skutečnost zaznamená do zdravotnické dokumentace a zároveň uvede důvody, které pacientovi brání v podepsání; záznam podepíše zdravotnický pracovník a svědek.“

Jak vyplývá z výše uvedeného, v případě, že DPN ukončí ošetřující lékař, je k přezkumu kompetentní Krajský úřad podle sídla zdravotnického zařízení, resp. ambulance ošetřujícího lékaře, a to konkrétně zdravotní odbor.

Vzhledem k ustanovení uvedeném v § 47 odst. 1) příslušný správní orgán při přezkoumání lékařského posudku vychází z podkladů předaných poskytovatelem a zjišťuje mimo jiné:

„c) byl zdravotní stav posuzované osoby pro účely zdravotního posouzení zjištěn úplně v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 52, 60 nebo 65 nebo jinými právními předpisy,

e) závěr o posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu odpovídá zdravotnímu stavu posuzované osoby aktuálně zjištěnému v době vydání lékařského posudku.“

Další postup KÚ je ustanoven v následujícím odstavci:

„(2) Příslušný správní orgán do 30 pracovních dnů ode dne doručení spisu s návrhem na přezkoumání lékařského posudku

a) tento návrh zamítne a napadený lékařský posudek potvrdí, nebo

b) napadený lékařský posudek zruší a vrátí věc poskytovateli k vydání nového lékařského posudku, nebo

c) napadený lékařský posudek zruší.

Lhůtu podle věty první může správní orgán ve zvlášť odůvodněných případech prodloužit o dalších 15 pracovních dnů.“

KÚ při svém přezkumu zjišťuje, zda ošetřující lékař postupoval v souladu s platnou legislativou, a pokud nezjistí v dokumentaci zaznamenané vyšetření a objektivní důvody k ukončení DPN, tedy není splněna legislativou ustanovená podmínka k ukončení DPN, a Rozhodnutí o ukončení DPN je tedy nepřezkoumatelné, nemůže postupovat jinak než uplatnit výše uvedené ustanovení § 47 odst. 2 písm. b) ZNP.

Zcela odlišný postup nastává v situaci, kdy dojde k ukončení DPN nikoli ošetřujícím lékařem, ale na základě Rozhodnutí OSSZ. V případě ukončení DPN rozhodnutím OSSZ provádí přezkum nadřízený orgán, tedy pracoviště České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), konkrétně námitkové oddělení. Tento postup pak probíhá podle ustanovení § 154 ZNP.

„Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, potřeby ošetřování a potřeby dlouhodobé péče:

(1) Proti rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, potřeby ošetřování nebo potřeby dlouhodobé péče lze podat odvolání do 3 dnů ode dne, kdy rozhodnutí bylo oznámeno.

(2) Orgán nemocenského pojištění, který napadené rozhodnutí vydal, může o odvolání sám rozhodnout, a to ve lhůtě do 7 dnů, jestliže odvolání v plném rozsahu vyhoví. Neučiní-li tak, předloží je neprodleně spolu se spisovým materiálem odvolacímu orgánu, který rozhodne ve lhůtě do 15 dnů od doručení odvolání.“

Ošetřující lékař není v takovém případě účastník řízení.

ZÁVĚR

Od 1. 1. 2020 dochází k zásadní změně ve vedení DPN ve smyslu zavedení e-neschopenky, ale tato změna nikterak neovlivní výše uvedená legislativní ustanovení, která se týkají postupu při ukončování DPN, pouze se změní forma předání informace o jejím ukončení z tzv. papírové na elektronickou. Nicméně i nadále platí, že ošetřující lékař nemůže ukončit DPN zpětně, nemůže ji ukončit na příkaz jiné osoby, a vždy musí být ukončení DPN podloženo vyšetřením, které je zaznamenáno ve zdravotní dokumentaci pacienta.

Čestné prohlášení

Autorka deklaruje, že v souvislosti s předmětem článku nemá žádné komerční zájmy.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Radmila Pastorková, Ph.D.

OSSZ Olomouc

Tř. Kosmonautů 1151/61

779 11 Olomouc

e-mail: radmila.pastorkova@cssz.cz