87^th congress of Japan Gastroenterological Endoscopy Society, Fukuoka, 15.–17. 5. 2014, Japan

Sedím v obřím letadle Korean Air, které snad zanedlouho přistane v Praze. Jsem na cestě z Japonska, kde jsem měl tu čest se jakožto pozvaný host zúčastnit již 87. kongresu Japonské endoskopické společnosti (JGES). Plný pozitivních dojmů překonávám svůj obvyklý letový stres a otevírám tablet s klávesnicí, abych se s vámi podělil o své zážitky.

Tato tradiční a velká organizace (více než 25 000 členů – endoskopistů), která má silné postavení i ve vydávání licencí či certifikací k endoskopickým výkonům (tj. téměř každý japonský endoskopista je jejím členem), letos pořádala kongres ve velmi příjemném prostředí přímořské Fukuoky. Kongresu se zúčastnilo více než 7 000 endoskopistů, převážně Japonců, a podle našich měřítek se jednalo o velký kongres. Předpokládal jsem, že japonštině nebude snadné porozumět, ale mýlil jsem se. Několik programových bloků probíhalo v angličtině, včetně společných sympozií JGSE a ASGE, JGSE a ESGE a JGSE a Korejské endoskopické společnosti.

Výborná live demonstration probíhala paralelně s dalšími 13 (!) bloky, které však byly hojně navštěvovány, neboť Japonci se ve Fukuoce zajímali hlavně o kongres. V blocích, které probíhaly v japonštině, měla většina autorů anglické diapozitivy, takže i zde bylo přednáškám rozumět.

Kongresu se zúčastnily snad všechny japonské endoskopické hvězdy (Inoue, Yahagi, Saito, Fujishiro, Gotoda) a všichni byli velice příjemní, skromní a usměvaví. Prezidentem byl prof. Masao Tanaka z Kyushu. Pro mě osobně byla veliká čest přednášet o endoskopické léčbě v Japonsku vzácného Barrettova jícnu mezi mistry endoskopického řemesla. Přednáška se konala v den narození Normana Barretta (16. 5.) v rámci společného sympozia JGSE a ESGE (již šesté), které bylo věnováno malignitám horní části GIT, a přednášelo zde šest japonských lékařů a čtyři evropští kolegové (např. W. Dolak, M. Dinis-Ribeiro aj.). Sekci moderovali prof. Haruhiro Inoue a prezident ESGE, prof. Paul Fockens. Velkým přínosem těchto sympozií je diskuze a vzájemné obohacení vzhledem k rozdílným filozofiím japonské a evropské endoskopické školy. Rozhodně doporučuji navštívit v pořadí již sedmé sympozium, které se bude konat v rámci nadcházejícího UEGW ve Vídni. Je určeno všem, kteří mají rádi kvalitní endoskopii, po­užívání moderních diagnostických metod a excelentní terapeutickou endoskopii.

Byl zde např. vidět rozdílný přístup k léčbě neoplazií jícnu. Zatímco Japonci řeší pro ně vzácné neoplazie GE junkce vycházející z Barrettova jícnu převážně ESD, nepoužívají ablační metody a LGD neléčí a čekají, až vyroste jednoznačně patrná léze, kterou lze jednoduše ohraničit a celou resekovat, my Evropané považujeme aktuálně kombinaci endoskopické resekce (i piece-meal) a ablaci (RFA) jako standardní postup léčby časných „Barrettovských“ neoplazií jícnu. Klinické výsledky takového přístupu jsou výborné a spíše než pro Japonce zásadní R0 a en-bloc resekce je pro nás důležitá kompletní lokální remise. ­Naopak panovala shoda v preferenčním provádění ESD u dlaždicových neoplazií jícnu a u neoplazií žaludku.

Výtečné bylo též porovnání tréninku endoskopistů k ESD. I respektovaný Mitsuhiro Fujishiro zdůraznil, že počet lézí vhodných k ESD v zemi roste a je třeba standardizovat trénink i v samotném Japonsku. Evropskou perspektivu výuky ESD (na rozdíl od Japonska s nezbytností tréninku na zvířecích modelech, neboť lézí vhodných k ESD diagnostikujeme v Evropě méně) přednesl Portugalec M. Dinis-Ribeiro. Všichni jsme se shodli, že např. ESD stejně jako jiné techniky (POEM) se lze dobře naučit, ke kvalitnímu provádění těchto náročných metod je však zapotřebí vysoký počet výkonů a provádět ESD nebo POEM jednou měsíčně či méně je hazardem.

Kongresu se mimo jiné aktivně zúčastnil prof. R. Kunda (Aarhus, Dánsko), který přednesl zajímavé sdělení o velkých zkušenostech s EUS-guided choledochoduodenostomiemi s použitím metalických stentů u pacientů jak s maligními, tak i benigními onemocněními.

Dvoudenní LIVE demostration byla vynikající (čtyři bloky po dvou hodinách, jednou horní GIT, jednou dolní GIT, dva bloky biliární a EUS, žádné přednášky). Organizátoři zvolili zcela nový princip – každý výkon byl přenášen z jiné nemocnice v rámci celého regionu (Austrálie, Korea, Čína, Hong Kong, Thai-wan, Thajsko a Indie (Reddy)), samozřejmě včetně samotného Japonska. Každý endoskopující lékař byl ve své domovské nemocnici a prováděl výkon na „svém“ pacientovi, za kterého má daný lékař odpovědnost nejen během výkonu, ale i po něm, což představuje rozdíl od tradiční organizace LIVE přenosů z jedné nemocnice, kdy endoskopující hosté na druhý den odjedou a žádnou odpovědnost za případné komplikace nenesou. Tento princip LIVE se mi velice líbil, je samozřejmě velice náročný na logistiku, režii i techniku, ale to vše Japonci zvládli s noblesou.

Úžasná byla paralelní demonstrace dvou různých technik POEM (Hong Kong vs Šanghaj). Kvalita výkonů byla mimořádná (EUS drenáže a anastomózy, ESD, mikroendoskopie, resekce submukózního GIST atd.).

Mimo již zmíněného sympozia s ESGE se konalo i společné sympozium s ASGE, jemuž předsedal prezident ASGE, prof. K. Wang (Mayo), a přednášel zde např. pionýr NOTES, A. Kalloo.

Mezi vrcholy kongresu patřila state of the art přednáška P. Fockense na téma endoskopické necrosektomie. Je neuvěřitelné, jakou mají Nizozemci respektovanou sílu produkovat tolik kvalitních studií na různorodá témata.

Počasí kongresu přálo, organizace byla neuvěřitelně bezchybná, ale nenásilná, společenský program na úrovni. Japonsko je opravdovou Mekkou endoskopie, už jen díky skutečnosti, že všichni hlavní výrobci endoskopů jsou z Japonska. Návštěva firemní výstavy ukázala, že mnohé nové typy endoskopů či akcesorií si Japonci nejspíše schovávají pro sebe nebo je pro mezinárodní trh uvolňují později.

doc. MUDr. Jan Martínek, Ph.D., AGAF

Klinika hepatogastroenterologie, IKEM

Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha 4

jan.martinek@volny.cz