10. Interpretace fetálního kardiotokogramu – FIGO 1986
Vyšlo v časopise:
Ceska Gynekol 2013; 78(Supplementum): 26-27
Kategorie:
DOPORUČENÉ POSTUPY V PERINATOLOGII
Kardiotokografie – klasifikaci FIGO je nutno stále pokládat za závaznou.
Při interpretaci fetálního kardiotokogramu (CTG) je nezbytné zohlednit pět faktorů:
- jde-li o záznam antepartální, či intrapartální (porodní doba), kde platí nepatrně jiná kritéria;
- gestační stáří (fetální pohybová aktivita i srdeční frekvence se vztahují ke gestačnímu stáří plodu);
- polohu matky (např. při poloze na zádech je nebezpečí syndromu venae cavae neboli supinačního syndromu);
- stav aktivity plodu (spánek, bdění, pohyby);
- léky podané matce, včetně analgezie (aplikace prostaglandinů, oxytocinu, kortikoidů – zúžení oscilací po 24–48 hod., epidurální analgezie).
Klasifikace kardiotokogramu
Kardiotokogram zhodnotíme podle kritérií FIGO z roku 1986 s přihlédnutím ke skutečnosti, jde-li o antepartální, či intrapartální záznam, a následně jej zařadíme do jedné ze tří kategorií:
- záznam fyziologický (F),
- záznam suspektní (S),
- záznam patologický (P).
Z forenzních důvodů je nezbytné vyhodnocovat všechna níže zmíněná kritéria a záznam poté zařadit mezi fyziologické, suspektní či patologické. Pokud bychom CTG popsali pouze jako „reaktivní“, pak se vyjadřujeme jenom k přítomnosti akcelerací a nikoli k ostatním parametrům.
Klasifikace antepartálního kardiotokogramu
(děložní činnost není přítomna nebo je nepravidelná, nebo je pravidelná, ale slabá, nevedoucí k progresi nálezu)
Fyziologický obraz
Kardiotokogram můžeme popsat jako fyziologický, pokud splňuje všechna tato kritéria:
- bazální frekvence 110–150 tepů za minutu (normokardie);
- amplituda variability ozev plodu 10–25 tepů za minutu (undulatorní oscilace);
- nepřítomnost decelerací;
- přítomnost více než 2 akcelerací za 20 minut.
Suspektní obraz
V suspektním obrazu se objevuje vždy jedno či více z těchto kritérií (kombinace suspektních kritérií znamená v mnoha případech posun do obrazu patologického):
- bazální frekvence 150–170 tepů/min., tj. lehká tachykardie, nebo 110–100 tepů/min., tj. lehká bradykardie;
- amplituda variability plodových ozev 5–10 tepů/min. (zúžené undulace) více než 40 minut;
- zvýšení variability nad 25 tepů/min. (saltatorní oscilace);
- nepřítomnost akcelerací více než 40 minut;
- sporadické decelerace, kromě těžkých.
Patologický obraz
V patologickém obrazu se objevuje jedno čí více z těchto kritérií:
- bazální frekvence více než 170 tepů/min., tj. těžká tachykardie, či méně než 100 tepů/min., tj. těžká bradykardie;
- přetrvává amplituda variability plodových ozev méně než 5 tepů/min. více než 40 minut (silentní křivka);
- periodické decelerace – závažné rané, dále pozdní a variabilní, zvlášť závažné jsou prolongované pozdní nebo variabilní decelerace (více než 1 minutu);
- sporadické těžké decelerace;
- sinusoidní křivka (vzhledem připomíná pravidelně rozkolísanou silentní křivku s oscilační frekvencí 2–5 průchodů nulovými body za minutu, o amplitududě obvykle 5–15 tepů/min. v trvání více než 20 minut).
Klasifikace intrapartálního kardiotokogramu
Fyziologický obraz
Kardiotokogram můžeme popsat jako fyziologický, pokud splňuje všechna tato kritéria:
- bazální frekvence 110–150 tepů/min. – normokardie;
- 2 a více akcelerací za 20 minut;
- časné decelerace (v pozdní fázi I. doby porodní, které nemají větší amplitudu než 50 tepů);
- amplituda oscilací 10–25 tepů za minutu.
Suspektní obraz
V suspektním obrazu se objevuje vždy jedno či více z těchto kritérií:
- bazální frekvence 150–170 tepů/min. – lehká tachykardie, nebo 100–110 tepů/min. – lehká bradykardie a nepřítomnost decelerací;
- chybění akcelerací déle než 40 minut;
- variabilní decelerace – pokles o méně než 60/min. v trvání méně než 60 s.;
- amplituda oscilací 5–10 tepů/min. déle než 40 minut při normální bazální frekvenci a nepřítomnosti decelerací;
- přechodná krátkodobá bradykardie (pod 100 tepů/min. v trvání 3 minuty, pod 80 tepů/min. v trvání 2 minut).
Patologický obraz
V patologickém obrazu se objevuje jedno či více z těchto kritérií:
- bazální srdeční frekvence pod 100 tepů/min. – závažná bradykardie, nebo více než 170 tepů/min. – závažná tachykardie;
- závažné opakující se rané decelerace (o amplitudě více než 50 tepů), závažné variabilní decelerace, pozdní decelerace;
- amplituda oscilací 0–5 tepů/min. – silence – déle než 40 minut.
Nejzávažnější jsou případy nepohyblivé bazální frekvence bez oscilací – silence, ev. s malými deceleracemi po každé kontrakci a hlavně sinusoidní oscilace.
Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicínaČlánek vyšel v časopise
Česká gynekologie
2013 Číslo Supplementum
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
- Nedostatek hořčíku se projevuje u stále více lidí
- Dlouhodobé užívání dienogestu v terapii endometriózy
Nejčtenější v tomto čísle
- 2. Hyperbilirubinémie novorozence – doporučený postup
- 19. Tokolýza – doporučený postup
- 30. Dystokie ramének – doporučený postup
- 4. Současné názory na management odtoku plodové vody
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Kardiologické projevy hypereozinofilií
nový kurzVšechny kurzy