Digestivní endoskopie
Autoři:
O. Urban
Působiště autorů:
II. interní klinika – gastroenterologie a geriatrie LF UP a FN Olomouc
Vyšlo v časopise:
Gastroent Hepatol 2018; 72(3): 191
Kategorie:
Editorial
Vážení čtenáři,
otevíráte nové číslo časopisu Gastroenterologie a hepatologie, které je věnováno digestivní endoskopii. Obsahuje několik zajímavých článků a je mým úkolem některé z nich komentovat v širším kontextu.
Dvě původní práce jsou věnovány problematice endoskopické léčby kolorektálního karcinomu metodami endoskopická submukózní disekce (ESD) a endoskopická transmurální resekce (FTR – full-thickness resection) [1,2].
Zavedení metody ESD v roce 2006 prolomilo horizontální limit endoskopické resekce karcinomů trávicí trubice. V ČR a na Slovensku je několik center, která metodu prezentují jako zavedenou, avšak původních prací na toto téma je z naší geografické oblasti jen několik a soubor (kolo) rektálních ESD (CR-ESD) je nyní publikován vůbec poprvé. Autoři dosáhli en bloc resekce v 78 % a výkon byl komplikován perforací v 11 % případů, což odpovídá evropské realitě.
Jak potřebná je CR-ESD? Zastánci metody argumentují vysokým procentem R0 resekce s nízkým výskytem lokální reziduální neoplazie, odpůrci vysokým rizikem perforace a dlouhým operačním časem. Prevalence horizontálně rostoucích (LST – laterally spreading tumours) lézí je v neselektované populaci koloskopovaných osob 0,8 %, v italském screenigovém programu 4 %, v japonském 15 %. Výskyt submukózně invadujícího karcinomu v LST je 8 %, v případě LST > 20 mm 11 %. Jelikož povrchově invadující (SM1) karcinom nedokážeme přesně diagnostikovat, připadá na jednu lézi skutečně indikovanou k ESD šest dalších, pro které by byla dostačující piecemeal endoskopická slizniční resekce nebo budou naopak vyžadovat záchrannou chirurgickou léčbu. Než si vypočítáte potřebu CR-ESD pro Vaše pracoviště, připomeňme si, že riziko perforace je v centrech provádějících méně než 50 ESD ročně 5násobné ve srovnání s centry provádějícími více než 100 výkonů.
Metoda FTR prolomila další anatomický limit endoskopické resekce, tentokrát vertikální. Důraz je na slově anatomický, onkologický vertikální limit se samozřejmě nezměnil. Jednou z hlavních indikací k FTR je lokální reziduální neoplazie. Prezentovaná původní práce z dvou velkých českých endoskopických center ukazuje, že v souboru 19 osob byla metoda v této indikaci technicky úspěšná v 90 % a kurativní resekce bylo dosaženo v 74 %. Jednalo se přitom o komplexní lokální reziduální neoplazie, jejichž řešení by si jinak vyžádalo expertní ESD nebo chirurgický zákrok. Metoda FTR se v ČR rychle rozvíjí a v současné době již byla použita k léčbě více než 50 nemocných. S napětím očekáváme komerční dostupnost příslušenství pro FTR v horní části trávicí trubice. Limitem FTR zůstává průměr léze přibližně 25 mm.
Ozdobou čísla je bezesporu článek Cholangiopankreatoskopie – doporučený postup České gastroenterologické společnosti (ČGS), který vytvořil kolektiv devíti autorů pod vedením primáře P. Vítka a který byl oponován členy ČGS [3]. Tuto publikaci můžeme považovat za symbolické završení organizační práce na zavedení metody cholangiopankreatoskopie do rutinní endoskopické praxe v naší zemi. V současnosti máme k dispozici síť 15 center, metoda má úhradu z veřejného zdravotního pojištění a nyní také doporučený postup. Z dosud publikovaných prací, vč. těch z ČR, je zřejmé, že nová technologie zásadním způsobem změnila přístup zejména k nemocným s nejasnou biliární stenózou a obtížnou choledocholitiázou.
Přeji Vám příjemné chvíle strávené nad stránkami našeho časopisu, pevnou endoskopickou ruku a klidnou dovolenou.
doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D.
koeditor sekce digestivní endoskopie
Zdroje
1. Urban O, Falt P, Fojtík P et al. Comparison of endoscopic mucosal resection and endoscopic submucosal dissection in the treatment of flat neoplastic lesions in the rectum. Gastroent Hepatol 2018; 72 (3): 193–198. doi: 10.14735/ amgh2018193.
2. Falt P, Hucl T, Fojtík P et al. Endoskopická transmurální resekce v léčbě lokálních reziduálních neoplazií tlustého střeva – analýza souboru 19 pacientů. Gastroent Hepatol 2018; 72 (3): 206–211. doi: 10.14735/ amgh2018206.
3. Vítek P, Urban O, Hucl T et al. Cholangiopankreatoskopie – doporučený postup České gastroenterologické společnosti ČLS JEP. Gastroent Hepatol 2018; 72 (3): 199–204. doi: 10.14735/ amgh2018199.
Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecnáČlánek vyšel v časopise
Gastroenterologie a hepatologie
2018 Číslo 3
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Vistaprep – standard přípravy střeva před koloskopickým vyšetřením
- Tumorózní atrioezofageální píštěl jako neobvyklý zdroj sepse
- Intoxikácia Amanita phalloides – stále aktuálny problém?
- Naše zkušenosti s léčbou masivního krvácení u Crohnovy nemoci pomocí anti-TNF terapie