Gastrointestinální onkologie – prevence, diagnostika i léčba

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

právě držíte v rukou podzimní číslo časopisu, které je již tradičně věnováno problematice gastrointestinální onkologie. Ta díky svému multioborovému charakteru pokrývá velký rozsah odborných témat. Zahrnuje komplexní péči o pacienta s nádorovým onemocněním trávicího traktu od prevence přes diagnostiku až k terapii. Úloha gastroenterologa spočívá zejména v kvalitní diagnostice, ale také v sekundární prevenci. Typickým příkladem je kolorektální karcinom (KRK). Vzhledem k vysoké incidenci tohoto zhoubného onemocnění v České republice je postavení endoskopistů zcela zásadní. Z tohoto pohledu je příznivé, že Národní program screeningu KRK se za 14 let své existence vyvinul v dobře organizovaný a efektivní nástroj v boji s touto malignitou. Nejnovější dostupná epidemiologická data ukazují, že již došlo k poklesu mortality KRK a tento trend i nadále pokračuje. Na tento fakt má jistě příznivý vliv velký počet kvalitně provedených preventivních kolonoskopií. Jak vyplývá z Registru screeningu KRK, tak od roku 2006 do současnosti bylo provedeno více než 135 tisíc těchto vyšetření, při kterých byl u každého třetího jedince odstraněn adenomový polyp a u více než 5 000 pacientů byl diagnostikován karcinom, většinou v časném stadiu. Za tento vývoj je nutné poděkovat všem kolonoskopistům, kteří se na programu screeningu KRK podílejí.

Zároveň letos došlo k historickému kroku, neboť byl zahájen projekt adresného zvaní, a tím uskutečněn přechod oportunního programu v populační. To s sebou samozřejmě nese vyšší poptávku po preventivních kolonoskopiích.

I proto je pozitivní zprávou, že se na půdě Ministerstva zdravotnictví ČR a zdravotních pojišťoven podařilo dohodnout lepší úhradu nejen preventivních kolonoskopií, ale i doprovodných výkonů (videokód, biopsie, endoskopická polypektomie, endoskopická mukozální resekce). Společně s prof. Zavoralem a prof. Špičákem jsem byl přítomen těmto jednáním, a mohu tedy potvrdit dohodu o zařazení všech zmiňovaných výkonů do úhradové vyhlášky platné od 1. 1. 2015 s tím, že budou vyjmuty z regulace. Navíc bylo přislíbeno, že tato pravidla budou platit i pro rok 2014. Pevně věřím, že vše deklarované bude úspěšně realizováno.

Program screeningu KRK za poslední čtyři roky je podrobněji zhodnocen v části příspěvku předsedy ČGS prof. Špičáka, který kromě tohoto tématu jasně a výstižně shrnuje vývoj české gastroenterologie za celé toto období (postavení ČGS ve světě, ekonomika, výzkum, vzdělání, časopis, pracovní skupina pro IBD, centra biologické terapie a další) [1].

Velmi aktuální téma adresného zvaní na tři hlavní screeningové programy (KRK, karcinom prsu a karcinom děložního čípku) přehledně shrnuje článek doc. Duška et al, který podrobně popisuje metodiku tohoto projektu, jeho význam i první dostupné výsledky. Během první poloviny letošního roku bylo pozváno celkem 1,3 milionu osob, z toho na screening KRK téměř jeden milion. Data o odezvě na pozvánky však budou k dispozici až s delším časovým odstupem [2].

Na nádorovou prevenci jsou dále orientovány dvě publikované původní práce. Článek slovenských autorů (Minárik et al) popisuje výsledky rozsáhlého průzkumu (přes 900 účastníků) o povědomí populace o vztahu mezi obezitou a rizikem zhoubných onemocnění. Výsledky jsou příznivé, neboť téměř 74 % dotázaných si je tohoto rizika vědomo [3].

Problematikou vztahu metabolických onemocnění (ICHS, DM) se zabývá i česká práce (Suchánek et al) uvá-dějící první výsledky rozsáhlé (640 vyšetřených) multicentrické studie na toto téma. Zároveň jsou publikována data pilotní podstudie (100 osob) zjištující efektivitu nové střevní přípravy (roztok sulfátových solí) před kolonoskopií. Průběžné výsledky potvrzují vyšší prevalenci adenomů v cílové skupině a dobrou efektivitu nové střevní přípravy [4].

Pohled onkologa na terapii jaterních metastáz KRK (Petruželka et al) přináší možnost konverze iniciálně neresekabilních metastáz do resekabilního stavu při zařazení neadjuvantní systémové farmakoterapie do algoritmu léčby. Nicméně se ukazuje, že skutečná frekvence konverzí je pravděpodobně nízká [5].

Původní článek zaměřený na diagnostiku karcinomu pankreatu (Bunganič et al) ukazuje výhodu (senzitivita 97,1 %) druhé generace kontrastní endosonografie (CEH EUS) v identifikaci tohoto maligního onemocnění oproti konvenčnímu EUS [6].

Léčba karcinomu pankreatu bývá často svízelná. Jak ukazují výsledky práce dr. Vočky et al, tak v případě pokročilého onemocnění může užití režimu FOLFIRINOX vést k prodloužení času do progrese i celkového přežití při zachování dobré kvality života nemocných [7].

S tímto mírně pozitivním závěrem vám přeji inspirativní čtení.

MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D.

koeditor sekce gastrointestinální onkologie

stepan.suchanek@uvn.cz