Aktuální postupy v diagnostice, léčbě a prevenci alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM)
Current procedures in diagnosis, treatment and prevention of cow's milk protein allergy (CMPA)
This review article presents new developments in the management of cow’s milk protein allergy (CMPA) in infants and children based on the updated 2023 recommendations of the European Society for Paediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition (ESPGHAN), which focus on the preventionof ABKM.
Keywords:
cow’s milk protein allergy – CMPA – eHF – AAF
Autoři:
Tichá Nikola; Komyšáková Michala; Obermannová Barbora
Působiště autorů:
Pediatrická klinika, 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Fakultní nemocnice v Motole, Praha
Vyšlo v časopise:
Čes-slov Pediat 2024; 79 (4): 191-194.
Kategorie:
Pediatrické postupy v praxi
doi:
https://doi.org/10.55095/CSPediatrie2024/042
Souhrn
Přehledový článek předkládá novinky v managementu alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) u kojenců a dětí, a to na základě aktualizovaných doporučení Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) z roku 2023, která se věnují zejména prevenci ABKM.
Klíčová slova:
alergie na bílkovinu kravského mléka – ABKM – eHF – AAF
Korespondenční adresa:
MUDr. Nikola Tichá
Pediatrická klinika 2. LF UK a FN v Motole
V Úvalu 84
150 06 Praha 5
nikola.ticha@fnmotol.cz
Alergie na bílkovinu kravského mléka:
Co je známo
Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je výsledkem abnormální imunitní odpovědi, která se objevuje po požití bílkoviny kravského mléka (BKM). Tato odpověď může být zprostředkovaná imunoglobulinem E (IgE), či nikoli, tzv. non-IgE, anebo smíšená. Většina reakcí je non-IgE typu.(2) Až 95 % ABKM vznikne v prvním roce života.
Klinické projevy ABKM můžeme dle imunologického mechanismu (IgE/non-IgE) dělit v časové souvislosti se vznikem obtíží. U ABKM zprostředkované IgE se projevy objeví nejpozději do 2 hodin v návaznosti na expozici BKM, ve většině případů dokonce do 20–30 minut. V případě non-IgE formy projevy nastupují nejdříve 2 hodiny a nejpozději 72 hodin po požití BKM. Zde hovoříme o opožděné reakci, která je zprostředkovaná senzibilizovanou buněčnou imunitou sliznic trávicího traktu.(1) Nejčastější projevy v závislosti na typu imunologické reakce uvádíme v tabulce 1.
MANAGEMENT DIAGNOSTIKY A TERAPIE ABKM
Správné stanovení diagnózy ABKM komplikuje absence vhodného biomarkeru či specifického diagnostického testu. To může vést k nadužívání této diagnózy za účelem vysvětlení jiných obtíží.(2)
Naopak opominutá diagnóza s sebou nese rizika, a to nejen v souvislosti s následnou alergologickou problematikou, ale i v oblasti výživy – např. zpomalení růstu, nedostatek mikroživin a následně také snížená kvalita života pacientů a jejich rodin.
V diagnostickém algoritmu je základním krokem odebrání kompletní anamnézy, která zahrnuje informace o:
- charakteristice potravin vyvolávajících alergickou reakci,
- příznacích (kdy se objevily, jejich pořadí, trvání, četnost, opakování),
- typu výživy (zda bylo dítě krmeno náhradní mléčnou kojeneckou formulí, nebo kojeno),
- komorbiditách (např. proběhlé infekce gastrointestinálního nebo jiného traktu).
Následovat by mělo kompletní fyzikální vyšetření, vč. zhodnocení růstových grafů.(3)
Pokud klinické projevy začaly u výlučně kojeného dítěte, měly by být z jídelníčku matky vyřazeny všechny potraviny obsahující bílkovinu kravského mléka s maximální snahou o pokračování v kojení.(4) Kojení s eliminační dietou matky lze zvážit po dobu 2 až 4 týdnů, a to s dostatečnou suplementací matky vitaminem D a vápníkem.(5,6) Pokud je nutné užívat dokrm, první volbou je výživa s extenzivně hydrolyzovanými bílkovinami (eHF).
U dětí, které nemohou být kojené, jsou první volbou extenzivně hydrolyzované formule po dobu 2 až 4 týdnů.
U pacientů s těžkými stavy po expozici ABKM (např. anafylaxe) nebo pacienty s významnou malnutricí ESPGHAN doporučuje jako první volbu formuli na bázi aminokyselin (AAF), která má větší terapeutickou účinnost.(7)
Hydrolyzované rýžové přípravky (HRF) jsou stále dostupnější v některých zemích a představují alternativní možnost pro léčbu ABKM, protože neobsahují žádné BKM.(8) Nicméně existují jen omezená data o jejich použití pro diagnostickou eliminační dietu při podezření na ABKM. Vzhledem k tomu, že v ČR nejsou dosud HRF dostupné, další podrobnosti neuvádíme.
Doba potřebná k dosažení tolerance se značně liší a závisí na mechanismech, které se podílejí na vzniku alergie. Po nejméně 2–4 týdnech diagnostické eliminační diety v případě zlepšení či úplného vymizení příznaků lze provést opakovanou expozici BKM. V případě návratu symptomů po expozici je diagnóza ABKM potvrzena. Pak je nutné pokračovat v dietě bez BKM po dobu 6 měsíců či do 9 až 12 měsíců věku dítěte.
Pokud příznaky přetrvávají i na diagnostické eliminační dietě, je třeba pečlivě přehodnotit dietu, zda nedošlo k přehlédnutí dalších potenciálních potravinových alergenů, nebo zvážit jinou diagnózu než ABKM.(10)
K léčbě není vhodná ani formule bez laktózy s neporušenou bílkovinou, ani formule částečně hydrolyzovaná (HA), protože obě tyto formule mohou u senzibilizovaných kojenců vyvolat příznaky v důsledku přítomnosti bílkovin nebo větších peptidů. Rostlinné nápoje vyrobené z mandlí, lískových oříšků, rýže či sóji nelze pro podávání u kojenců doporučit. Mají nevhodné složení a neposkytují potřebné živiny.(9)
Pro přehlednost uvádíme schéma diagnostiky a léčby ABKM dle ESPGHAN (obr. 1).
PREVENCE ABKM
Omezení stravy, ve smyslu vyřazení potravin obsahujících BKM, během těhotenství a kojení nemá význam v prevenci ABKM. Dle doporučení ESPGHAN z roku 2012 nejsou parciálně štěpené formule (tzn. u nás označované HA – hypoalergenní) vhodné k léčbě ABKM. Nové poznatky z roku 2023 však vedou k prozatímním závěrům, že neexistují dostatečné důkazy pro rutinní používání parciálně štěpené formule, extenzivně hydrolyzované formule nebo hydrolyzované rýžové formule k prevenci ABKM při výživě novorozenců.(11,12)
Dosud není znám žádný přesvědčivý vědecký důkaz, kdy by vyhýbání se nebo opožděné zavedení přípravků na bázi BKM ovlivňovalo riziko rozvoje ABKM, a to i u kojenců s vysokým rizikem alergických onemocnění. Stejně tak ne-
existují žádné důkazy podporující podávání formulí na bázi sóji v prevenci ABKM u kojenců s prokázanou rodinnou anamnézou alergického onemocnění, kteří nemohou být výlučně kojeni.(13)
Užívání pro-, pre- nebo synbiotik ani suplementace vitaminem D nehraje zásadní roli v prevenci ABKM.(14)
ZÁVĚR
Dle dostupných dat je ABKM u výlučně kojených dětí málo častá. Častěji se popisuje u dětí krmených náhradními mléčnými formulemi, ev. kombinací.(7) U obou skupin pacientů nejspíše dochází k neadekvátně častému stanovení této diagnózy. Změny typu charakteru stolice nebo averze ke krmení jsou běžné a obecně by neměly být považovány pouze za diagnostický ukazatel ABKM, a to i bez ohledu na předchozí konzumaci kravského mléka.
Jak nesprávně diagnostikovaná ABKM, tak její opomenutí mohou mít pro pacienta negativní důsledky. Proto i nadále metodou volby v diagnostice zůstává nutnost diagnostické eliminační diety v délce 2–4 týdnů s následnou expozicí. U výlučně kojených dětí spočívá dieta v eliminaci BKM v mateřské stravě. U nekojených dětí jsou eHF první volbou v léčbě. AAF se doporučují jako první volba při léčbě pacientů s těžkými formami tohoto onemocnění, především anafylaxí a proteinem indukovaným enterokolitickým syndromem (FPIES), nebo v případech, kdy eHF nedokáže plně eliminovat příznaky ABKM. Vyhodnocení přetrvávání nebo vymizení symptomů a následné stanovení diagnózy ABKM lze provést pouze pomocí expozice BKM. Léčba spočívá v pokračování diety bez BKM po dobu 6 měsíců či do 9–12 měsíců věku.
Podávání parciálně štěpené formule, extenzivně hydrolyzované formule nebo hydrolyzované rýžové formule k prevenci ABKM při výživě novorozenců nemá dostatečnou oporu ve vědeckých důkazech.
Zdroje
1. Fuchs M, et al. Potravinové alergie a intolerance. Praha: Mladá fronta 2016.
2. Vandenplas Y, Belohlavkova S, Enninger A, et al. How are infants suspected to have cow‘s milk allergy managed? A real world study report. Nutrients 2021; 13: 3027.
3. Venter C, Brown T, Shah N, et al. Diagnosis and management of non-IgE-mediated cow’s milk allergy in infancy – a UK primary care practical guide. Clin Transl Allergy 2013; 3: 23.
4. Kansu A, Yüce A, Dalgıç B, et al. Consensus statement on diagnosis, treatment and follow-up of cow‘s milk protein allergy among infants and children in Turkey. Turk J Pediatr 2016; 58(1): 1–11.
5. Lozinsky AC, Meyer R, De Koker C, et al. Time to symptom improvement using elimination diets in non-IgE-mediated gastrointestinal food allergies. Pediatr Allergy Immunol 2015; 26: 403–8.
6. Sackesen C, Altintas DU, Bingol A, et al. Current trends in tolerance induction in cow‘s milk allergy: from passive to proactive strategies. Front Pediatr 2019; 7: 372.
7. Vandenplas, I Broekaert, M Domellöf, et al. An ESPGHAN position paper on the diagnosis, management and prevention of cow’s milk allergy. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2023.
8. Bocquet A, Dupont C, Chouraqui JP, et al. Committee on Nutrition of the French Society of Pediatrics (CNSFP). Efficacy and safety of hydrolyzed rice-protein formulas for the treatment of cow‘s milk protein allergy. Arch Pediatr 2019; 26: 238–46.
9. Vandenplas Y, De Mulder N, De Greef E, et al. Plant-based formulas and liquid feedings for infants and toddlers. Nutrients 2021; 13: 4026.
10. Muraro A, Werfel T, Hoffmann-Sommergruber K, et al. EAACI Food Allergy and Anaphylaxis Guidelines Group. EAACI food allergy and anaphylaxis guidelines: diagnosis and management of food allergy. Allergy 2014; 69: 1008-25.
11. American Academy of Pediatrics. Committee on Nutrition. Hypoallergenic infant formulae. Pediatrics 2000; 106(2 Pt 1): 346–349.
12. S Halken, A Muraro, D de Silva, et al. European Academy of Allergy and Clinical Immunology Food Allergy and Anaphylaxis Guidelines Group. EAACI guideline: preventing the development of food allergy in infants and young children (2020 update). Pediatr Allergy Immunol 2021; 32: 843–858.
13. Osborn DA, Sinn JK, Jones LJ. Infant formulae containing hydrolysed protein for prevention of allergic disease. Cochrane Database Syst Rev 2018; 10(10): CD003664.
14. De Silva D, Halken S, Singh C, et al. European Academy of Allergy, Clinical Immunology Food Allergy, Anaphylaxis Guidelines Group. Preventing food allergy in infancy and childhood: Systematic review of randomised controlled trials. Pediatr Allergy Immunol 2020; 31: 813–826.
Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorostČlánek vyšel v časopise
Česko-slovenská pediatrie
2024 Číslo 4
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Aspirinem vyvolané astma
- Syndrom Noonanové: etiologie, diagnostika a terapie
Nejčtenější v tomto čísle
- Malabsorpční syndromy
- Aktuální postupy v diagnostice, léčbě a prevenci alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM)
- Klinický průběh a léčba lipodystrofických syndromů u dětí
- Dlouhodobá domácí oxygenoterapie u dětí (II) Typy domácí oxygenoterapie a přístroje pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii, indikační kritéria, postup při preskripci a monitorování dětských pacientů na dlouhodobé domácí oxygenoterapii