Strava a její vliv na karcinom prostaty, se zaměřením na rostlinnou stravu

Souhrn

Východiska: Nádor prostaty je dle Světové zdravotnické organizace světově druhým nejčastějším zhoubným nádorem u mužů. Dle mezinárodních statistik je nejvyšší incidence nádoru prostaty ve vyspělých zemích, jako je Severní Amerika, Austrálie a Nový Zéland a severní a západní Evropa, a nejnižší v Asii. Velké regionální rozdíly v incidenci nádoru prostaty mezi západním světem a asijskými zeměmi mohou být způsobeny genetickými rozdíly, rozdíly v testování prostatického specifického antigenu, dostupnosti lékařské péče a environmentálními faktory. Změny v incidenci nádoru prostaty pozorované u migrantů, kteří se přestěhovali z oblastí s nižší incidencí do oblastí s vyšší incidencí, podporují názor o vlivu stravy na riziko vzniku nádoru prostaty. Ně­kte­ré studie ukazují, že muži stravující se vegetariánsky a vegansky mají také nižší incidenci nádoru prostaty než muži stravující se běžně. Právě vliv stravy a životního stylu se stává důležitým tématem v boji proti neinfekčním chorobám hromadného výskytu. Potravinami, které bývají spojovány s vyšším rizikem vzniku nádoru prostaty, jsou zpracované maso, tzv. červené maso (hovězí, telecí, vepřové a jehněčí), živočišný tuk a v ně­kte­rých studiích mléko a mléčné produkty.

Cíl: Výzkum v této oblasti stále častěji potvrzuje vliv ně­kte­rých živin obsažených v rostlinné stravě při prevenci neinfekčních chorob hromadného výskytu, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, diabetes a ně­kte­ré typy nádorových onemocnění. Jednou z výhod rostlinné stravy je, že obsahuje méně nasycených mastných kyselin než běžná strava a žádný cholesterol a je bohatá na živiny s protektivním účinkem, jako jsou např. antioxidanty, karotenoidy a vláknina.

Klíčová slova:

prostata – nádor – neoplazmata – strava – vegan

Úvod

Zájem o rostlinnou stravu v posledních letech stoupá, a to nejen mezi širokou veřejností, ale také na poli vědeckém a mezi zdravotnickými pracovníky. Cílem tohoto článku je shrnout poznatky týkající se vlivu stravy na rozvoj nádoru prostaty se zaměřením na rostlinnou stravu a jmenovat ně­kte­ré potraviny, u nichž se na základě vědeckých poznatků předpokládá, že by pro pacienty s nádorem prostaty mohly být prospěšné. Stejně jako u každého jiného stravovacího doporučení je třeba dbát na dostatek všech makro a mikronutrientů. U každého typu stravování jsou určité kritické živiny, na které je třeba dát si pozor. U čistě rostlinné stravy je to např. vitamin B12. Konkrétní výživová doporučení jsou předmětem jiných publikací [1–3].

Studie srovnávající různé typy stravování mají svá omezení. Jelikož účinky jednotlivých potravin na zdraví člověka se mohou vzájemně ovlivňovat, je problematické stanovit přesný vliv jednotlivých složek stravy. Pokud je snaha izolovat jednotlivé složky z konkrétní potraviny, může dojít ke ztrátě ostatních komponentů, které působí synergicky. Další nepřesnosti mohou vycházet ze špatné compliance účastníků studií. Často studie srovnávají rostlinnou stravu s běžným způsobem stravování, ne s vyváženě sestavenou stravou s obsahem živočišných potravin. Výjimku tvoří např. studie se skupinou lidí z Církve adventistů sedmého dne, z nichž většina dodržuje zásady zdravého životního stylu. Navíc tyto studie často zahrnují velký vzorek respondentů.

Světová zdravotnická organizace (World Health Organization – WHO) ve svém informačním letáku z roku 2018 doporučuje jako zdravou stravu s menším environmentálním dopadem tu, která je pestrá, založená na potravinách rostlinného původu (ovoce, zelenina, celozrnné potraviny a luštěniny), se zařazením ryb z udržitelných zdrojů, obsahující mírné množství mléka a mléčných výrobků (nebo mléčných alternativ) a nízké množství tuků a olejů, zejména z rostlinných zdrojů. Doporučuje omezit maso, zejména červené maso (hovězí, telecí, vepřové a jehněčí), zpracované masné výrobky a zpracované potraviny s vysokým obsahem tuku, cukru nebo soli a vynechat nápoje slazené cukrem [4]. V rozsáhlé studii z roku 2017 Afshin et al zkoumali u dospělých ve věku > 25 let ze 195 států nadbytečný nebo nedostatečný příjem vybraných potravin a jejich vliv na zdraví. Jednalo se např. o nadbytečný příjem soli nebo nedostatečný příjem ovoce, zeleniny a celozrnných potravin. Autoři odhadují, že v roce 2017 zhruba 11 milionů úmrtí a 255 milionů ztracených let zdravého života (disability adjusted life year – DALY) lze přičíst rizikovým výživovým faktorům. Hlavními příčinami úmrtí a DALYs, které souvisely se stravou, byly kardiovaskulární onemocnění, nádorová onemocnění a diabetes 2. typu. Autoři se domnívají, že zlepšením složení stravy by se globálně dalo předejít 1 z 5 úmrtí [5].

Faktory životního stylu, které mají vliv na riziko rozvoje nádoru prostaty, jsou především obezita a vysoký index tělesné hmotnosti (body mass index – BMI), nízká fyzická aktivita, množství a druh tuků přijatých potravou, červené a zpracované maso, mléko a mléčné produkty [6,7].

Rostlinná strava

Rostlinná strava obsahuje méně nasycených tuků než běžná strava a žádný cholesterol a je bohatá na vlákninu a další zdraví prospěšné fytochemikálie. Vegetariáni a vegani obecně konzumují více ovoce, zeleniny, celozrnných potravin, ořechů a luštěnin vč. sóji. Toto jsou nejspíše důvody, proč mívají nižší BMI, nižší hladiny celkového a LDL (low-density lipoprotein) cholesterolu, nižší krevní tlak, snížené riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby, diabetes 2. typu a na ně­kte­ré typy nádorových onemocnění, vč. nádoru prostaty než běžně se stravující [8,9]. Zvýšená konzumace masa, především červeného a zpracovaného, zvyšuje pravděpodobnost celkové úmrtnosti, úmrtí na kardiovaskulární choroby a na ně­kte­ré typy nádorových onemocnění [10,11]. Tato souvislost se ukázala i ve studii srovnávající populaci s relativně nízkým příjmem masa s vegetariány a vegany [12]. Není zatím jasně stanoveno, jaké procento živočišných potravin je možné konzumovat, aniž by to nemělo negativní vliv na zdraví.

Mechanizmy, kterými živočišné potraviny mohou ovlivňovat rozvoj nádoru prostaty, nejsou zcela objasněné. Pokud jde o živočišný tuk, potenciálními bio­logickými mechanizmy jsou zvýšení hladiny cirkulujících androgenů, zvýšení hladiny reaktivních forem kyslíku a zvýšení hladiny inzulinu podobného růstového faktoru (insuline-like growth factor – IGF) [6,13].

Například McCarty se ve své práci zaměřuje na to, jak rozdílné zastoupení aminokyselin v proteinech rostlinného a živočišného původu ovlivňuje rovnováhu mezi glukagonem a inzulinem. Sójové a jiné rostlinné proteiny ve stravě vedou mimo jiné k vyšší produkci glukagonu a také ke snížené jaterní syntéze IGF-1 (insuline-like growth factor 1). Zvýšené působení glukagonu v játrech má za následek např. sníženou lipogenezi a sníženou syntézu cholesterolu [14]. IGFs jsou peptidy, které regulují diferenciaci, proliferaci a apoptózu buněk, a mohou proto hrát důležitou roli při onkogenezi [15]. Existuje pozitivní vztah mezi hladinou cirkulujícího IGF-1 a zvýšeným rizikem vzniku nádoru prostaty [16].

Poslední dobou se pozornost zaměřila na schopnost malých dávek bakteriálních endotoxinů působit subklinickou zánětlivou reakci, a tím přispívat k rozvoji ně­kte­rých onemocnění, jako např. aterosklerózy nebo diabetu 2. typu [17]. Požití potravy bohaté na tuky je spojováno s přechodnou nízkou systémovou zánětlivou odpovědí zahrnující aktivaci cirkulujících monocytů a sekreci prozánětlivých cytokinů, přičemž jedním z možných vysvětlení je tukem indukovaný přenos malých množství bakteriálních endotoxinů ze střeva do krve [18,19]. Tyto endotoxiny, které se nedají zničit ani varem, ani nízkým pH, ani proteolytickými enzymy, se do těla dostávají např. po požití ně­kte­rých potravin, především masa [18]. Chronický zánět je spojen s oxidačním stresem a tvorbou volných radikálů, což může hrát důležitou roli také v rozvoji a progresi nádoru prostaty [20,21]. Rostlinná strava je bohatá na potraviny s obsahem antioxidantů, což přispívá k redukci zánětu [20,22].

Výhody rostlinné stravy totiž nespočívají pouze ve vynechání ně­kte­rých složek potravy, jako je např. živočišný tuk, ale také ve vyšším příjmu antioxidantů a jiných antikancerogenních látek [23,24]. Protektivní vliv má zvýšený příjem ovoce a zeleniny, celozrnného pečiva, ořechů a luštěnin [23].

Epidemiologie

Nádor prostaty je v ČR dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR nejčastějším zhoubným nádorem u mužů (s výjimkou dg. C44 „jiný zhoubný novotvar kůže“). V roce 2016 bylo v ČR hlášeno 7 305 případů zhoubného nádoru prostaty (nárůst případů přibližně o 3 % proti roku 2015), v přepočtu na obyvatele se jednalo o 140,7 případu na 100 000 mužů. Věkově standardizovaná míra incidence (age standardized incidence rate – ASR) byla v roce 2016 71,1 případu na 100 000 obyvatel, což je zhruba 2× více oproti standardizované míře incidence v roce 1996 [25].

Pro mezinárodní srovnání lze použít data z publikace Cancer Incidence in Five Continents Volume X z roku 2014, která předkládá údaje o incidenci nádorových onemocnění ve všech státech, kde jsou dostupné informace z národních onkologických registrů pro období mezi lety 2003–2007. ASR nádoru prostaty byla v tomto období v ČR 56,5 případu na 100 000 mužů a např. ve Spojených státech amerických 105 případů na 100 000 mužů. V Japonsku jsou dostupná data z 8 registrů v rozmezí 16,3–47 případů na 100 000 mužů, data z Číny se také nacházejí ve velkém rozmezí 0,8–10,5 případu na 100 000 mužů dle oblasti s tím, že ve dvou administrativních oblastech s vysokou hustotou obyvatel Hong Kong a Macao jsou čísla vyšší – 18,6 a 30,8 případu na 100 000 mužů, v tomto pořadí [26].

Rozdíly v incidenci nádoru prostaty mezi západním světem a asijskými zeměmi mohou být způsobeny genetickými rozdíly, rozdíly v testování prostatického specifického antigenu (prostate-specific antigen – PSA), v dostupnosti lékařské péče a environmentálními faktory [13]. Za rozvoj většiny druhů nádorových onemocnění se zdají být zodpovědné především environmentální faktory, v menší míře pak faktory genetické nebo virové [27]. Nepříznivou roli hraje strava bohatá na živočišný tuk, maso, mléko a mléčné výrobky [28,29]. Ve státech s nižší incidencí nádoru prostaty je běžná strava s obsahem vyššího množství kanceroprotektivních složek, jako jsou např. fytoestrogeny [30].

Alarmující nárůst výskytu nádoru prostaty ve státech s nízkou incidencí tohoto onemocnění (převážně asijské státy) nasvědčuje faktu, že takzvaná „westernizace“ a s ní související rizikové faktory, jako jsou tuky v potravě, obezita a nižší fyzická aktivita, mohou přispívat k rostoucímu počtu případů nádoru prostaty v těchto státech [31]. Např. v Japonsku úmrtnost na karcinom prostaty vzrostla 25× od roku 1947 do roku 1995 [28]. Zvýšená konzumace masa, vajec, mléka a mléčných výrobků po druhé světové válce může být jednou z příčin takto velikého nárůstu úmrtí na karcinom prostaty [32].

Také ve studiích na migrantech bylo zaznamenáno vyšší riziko neinfekčních chorob hromadného výskytu spojené s přechodem na západní způsob stravování [33]. Například mezi lety 1988 a 1992 byla průměrná incidence nádoru prostaty mezi čínskými muži žijícími ve Spojených státech amerických 15× vyšší než u jejich protějšků žijících v Šanghaji a Tianjinu [34].

Z epidemiologického hlediska je také velice zajímavá skupina lidí z Církve adventistů sedmého dne. Populace adventistů sedmého dne je orientovaná na zdravý životní styl, většina jsou nekuřáci a abstinenti, asi polovina se stravuje běžně, často pouze s malým podílem masa, a druhá polovina jsou lakto-ovo-vegetariáni, z nichž malá část jsou vegani [35]. Výsledky studie, která započala roku 2002 (The Adventist Health Study 2), se shodují s výsledky, které zaznamenaly předchozí studie týkající se této skupiny, jako je delší předpokládaná délka života a nižší riziko většiny typů nádorových onemocnění oproti běžné americké populaci [36]. Adventisté sedmého dne, kteří se stravují vegetariánsky, měli nižší riziko celkové úmrtnosti, hypertenze, diabetu a nižší incidenci ně­kte­rých typů nádorových onemocnění oproti těm, kteří se stravují běžně, i když pouze s malým podílem masa ve stravě [36,37].

Mléko

V poslední době je často diskutován vliv konzumace mléka a mléčných výrobků na rozvoj karcinomu prostaty, varlat a také např. na neplodnost. Mléko je u savců vždy určeno pro mláďata daného druhu, a tím je dáno i jeho složení [38]. Zatímco mateřské mléko je pro kojence ideální potravinou zajišťující odpovídající růst a druhově specifické metabolické programování, konzumace kravského mléka v dospívání a dospělosti může vést k rozvoji ně­kte­rých neinfekčních chorob hromadného výskytu [39].

Jedním z uvažovaných mechanizmů, jakým mléko a mléčné výrobky mohou přispívat k iniciaci a propagaci nádoru prostaty a prsu, je relativně vysoká koncentrace steroidních hormonů [40]. Mezi hormony nalezené v mléce a dalších mléčných výrobcích patří např. prolaktin, steroidní hormony, jako estrogeny, progesteron, kortikoidy a androgeny, a např. také IGF-1 [41]. Estrogeny se v kravském mléce vyskytují ve značném množství z důvodu březosti krav v době dojení [42]. Dnešní krávy jsou vyšlechtěny tak, aby byly schopné laktace i ve druhé polovině březosti [43]. Hartmann et al ve své práci uvádějí mléčné produkty jako největší zdroj progesteronu a estrogenů v lidské stravě (60–80 %). Zmiňují ale také fakt, že děti, které produkují méně steroidních hormonů než dospělí, syntetizují 20× více progesteronu a 1 000× více estrogenů a testosteronu, než přijmou denně stravou. Vzhledem k tomu, že navíc 90 % stravou přijatých hormonů je metabolizováno při prvním průchodu játry, autoři nepředpokládají vliv stravou přijatých hormonů na progresi tumoru [44]. Zatímco např. Malekinejad et al ve svém článku uvádějí steroidní hormony a další hormony, jako IGF-1, obsažené v mléčných produktech jako významný rizikový faktor pro vznik ně­kte­rých typů nádorových onemocnění [41]. Také další autoři porovnáním dostupné literatury došli k názoru, že konzumace mléka zvyšuje hladinu cirkulujícího IGF-1 [45,46], přičemž zvýšené hladiny IGF-1 jsou spojovány s vyšším rizikem vzniku nádoru prostaty [47,48].

Melnik et al ve své práci rozebírají další mechanizmy, kterými na molekulární úrovni mléko savců podporuje postnatální růst a druhově specifické programování metabolizmu. Na molekulární úrovni je růst a proliferace buněk, syntéza proteinů a lipidů, anabolické metabolické procesy a inhibice autofagie zprostředkována kinázou mTORC1 (mechanistic target of rapamycin komplex 1). Zdá se, že kravské mléko podporuje mTORC1 signalizaci. Autoři se domnívají, že dlouhodobá zvýšená stimulace mTORC1 signalizace může vést ke vzniku ně­kte­rých neinfekčních chorob hromadného výskytu vč. nádoru prostaty [39].

Chan et al ve studii (The Physicians Health Study), do které bylo zahrnuto 20 885 mužů, kteří byli sledováni 11 let, zdokumentovali 1 012 případů výskytu nádoru prostaty. Muži z kategorie s nejvyšším příjmem mléčných produktů a vápníku měli o asi 30 % vyšší riziko nádoru prostaty než ti ze skupiny s nejnižším příjmem [49]. Také Kesse et al ve studii zahrnující 2 776 mužů dospěli k výsledku, že konzumace mléka a mléčných produktů souvisí s rizikem rozvoje nádoru prostaty [50]. Jedna z hypotéz je, že vysoký příjem kalcia, fosforu a živočišných proteinů s obsahem sirných aminokyselin vede ke snížení hladin cirkulujícího 1,25-dihydroxyvitaminu D, který působí v prostatě jako inhibitor karcinogeneze [51]. Ně­kte­ré studie tuto hypotézu potvrzují, jiné došly k rozdílným výsledkům, především co se jednotlivých mléčných výrobků a vápníku týče [52–54].

Fytoestrogeny

Fytoestrogeny jsou látky nacházející se v rostlinách, které se díky své molekulární struktuře a velikosti podobají estrogenům, jsou schopné vázat se na estrogenní receptory a vykazují estrogenní a/nebo antiestrogenní efekt [55]. Předpokládané mechanizmy, které jsou zodpovědné za vliv fytoestrogenů na prostatu, jsou právě estrogenní a antiestrogenní efekt, antioxidační efekt a dále inhibiční efekt na růstové signální faktory, jako je IGF-1 [56]. Hlavními čtyřmi skupinami fytoestrogenů jsou izoflavonoidy, flavonoidy, lignany a stilbeny [57].

Lignany a lněné semínko

Prekurzory lignanů se nacházejí v cereáliích, obilovinách, ovoci, zelenině, ale nejbohatším zdrojem je lněné semínko [58]. Lněné semínko je nejen bohatým zdrojem lignanů, ale také omega-3 nenasycených mastných kyselin. Zdá se, že lněné semínko má pozitivní vliv na prevenci a léčbu nádoru prostaty [59]. Mechanizmy, kterými látky obsažené ve lněném semínku a jejich aktivní metabolity ovlivňují nádorové procesy na buněčné úrovni, jsou modulace metabolizmu estrogenů, inhibice buněčné proliferace, angiogeneze, diseminace a modulace zánětu a také stimulace apoptózy nádorových buněk [60]. Demark-Wahnefried et al, kteří ve své studii s 25 pacienty s nádorem prostaty čekajícími na prostatektomii zkoumali vliv stravy s nízkým obsahem tuku (≤ 20 % z denního příjmu kalorií), suplementovanou lněným semínkem (30 g∕den), dospěli k závěru, že takováto změna stravy může pozitivně ovlivnit bio­logii nádoru prostaty a přidružené bio­markery [61].

Izoflavonoidy a sója

Izoflavonoidy se nacházejí ve větším množství v ně­kte­rých rostlinách z podčeledi Papilonoidae, čeledi bobovité (Fabaceae, někdy také luštinaté Leguminosae). Hlavními zdroji izoflavonoidů v lidské stravě jsou sója (Glycine max) a cizrna (Cicer arietinum) [62]. Bioprotektivní účinek izoflavonoidů spočívá v jejich antioxidační, antimutagenní, antikancerogenní a antiproliferativní aktivitě [63].

Jak pozitivní účinky sóji na lidské zdraví, tak obava z jejích negativních účinků jsou předmětem velikého množství různých studií [64,65]. Negativní účinky sóji byly pozorovány především na zvířatech, zatímco studie na lidech dokládají bezpečnost sóji a její přínos pro lidské zdraví [66]. Důvodem jsou velké rozdíly jak v anatomii, tak ve fyziologii mezi člověkem a potkany a také především fakt, že lidé metabolizují izoflavonoidy jinak než např. potkani nebo ostatní primáti [66]. Dle vyjádření European Food Safety Authority z roku 2015 data získaná při studiích na lidech neprokázala zvýšené riziko nádoru prsu ani změny v hladinách hormonů štítné žlázy u žen, které užívaly suplementy s obsahem izoflavonoidů [67].

U asijské populace se zvýšená konzumace sójových výrobků ukázala jako jeden z faktorů snižujících riziko vzniku kardiovaskulárních chorob a různých typů nádorových onemocnění [68,69]. Zdá se, že důležitou roli zde hrají izoflavonoidy v kombinaci s proteiny a dalšími látkami obsaženými v sóji [68]. Existují mnohé studie zabývající se vlivem sóji a izoflavonoidů na nádor prostaty [70,71]. V ně­kte­rých z těchto studií je zkoumán vliv zvýšené konzumace sóji nebo sójových produktů, v jiných jsou pacientům podávány čistě jen izoflavonoidy, což může vést k rozdílným výsledkům těchto studií.

Například do studie, kterou provedli Hussain et al, byli zařazeni pacienti s různým stadiem nádoru prostaty. Pacientům bylo denně podáváno 200 mg sójových izoflavonoidů formou potravního doplňku po dobu 3–6 měsíců. U pacientů zařazených do studie docházelo k různě velikému zpomalení nárůstu hladin PSA. Autoři došli k závěru, že suplementace sójových izoflavonoidů může u pacientů s nádorem prostaty zpomalit nárůst hladin PSA a že sójové izoflavonoidy jsou bezpečné a pacienty dobře tolerované [72].

Jacobsen et al ve studii s 12 395 adventisty sedmého dne žijícími v Kalifornii srovnávali vliv konzumace sójového mléka na rozvoj nádoru prostaty. Zjistili, že muži konzumující sójové mléko častěji než 1× denně mají až o 70 % nižší riziko vzniku nádoru prostaty. Vztah mezi sójovými produkty, izoflavonoidy a nádorem prostaty by měl být dle autorů předmětem dalších studií [73].

Do multietnické kohortové studie, kterou provedli Park et al, bylo zapojeno 82 483 mužů žijících na Havaji nebo v Los Angeles. Autoři zaznamenali podobné snížení rizika vzniku nádoru prostaty související jak s konzumací pokrmů ze sóji, tak s konzumací ostatních luštěnin mimo sóju [74].

Lykopen a rajčata

Lykopen je karotenoid a silný antioxidant nacházející se převážně v rajčatech. Lykopen se akumuluje v prostatě, kde může chránit DNA před oxidativním poškozením [75]. Kromě lykopenu se v rajčatech nachází beta-karoten a další karotenoidy, které byly také nalezeny v prostatické tkáni [76]. Jak lykopen, tak beta-karoten chrání DNA před poškozením pouze v malých koncentracích, v takových, jaké bývají nalezeny v plazmě lidí konzumujících dietu bohatou na karotenoidy, zatímco ve vyšších koncentracích se tento efekt ztrácí, a naopak může docházet ke zvýšenému poškození DNA [77]. Studie zabývající se účinky lykopenu a/nebo rajčat a produktů z nich (rajčatová pasta, pizza a další) při prevenci a léčbě nádorových onemocnění dospěly k různým výsledkům a právě synergické působení rozličných fytochemikálií nacházejících se v rajčatech a produktech z nich a také velikost dávky mohou být příčinou těchto rozdílných výsledků [78–80]. Epidemiologické studie naznačují, že konzumace rajčat a produktů z nich je spojena se sníženým rizikem ně­kte­rých druhů nádorových onemocnění vč. nádoru prostaty [81]. Giovannucci et al po analýze dat z kohortové studie zahrnující přes 47 000 mužů (The Health Professionals Follow-up Study) zjistili, že rajčata a potraviny z nich mohou být velice prospěšné při prevenci nádoru prostaty [82,83]. Jian et al ve své studii pozorovali pozitivní synergický vliv ze stravy získaného lykopenu a pití zeleného čaje na nádor prostaty [84]. Zatímco např. ve studii, kterou provedli Gontero et al s pacienty s nádorem prostaty, došlo u skupiny, která brala suplementy s obsahem lykopenu, selenu a katechinů ze zeleného čaje, ke zhoršení progrese nádoru prostaty oproti kontrolní skupině, která brala placebo [85].

Ořechy

Pojem „ořech“ někdy zahrnuje i jiné suché skořápkové plody, které nejsou z botanického hlediska ořechy, jako např. burský ořech, plod podzemnice olejné z čeledi bobovitých. Stejně jako celá zrna také luštěniny i ořechy jsou nutričně bohatá semena obsahující množství vitaminů, minerálů, bio­aktivních fytochemikálií a makronutrientů (tuky, proteiny a sacharidy) [86]. Ořechy mají jedinečné výživové složení a jsou dobrým zdrojem nenasycených mastných kyselin, vlákniny, minerálů, vitaminů a dalších bio­aktivních látek [87]. Zvýšený příjem ořechů, zhruba 15–20 g denně nebo 5–6 porcí týdně, je spojován s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, cévních mozkových příhod, nádorových onemocnění a celkové úmrtnosti [88]. Mills et al v kohortové studii zahrnující zhruba 14 000 mužů zaznamenali protektivní účinek konzumace ořechů na rozvoj nádoru prostaty [24]. Wang et al analyzovali data z prospektivní kohortové studie (The Health Professionals Fol­low-up Study) trvající 26 let a zahrnující přes 47 000 mužů. Nenašli spojitost mezi konzumací ořechů a incidencí nádoru prostaty. Nicméně pacienti, kteří konzumovali ořechy ≥ 5× za týden poté, co byli dia­gnostikováni na nádor prostaty, měli o 34 % nižší míru celkové úmrtnosti než ti, kteří konzumovali ořechy < 1× za měsíc [89].

Brukvovité

Košťálová zelenina je zelenina z čeledi brukvovité (Brassicaceae) a patří sem např. brokolice, květák, kapusta, zelí, kadeřávek a další. Košťálová zelenina obsahuje vysoké množství vitaminů, které mohou působit jako antioxidanty, a také značné množství glukosinolátů (sirných glykosidů) [90,91]. Z glukosinolátů vznikají izothiokyanáty, které jsou považovány za látky zodpovědné za zdravotní benefity košťálové zeleniny [90]. Z izokyanátů můžeme zmínit např. sulforafan, jehož zdrojem je především brokolice a který je zkoumán pro své antikancerogenní a chemopreventivní účinky [92].

I když výsledky nejsou zcela jednotné, studie naznačují pozitivní vliv konzumace košťálové zeleniny na riziko vzniku kardiovaskulárních chorob, různých typů nádorů vč. nádoru prostaty a také na celkovou úmrtnost [93–100]. Např. Kolonel et al v multietnické případové studii našli spojitost mezi konzumací košťálové zeleniny, ale i jiných druhů zeleniny a luštěnin a sníženým rizikem rozvoje nádoru prostaty [101].

Závěr

Vliv stravy na prevenci rozvoje neinfekčních chorob hromadného výskytu vč. ně­kte­rých druhů nádorových onemocnění je již dlouho znám. Pozornost vědců se ale také zaměřuje na možnosti nutriční intervence v rámci terapie neinfekčních chorob hromadného výskytu, vč. nádoru prostaty.

Například ve studii, kterou provedli Ornish et al, bylo zahrnuto 93 mužů s nádorem prostaty, kteří nepodstupovali žádnou léčbu, měli hladiny PSA od 4 do 10 μg/l a Gleason Score < 7. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin, z nichž v jedné skupině byli pacienti požádáni o komplexní změnu životního stylu (rostlinná strava, mírné aerobní cvičení, jako např. 30 min chůze denně, stress management a účast v podpůrné skupině 1× týdně), a ve druhé byli pacienti se standardním průběhem léčby. Po 1 roce došlo k poklesu PSA u experimentální skupiny o 4 % a k vzestupu o 6 % u kontrolní skupiny (p = 0,016). Růst LNCaP buněk (buněčná linie vytvořená z metastatických lézí lidského adenokarcinomu prostaty) byl in vitro inhibován téměř 8× více sérem pacientů z experimentální skupiny než sérem od pacientů z kontrolní skupiny. Autoři došli k závěru, že intenzivní změna životního stylu může ovlivnit progresi nádoru prostaty u pacientů s nízkým rizikem onemocnění [102].

ČR patří mezi onkologicky nejzatíženější státy v evropském i celosvětovém měřítku [103]. Studie zabývající se demografickým výskytem nádoru prostaty ukázaly velké regionální rozdíly s nejvyšší incidencí a mortalitou v západním světě a nejnižší v asijských zemích, což také potvrzují i mezinárodní statistiky [104–108]. Navíc epidemiologické studie našly podstatně vyšší riziko nádoru prostaty mezi čínskými a japonskými migranty, kteří přešli na západní stravu, než u těch, kteří si zachovali své tradiční stravování [107–109]. Strava jak Asiatů, tak vegetariánů je typická nižším obsahem tuků a vyšším obsahem vlákniny a také obsahuje vysoké množství fytoestrogenů, které působí jako chemopreventivní faktory [8,110].

Z ně­kte­rých epidemiologických studií vyplývá, že zvýšený příjem mléka a mléčných výrobků může souviset s vyšším rizikem rozvoje nádoru prostaty [28,111]. Důvodem se zdá být obsah steroidních hormonů a mléčný protein, který zvyšuje produkci IGF-1 a podporuje mTORC1 signalizaci, a také vysoký obsah vápníku, který může vést ke snížení syntézy 1,25-dihydroxyvitaminu D, a tím zvyšovat riziko rozvoje nádoru prostaty [39,40,50,112].

Všechny mechanizmy, jakými potraviny živočišného původu mohou přispívat k rozvoji neinfekčních chorob hromadného výskytu, nejsou zatím známé, ně­kte­ré jsme zmínili výše. Za tyto účinky může být zodpovědný jak obsah nasycených mastných kyselin a cholesterolu, tak obsah endotoxinů nebo skladba proteinů v potravinách živočišného původu [14,18,113].

U rostlinné stravy však nejde jen o vyřazení ně­kte­rých potravin, které mohou být zdraví škodlivé, ale také o zařazení potravin zdraví prospěšných [114]. Výše jsme zmínili ně­kte­ré potraviny, u nichž se předpokládá pozitivní vliv na zpomalení rozvoje nádoru prostaty. Např. lněné semínko, jehož zařazení do jídelníčku může být prospěšné nejen pro pacienty s nádorem prostaty, ale i pro běžnou populaci, a to jako zdroj omega-3 nenasycených mastných kyselin a lignanů. Další nutričně bohatou potravinou jsou ořechy, které jsou dobrým zdrojem nenasycených mastných kyselin, vlákniny, minerálů (draslíku, vápníku a hořčíku), vitaminů (kyseliny listové a vitaminu E) a dalších bio­aktivních složek, jako např. fytosterolů a fytofenolů. Pravidelná konzumace ořechů snižuje rozvoj kardiovaskulárních chorob, diabetu a nejspíše také nádorových onemocnění [115,116]. Luštěniny jsou dobrým zdrojem proteinů, sacharidů, vlákniny, minerálů (železa, vápníku, zinku a dalších), vitaminů a dalších látek. Jsou také potravinou s nízkým glykemickým indexem, mají vliv na snižování hladiny cholesterolu a uvažuje se o jejich chemoprotektivním působení na ně­kte­ré typy nádorových onemocnění [117,118]. A samozřejmě důležitý je také dostatečný příjem ovoce a zeleniny, což se shoduje s obecnými doporučeními výživových společností i WHO zaměřenými na prevenci neinfekčních chorob hromadného výskytu.

Strava představuje důležitý faktor v prevenci a také léčbě neinfekčních chorob hromadného výskytu. Každé jídlo, které jíme, je možné obohatit o zeleninu, ovoce nebo třeba hrst luštěnin, semínek nebo ořechů.

Tato práce byla podpořena grantem MUNI/A/1278/2018 Masarykovy univerzity.

This work was supported by the project MUNI/A/1278/2018 of the Masaryk University.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE recommendation for biomedical papers.

Mgr. Dagmar Štruncová

LF MU

Kamenice 753/5

625 00 Brno

e-mail: dagmar.struncova@gmail.com

Obdrženo/Submitted: 29. 2. 2020

Přijato/Accepted: 8. 3. 2020