Jaká byla příčina vzniku obrovského žaludečního vředu?
Autoři:
M. Lukáš
Působiště autorů:
Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE I. V. F. a. s., Praha
Vyšlo v časopise:
Gastroent Hepatol 2018; 72(3): 192
Kategorie:
Kvíz
Pacientka narozená v roce 1932 nikdy vážně nestonala. Až v roce 2014 byl při preventivní prohlídce zjištěn karcinom levého prsu. Vzhledem k věku a relativně malému a ohraničenému nálezu byla indikována pouze k hormonální terapii. V posledních letech užívala intermitentně několikrát do týdne léky proti bolesti hlavy nebo zad, většinou ze skupiny nesteroidních antirevmatik (ibuprofen nebo meloxikam) nebo paracetamol. I v relativně pokročilém věku byla stále velmi aktivní a pracovala na plný úvazek jako redaktorka. Od jara 2017 začala mít menší chuť k jídlu, nechutenství postupně progredovalo tak, že jedla v průměru o polovinu menší obvyklé porce jídla, vyslovené bolesti břicha neměla, nicméně občasně se dostavovaly pocity na zvracení. Od července 2017 se začaly navíc objevovat neurčité stálé tlakové obtíže v nadbřišku, které se zhoršovaly po jídle, v noci byla bez větších obtíží. Vzhledem k nápadnému zhoršení klinického stavu a progredující únavě byla vyšetřena obvodním lékařem, který zjistil středně závažnou sideropenní anémii (Hb 105 g/l, Hct 30,5, feritin 8µg/l). Od března do srpna 2017 postupně ztratila 7 kg na tělesné hmotnosti. V srpnu se dostala k podrobnějšímu vyšetření na specializované gastroenterologické pracoviště. Při ultrasonografickém vyšetření bylo vysloveno podezření na přítomnost několika hypoechogenních ložisek velikosti do 15 mm v hilu jaterním a v dorzální části pravého jaterního laloku. Levý jaterní lalok nebyl pro větší přítomnost plynu v trávicí trubici dobře přehledný. Následně provedené CT vyšetření břicha prokázalo vícečetné ložiskové postižení jater, s hypodenzitami v obou lalocích do velikosti 15 mm, které v arteriální fázi téměř splývaly s okolním parenchymem a postupně se odbarvovaly ve venózní fázi. Byla rovněž zjištěna volná tekutina v dutině břišní, perihepatálně, mezi kličkami střevními a také v malé pánvi. Dominujícím nálezem bylo výrazné a nepravidelné ztluštění stěny prepylorické části žaludku a pylorického kanálu se zúžením lumen, mnohočetnými uzlinami v okolí žaludku a zmnožením drobných cév v okolí. Nápadná byla infiltrace přecházející ze stěny žaludku na přilehlou kraniální část omenta. Gastroskopické vyšetření potvrdilo přítomnost nápadné patologie v oblasti výtokové a prepylorické oblasti žaludku, bez nepřímých známek evakuační žaludeční poruchy a bez známek recentního nebo hrozícího krvácení. Nález je zachycen na obr. 1. Na základě průběhu nemoci a provedených zobrazovacích vyšetřeních se nabízí, že se jednalo o karcinom žaludku s generalizací do jater, s postižením perigastrických uzlin a s prorůstáním do přilehlé části omenta. Nebo jde o jinou diagnózu?
Otázka
Otázka: Jaká je Vaše diagnóza?
Správná odpověď a komentář na str. 270
Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecnáČlánek vyšel v časopise
Gastroenterologie a hepatologie
2018 Číslo 3
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Vistaprep – standard přípravy střeva před koloskopickým vyšetřením
- Tumorózní atrioezofageální píštěl jako neobvyklý zdroj sepse
- Intoxikácia Amanita phalloides – stále aktuálny problém?
- Naše zkušenosti s léčbou masivního krvácení u Crohnovy nemoci pomocí anti-TNF terapie