Diferenciální diagnostika IBD symptomů je široká…

Popis případu

58letá žena byla referována na naše pracoviště ke kolo­skopickému vyšetření a k další péči pro ošetřujícím internistou vyslovené podezření na ulcerózní kolitidu. Stejným onemocněním trpí její syn, kterému je 36 let, a diagnóza ulcerózní kolitidy byla u něj stanovena ve 25 letech. Pacientka doposud vážněji nestonala, před 20 lety absolvovala cholecystektomii pro litiázu a chronicky neužívala žádnou medikaci (včetně cíleně dotazovaných NSAID). Obtíže pacientky trvaly asi 4 měsíce, měla kašovité až vodnaté stolice až 7× denně, zejména po ránu, příměs krve se objevovala přibližně ob den, hlen se vyskytoval hojně, téměř v každé stolici. Trpěla bolestmi břicha v levém dolním kvadrantu a tenesmy. Pacientka nehubnula, neměla příznaky ­extraintestinální ani symptomy perianální choroby. Byla trvale afebrilní.

Praktickým lékařem byla zevrubně fyzikálně a laboratorně vyšetřena. Z fyzikálního vyšetření byly zajímavé údaje o palpační citlivosti levé poloviny břicha a hypersonorní poklep tamtéž. Z laboratorních vyšetření měla pacientka ve fyzio­logických mezích všechny základní biochemické a hematologické parametry, měla sérologický profil p-ASCA-/ANCA+ a zcela nega­tivní sérologické vyšetření zaměřené na vyloučení celiakie. Kultivace stolice včetně kultivace na Campylobacter jejuni byla negativní stejně jako vyšetření klostridiového toxinu. Pozoruhodný byl údaj o zvýšené exkreci fekálního kalprotektinu – 280 μg/g stolice (norma do 150 μg/g).

Provedená koloskopie (obr. 1,2) prokázala v sigmatu v úseku 20–45 cm od anorektální junkce nahromaděné oblé vyklenuté, polypoidně vyhlížející útvary kryté bledou až namodralou sliznicí, na vrcholcích některých z nich se nacházely eroze a hemoragická stigmata. Při kompresi byly útvary měkké a elastické. V ostatních oddílech tračníku a v terminálním ileu byl nález normální. Histopatologické vyšetření biopsií z povrchu výše popsaných útvarů popsalo normální sliznici tlustého střeva.

Na základě endoskopického vyšetření byla pacientka po dobu 3 týdnů léčena perorálním metronidazolem v dávce 500 mg à 12 hod. Postupně došlo k úplné úpravě klinického stavu. Nyní je nemocná 6 měsíců po antibiotické kúře zcela asymptomatická.

Otázka: Jaká je Vaše diagnóza?

Správná odpověď na str. 355.