Zpráva o DDW 2012

Letošní kongres Americké gastro­enterologické společnosti (DDW) se konal v kongresovém centru v bezprostřední blízkosti historické části města San Diega. Jestliže jsem v minulém roce nad organizací a zázemím kongresu pociťoval a vyjádřil rozpaky, tohoto roku převážil pocit, že se náplň a organizace kongresu vrátily do svých starých dobrých kolejí. Pozitivní dojem nepochybně ovlivnila i jižanská uvolněnost, teplé počasí a snadná dostupnost většiny kongresových hotelů. Jih a blízkost mexických hranic je cítit, čistě bělošská populace je v ulicích ve výrazné menšině, ve srovnání loňským hostitelským městem Chicagem je odlišná kulinární nabídka a v důsledku toho absence morbidně obézních. Přes veškerou etnickou diverzitu existují v USA vlastnosti vše­obecně sdílené: slušnost, zdvořilost, pozitivita. Mantinely zkrátka jedince formují – jak by asi zformovaly například jednoho nesporně všestranně nadaného bývalého ministra zdravotnictví?

Hlavnímu bloku předešly dvě pozoru­hodné novinky: sympozium s výrazným názvem i náplní představilo výlučně asijskou endoskopickou školu. Potvrdilo, že líheň endoskopických nápadů je na východě, a podobně zkušenost asijských endoskopických mistrů je nesrovnatelná, protože substrát je bezhraniční. Například v Indii s miliardovou populací je počet certifikovaných gastroenterologů přibližně stejný jako v ČR. Podobně mimořádným zážitkem bylo sympozium Komise pro screening kolorektálního karcinomu. Její vedení převzal po letech prezidenství Paula Rozena z Izraele Graeme Young z Austrálie a činnost komise, a tím i problematiku posunul o parník. Za vším hledej člověka, to se potvrdilo i zde. Graeme Young ke své nezpochybnitelné odbornosti přidal kouzlo osobnosti spočívající ve skromnosti a transparentnosti příprav bez jakýchkoli osobnostních či teritoriálních preferencí. Dokázal vytyčit směr, kterým by se mělo konání komise ubírat, definovat výzkumné cíle a hlavně přesvědčit jiné vyhraněné osobnosti, aby vzájemně spolu­pracovaly. Rozdělil panel expertů do pracovních skupin, které rozpracovávaly aktuální témata: fekální imuno­­chemické testy, adherence ke screeningu, pravostranné karcinomy, kolonoskopické studie a nové testy. Graeme Young hodlá v nejbližší době odejít na odpočinek a předává funkci kontinentálním organizátorům. Zaznívají hlasy, že je nenahraditelný, čemuž by nasvědčovala skutečnost, že čtyři měsíce před UEGW o screeningové komisi není dosud v programu zmínka. Post­graduální kurz gastroentero­logický (AGA) i endoskopický (ASGE, prezident Gregory G. Ginsberg) byly jako obvykle všeobjímající a zaměřeny na praktické gastroenterology. U endo­skopie zaujal videomaraton s řadou atraktivních až spektakulárních kazuistik kreativně kombinujících různé intra­abdominální přístupy. Vesměs se jednalo o NOTES, aniž by se tento pojem explicitně zmiňoval. Přirozeně převaha těchto prezentací pocházela z Asie. V éře globalizace překvapuje znovu a znovu, jak se kontitentální endo­skopické školy různí. Zatímco endo­skopisté transatlantičtí nemají problém se stále razantnější trans­luminální léčbou např. nekrotizující pankreatitidy a obezity, endo­skopických disekcí nepřibývá a zůstávají omezeny na několik center. A v Asii je tomu naopak. Bo Shen shrnul všechny nové modality endo­skopického zobrazení spočívající v rozšířeném zorném úhlu a barevných a dalších manipulacích jako NBI, auto­fluoroscence, konfokální endoskopie atd. V postgraduálním chirurgickém bloku byl rozsáhlý prostor věnován různým modalitám v léčbě kolo­rektálního karcinomu. Zaujala přednáška profesora A. Pigazziho z University of Carolina, Irwine, který jako první provedl robotickou mesorektální resekci. Tato metoda přináší kratší zotavení a je výrazně šetrnější vzhledem k sfinkterické, urinární a sexuální funkci. Profesor A. Dubecz se zabýval dostatečnou lymfadenektomií u karcinomu jednotlivých lokalit: 23 uzlin u jícnu, 15 u žaludku, 12 u střeva. Procento nemocných s adekvátní lymfadenektomií se během poslední dekády podstatně zvýšilo. Laureát Nobelovy ceny R. Y. Tsien prezentoval svou oceněnou studii zaměřenou na zobrazování tumorů fluo­rescencí. Řada prezentací potvrdila, že oborem s raketovým vývojem, jaký nemá obdoby, je léčba virových hepatitid. Prezidentka AASLD, G. ­Garcia-Tsao z Yale University School of Medicine, zhodnotila význam troj­kombinační léčby s boceprevirem a telapravirem (úspěšnost u genotypu c 1 až 78 %) a vyjádřila obecné přesvědčení, že v brzké době inter­feron z léčebných schémat zcela zmizí. Léčba novými molekulami zatím není doporučována u hepatitidy C rekurující po transplantaci. Je ovšem třeba přiznat významné vedlejší účinky zahrnující anémii, kožní projevy, bolesti hlavy, slabost, nauzeu a průjmy. U stadia fibrózy 0–2 doporučila Garcia-Tsao s léčbou vyčkat, šetrnější a účinné režimy jsou na obzoru. Dalším velkým tématem je jaterní stea­tóza s řadou souvislostí, například i změnami střevního mikrobiomu. Steatohepatitida může být spojena se střevní dysmikrobií, jak dokazuje její výskyt u střevního by-passu a diverti­kulózy. Několik sympozií se věnovalo též reformě amerického zdravotnictví, která je vnímána s rozpaky. Významně klesající úhrada např. endo­skopických metod nutně povede k hlubokým změnám – již nyní zanikají soukromé praxe a gastroenterologové se stávají zaměstnanci řetězů. Stále vyšší náklady směřují k ochraně před obviněním z „malpractice“, v kterémžto pelotonu zaujímá endo­skopie šesté místo. Formou pojištění se podle odborností platí 6–80 000 dolarů ročně. Je zřejmé, že přes všechny problémy je snadnější evropský styl založený na všeobecném pojištění permanentně upravovat, než jej v byť bohaté zemi implementovat. Mnoho sdělení všeho druhu se věnovalo nespecifickým střevním zánětům, přesto však zájem věnovaný této problematice, jak bylo patrné i na kongresových materiálech a doprovodných akcích, poněkud poklesl – nové účinnější molekuly se dosud neobjevily. Podobně je tomu u Barrettova jícnu. Zdá se, že frekvence záchytu adekonarcinomu jícnu stále klesá. Zaujalo sympozium věnující se problematice perioperačních souvislostí. Kontinuální pokrok je patrný u akutní pankreatitidy. D. Whitcomb představil autenticky promyšlený koncept patogeneze akutní pankreatitidy, na který přirozeně navazují skórovací systémy a terapeutické postupy. Zřetelný je kontinuální příklon k miniinvazivním intervencím.

Zajímavým momentem je vyzvaná účast evropských odborníků. Tradičně nejvyššího respektu se dostává endoskopistům. V postgraduálním bloku prezentoval chronickou pankrea­titidu J. Deviere, H. Neuhausovi se dostalo pocty formou prezentace state-of-the art. Tradičně jsou vyzývány i jiné osobnosti, v oblasti IBD například F. Colombel. Naopak, v bloku věnovanému akutní pankreatitidě jako by holandské studie (ale i kupodivu Rochesterské) neexistovaly. Česká účast se udržela na standardu posledních let přibližně dvaceti prezentací, zastoupení okolních zemí Polska a Maďarska spíše pokleslo.

Kongres vytvořil platformu také pro neformální společenská setkání, na kterých se probírala i témata negastro­enterologická. Svět je ve varu, řada zemí prochází volebním obdobím. Světa­znalí gastroenterologové jistě nejsou naivkové, přesto v jejich domácí politice, na kterou nevyhnutelně přicházela řeč, hledají obsah, tedy to, co jsme si my v posledních letech zcela odvykli.

prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.

Klinika hepatogastroenterologie, IKEM

Vídeňská 195/9, 140 21 Praha 4

julius.spicak@ikem.cz