Distribuce tuku podle obvodu pasu a poměru pas/výška u českých sedmiletých dětí – projekt COSI 2016–2019

Souhrn

Obvod pasu jako parametr abdominální obezity je základním kritériem metabolického syndromu a je spojen s řadou kardiometabolických poruch. Pod záštitou WHO Europe proběhlo již pět kol monitorování dětské obezity (COSI – Childhood Obesity Surveillance Initiative), kterého se Česká republika účastní od počátku (2007/2008). Cílem tohoto projektu je sledování prevalence nadměrné tělesné hmotnosti, rizikového obvodu pasu a environmentálních faktorů, jež se podílejí na změnách tělesné hmotnosti u 6–9letých dětí.

Dobrou výpovědní hodnotu o rozložení tukové tkáně v těle mají obvod pasu a poměr pasu k výšce (WHtR – waist to height ratio). V 5. kole v roce 2019 byl rizikový obvod pasu nalezen u 11,37 % chlapců a 12,37 % dívek, z nichž 17,29 % chlapců, resp. 7,19 % dívek mělo BMI mimo kategorii nadváha a obezita (BMI < 90. percentil, hodnoceno podle českých referenčních hodnot). Poměr pas/výška byl zvýšen u 11,11 % chlapců a u 13,61 % dívek, z toho 13,85 % chlapců a 20,92 % dívek s BMI < 90. percentil.

Vzhledem k relativně vysokému zastoupení jedinců s tělesnou hmotností BMI < 90. percentil a s rizikovým obvodem pasu nebo WHtR by bylo k prevenci a časnému záchytu nadměrné tělesné hmotnosti vhodné zvážit měření obvodu pasu jako součást preventivních prohlídek u dětí.

Klíčová slova:

obezita – obvod pasu – COSI – deti – nadváha – WHtR

ÚVOD

Obezita u dětí a adolescentů je velmi diskutované téma, kterým se zabývá řada studií. Dětská obezita je spojena s řadou metabolických a psychologických komplikací, které přetrvávají do dospělosti.(1,2) K časné diagnostice abdominální obezity mohou v běžné praxi pomoci antropometrické parametry a indexy. Podle studie Fredriksen et al. (2018) jsou obvod pasu a WHtR jednoduchými ukazateli ukládání tuku v oblasti břicha nejen u dospělých, ale i u dětí.(3) Ke stejným výsledkům dospěly studie Filgueiras et al. (2018) a Aguilar- -Morales et al. (2018), jež doporučují obvod pasu a WHtR jako neinvazivní metodu k časnému záchytu rizikového ukládání tuku a k prevenci kardiometabolických rizik s ním spojených.(4,5) Obvod pasu jako parametr abdominální obezity je základním kritériem metabolického syndromu a je spojen s řadou kardiometabolických poruch. Z těchto důvodů se studie Trandafir et al. (2020) zasazuje za sledování dětí a dospívajících s delším obvodem pasu.(6) Jak popsal náš předchozí článek, mají děti v jižní Evropě signifikantně vyšší BMI, obvod pasu a WHtR než děti z východní a severní Evropy.(7) Schröder et al. (2014) udávají, že prevalence obezity je vyšší při hodnocení podle obvodu pasu (o 2,8 % více) nebo WHtR (o 14,7 % více) oproti hodnocení podle BMI.(8) Longitudinální studie v posledním desetiletí pozorovala stagnaci prevalence abdominální obezity u amerických dětí a adolescentů hodnocené podle obvodu pasu nebo WHtR.(9) Obvod pasu a WHtR mají silnou korelaci s kardiometabolickými poruchami, protože jsou ukazateli distribuce tukové tkáně v těle.(10) Osoby s delším obvodem pasu mají 3,6krát větší pravděpodobnost zvýšených hodnot LDL-cholesterolu, 3krát větší pravděpodobnost zvýšených hladin triglyceridů a 3,7krát větší pravděpodobnost vyšších hladin inzulinu nalačno. Děti s obezitou a s obvodem pasu ≥ 90. percentil mají vyšší riziko rozvoje dyslipidemie a inzulinové rezistence než děti s obezitou a s obvodem pasu v normě.(11) Z publikovaných studií vyplývá, že s abdominálním ukládáním tuku je spojena řada metabolických abnormalit, které mohou vyústit v závažná kardiometabolická onemocnění.(12,13) S nadměrnou tělesnou hmotností je také asociován vážnější průběh infekce covid-19, kdy 60 % dětských pacientů hospitalizovaných v nemocnici s covidem-19 mělo obezitu.(14)

Cílem této studie bylo stanovit výskyt rizikového rozložení tukové tkáně u sedmiletých dětí hodnoceného obvodem pasu a poměrem pasu k výšce (WHtR) a jejich spojitost s obezitou.

METODIKA

Soubor

V rámci projektu COSI se v ČR v roce 2018/2019 konalo 5. kolo monitorování nadváhy a obezity u sedmiletých (6,5–7,99 let) dětí ve spolupráci s praktickými lékaři pro děti a dorost (PLDD). Výběr ambulancí PLDD byl proveden Státním zdravotnickým ústavem podle územních celků a velikosti sídla, proporcionálně k počtu obyvatel dané oblasti tak, aby se vzorek vyšetřené populace co nejvíce blížil reprezentativnímu vzorku. Projektu se v 5. kole účastnilo 72 praktických pediatrů z celé České republiky, kteří získali data od 2349 dětí (1195 chlapců a 1154 dívek), do 4. kola se zapojilo 93 PLDD, kteří vyšetřili 1719 dětí (825 chlapců a 894 dívek).

Antropometrické měření

Během preventivní prohlídky byla změřena tělesná hmotnost, tělesná výška, obvod pasu a obvod boků. Z naměřených hodnot se vypočítalo BMI a WHtR. Nadměrná tělesná hmotnost byla hodnocena podle 5. celostátního antropologického výzkumu z roku 1991 podle věku a pohlaví. Děti byly rozděleny podle pohlaví a následně na dvě skupiny: BMI < 90. percentil nebo ≥ 90. percentil.(15) Všechny antropometrické parametry byly měřeny podle protokolu projektu COSI. Obvod pasu byl měřen při klidném stoji dítěte v polovině vzdálenosti mezi spodním okrajem žebra a crista iliaca superior po běžném výdechu. Obvod boků byl měřen opět ve vzpřímeném klidném stoji dítěte přes největší gluteální vyklenutí. Obvod pasu byl klasifikován podle studie Identifikace a prevence zdravotních účinků navozených dietou a změnou životního stylu na děti (Identification and prevention of dietary and lifestyle-induced health effects in children and infants, IDEFICS), kde je podle percentilů hodnocen rizikový obvod pasu (norma u 7letých dívek 51,7–56,3 cm a u chlapců 52,8–57,1 cm).(16) Rizikový WHtR byl charakterizován jako hodnota ≥ 0,5.(17)

Statistická analýza

K vyhodnocení statistické významnosti vybraných údajů a jejich rozdílů mezi jednotlivými koly byl použit χ2 test. Za signifikantní změnu je považována hodnota p < 0,05. Hodnoty BMI byly hodnoceny podle českých referenčních hodnot podle věku a pohlaví.(15) Při analýze dat byla také použita popisná statistika.

VÝSLEDKY

Mezi 4. a 5. kolem nedošlo k signifikantní změně v prevalenci nadváhy a obezity u dívek a chlapců. Nadváha u chlapců byla v roce 2016 (4. kolo) 6,43 % a 7,16 % u dívek. V 5. kole jsme pozorovali nadváhu u 6,09 % chlapců a 7,12 % dívek. Prevalence obezity v roce 2016 byla 8,74 % u chlapců a 6,49 % u dívek, kdežto v roce 2019 byla 9,26 %, respektive 8,64 %. Při hodnocení jsme se zaměřili na obvod pasu a WHtR. Průměrný obvod pasu se signifikantně nelišil od 4. kola u dívek a u chlapců. Četnost rizikového obvodu pasu se signifikantně zvýšila mezi rokem 2016 a 2019 u dívek (z 8,99 % na 12,57 %, p = 0,016), kdežto u chlapců (p = 0,844) nedošlo k významné změně (tab. 1). Vzhledem k signifikantnímu nárůstu rizikového obvodu pasu u všech dívek došlo v roce 2019 ke snížení procentuálního podílu dívek s rizikovým obvodem pasu při BMI < 90. percentil, i když jejich reálný počet se výrazně nezměnil (tab. 1). V roce 2019 byly stále relativně vysoké počty dětí, které měly při BMI < 90. percentil rizikový obvod pasu, 17,29 % chlapců a 7,19 % dívek. Změna oproti předchozímu kolu nebyla signifikantní (dívky p = 0,113; chlapci p = 0,547). Průměrné WHtR v 5. kole projektu COSI bylo u chlapců 0,457 a u dívek 0,454 (tab. 2). U obou pohlaví se průměrné hodnoty WHtR signifikantně nelišily od 4. kola. Mezi 4. a 5. kolem jsme zaznamenali signifikantní nárůst rizikového WHtR u dívek (z 9,85 % na 13,61 %, p = 0,008), kdežto u chlapců nedošlo k statisticky významné změně (z 12,73 % na 11,11 %, p = 0,327). Naopak u kategorie rizikového WHtR při BMI < 90. percentil došlo k významnému úbytku četnosti pouze u chlapců (z 24,27 % na 13,85 %, p = 0,042), naopak u dívek se četnost nelišila (p = 0,563).

DISKUSE

Obvod pasu a WHtR jsou dobrými ukazateli množství/ akumulace abdominálního tuku, a jelikož se jedná o neinvazivní a levné vyšetření, může se používat v běžné praxi.(4) Taktéž longitudinální studie LIFE Child (2019) popisuje měření obvodových parametrů, používání indexů a měření kožních řas jako dobré ukazatele ke stanovení tělesného složení.( 18) Z našich výsledků vyplývá, že mezi roky 2016 a 2019 došlo k významnému nárůstu rizikového WHtR u dívek (p = 0,008), kdežto u chlapců se WHtR významně nelišil. Nárůst u dívek jsme také pozorovali u rizikového obvodu pasu (p = 0,016). Naopak u chlapců jsme zaznamenali významný úbytek jedinců s rizikovým WHtR u BMI < 90. percentil (p = 0,042). Z toho lze usuzovat, že k nárůstu rizikových ukazatelů rozložení tuku dochází u dívek, kdežto prevalence abdominální obezity u chlapců od roku 2016 do roku 2019 nestoupala. Důležitost preventivního měření obvodu pasu a výpočtu WHtR ukazují také výsledky studie Arellano- Ruiz et al. (2020). Oba tyto antropometrické ukazatele korelovaly se složkami metabolického syndromu, jako jsou hladiny triglyceridů a inzulinu.(10) Tyto výsledky podporuje studie Maffeis et al. (2012), kteří popisovali vyšší rizika rozvoje onemocnění u dětí s obvodem pasu ≥ 90. percentil než u skupiny s < 90. percentilem.(19) Podle studie Schröder et al. (2014) mělo podle BMI 21,5 % dětí nadváhu a 6,6 % obezitu, při posuzování WHtR byla abdominální obezita odhalena u 21,3 % a podle obvodu pasu to bylo 9,4 %. Prevalence abdominální obezity podle obvodu pasu a WHtR byla vyšší než prevalence obezity na základě BMI.(8) Výsledky této studie ukazují, že španělské děti a adolescenti mají při BMI mimo kategorie nadváha a obezita rizikový obvod pasu,(8) což podporují výsledky z naší kohorty, kde rizikový obvod pasu byl nalezen u 11,37 % chlapců a 12,37 % dívek, z nichž 17,29 % chlapců, resp. 7,19 % dívek má BMI < 90. percentil. Nárůst obvodu pasu a WHtR u obou pohlaví od roku 2008 byl zaznamenán také v Thajsku, což ukazuje na vzrůstající incidenci centrální obezity, s níž je spojeno vyšší riziko kardiometabolických onemocnění.(20) Studie zaměřená na spojitost obvodu pasu a kardiometabolických parametrů popisuje, že vyšší obvod pasu koreloval s nižší hladinou HDL, vyšší hladinou triglyceridů a inzulinu nalačno a s vyšším zastoupením podkožní a viscerální tukové tkáně v oblasti břicha ve srovnání s osobami s normálním obvodem pasu.(11) Naše předchozí studie u sedmiletých dětí ukazuje, že obvod pasu je u této věkové skupiny více ovlivněn fyzickou aktivitou než stravou. S obezitou i delším obvodem pasu měly pozitivně významný vztah sedavé aktivity, jako je sledování televize a čas trávený na počítači.(21)

Ve sledované věkové skupině došlo v roce 2019 k úbytku zastoupení dětí s rizikovým WHtR a BMI < 90. percentil, kdy u chlapců se jednalo o signifikantní úbytek (p = 0,042). Naproti tomu se významně zvýšil výskyt rizikového obvodu pasu (p = 0,016) a WHtR (p = 0,008) u dívek vzhledem ke 4. kolu. Z těchto výsledků usuzujeme, že k prevenci a časnému záchytu nadměrné tělesné hmotnosti by bylo vhodné zvážit měření obvodu pasu jako součást preventivních prohlídek u PLDD.

ZÁVĚR

Naše výsledky ukazují, že u dětí s BMI v kategorii mimo nadváhu a obezitu (BMI < 90. percentil) se vyskytuje rizikový obvod pasu nebo WHtR. To by svědčilo o vhodnosti zařazení měření obvodu pasu do preventivní prohlídky u praktického lékaře k časnému odhalení abdominálního ukládání tukové tkáně a k prevenci kardiometabolických abnormalit. Šesté kolo COSI probíhá v ČR v letech 2022/2023.

Podpořeno z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. 17-31670A a RVO-EÚ 00023761.

Korespondenční adresa:
Mgr. Tereza Metelcová
Endokrinologický ústav
Národní 8
Praha 1
tmetelcova@endo.cz

Ces-slov Pediat 2023; 78(4): 220–223