Zpráva o činnosti výboru České gastroenterologické společnosti za uplynulé volební období

Milé kolegyně, vážení kolegové,

dovolte, abychom vás tímto seznámili s činností výboru a stavem České gastroenterologické společnosti za minulé čtyřleté funkční období, které končí tento podzim novými volbami. Činnost naší společnosti a nás všech je poznamenána jevy příznačnými pro medicínu i prostředí kolem nás obecně. Žijeme v uspěchaném, vysoce kompetitivním a komercializovaném světě, který mnoho nabízí, ale ne všechny požadavky, potřeby a choutky uspokojuje. Medicína v něm hraje takovou roli, jakou si mezi ostatními segmenty společnosti vybojuje, a podobně je to v příslušném měřítku s jejími specializacemi, subspecializacemi a námi všemi osobně. Na klinickou medicínu je nabalena celá řada oblastí, které často spíše parazitují, než pomáhají. Myslíme tím např. někdy nesmyslné normy, stále nové a nové certifikace všeho druhu a obecně byrokratizaci veškerého konání, takže přes stále se zrychlující technizaci trávíme s pacientem stále méně času. Zdá se, že se až do značné míry zástupným problémem stala zdravotnická etika. To vše se promítá i do činnosti odborných společností na celém světě a nevyhnutelně do konání výboru ČGS: to, co bylo před 20 lety převážně koníčkem, se stává náročnou prací a generuje neklidné až nervní prostředí. Z povahy přirozenosti také vyplývá nejednoznačnost individuálního hodnocení – to, co jeden považuje za úspěch, jiný hodnotí opačně a jen málo kritérií je jednoznačných. Vývoj české gastroenterologie je kontinuální evolutivní proces a funkci výboru za dané období je třeba hodnotit kriticky i s nadhledem. Věci se v současné době nedějí skokem, ale jsou výsledkem konsenzů, mnoha několikahodinových jednání a kompromisů, ať už se jedná o sazebník, úhradu screeningových vyšetření, přidělování prostředků na výzkum i organizaci výuky. Zejména jednání v rámci dohadovacích řízení bývají doslova úmorná. Jsme malá země, víceméně se všichni známe a kapacita kreativních gastroenterologů ochotných pracovat nad rámec vlastní profese není neomezená. Musíme tedy kombinovat kritičnost s tolerancí, respektem a vědomím, že většina věcí i v průběhu medicínského života není definitivních.

Výbor pracoval ve složení: prof. MUDr. J. Špičák, CSc. (předseda), prof. MUDr. M. Zavoral, Ph.D. (místopředseda), doc. MUDr. R. Keil, Ph.D. (místopředseda), MUDr. J. Doseděl (sekretář). Členové: prof. MUDr. J. Bureš, CSc., prof. MUDr. P. Dítě, DrSc., prof. MUDr. A. Hep, CSc., MUDr. I. Líbalová, MUDr. K. Lukáš, CSc., prof. MUDr. M. Lukáš, CSc., prof. MUDr. M. Ryska, CSc., MUDr. O. Urban, Ph.D., doc. MUDr. Z. Zádorová, Ph.D. Revizní komise: MUDr. J. Černoch, CSc., prof. MUDr. V. Mandys, CSc., doc. MUDr. S. Rejchrt, Ph.D.

Výbor se za čtyřleté období sešel na 22 schůzích. V roce 2012 odstoupil z výboru prof. Jan Bureš a nahradil jej posunem z revizní komise prof. Václav Mandys, jehož v revizní komisi nahradil prof. Jan Lata, který se v počtu hlasů v minulých volbách umístil na 17. místě. V květnu 2014 odstoupil z členství v revizní komisi prof. Lata. Výbor se usnesl, že pro krátkost období do příštích voleb zůstane uvolněné místo v revizní komisi neobsazené.

Výbor oficiálně připravuje a garantuje čtyři domácí akce: Výroční kongres, který se jednou za čtyři roky koná společně se Slovenskou gastroenterologickou společností (prezidentem posledního byl doc. Keil), Kazuistiky (organizace dr. K. Lukáš), Endoskopické dny naposledy organizované v Hradci Králové (prof. Kopáčová, dr. Urban) a podzimní Diskuzní a vzdělávací dny (prof. Špičák).

Volby do výboru ČGS

Volby do výboru ČGS proběhnou v říjnu t. r. Volební komise bude pracovat ve složení prof. Jan Škrha, doc. Václav Jirásek a dr. Zdena Králová. Volby proběhnou jednokolově, volit se bude ze všech členů ČGS. Výbor ČGS nebude oficiálně vyhlašovat žádnou kandidátku, avšak nebude a ani nemůže bránit žádným individuálním iniciativám, pokud nebudou porušovat základní etické normy (lživé informace, falšování lístků, osočování protikandidátů atd.). Probíhá diskuze na stránkách časopisu a organizují se zájmové skupiny i s vlastními kandidátkami, takže je patrné, že je o členství ve výboru velký zájem.

Dostupnost endoskopických metod

V ČR se provádí přibližně na 250 000 koloskopií a 250 000 gastroskopií ročně ve více než 150 centrech. Tyto počty byly po léta stacionární. V posledním roce po zavedení adresného zvaní prudce stouply požadavky na koloskopické vyšetření a všeobecně došlo k prodloužení termínů nad únosnou jednoměsíční míru. Ročně se provádí přibližně na 12 500 ERCP celkem ve 106 centrech a 4 500 endoskopických ultrasonografií ve 38 centrech. Několik center provádí technicky a ekonomicky náročné výkony, jako jsou cholangioskopie, radiofrekvenční ablace a endoskopická myotomie jícnu. Tyto počty naznačují dostupnost srovnatelnou s nejvyspělejšími zeměmi Evropské unie, jakými jsou Německo, Rakousko a Nizozemsko. Podrobnou zprávu o endoskopické problematice naleznete v materiálech endoskopické sekce vedené dr. O. Urbanem.

Česká gastroenterologická společnost a svět

Předchozí generace gastroenterologů získaly v mezinárodním společenství značný respekt. Svědčí o tom pořádání řady prestižních akcí v minulosti a členství českých představitelů ve výborech mezinárodních společností. V minulých dnech se v Praze konal kongres ESGE live (prezident prof. Špičák). V roce 2012 hostila Praha Evropský pankreatologický kongres (European Pancreatic Club, prezident prof. Dítě). V příštím roce se bude v Praze konat světový kongres celiakální společnosti (International Society of Celiac Disease – prezident prof. Špičák). Dr. Tomáš Hucl je v pořadí čtvrtým českým členem ve výboru Evropské endoskopické společnosti (ESGE). Prof. Lukáš byl do jara 2014 členem výboru ECCO s funkcí pokladníka. Prof. Dítě byl do roku 2012 prezidentem EAGE (European Association for Gastroenterology and Endoscopy).

Ekonomika – kultivace sazebníku

Průběžně se vedla jednání o úpravě sazebníku v rámci tzv. dohadovacích řízení (prof. Hep, dr. Líbalová). Na přelomu let 2010/2011 s pomocí ČLK a po opakovaných jednáních, kde jsme dokazovali správnost našich výpočtů, jsme dosáhli navýšení minutové režie o 2 Kč, což samozřejmě zdaleka nereflektuje realitu, ale dostali jsme se tak alespoň na vyšší úroveň ve srovnání s dalšími interními obory. Tzv. kultivace sazebníku iniciovaná MZ probíhala značně nesystematicky a hrozilo reálné snížení ohodnocení jednotlivých metod. V tuto dobu je situace nepřehledná a zdá se, že ochota akceptace pozitivních změn v sazebníku bude minimální.

Výzkum

Výbor má jen omezené možnosti výzkum přímo ovlivňovat. Děje se tak oceňováním vybraných prezentací, podporou mladších gastroenterologů v účasti na kongresech doma i v zahraničí, důrazem na prezentaci původních prací a aktivitou reprezentantů společnosti v grantových agenturách. Řada členů výboru (prof. Zavoral, prof. Špičák, prof. Dítě) zaujímala místa v panelech Grantové agentury ČR a v Interní grantové agentuře, prof. Ryska se podílel na vedení Interní grantové agentury, která se během běžícího roku transformovala, a byl členem Rady vlády pro vědu a výzkum. V současné době je členem této rady prof. Špičák. Nesporným faktem je zvyšující se aktivní účast českých gastroenterologů na velmi reprezentativních fórech, jako jsou každoroční sjezd Evropské gasteroenterologické federace (UEGW) a sjezd Americké gastroenterologické společnosti (DDW). Ještě před deseti lety se české příspěvky daly spočítat na prstech obou rukou, nyní je jejich počet několikanásobný a v programu nastávajícího Evropského gastroenterologického kongresu konaného ve Vídni lze napočítat rekordních 26 českých studií (Nemocnice: Hořovice 1×, Frýdek Místek 1×, Na Františku 1×, ISCARE 1×, FN: Motol 1×, Ostrava 1×, Brno 2×, Hradec Králové 3×, Všeobecná Praha 2 3×, ÚVN 4×, IKEM 8×). Několik vedoucích představitelů akademických pracovišť vykazuje plně kompetitivní scientometrické parametry, tj. nad 50 publikací registrovaných v Pubmed a nad 1 000 citací (prof. Bureš, prof. Lukáš, prof. Špičák, prof. Zavoral). Řada textů domácích autorů byla publikována v časopisech s relativně vysokým IF – např. dr. Hucl (Endoscopy), dr. Šenkeříková (Journal of Hepatology), dr. Kohoutová (Scand J Gastroenterol), doc. Tachecí (BMC Gastroenterol), dr. Cyrany (Endoscopy), doc. Martínek (Gastrointest Endosc), dr. Falt (Dig Endosc), doc. Šperl (J Hepatol), dr. Ďuricová (Infl Bowel Disease), dr. Bortlík (Scand j Gastroenterol), dr. Šťovíček (Scand j Gastroenterol), dr. Moravec (Histol Histopathol), dr. Suchánek (World J Gastroenterol).

Formální postgraduální vzdělávání

Gastroenterologie je dynamicky se rozvíjející obor. V posledních letech je to jednoznačně pokrok endoskopických technik, zároveň i jistá úzká profilace na jednotlivé specifické podoblasti gastroenterologie, jako jsou nespecifické střevní záněty, hepatologie či problematika gastrointestinální onkologie. Je velmi obtížné až nemožné zvládnout na vysoké úrovni celý obor jako celek. Snahou je tedy směřování pokročilé endoskopie nebo léčby do specializovaných center, kdy podmínkou péče v těchto centrech by měla být jistá superspecializace. Tento způsob gastroenterologické praxe však vyžaduje nejen vysokou úroveň teoretických a praktických znalostí, ale i velmi úzkou návaznost na spolupracující obory, bez kterých se dnes gastroenterologie neobejde, jako jsou onkologie, anesteziologie, radiologie, patologie a laboratorní diagnostika.

Cílem postgraduálního vzdělávání v oboru gastroenterologie by mělo být nejen zvládnutí dominujících endoskopických technik, ale současně i schopnost komplexní péče o pacienty v rámci spolupráce komplementárních oborů.

Postgraduální výuka oboru byla po dlouhá léta, ať již v době předrevoluční, nebo v období po roce 1989, realizována Institutem postgraduálního vzdělávání (IPVZ), což zajišťovalo vysokou úroveň jednotlivých kurzů, ale především jednotné hodnocení specializovaných atestací. Zásadní změny nastaly v roce 2012, kdy došlo k převodu postgraduálního vzdělávání, resp. organizaci atestačních zkoušek na jednotlivé fakulty, tj. 1. LF UK, 2. LF UK, 3. LF UK, MU Brno, UP Olomouc. Počty atestujících se v souvislosti s těmito změnami nijak zásadně neměnily. Každoročně atestovalo 5–10 lékařů zařazených do specializační přípravy.

Vlastní vzdělávací program prošel v letech 2005–2011 řadou změn. Došlo k zásadním změnám v požadavcích na dlouhodobé stáže na akreditovaných pracovištích, byl zařazen kurz na animálních modelech a simulátorech.

Byl tedy vytvořen rámec moderního vzdělávacího programu, tak jak je běžné v anglosaských zemích. Je však otázkou, jestli je povinná 24měsíční stáž v českých podmínkách adekvátně realizována. Bohužel nebyla vytvořena jasná pravidla těchto stáží a není výjimkou, že stážující lékaři na akreditovaných pracovištích pracují na úrovni běžných sekundárních lékařů, místo aby se ve svém vzdělávání posouvali vpřed. Z toho důvodu by tak často diskutovaná délka stáže měla zůstat stejná, ale měla by být jasně definována její náplň tak, aby byla prospěšná zejména pro školence. Proto se zdá být vhodnější rakouský nebo skandinávský model vzdělávání, který posiluje roli školitele.

Základní pravidla by však měla být vytvořena centrálně, skupinou expertů, kteří připraví jasná doporučení tak, aby došlo ke sjednocení úrovně vzdělávání na všech fakultách. Bylo by dobré, aby se posílilo zapojení odborných společností při výběru tohoto expertního týmu. Zároveň by bylo vhodné zachovat roli reformovaného IPVZ tak, aby byla garantována jednotná úroveň atestačních zkoušek.

Je evidentní, že starý systém z předrevoluční doby byl příliš rigidní a bylo nutné ho změnit. Nicméně je zásadní, aby se tato reforma nezastavila v polovině. Naopak musí být dokončena tak, aby bylo možné zajistit efektivní výchovu mladých gastroenterologů a v mezinárodním kontextu udržet vysokou úroveň české gastroenterologie.

Nespecifické střevní záněty – centra biologické terapie

Tak jako v předcházejících volebních obdobích probíhala v letech 2010–2014 kontinuální jednání s plátci zdravotní péče o rozpočtu pro centra biologické terapie a následná informační setkání s centry na toto téma. Pro léta 2010–2014 se podařilo vyjednat zvýšení rozpočtu pro centra o 40 % a zvýšení počtu pacientů na biologické terapii o 50 %. Tato jednání vedl za výbor doc. Keil. Zvýšenou úhradou se podařilo dosáhnout léčebného pokrytí u nemocných s ulcerózní kolitidou prakticky na úrovni vyspělých západoevropských zemí, u Crohnovy nemoci je to o několik procent méně.

Screening kolorektálního karcinomu v České republice

V letech 2010–2014 prošel Národní program screeningu kolorektálního karcinomu (KRK) v České republice (program) zcela zásadním vývojem, a to jak v rovině odborné, tak i legislativní a ekonomické.

V roce 2010 došlo k úpravě designu programu, která byla zakotvena ve Věstníku MZ ČR č. 3/2010 Sb. Bylo zahájeno používání imunochemických testů na okultní krvácení do stolice (TOKS), došlo k zapojení gynekologů a zejména byla zavedena primární screeningová kolonoskopie.

V roce 2013 byly utlumeny guajakové TOKS ve prospěch kvalitnějších imunochemických testů (FIT), které jsou v současné době zcela dominantní (92 %). Využívány jsou oba typy FIT, jak kvantitativní, tak kvalitativní.

Nový model programu se rychle etabloval následován progresivním nárůstem provedených TOKS i preventivních kolonoskopií (screeningová koloskopie a primární screeningová koloskopie). V roce 2011 a 2012 došlo k významnému vzestupu účasti cílové populace v programu na 25,0 %, resp. 25,8 %, což je jedno z nejvyšších pokrytí v mezinárodním srovnání.

Od začátku roku 2010 do dubna 2014 bylo provedeno 104 061 screeningových kolonoskopií, z nich bylo 84 815 TOKS+ a 19 246 primárních screeningových. Adenomové polypy byly diagnostikovány u 35 932 jedinců (34,5 %) a karcinomy u 3 397 osob (3,3 %). Úspěšnost programu zároveň potvrzují epidemiologická data, která ukazují, že v ČR se snižuje mortalita na KRK. Ve srovnání s rokem 2000 (zahájení programu) došlo v roce 2010 (poslední známá data) k poklesu o 517 úmrtí (11,7 %; ze 4 508 na 3 991). Program tedy úspěšně naplňuje hlavní Evropská doporučení pro screening KRK: snížení mortality; vysoký záchyt adenomů a karcinomů v časném stadiu.

I přestože je téměř 26% pokrytí metodami screeningu KRK vyšší, než je evropský průměr, tak zástupci gastroenterologů v Komisi pro screening KRK Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) a v Expertním týmu MZ ČR (prof. Zavoral, dr. Suchánek) připravili a prosadili přechod programu z oportunního na populační, což je vývoj v celosvětovém měřítku zcela ojedinělý. Od ledna letošního roku bylo zahájeno adresné zvaní osob, které se na screeningu KRK doposud nepodíleli. Cílem je pokračovat v nastaveném trendu snižování mortality na KRK.

Přechod na populační screening byl na MZ ČR připravován již od roku 2010 a bylo jasné, že tento krok výrazně navýší poptávku po preventivních kolonoskopiích. Proto byla v témže roce zahájena jednání mezi zástupci České gastroenterologické společnosti ČLS JEP (ČGS; prof. Zavoral, dr. Suchánek) a MZ ČR o zavedení odbornosti Screening kolorektálního karcinomu, která by umožnila adekvátní ohodnocení zdravotníků podílejících se na programu. I přes opakované racionální odborné argumenty byl tento návrh ze strany MZ ČR odmítán. Nicméně v roce 2014 se díky vyjednávání prof. Zavorala a dr. Suchánka podařilo docílit zásadní změny v přístupu MZ k proplácení výkonů spojených se screeningem KRK. Náměstek MZ MUDr. T. Philipp dal pokyn oficiálním dopisem ZP, aby byly screeningové kolonoskopie, primární screeningové kolonoskopie a přídatné výkony (biopsie, endoskopická polypektomie, endoskopická mukozální resekce, videokód) hrazeny výkonově bez regulací již v roce 2014 a aby byly tyto výkony vyjmuty z regulace v úhradové vyhlášce platné od 1. 1. 2015 stejně jako upravené výkony preventivních kolonoskopií, které by měly vyjít v Seznamu zdravotních výkonů od stejného data. Tento dopis byl písemně potvrzen vedoucí Odd. úhradových mechanizmů MZ Ing. et Ing. L. Poliakovou i náměstkem ředitele VZP pro zdravotní péči MUDr. JUDr. Hoňkem.

Dr. Suchánek připravil registrační listy těchto výkonů v elektronické databázi výkonů MZ ČR. Změny zahrnují úpravu názvů, rozštěpení na pozitivní a negativní nález a zejména prodloužení času výkonu i lékaře, tedy navýšení režie.

Úspěch programu se odrazil ve vyzvaných přednáškách (UEGW 2010, Suchánek et al; UEGW 2013, Zavoral et al; DDW 2014, Suchánek et al; UEGW 2014, Suchánek et al) a posterech (UEGW 2011, 2013, 2014; DDW 2012, 2013 – vše Suchánek et al) na mezinárodních odborných akcích.

Zároveň byly výsledky Programu recentně prezentovány v zahraničních časopisech s IF [1,2].

Kontinuální vývoj Programu pokračuje i nadále na úrovni medicíny založené na důkazech, jak je v současné době běžné. Právě probíhají pod vedením dr. Suchánka a prof. Zavorala dva multicentrické granty (Interní grantová agentura MZ ČR), jejichž cílem je vylepšit stávající program tak, aby byl efektivnější, a to jak z pohledu laické, tak i odborné veřejnosti. První výsledky lze očekávat letos („Porovnání účinnosti kolonické kapsle a kolonoskopie v detekci polypů a karcinomů tlustého střeva“, Suchánek et al) a dále příští rok („Cílený screening KRK u diabetiků 2. typu a osob s vysokým kardiovaskulárním rizikem: multicentrická prospektivní studie“, Suchánek et al). Na obou projektech se podílí desítky pracovišť ze všech regionů ČR.

Pracovní skupina pro idiopatické střevní záněty (PS-IBD)

V letech 2011–2014 pracovala PS-IBD pod vedením prof. M. Lukáše a její činnost zahrnuje edukační aktivity, vědecko-výzkumné projekty či expertní činnost pro potřeby gastroenterologické společnosti. Setkání členů PS-IBD se koná třikrát ročně, z toho jedno setkání je dvoudenní. Skupina je otevřena pro všechny zájemce. Od června 2014 má vlastní webové stránky.

Edukační aktivity byly cíleny na gastroenterology, zdravotní sestry a pacientskou organizaci. Pro lékaře byly upořádány celkem čtyři postgraduální intenzivní IBD kurzy ve spolupráci s Klinikou hepatogastroenterologie IKEM v Praze. Kurzy se těší mimořádnému zájmu a účast omezená na 100 lékařů a 30 sester je několik měsíců před konáním akce vždy plně obsazena. Byla uspořádána také čtyři jednodenní sympozia „Biologická léčba IBD“ ve spolupráci s gastroenterologickým pracovištěm ISCARE. Členové PS-IBD se podíleli na vytvoření IBD sympozií na Národních gastroenterologických kongresech a na Vzdělávacích a diskuzních dnech v Karlových Varech 2014. Ve stejném období se podílela PS-IBD na programech česko-slovenských IBD sympozií (2011 Nitra; 2012 Olomouc; 2013 Nitra a 2014 Praha). V roce 2014 se členové PS-IBD podíleli na realizaci 1. ECCO workshopu v ČR. V letech 2011–2014 bylo proškoleno v IBD problematice celkem na 120 gastroenterologických sester. Byly publikovány dvě populární příručky pro pacienty a další se připravuje. Vědecko-výzkumné projekty zahrnují:

1. Dlouhodobé multicentrické sledování dětí IBD matek, které byly v průběhu gravidity exponovány anti-TNF léčbě. Publikace v mezinárodním časopise (IBD), výsledky projektu se staly součástí e-learnignu o IBD v Severní Americe.
2. Monitorování farmakokinetiky biologik jako parametru odpovědi na léčbu – multicentrická studie, publikace v zahraničním časopisu (JCC).
3. Příprava multicentrického projektu transplantace stolice u UC s distálním nebo levostranným postižením (doc. Drastich). Expertní aktivity PS-IBD zahrnují účast v mezinárodním projektu IBD-AHEAD podporovaný firmou Abbvie, který je zaměřen na optimalizaci monitorování aktivity IBD a sledování prognostických ukazatelů vývoje nemoci; vytvoření konsenzu pro podávání terapie aminosalicyláty (2012); řešení sideropenní anémie (2012); podávání biologické léčby (2011); „upgrade“ konsenzu biologické léčby (2013); vytvoření konsenzu pro chirurgickou terapii IBD (2014); postulace stanovisek: k léčbě biosimilárním infliximabem; přípravy střeva před koloskopickými vyšetřeními; postavení probiotik u IBD a podávání a úhrada azathioprinu a 6-merkaptopurinu u IBD pacientů.

Časopis Gastroenterologie a hepatologie

V letech 2011–2014 došlo k zásadním změnám časopisu, které zahrnovaly nový název, složení redakční rady, jmenování nového šéfredaktora, změny obálky a koncepce tvorby jednotlivých čísel. V průběhu roku 2013 se začal využívat do té doby neexistující redakční systém.

Šéfredaktorem časopisu je od roku 2011 prof. M. Lukáš; výkonnou redaktorkou je od roku 2013 Mgr. Veronika Mauerová. Na tvorbě jednotlivých čísel se podílejí koordinátoři sekcí: dr. Bortlík, doc. Martínek, prim. Urban, dr. Suchánek a prof. Špičák. Distribuce časopisu je zajištěna všem členům ČGS a ČHS, neboť předplatné pro časopis je součástí členských příspěvků do obou společností. Byly vytvořeny jednotlivé časopisecké sekce (IBD, hepatologie, digestivní endoskopie, klinická a experimentální gastroenterologie, gastrointestinální onkologie, kongresové číslo) a vždy jedna z nich je v určitém čísle dominantní. Byl významně rozšířen počet stran časopisu z původních 46 na 88, obvykle jsou v průběhu roku připravena ještě dvě supplementa (Májové hepatologické dny a Národní gastroenterologický kongres). Průběžně se dokončuje obsazení mezinárodní redakční rady. Ekonomický profit časopisu se v roce 2013 oproti roku 2010 zvýšil sedmkrát. Po konsolidaci časopisu jsme v roce 2013 požádali o indexaci do časopisecké databáze Medline; i když proti roku 2009, kdy byl časopis evaluován naposledy, došlo ke zvýšení celkového hodnoticího indexu z 2,4 na 3,3 (max. je 5,0), nezískal časopis dostatečné skóre, aby byl do zmíněné databáze přijat. Následující tři roky budeme intenzivně pracovat na dosažení požadované kvality časopisu a poté opět požádáme o novou evaluaci Národní lékařskou knihovnou v Bethesdě (USA). V roce 2014 byly vytvořeny nové webové stránky časopisu, které budou spuštěny v listopadu t. r.; na některé publikované články je aplikován tzv. QR kód umožňující stažení článků i pro nečleny společnosti. Nejpilněji přispívali do časopisu v uplynulém období: prof. Lukáš (76 spoluautorství), prof. Špičák (74), doc. Martínek (41), prof. Dítě (35), dr. Bortlík (34), prof. Zavoral (29).

Další

V roce 2012 probíhalo další kolo jednání o dezinfekci endoskopů. Vyjednávací tým ve složení doc. Keil a staniční sestra Hana Kubů jednali opakovaně na MZ se zástupci hygieniků a s útvarem hlavního hygienika. Při tomto jednání se podařilo zabránit návrhu na další rozšíření nároků na dezinfekci endoskopů. V původním návrhu byla podmínka kontroly každého jednotlivého dezinfekčního procesu pomocí testů. Byla domluvena též možnost užití pitné vody místo aqua purificata. Kontroly dezinfekčního procesu byly domluveny ve čtvrtletních intervalech.

Závěr

Je zřejmé, že činnost výboru v uplynulém období měla svůj konkrétní obsah. Je třeba si přát, aby nově zvolený výbor na jednotlivé programy navázal a dále je rozvíjel.

prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.

předseda ČGS

jusp@medicon.cz