Názory a postoje expertů k elektronizaci českého zdravotnictví (předběžná zpráva z realizace prvé vlny studie DELPHI)

Souhrn

Podáváme přehled názorů a postojů vybrané skupiny expertů na zavádění služeb elektronického zdravotnictví do českého zdravotnictví. Při výzkumu bylo využito metody DELPHI, jejíž první vlna proběhla v prvém čtvrtletí r. 2020 a s druhou vlnou se počítá v druhé polovině tohoto roku. Celkem 40 respondentů hodnotilo jednak relevanci jednotlivých kroků elektronizace a digitalizace, jednak překážky, které je třeba při implementaci Národní strategie eHealth překonávat. Jako nejvhodnější či nejdůležitější hodnotí respondenti elektronické informování o programech podpory zdraví a prevence (87 %) a podporu programů pro chronické pacienty (77 %), naproti tomu nejméně podporované je zveřejňování hodnocení úrovně služeb poskytovatelů (27 %) a on-line přístup k dokumentaci pověřující osoby (30 %); menší podporu mají i optimalizace čekacích dob s pomocí digitalizace (35 %) a elektronická konzultace s lékařem (35 %). Největší překážky implementace eHealth respondenti vidí v odporu poskytovatelů (až 70 % u některých opatření) a v nevyhovujících či chybějících právních předpisech (až 85 % u některých kroků). Šetření se realizovalo v rámci projektu Structural Reform Support Service (SRSS) Evropské komise na Ministerstvu zdravotnictví ČR pod koordinací Národního centra elektronického zdravotnictví (NCeZ).

Klíčová slova:

elektronické zdravotnictví – digitalizace – metoda Delphi – telemedicína – mobilní zdraví

ÚVOD

V České republice došlo k několika pokusům zavést funkční systém elektronického zdravotnictví (2009, 2012). Tyto však pokusy selhaly kvůli potížím pramenícím z nedostatku společenského i odborného konsensu jak k tomuto procesu přistupovat. V současnosti, ve srovnání s členskými zeměmi EU, je v ČR zavádění elektronického zdravotnictví zpožděno. Vláda ČR vyvíjí úsilí pro řešení těchto problémů a přijala Národní strategii elektronického zdravotnictví, ve které navrhla založit Národní centrum elektronického zdravotnictví (NCeZ) s respektem k obecně přijatým evropským modelům a standardům. Následně byla předložena žádost Podpůrné službě strukturálních reforem – Structural Reform Support Service (SRSS) Evropské komise o pomoc při ustavení NCeZ formou interního projektu Ministerstva zdravotnictví ČR. Projekt, jehož první etapa probíhá od roku 2018 do roku 2020, podporuje implementaci doporučení na úrovni EU při zavádění udržitelných řešení elektronického zdravotnictví. Součástí projektu je i studie DELPHI. V tomto článku podáváme předběžnou zprávu z realizace první vlny studie.

METODIKA

DELPHI patří mezi nejpoužívanější metody zkoumání expertních názorů a hledání odborného konsenzu k určitému problému. Bývá hojně používána i ke zkoumání názoru na trajektorie budoucího vývoje různých disciplín, jak se jeví vybrané skupině expertů. V žádném případě se tedy nejedná o výzkum reprezentativní, ale o postoje a názory skupiny odborníků, kteří se problematikou dlouhodobě zajímají a jejich práce do značné míry ovlivňuje zkoumanou oblast.

Metoda DELPHI se zrodila v 50. letech 20. století během studené války na půdě korporace RAND a byla použita k prozkoumání postoje odborníků, převážně z řad politiků a armádních důstojníků, kteří měli identifikovat potenciální klíčové průmyslové cíle sovětského nukleárního útoku. Již tehdy bylo použito základního principu procedury, tj. opakovaného dotazování se ve více vlnách u vybrané skupiny expertů. Výzkum je organizován tak, že jeho řešitel identifikuje odborníky, připraví dotazník k tzv. první vlně dotazování, dotazníky administruje a anonymizovaná data zpracuje. Výsledky se v druhém kole, spolu s mírně upraveným dotazníkem, rozešlou skupině znovu a respondenti jsou vyzváni k jejich opětovnému vyplnění. Předpokládá se, že experti budou své odpovědi přizpůsobovat většinovému mínění skupiny. Po vyhodnocení druhé fáze mohou následovat další, pokud řešitelé usoudí, že stále existuje prostor pro další sbližování názorů.

Od prvotního použití v rámci strategicko-politického výzkumu došlo k podstatnému rozšíření oblastí, v nichž byla metodika DELPHI využita, od plánování politických rozhodnutí, přes marketing, informatiku až po zdravotnictví. Dnes nacházíme webové odkazy k jejímu využití v řádu milionů. Ve zdravotnictví je metoda uplatňována v oblasti plánování zdravotně politických rozhodnutí, predikce potřeb zdravotní péče, organizace primární či nemocniční péče a hledání konsenzu v klinické oblasti. Využití jsme zaznamenali i v plánování potřeb eHealth.

Naše studie byla naplánována jako šetření ve dvou vlnách, první mapující a druhé explorativní. Byla navržena k deskripci postojů a názorů toho segmentu zdravotnické veřejnosti, který projevuje aktivně zájem o elektronizaci zdravotnictví a využívání jednotlivých elektronických nástrojů ke zlepšení vlastní práce i ke zlepšení fungování českého zdravotnictví. Vzorek této skupiny zdravotníků či ve zdravotnictví působících jedinců jsme nazvali experty. Smyslem studie je poskytnout zpětnou vazbu osobám zodpovědným za projekt elektronizace zdravotnictví.

Design studie, schválený řídící skupinou projektu SRSS, zahrnoval operacionalizaci klíčových elementů elektronizace, jak je uvádí schválená Národní strategie elektronizace zdravotnictví. Otázky byly zaměřeny na relevanci klíčových elementů, míru jejich podpory a překážky, které jsou kladeny do cesty jejich realizace. Celkem bylo v první vlně položeno 38 uzavřených otázek, které byly doplněny dalšími 23 otevřenými otázkami.

STUDOVANÝ SOUBOR

Výběr expertů byl proveden ve shodě členů řídící skupiny, která využila seznamy členů pracovních skupin pro eHealth, kteří se pravidelně súčastní konferencí, seminářů a workshopů na toto téma nebo jiným způsobem o problematiku projevují zájem. Celkem jsme oslovili osmdesát expertů. Dotazování v rámci první vlny proběhlo elektronicky v průběhu měsíce února, odpovědi byly zpracovány anonymně, jak bylo respondentům v průvodním dopise ministrem zdravotnictví slíbeno. Z osmdesáti oslovených expertů nakonec vyplnilo a odeslalo dotazník čtyřicet, což znamená návratnost (response rate) 50 %. Padesátiprocentní návratnost bývá u on-line šetření tohoto druhu hodnocena jako přijatelná. Je třeba zdůraznit, že DELPHI studie neusiluje o to, aby byla šetřením reprezentativním, odrážejícím mínění základního souboru budoucích uživatelů nástrojů elektronického zdravotnictví.

VÝSLEDKY

Výsledky první vlny šetření byly zpracovány v průběhu měsíce března a diskutovány na workshopech řídící skupiny SRSS. Je třeba zdůraznit, že smysl studie DELPHI spočívá v provedení opakovaných šetření minimálně ve dvou vlnách tak, aby se mohl projevit posun směrem k žádoucímu konsenzu mezi vytipovanými experty. Článek tedy přináší data, která je třeba považovat za předběžná s tím, že budou dále využita v šetření druhé vlny.

Výsledky a jejich interpretace jsou rozčleněny do dvou základních částí, přičemž první je věnována hodnocení relevance jednotlivých kroků a opatření elektronizace zdravotnictví a druhá reflexi překážek implementace těchto opatření. Výsledky uvádíme v procentech, což při celkovém počtu 40 respondentů může působit poněkud nepatřičně, ale vzhledem k tomu, že ne vždy se procenta počítají ze stejného základu, pro lepší přehlednost je uvádíme.

RELEVANCE OPATŘENÍ ELEKTRONICKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ

Celkem 15 otázek položených expertům se vztahovalo k hodnocení vhodnosti, důležitosti či jejich podpoře jednotlivých opatření a kroků elektronizace zdravotnictví. Respondenti vyjadřovali svou podporu či souhlas s pomocí 4položkové Likertovy škály v rozsahu velmi vhodné/potřebné/důležité – nevhodné/nepotřebné/nedůležité.

Jako příklad odpovědí na tento typ otázek uvádíme rozložení odpovědí na tři otázky z této skupiny (graf na obr. 1): V rozložení odpovědí na otázku vhodnosti poskytování přehledu o všech poskytovatelích zdravotní péče občanům převažuje jednoznačně pozitivní hodnocení této služby. Jako velmi vhodnou ji hodnotí 70 % expertů, pokud přičteme i procento respondentů, kteří ji hodnotí jako spíše vhodnou, bude se jednat již o 95 % dotázaných. Existuje tedy konsenzus, pokud jde o relevanci tohoto kroku. Z hlediska druhé vlny šetření postrádá její položení v tomto znění smysl, a pokud by měla být tato služba dále zkoumána, bude třeba se zaměřit na její jiný aspekt.

U druhé otázky zaměřené na zveřejňování hodnocení kvality zdravotních služeb poskytovatelů občanům je rozložení odpovědí výrazně odlišné: Za nevhodné či spíše nevhodné poskytování takovýchto informací považuje 18 % dotázaných, zatímco za velmi vhodné to považuje 27 % z nich. Celkově však převažuje pozitivní postoj, avšak méně přesvědčivě (graf na obr. 2).

Jako třetí příklad uvádíme odpovědi na otázku týkající se vhodnosti zavedení rezervačního systému zdravotních služeb. Pozitivní odpovědi opět převažují, ale oproti předchozí otázce se změnil poměr odpovědi „velmi vhodné“ a „vhodné“. Rozhodnou podporu vyjadřuje více než polovina respondentů, celkem 13 % nepovažuje rezervační systém za vhodný (graf na obr. 3).

Zajímavé je srovnání relevance jednotlivých opatření elektronizace zdravotnictví, jak je uvedeno v následujícím grafu, v němž uvádíme frekvenci odpovědí „velmi vhodné/důležité/potřebné“ (graf na obr. 4).

Jako nejvhodnější či nejdůležitější hodnotí respondenti elektronické informování o programech podpory zdraví a prevence a elektronickou podporu programů pro chronické pacienty, naproti tomu nejméně podporované je zveřejňování hodnocení úrovně služeb poskytovatelů a on-line přístup k dokumentaci pověřující osoby; menší podporu mají i optimalizace čekacích dob s pomocí digitalizace a elektronická konzultace s lékařem.

Celkově je možno říci, že výraznou podporu mají ty služby, které nebudí kontroverze a představují relativně jednoduchou operaci spočívající v umístění informací na web. Naproti tomu služby, které budí polemiky a předpokládají jistý zásah do zdravotnického provozu nebo se vztahují k hodnocení kvality, jsou hodnoceny jako méně naléhavé či důležité.

PŘEKÁŽKY V REALIZACI PROPONOVANÝCH OPATŘENÍ

Jak bylo řečeno, dvacet otázek bylo zaměřeno na zmapování překážek, které respondenti spatřují v realizaci jednotlivých a vnímají je jako relevantní. Nabídnutý výčet překážek byl hodnocen opět na 4položkové Likertově škále. Jako příklad uvedeme opět grafy založené na odpovědích na 3 otázky (graf na obr. 5).

Zveřejňování hodnocení kvality poskytovaných služeb představuje, jak vyplynulo i z hodnocení relevance tohoto opatření, skutečně kontroverzní krok. Jako hlavní překážka v realizaci se jeví obtížné hodnocení kvality, což hodnotí jako velmi důležité více než polovina respondentů a další více než třetina jako důležité, celkem 90 % expertů vidí jako důležitou či velmi důležitou překážku odpor samotných poskytovatelů.

Druhá vybraná otázka se vztahuje k elektronické konzultaci s lékařem. Pokud se zaměříme na rozložení odpovědí poukazujících na vysokou důležitost překážky, pak je to především nedostatek času lékařů a chybějící předpisy upravující takovou službu. Když sečteme alternativy odkazující na důležitost a vysokou důležitost, pak se k této dvojici přidruží jako významná překážka ještě odpor lékařů (graf na obr. 6).

Jako třetí jsme zařadili otázku týkající se překážek kladených snaze občanů získat elektronický přístup k jejich zdravotní dokumentaci. Jako velmi důležité se jeví chybějící nebo nedostatečné právní předpisy upravující tento přístup, podstatný je také odpor lékařů. Naopak jako ne zcela významná je hodnocena nedostatečná digitální gramotnost občanů (graf na obr. 7).

Na podkladě hodnocení překážek kladených do cesty jednotlivým opatřením elektronizace zdravotnictví jsme vybrali dvě, které skórovaly ve většině otázek, a to „odpor poskytovatelů“ a „nevyhovující či chybějící právní předpisy“. Na základě odpovědí jsme vytvořili dva syntetické znaky, které uvádějí součty odpovědí „velmi důležité“ a „spíše důležité“. Výsledky uvádíme v podobě histogramů (graf na obr. 8).

Odpor poskytovatelů (lékařů) je podle expertů nejdůležitější u sdílení dat mezi zdravotníky a u poskytování přehledu o poskytovatelích, důležitý je i u elektronické konzultace s lékařem a u umožnění přístupu k elektronické zdravotní dokumentaci. Naopak nejméně důležitý je v případě odstraňování nerovností v přístupu ke zdravotní péči a v rozvoji telemedicíny a mHealth (graf na obr. 9).

Nevyhovující či chybějící právní předpisy se jako výrazně největší překážka respondentům jevily v případě sdílení dat mezi zdravotníky, jako důležitou bariéru ji respondenti vnímali i u zajištění bezpečnosti a ochrany dat v telemedicíně, u rozvoje telemedicíny a mHealth a v případě přístupu pověřené osoby k elektronické zdravotní dokumentaci pacienta. Naopak absence či nedostatečnost právních předpisů by neměly být překážkou v odstraňování nerovností v poskytování zdravotní péče a v zajištění optimalizace čekacích dob.

ZÁVĚR

Jak bylo řečeno v úvodu, tato zpráva je předběžná, neboť předpokládá pokračování nejméně jednou další vlnou opakovaného dotazování. Po dopracování, a zejména vyhodnocení odpovědí na volné otázky, bude předložen návrh na uspořádání druhé vlny dotazování. U některých otázek můžeme již nyní konstatovat značnou míru shody, proto budou tyto otázky buď vyřazeny, přeformulovány nebo nahrazeny jinými. Tento krok by měl být znovu konzultován v řídícím výboru projektu SRSS a rovněž by měl být diskutován rozsah informace pro respondenty z první vlny.

Domníváme se, že přes uvedené výhrady lze považovat výsledky za zajímavé a pro komunikační činnost Národního centra elektronického zdravotnictví Ministerstva zdravotnictví ČR velmi užitečné, jak ostatně konstatovali zapojení experti i zahraniční partneři během projektových workshopů.

Adresa pro korespondenci:

PhDr. Zdeněk Kučera

Ústav pro zdravotní gramotnost, z. ú.

Sokolská 490/31, 120 00  Praha 2

Tel.: 602 222 784

e-mail: zdenku@gmail.com