Leukocyty, mikroagregace a reakce na hypoxemii v mikrocirkulaci pacientů při koronarovirové chorobě 2019
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 32, 2021, č. 3, s. 167
Kategorie:
Zajímavosti z literatury
Favaron E, Ince C, Hilty MP, Ergin B, van der Zee P, Uz Z, et al. Capillary Leucocytes, Microaggregation and the Response to Hypoxemia in the Microcirculation of Coronavirus Disease 2019 Patients. Crit Care Med 2021; 49(4): 661–670.
Velmi odborně pojatá a podrobná hematologicko‑angiologická studie s mnoha laboratorně diagnostikovanými a zhodnocenými parametry byla provedena jako multicentrická klinická studie na dvou ICU jednotkách v Nizozemí a na jedné ICU jednotce ve Švýcarsku.
Porovnala v zásadě dva podsoubory: 354 pacientů v kritickém stavu s covid-19 infekcí se 33 zdravými dobrovolníky. Protokol zahrnul podrobné parametry podle výsledků mikrocirkulačních sublinguálních poruch způsobených zánětem, koagulopatií a hypoxemií. Soubory zahrnují podrobnou řadu parametrů: celkovou cévní denzitu, funkční kapilární denzitu, podíl perfundovaných kapilár, kapilární hematokrit a jeho poměr k systémovému hematokritu, rychlost proudění erytrocytů v sublinguálních kapilárách, počet leukocytů v kapilárách i postkapilárně i počet mikroagregátů erytrocytů. Statistika je podrobně zpracována. U pacientů s covidem-19 je zvýšena celková cévní denzita, podíl perfundovaných cév, rychlost proudění erytrocytů, kapilární hematokrit a jeho poměr k systémovému hematoritu. Změny byly přítomné u covid-19 pacientů s MOFS do hodnoty 10, nikoli vyšší. Počet leukocytů a a mikroagregátů erytrocytů byl rovněž vyšší při covid-19 infekci oproti zdravým dobrovolníkům.
Závěry jsou nicméně interpretovány srozumitelně klinicky. Dominuje hyperkoagulace a zánětlivé změny s leukocytózou a s mikroagregáty erytrocytů.
Autoři předkládají i hodnocení se závěry, významnými nejen k hodnocení stavu, ale i jako podklady k zodpovědné formulaci prognózy dalšího průběhu a ke zdůvodnění odborného rozhodnutí o dalším postupu.
doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2021 Číslo 3
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Centrální anticholinergní syndrom – zapomenutá diagnóza
- Propofol v Československu používáme již 30 let – historie intravenózních anestetik
- Systémové kortikoidy v terapii ARDS vyvolaného onemocněním covid-19
- Klinický význam epiglotis