Pracovní lékařství a vzdělávání v oboru

Vážení přátelé,

v úvodu našeho dalšího dvojčísla časopisu bych se chtěla zamyslet nad některými situacemi s ohledem na vzdělávání, které mne v posledním roce zaskočily. Nebo snad překvapily?

Klinická pracoviště našeho oboru se věnují výuce mediků na lékařských fakultách, ale také výuce bakalářů a magistrů z oboru Ochrana veřejného zdraví.

Nejdříve bych se zmínila o situaci, se kterou jsem se setkala osobně při jedné ze státních závěrečných zkoušek mediků na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni.

Studentka se v problematice oboru pracovní lékařství příliš neorientovala, a tak jsem si myslela, že nejjednodušší otázka, jakou jí položím, je otázka z pracovní anamnézy – v jakých profesích se s danou problematikou setkává. K mému překvapení i toto studentka nevěděla, a po kratší diskusi mi sdělila, že skládá zkoušku z klinického oboru a pracovní anamnéza ji nezajímá!!!! Chvilku jsme diskutovali o tom, že anamnestické údaje od pacienta jsou velmi důležité, včetně pracovní anamnézy, a často nás mohou přivést k diagnóze poměrně rychle. A navíc pracovní anamnéza často může pacientovi výrazně více pomoci než nastavená léčba. Asi jsem z generace lékařů, kde se velmi dbalo na anamnestické údaje a také na samotné klinické vyšetření.

Jako příklad uvádím to, co všichni z klinických oborů známe velmi dobře – alergická rýma je svým způsobem předstupněm bronchiálního astmatu a pokud je pacient vyšetřen na našem pracovišti, často může být velmi dobře zabráněno progresi onemocnění v bronchiální astma. Ale takových případů v našich ordinacích máme velmi málo. Bohužel v terénu je situace zcela odlišná – pacient nemá provedenu diagnostiku alergické rýmy ani bronchiálního astmatu a ihned má zahájenu léčbu kortikoidy. Samozřejmě se mu uleví. Co je ale podstatné – do práce chodí i nadále. A nikdo se jej dosud nezeptal, v jaké profesi pracuje, nebo s jakými materiály přichází do styku.

Historicky známý pojem je pekařské nebo mlynářské astma bronchiale. Tam většinou s diagnostikou v terénu a s odesláním pacienta k vyšetření na naše klinická pracoviště není problém. Ale dnes máme bronchiální astmata i z expozice chemické látce. Informace o chemických látkách, respektive bezpečnostní listy těchto chemických látek, najdeme na internetu a u řady látek máme i informaci o dráždění dýchacích cest a kůže. A tím můžeme být blíže diagnóze. Bohužel tato skutečnost není v terénu příliš využívána. Smutná je potom situace, když zjistíme, že pacient s bronchiálním astmatem v riziku dráždivých nebo senzibilizujících látek pracoval řadu let a stejně dlouho dostával kortikoterapii i když dnes v mírnější inhalační podobě.

Co můžeme medikům ukázat při naší výuce? Během pandemie covidu-19 byl velký tlak na to připravit pro studenty studijní materiály pro možnost distančního studia. I nyní se tyto materiály využívají k výuce, ale…

Pro studenty vždy zůstane zajímavý konkrétní pacient, student by měl mít možnost s pacientem probrat anamnestické údaje a vyšetřit si jej. V současné době na naší lékařské fakultě je výuka pracovního lékařství již ve

4. ročníku, tj. první skupiny k nám na kliniku přišly v říjnu, tj. v době, kdy ukončily teoretické obory a interní a chirurgickou propedeutiku. To znamená v situaci, kdy anamnestické údaje a základy klinického vyšetření – to je to, co již znají a co nám mohou předvést i při našich praktických cvičeních. Jistě je škoda, že je velmi omezená možnost navštívit různá pracoviště s riziky, ale i toto se snažíme studentům zprostředkovat pomocí videomateriálů.

Magisterský a bakalářský obor Ochrana veřejného zdraví již nemá akreditaci na Západočeské univerzitě v Plzni, tj. k této problematice z hlediska výuky se nebudu vyjadřovat.

Máme však osobní zkušenost s těmito pracovníky v rámci naší kliniky, kde pro naše potřeby provádějí šetření na pracovištích smluvních firem v rámci smluvně poskytované pracovnělékařské péče. A tak jsme velmi dobře informování o změnách na smluvních pracovištích, ale i z hlediska zdravotních problémů nám často pomohou vyřešit problém s pracovním zařazením ne zcela zdravého pracovníka (samozřejmě z hlediska chronických onemocnění). Bohužel v terénu smluvní pracovnělékařskou službu vykonávají také praktičtí lékaři a ti tyto pracovníky Ochrany veřejného zdraví nemají smluvně zajištěny. Sami však nemají časové možnosti provádět tyto prohlídky pracovišť a tak je poskytovaná pracovnělékařská služba přinejmenším „velmi problematická“. Bohužel i kolegů s odborným vzděláním v oboru ochrana veřejného zdraví není v rámci republiky dostatek, a tak se při posledním výběrovém řízení na danou pozici na naší klinice nikdo nepřihlásil. Pracovní lékařství je interdisciplinární obor, na začátku by vždy mělo být anamnestické posouzení pacienta, následně klinické vyšetření a až na toto klinické vyšetření by měla navazovat další odborná vyšetření zaměřená k základní problematice. Řada našich pacientů nemá jen jeden zdravotní problém, ale jde o několik klinických diagnóz, které mohou mít i své souvislosti navzájem. A to je v dnešní době velmi často opomíjeno, často jsou vyšetření zaměřená jen na jednu z diagnóz, kterou má pacient uvedenou na své žádance. A to je velmi nepřijatelné jak pro lékaře, tak i pacienta.