Atestační otázky z oboru anesteziologie a intenzivní medicína
Selhání jater

1.   Vymezení otázky a struktura problematiky/tématu.

2.   Důležité body.

3.   Reference, užitečné odkazy a zdroje apod.

VYMEZENÍ OTÁZKY A STRUKTURA PROBLEMATIKY/TÉMATU  

• Atestační otázka je zaměřena především na akutní jaterní selhání.
• Význam jater v udržování homeostázy.
• Akutní selhání jater v intenzivní péči.

DŮLEŽITÉ BODY

• Fyziologie jater a hlavní jaterní funkce:
  • tvorba žluči,
  • metabolismus lipidů včetně cholesterolu,
  • metabolismus glycidů,
  • metabolismus proteinů,
  • syntéza hormonů, některých koagulačních faktorů,
  • metabolismus farmak,
  • metabolismus amoniaku,
  • význam enterohepatální cirkulace.
• Je zásadní rozdíl (v patofyziologii, léčbě i prognóze) mezi akutním selháním jater (fulminantní jaterní selhání) a dekompenzací jaterních funkcí u pacientů s jaterní cirhózou (nebo jiným chronickým onemocněním jater), kteří jsou na pracoviště intenzivní péče rovněž přijímáni pod obrazem „selhání“ jater.
• Akutní selhání jater (ALF):
  • Řada definic, klíčové atributy definice ALF jsou:
    • rozvoj encefalopatie a koagulopatie,
    • vznik do cca tří týdnů od vzniku ikteru,
    • vzniká u osob bez anamnézy jaterní choroby,
    • postihuje typicky mladé jedince.
• Nejčastější etiologie ALF:
  • Toxicita farmak:  
    • paracetamol,
    • antibiotika (tetracyklin, chinolony), idiosynkrazie,
    • antiepileptika (valproát, fenytoin),
    • inhalační anestetika (halotan),
    • tricyklická antidepresiva,
    • rekreační drogy (kokain).
  • Virové infekce:
    • hepatitis A−E,
    • herpes simplex,
    • virus Epstein-Barrové (EBV).
  • Toxiny:
    • houby,
    • organická rozpouštědla,
    • etanol.
  • Jaterní hypoperfuze jakékoliv etiologie:
    • ischemie,
    • šok,
    • srdeční selhání,
    • termický inzult.
  • ALF indukované těhotenstvím.
  • Maligní infiltrace nebo metastázy jater.
• Patofyziologické konsekvence ALF:
  • encefalopatie,
  • koagulopatie,
  • infekce,
  • renální poškození,
  • hyperdynamická cirkulace,
  • respirační selhání,
  • metabolické poruchy.
• Zásady léčby: 
  • Zamezit působení inzultu, je-li znám.
  • Specifická léčba:
    • N-acetyl cystein u intoxikace paracetamolem,
    • vybavení plodu u ALF indukované těhotenstvím,
    • steroidy u autoimunitních hepatitid,
    • příslušná antivirotika u virových hepatitid apod.
• Podpůrná a/nebo symptomatická léčba:
  • léčba encefalopatie/nitrolební hypertenze,
  • léčba koagulopatie,
  • podpora orgánových funkcí (nutriční podpora apod.),
  • systémy mimotělní jaterní podpory. 
• Transplantace jater. 
• Hodnocení závažnosti a prognózy:
  • význam skórovacích systémů (Child Pugh, MELD).
• Klinické poznámky:
  • přítomnost ikteru neznamená vždy onemocnění jater,
  • má-li pacient v anamnéze jaterní chorobu, při jakémkoliv zhoršení jeho klinického stavu nutno myslet vždy na rozvoj jaterního selhání. 

REFERENCE, UŽITEČNÉ ODKAZY A ZDROJE APOD.

Literatura se vztahem k otázce na vyžádání u editora rubriky.

Do redakce došlo dne 17. 4. 2018.

Do tisku přijato dne 27. 4. 2018.

Adresa pro korespondenci:

prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM

cernyvla1960@gmail.com

Služba redakce časopisu lékařům v předatestační přípravě

Lékaři bez atestace mohou zasílat své dotazy k atestačním otázkám přímo na adresucernyvla1960@gmail.com, vaše dotazy budou zodpovězeny obvykle do 72 hodin, jen výjimečně déle. Na stejnou adresu rovněž zasílejte otázky, o jejichž zpracování máte přednostně zájem.