Competency based training in intensive care medicine in Europe (první část)
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 22, 2011, č. 5, s. 298-312
Kategorie:
Zprávy ČSIM
Překlad textu odpovídá obsahově originální verzi COBATRICE SYLLABUS verze 1.0
z roku 2006.
Dokument je volně k použití pro účely reference a výuky.
Při citaci uvádějte verzi sylabů a ©The CoBaTrICE Collaboration.
Překlad originální verze sylabu do českého jazyka připravili: Vladimír Černý, Martin Matějovič, Ivan Novák, Vladimír Šrámek.
(Z důvodu autorských práv a absence zdrojových textů nebylo cílem české verze opravovat případné obsahové či formální chyby originálního textu COBATRICE SYLLABUS verze 1.0)
Část 1
DOMÉNA 1:
RESUSCITACE A ÚVODNÍ LÉČBA AKUTNĚ NEMOCNÉHO PACIENTA
1.1 Strukturovaný a v závislosti na závažnosti stavu přiměřeně rychlý přístup k pacientovi s abnormálními fyziologickými funkcemi (identifikace, zhodnocení závažnosti stavu a stabilizace pacienta)
Znalosti (K = knowledges)
K1.1a Časné varovné příznaky nástupu kritického stavu
K1.1b Příčiny zástavy dýchání a oběhu, identifikace rizikového pacienta, terapie odstranitelných příčin
K1.1c Klinické příznaky kritického stavu, jejich význam a interpretace
K1.1d Klinická závažnost příznaků a identifikace stavů bezprostředně ohrožující život
K1.1e Rozpoznání život ohrožujících změn fyziologických parametrů
K1.1f Metody posouzení adekvátnosti tkáňové oxygenace
K1.1g Příčiny, rozpoznání a terapie:
- Akutní bolest na hrudi
- Tachypnoe a dušnost
- Obstrukce horních a dolních dýchacích cest
- Plicní edém
- Pneumotorax
- Hypoxémie
- Hypotenze
- Šokové stavy
- Anafylaktické a anafylaktoidní reakce
- Hypertenzní krize
- Akutní poruchy vědomí
- Akutní křečové stavy
- Oligurie a anurie
- Poruchy tělesné teploty
- Akutní bolest břicha
K1.1h Algoritmy léčby nejběžnějších akutních stavů
K1.1i Léčba akutních koronárních syndromů
K1.1j Zajištění vstupu do krevního oběhu
K1.1k Anatomie přístupů do krevního oběhu – centrální i periferní přístup
K1.1l Techniky tekutinové resuscitace
K1.1m Terapie poruch vody, iontů, glykémie a acidobazické rovnováhy
K1.1 n Indikace a metody ventilační podpory
K1.1o Základní a komplexní arytmie – rozpoznání a terapie
K1.1p Indikace nezahajování resuscitace případně jejího ukončení
K1.1q Posouzení výchozího zdravotního stavu při určování rizika vzniku kritického stavu a určování prognózy klinického výsledku
K1.1r Třídění a určení priorit v terapii
K1.1s Kritéria přijetí pacienta na JIP a kritéria propuštění
K1.1t Indikace a základní interpretace rentgenového vyšetření hrudníku
K1.1u Principy oxygenoterapie a použití pomůcek k oxygenoterapii
K1.1v Principy urgentního zajištění dýchacích cest
Dovednosti (S = skills) a chování
S1.1a Etické a právní otázky: autonomie pacienta, odůvodněnost k přijetí pacienta na JIP
S1.1b Primární zhodnocení stavu pacienta: získání nezbytných anamnestických údajů co nejrychleji a nejpřesněji
S1.1c Rozpoznání příznaků hrozící zástavy oběhu
S1.1d Zhodnocení stavu vědomí, stavu dýchacích cest, stavu krční páteře a zhodnocení stavu ostatních systémů/orgánů
S1.1e Určení (povaze stavu) odpovídajících vyšetření a jejich pořadí
S1.1f Použití monitorovacích technik při urgentních stavech
S1.1g Monitorování životních funkcí
S1.1h Rozpoznání nepříznivých trendů monitorovaných funkcí a rychlá odpovídající intervence
S1.1i Rozpoznání a terapie obstrukce dýchacích cest
S1.1j Použití pomůcek k zajištění dýchacích cest a oxygenoterapie
S1.1k Průkaz schopnosti zvládnutí tenzního pneumotoraxu
S1.1l Zajištění adekvátního vstupu do krevního oběhu při masivním krvácení, rychlé náhrady objemu a monitorování kardiovaskulárních ukazatelů
S1.1la Zahájení urgentní srdeční stimulace
S1.1m Schopnost přiměřené reakce na urgentní situaci, schopnost vést resuscitační tým
S1.1n Schopnost diskutovat a formulovat důvody zahájení paliativní péče na JIP
S1.1o Schopnost vést strukturovaný rozhovor s pacienty a jejich rodinami/blízkými
S1.1p Vyšetření a určení léčebného plánu u stavů akutní zmatenosti
S1.1q Provedení komplexního sekundárního zhodnocení stavu pacienta, integrace dostupných informací a formulace diferenciální diagnózy
S1.1r Zhodnocení a terapie oběhového selhání
S1.1s Ordinace přiměřené analgezie
S1.1t Schopnost vést, delegovat a dohlížet na podřízené úměrně svým zkušenostem a roli v týmu
S1.1u Rozpoznání a léčba urgentních stavů, schopnost požádání o pomoc přiměřeně povaze stavu
Postoje (A = attitudes)
A1.1a Rychlá reakce a resuscitace
A1.1b Docenění významu včasné podpory orgánových funkcí
A1.1c Rozpoznání potřeby podpory orgánových funkcí
A1.1d Srozumitelnost vyjádření směrem k pacientovi, rodině/blízkým a zdravotnickému týmu
A1.1e Konzultace s ostatními odborníky a integrace jejich názorů v rozhodovacích procesech
A1.1f Vytváření důvěryhodného vztahu mezi zdravotnickým týmem a pacientem, jeho rodinou/blízkými
A1.1g Bezpečnost pacienta je prioritou
A1.1h Odhodlání poskytovat nejlepší možnou dostupnou péči
A1.1i Respektování fyziologických funkcí pacienta jako hlavní priorita léčebných postupů
A1.1j Rozpoznání vlastních možností, schopnost požádat o pomoc/supervizi při provádění léčebných intervencí
1.2 Kardiopulmonální resuscitace
Znalosti
K1.2a Příčiny a rozpoznání akutní obstrukce dýchacích cest
K1.2b Kardiopulmonální resuscitace (KPR)
K1.2c Modifikace KPR ve specifických situacích (hypotermie, tonutí, intoxikace, těhotenství, úraz elektrickým proudem, akutní těžké astma a trauma)
K1.2d Rizika v průběhu KPR a možnosti jejich minimalizace
K1.2e Algoritmus postupu u komorové fibrilace a bezpulzové komorové tachykardie
K1.2f Algoritmus postupu u asystolie
K1.2g Indikace, dávkování a mechanismus účinku farmak používaných během KPR
K1.2h Tracheální cesta aplikace farmak: indikace, kontraindikace a dávkování
K1.2i Indikace, dávkování a mechanismus účinku farmak používaných po KPR
K1.2j Defibrilace, principy mono- a bifazického defibrilátoru, indikace, komplikace a metody defibrilace (manuální a automatické externí defibrilátory)
K1.2k Bezpečnost elektroimpulzoterapie, základní metody redukce rizika spojené s elektroimpulzoterapií
K1.2l Indikace a metody kardiostimulace v průběhu KPR a období po KPR
K1.2m Vliv zástavy oběhu a dýchání na orgánové funkce
K1.2ma Audit klinického výsledku KPR
K1.2n Etické a právní otázky spojené s využitím zemřelých pro výuku, výzkum a dárcovství orgánů
Dovednosti
S1.2a Etické a právní otázky: autonomie pacienta, odůvodněnost KPR a přijetí pacienta na JIP
S1.2b Kontrola sestavení pomůcek pro resuscitaci
S1.2c Znalost ALS nebo jeho ekvivalentu
S1.2d Bezpečné použití defibrilátoru
S1.2e Zahájení rutinních vyšetření během KPR s cílem identifikace odstranitelných příčin (např. hyperkalémie)
S1.2f Schopnost být členem resuscitačního týmu nebo jeho vedoucím (v závislosti na dosažených zkušenostech a dovednostech)
S1.2g Podpora rodiny/blízkých přítomných během KPR
S1.2h Ochrana potenciálně nestabilní krční páteře
1.3 Péče po resuscitaci
Znalosti
K1.3a Arytmie v období kolem zástavy oběhu a principy jejich terapie (bradykardie, tachykardie se širokými QRS komplexy, fibrilace síní, tachykardie s úzkými QRS komplexy)
K1.3b Principy a aplikace léčebné hypotermie
Dovednosti
S1.3a Posouzení nutnosti stabilizace stavu před transportem
1.4 Správné třídění pacientů a určování pořadí důležitosti postupů včetně přijetí na JIP
S1.4a Posouzení přínosu a rizik přijetí pacienta na JIP
S1.4b Seznámení pacienta nebo jeho rodiny/blízkých s možnostmi léčby ještě před přijetím na JIP
S1.4c Schopnost rozhodnutí přijmout, propustit nebo přeložit pacienta z JIP
S1.4d Zhodnocení nutnosti překladu v případě nedostupnosti některých indikovaných součástí léčby
S1.4e Vysvětlení přínosu postupů orgánové podpory v kontextu očekávaného klinického výsledku a pacientových přání
1.5 Zhodnocení a iniciální léčba pacienta s traumatem
Znalosti
K1.5a Provedení a interpretace primárního a sekundárního vyšetření
K1.5b Environmentální rizika a poranění: hypo- a hypertermie, tonutí, úraz elektrickým proudem, chemické poranění
K1.5c Efekt a akutní komplikace závažných traumat orgánů a tkání
K1.5d Dýchací systém – trauma hrudníku, akutní poranění plic, tenzní pneumotorax
K1.5e Kardiovaskulární systém – hypovolemický šok, srdeční tamponáda
K1.5f Renální systém – akutní selhání ledvin, rabdomyolýza
K1.5g Nervový systém – porucha vědomí, traumatické poranění mozku, posthypoxické poškození mozku, „coup and contra-coup“ poranění, intracerebrální krvácení, poranění míchy
K1.5h Gastrointestinální systém – trauma břicha, tamponáda břicha, ruptura sleziny a jater
K1.5i Muskuloskeletální systém – poranění měkkých tkání, krátkodobé komplikace zlomenin, tuková embolie, „crush“ syndrom a kompartmentové syndromy, maxilofaciální poranění
K1.5j Vztah mechanismu úrazu a klinický obraz
K1.5k Zhoršení primárních poranění sekundárními inzulty
K1.5l Urgentní specifická terapie život ohrožujících poranění
K1.5m Intraoseální přístup do oběhu
K1.5n Příčiny, rozpoznání a terapie šokových stavů
K1.5o Principy účelné hemoterapie, principy masivní transfuze
K1.5p Léčba poranění krční páteře
K1.5q Léčba život ohrožujícího krvácení a transfuze, korekce poruch koagulace a hemoglobinopatií
K1.5r Metody zhodnocení neurologických funkcí (Glasgow Coma Scale)
K1.5s Principy terapie nitrolebních poranění, prevence sekundárních inzultů, rozpoznání a terapie nitrolební hypertenze
K1.5t Principy, indikace a limity základních radiodiagnostických vyšetření, CT, NMR, ultrazvuku, angiografie a izotopových vyšetření u kriticky nemocných pacientů
K1.5u Principy určování prognózy, prognostické indikátory, omezení skórovacích systému v prognóze individuálního pacienta
K1.5v Operační techniky k zajištění přístupu do krevního oběhu
Dovednosti
S1.5a Zhodnocení a dokumentace Glasgow Coma Scale
S1.5b Určení pořadí diagnostických a léčebných postupů podle povahy úrazu s ohledem na ohrožení života
1.6 Zhodnocení a iniciální léčba pacienta s popáleninami
Znalosti
K1.6a Patofyziologie a konzervativní/chirurgická léčba jednotlivých fází popálenin
K1.6b Kalkulace rozsahu popálení
K1.6c Principy kalkulace ztrát a náhrady tekutin pacienta s popáleninami
K1.6d Klinické příznaky a příčiny selhání ledvin a indikace k intervenci
K1.6e Respirační komplikace popálenin (inhalace kouře, popálení dýchacích cest), jejich rozpoznání a léčba
K1.6f Zajištění obtížných dýchacích cest
K1.6g Rozpoznání a léčba poruch termoregulace
K1.6h Zajištění optimálního okolního prostředí pro péči o pacienta s popáleninami
K1.6i Prevence infekce u pacienta s popáleninami
K1.6j Kompartment syndrom u pacientů s popáleninami a escharotomie
Dovednosti
S1.6a Zhodnocení závažnosti popálenin a rozpis infuzní terapie
S1.6b Odhad prognózy podle rozsahu popálenin na základě publikovaných údajů
S1.6c Popis cílů resuscitace u popálených a preferované tekutiny
S1.6d Identifikace a popis rizikových faktorů poruchy průchodnosti dýchacích cest u popálených
S1.6e Identifikace a léčba intoxikace oxidem uhelnatým
1.7 Postup u hromadných neštěstí
Znalosti
K1.7a Organizační principy koordinace péče u hromadných neštěstí
K1.7b Místní plán – role JIP v plánu hromadného neštěstí nemocnice/oblasti
K1.7c Komunikace a vlastní role v plánu hromadného neštěstí
K1.7d Metody třídění pacientů
K1.7e Charakteristika a klinická prezentace pacientů z hromadných neštěstí (přírodní či průmyslová katastrofa, epidemie infekční choroby, teroristický útok)
K1.7f Metody dekontaminace
K1.7g Principy krizového řízení, řešení konfliktů, vyjednávání a zpětného hodnocení
K1.7h Psychologická podpora pacientů a jejich rodin/blízkých
K1.7i Vedení komunikace s médii a jejich informace
K1.7j Principy vnitřní komunikace
K1.7k Alternativní formy externí komunikace
Souhrn
Srdeční arytmie a principy jejich terapie (algoritmy): poruchy rytmu v období „kolem zástavy oběhu“ (bradykardie, tachykardie se širokými QRS komplexy, fibrilace síní, tachykardie s úzkými QRS komplexy), komorová fibrilace, bezpulsová komorová tachykardie, asystolie, bezpulzová elektrická aktivita
DOMÉNA 2:
DIAGNÓZA – ZHODNOCENÍ, VYŠETŘENÍ, MONITORACE DAT A JEJICH INTERPRETACE
2.1 Získání anamnestických dat a klinické vyšetření
Znalosti
K2.1a Význam a zásady získání přesných anamnestických údajů o současných obtížích, průvodních onemocněních a předcházejícím zdravotním stavu s použitím přiměřených zdrojů informací
K2.1b Zdroje a metody získání klinických informací
K2.1c Význam a dopad průvodních onemocnění na klinickou manifestaci akutního stavu
K2.1d Vliv farmak na orgánové funkce
Dovednosti
S2.1a Vyšetření pacienta, interpretace nálezů v kontextu intenzivní péče
S2.1b Získání relevantních informací od pacienta, rodiny/blízkých případně jiných osob
S2.1c Efektivní naslouchání
S2.1d Získání, interpretace, syntéza, dokumentace a sdílení (verbálně, písemně) klinických informací
S2.1e Formulace pracovní diagnózy a diferenciální diagnostika
S2.1f Rozpoznání počínající orgánové dysfunkce
S2.1g Integrace anamnestických údajů a klinického vyšetření do plánu diagnostického a léčebného postupu
S2.1h Dokumentace provedených vyšetření, jejich výsledků a následných kroků
S2.1i Rozpoznání život ohrožujících změn nitrolebního tlaku a mozkové perfuze
S2.1j Interpretace dat skórovacích systémů hodnotících bolest a stupeň sedace
S2.1k Interpretace nálezů na RTG snímku hrudníku v různém klinickém kontextu
Postoje
A2.1a Efektivní komunikace s pacientem, rodinou a zdravotnickým týmem
A2.1b Zajištění respektu pro soukromí, důstojnost a ochranu osobních údajů pacienta
A2.1c Vyhnutí se invazivním postupům, které nemohou být účelně využity v diagnostickém nebo léčebném postupu
A2.1d Minimalizace diskomfortu pacienta v průběhu monitorace
A2.1e Rychlá reakce na akutní změny monitorovaných parametrů
A2.1f Zajištění bezpečného a správného použití monitorovací techniky
A2.1g Podpora ostatních členů týmu k správnému používání zdravotnické techniky
A2.1h Maximální možný komfort pacienta během výkonu
A2.1i Vyhnutí se zbytečným vyšetřením
A2.1j Demonstrace empatie v péči o pacienta a jeho rodinu/blízké
A2.1k Úsilí o minimalizaci diskomfortu a stresu pro pacienta
2.2 Zajištění včasných a přiměřených vyšetření
Znalosti
K2.2a Indikace vyšetření se zohledněním poměru jejich přínosu a rizik v individuálním klinickém kontextu
K2.2b Citlivost a přesnost (senzitivita a specificita) zvolených metod v kontextu dané klinické nozologické jednotky
K2.2c Přiměřené použití laboratorních vyšetření k potvrzení nebo vyloučení klinické diagnózy
K2.2d Indikace, limity a základní interpretace laboratorních vyšetření krve a ostatních tělních tekutin (moč, CSF, výpotky apod.):
- Hematologie
- Imunologie
- Cytologie
- Krevní skupiny a křížový test
- Urea, kreatinin, glykémie, elektrolyty, laktát
- Jaterní funkční testy
- Plazmatické hladiny farmak
- Vyšetření endokrinních funkcí (diabetes, choroby štítné žlázy, selhání nadledvin)
- Krevní plyny (arteriální, venózní, smíšená venózní krev)
- Mikrobiologie
Principy, indikace, limity a základní interpretace:
- Bilance tekutin
- Funkční vyšetření plic, diagnostická bronchoskopie
- EKG, echokardiografie
- EEG, evokované potenciály
- Monitorace intraabdominálního tlaku
K2.2e Invazivní a neinvazivní techniky měření srdečního výdeje a odvozených parametrů
K2.2f Rizika z expozice rentgenovému záření pro pacienta a zdravotníky, jejich prevence a minimalizace
Dovednosti
S2.2a Posouzení poměru přínos a riziko jednotlivých vyšetření
S2.2b Interpretace laboratorních vyšetření v kontextu individuální klinické situace
S2.2c Identifikace abnormalit vyžadující okamžitou reakci
S2.2d Rozpoznání významných odchylek a nutnosti opakovaní vyšetření v čase
S2.2e Vyžádání konuziliárního vyšetření
S2.2f Získání a interpretace EKG (3- a 12svodové)
2.3 Indikace k echokardiografii
(jícnová/transtorakální)
Znalosti
K2.3a Anatomie a fyziologie kardiovaskulárního systému
K2.3b Základní principy ultrazvuku a Dopplerova efektu
K2.3c Principy, limity a interpretace echokardiografie
K2.3d Základní interpretace echokardiografie – funkce komor, náplň, chlopňové abnormality, velikost srdce, poruchy kinetiky, přítomnost tekutiny v perikardu
2.4 Provedení EKG a interpretace nálezu
Znalosti
K2.4a Principy EKG monitorace (frekvence, rytmus, vedení, změny ST segmentu, QT interval) – indikace, limity, metody
K2.4b Výhody a nevýhody odlišného naložení elektrod
K2.4c Indikace a limitace diagnostiky EKG
K2.4d Význam anamnézy a klinického nálezu pro stanovení diagnózy
Dovednosti
S2.4b Identifikace abnormálního nálezu a jeho interpretace v individuálním klinickém kontextu
S2.4c Odlišení skutečných změn od artefaktů a přiměřená reakce
2.5 Získání přiměřených mikrobiologických vzorků a interpretace výsledků
Znalosti
K2.5a Epidemiologie a prevence infekcí na JIP
K2.5b Typy mikroorganismů – multirezistentní kmeny, způsob přenosu rezistence, oportunní a nozokomiální infekce, rozdíl mezi kolonizací a infekcí
K2.5c Požadavky na mikrobiologickou „surveillance“ a odběr vzorků
K2.5d Indikace k odběru biologického materiálu a interpretace získaných výsledků
K2.5e Metody a způsoby odběru biologického materiálu a související komplikace
K2.5ee Obecná pravidla prevence infekce (mytí rukou, rukavice, ochranný oděv, kontejnery pro odpad atd.)
K2.5f Rozdíl mezi kontaminací, kolonizací a infekcí
K2.5g Indikace k lumbální punkci a získání CSF, analýza vzorku
Dovednosti
S2.5a Odběr hemokultur aseptickou technikou
S2.5b Integrace získaných nálezů s výsledky ostatních vyšetření
S2.5c Komunikace a spolupráce s laboratorními pracovníky
S2.5d Kompletace klinických a laboratorních údajů, formulování jednotlivých kroků léčebného plánu
2.6 Získání vzorku krevních plynů a jejich interpretace
Znalosti
K2.6a Anatomie arterií končetin
K2.6b Principy aseptické manipulace s invazivními vstupy
K2.6c Indikace a interpretace arteriálních krevních plynů
K2.6d Indikace a interpretace venózních krevních plynů
K2.6e Možné chyby v preanalytické fázi (volba místa, metoda odběru, heparin, doba transportu apod.)
K2.6f Regulace acidobazické rovnováhy
K2.6g Fyziologie respirace: výměna plynů, transport kyslíku a oxidu uhličitého, hypo- a hyperkapnie, funkce hemoglobinu
K2.6h Fyziologie ledvin: regulace vody a elektrolytů
K2.6i Klinická měření: pH, pCO2, pO2, SaO2, FiO2, CO2 produkce, spotřeba kyslíku, respirační kvocient
Dovednosti
S2.6a Získání vzorku krevních plynů aseptickou technikou
S2.6b Interpretace údajů ze vzorku arteriálních krevních plynů
S2.6c Interpretace údajů ze vzorku krevních plynů ze smíšené žilní krve
S2.6d Zhodnocení adekvátnosti oxygenace a kontroly pH a pCO2
2.7 Interpretace RTG hrudníku
Znalosti
K2.7a Vliv projekce, polohy, penetrace a ostatních faktorů na kvalitu snímku
Dovednosti
S2.7a Efektivní komunikace s radiology při stanovení plánu, provedení a interpretaci vyšetření
2.8 Spolupráce s radiology při organizaci a interpretaci zobrazovacích metod
Znalosti
K2.8a Indikace a omezení jednotlivých zobrazovacích metod
K2.8b Interpretace RTG snímku hrudníku (viz 2.7)
K2.8c Základní interpretace:
Prostý snímek krku a hrudníku
RTG snímek břicha (tekutina, volný vzduch)
RTG snímek zlomenin dlouhých kostí, lebky, obratlů a žeber
CT nebo NMR hlavy (zlomeniny, krvácení)
Ultrazvuk břicha (játra, slezina, velké cévy, ledviny, močový měchýř)
Echokardiografie (funkce komor, náplň, chlopňové abnormality, velikost srdce, poruchy kinetiky, přítomnost tekutiny v perikardu)
2.9 Monitorace a reakce na trendy sledovaných parametrů
Znalosti
K2.9a Indikace, kontraindikace a komplikace spojené s monitorací, výhody a nevýhody jednotlivých monitorovacích technik
K2.9b Interpretace získaných údajů, rozpoznání běžných artefaktů a chyb, sledování trendů a jejich význam
K2.9.c Rizika nesprávné monitorace, nesprávného používání alarmů
K2.9d Principy invazivní monitorace tlaků, kalibrace, nulování apod.
K2.9e Principy hemodynamického monitorování – Invazivní a neinvazivní metody, indikace a limity, fyziologické ukazatele, interpretace
K2.9.f Interpretace údajů v kontextu možných chyb měření, zdroje chyb získaných a kalkulovaných parametrů (tlaky, průtok apod.)
K2.9g Metody měření tělesné teploty
K2.9h Principy, indikace a limity pulzní oxymetrie
K2.9i Principy monitorace ventilace – význam dechové frekvence, dechový objem, minutová ventilace, stav acidobazické rovnováhy, tlaky v dýchacích cestách, PEEP, inspirační frakce kyslíku, křivky plicní mechaniky
K2.9j Fyzikální principy, indikace a limitace monitorace EtCO2, vztah mezi EtC2 a paCO2 v různých klinických situacích
K2.9k Metody posouzení bolesti a hloubky sedace
K2.9l Dostupné systémy pro měření nitrolebního tlaku – indikace, principy, typy a místa zavedení, sběr dat a technické obtíže
K2.9m Indikace a techniky jugulární oximetrie
K2.9n Principy, indikace a limitace monitorace intraabdominálního tlaku
K2.9o Měření nitrohrudního tlaku (jícnový tlak)
Dovednosti
S2.9a Získání a dokumentace údajů z monitorace
S2.9b Nastavení alarmů na ventilátoru a interpretace alarmových signálů
S2.9c Rozpoznání vývoje trendů a význam v prognóze klinického výsledku
S2.9d Získání údajů a interpretace:
Invazivní a neinvazivní měření krevních plynů
EKG (3- a 12svodové)
Centrální žilní katétr
Plicnicový katétr nebo jícnový doppler
FVC, spirometrie, vyšetření průtoku
Monitorace vdechovaných a vydechovaných plynů (O2, CO2, NO)
Monitorace nitrolebního tlaku
Jugulární oximetrie a monitorace SjO2
S2.9e Správné nastavení alarmů
2.10 Integrace klinického vyšetření s výsledky laboratorních vyšetření a formulace diferenciální diagnostiky
S2.10a V urgentní situaci potvrzení nebo vyloučení časné diagnózy ještě před odběrem dat/dostupností výsledků, formulace léčebného plánu k zabránění dalšího zhoršení klinického stavu pacienta
Souhrn
S2.10b Opakované zdůvodnění nutnosti kontinuální monitorace
S2.6a Interpretace údajů z krevních plynů
DOMÉNA 3: LÉČBA ONEMOCNĚNÍ
AKUTNÍ STAVY
3.1 Léčba kritického pacienta se specifickou klinickou jednotkou
Znalosti
Patofyziologie, diagnostika a léčba nejčastějších stavů:
Onemocnění dýchacího systému: nezajištění dýchacích cest, pneumonie, atelektázy, astma, chronická obstrukční plicní choroba, plicní edém, akutní plicní poranění, ARDS, krvácení do plic, plicní výpotek, pneumotorax, obstrukce horních a dolních dýchacích cest včetně epiglotitis, choroby dýchacích svalů
Kardiovaskulární choroby: šokové stavy, akutní koronární syndromy, levostranné srdeční selhání, kardiomyopatie, chlopenní vady, vazo-okluzivní onemocnění, plicní hypertenze, pravostranné srdeční selhání, cor pulmonale, maligní hypertenze, srdeční tamponáda, srdeční arytmie a poruchy vedení, selhání kardiostimulátoru
Neurologická onemocnění: stavy akutní zmatenosti a poruchy vědomí, posthypoxické poškození mozku, krvácení do mozku (intracerebrální a subarachnoidální), cévní mozkové příhody, konvulzivní stavy a status epileptikus, meningitis a encefalitis, nechirurgické stavy vedoucí k nitrolební hypertenzi, akutní neuromuskulární poruchy, (syndrom Guillain-Barrého, myastenie gravis, maligní hypertermie), neuromyopatie kriticky nemocných, motorické neuromyopatie a myopatie
Choroby ledvin a močopohlavního systému: sepse urologického původu, akutní renální selhání, chronické renální selhání, renální manifestace systémových chorob včetně vaskulitid, nefrotoxická farmaka a jejich monitorace, rabdomyolýza
Gastrointestinální choroby: vředová choroba žaludku a duodena, krvácení do GIT, průjem a zvracení, akutní pankreatitis, cholecystitis, ikterus, akutní a chronické jaterní selhání, fulminantní selhání jater, jaterní poškození indukované paracetamolem, zánětlivá střevní onemocnění, peritonitis, ascites, mezenterický infarkt, perforace, obstrukce střeva, abdominální trauma, nitrobřišní hypertenze a kompartmentový syndrom, syndrom krátkého střeva, ruptura jater a sleziny
Hematologická a onkologická onemocnění: syndrom diseminované intravaskulární koagulace, ostatní poruchy koagulace, hemolytické syndromy, akutní a chronická anémie, lymfoproliferativní stavy, rizikové skupiny: imunosuprimovaní a imunonekompetentní pacienti, pacienti s chemoterapií, s agranulocytózou nebo po transplantaci kostní dřeně, masivní krevní transfuze
Infekce: pyrexie a hypotermie, orgánově specifické příznaky infekčních onemocnění včetně hematogenních (infekce ve spojení s katétry, endokarditis, meningokoková onemocnění), urologické infekce, plicní infekce, břišní infekce (peritonitis, průjem), skeletální (septická artritis), infekce měkkých tkání a nervového systému, pyometrie, septický potrat. Organismy způsobující specifické infekce: Grampozitivní a gramnegativní bakterie, plísně, protozoa, viry, nozokomiální infekce
Metabolická onemocnění: poruchy elektrolytů, poruchy acidobazické rovnováhy, poruchy bilance tekutin, poruchy termoregulace
Endokrinní onemocnění: hyperglykémie kriticky nemocných, diabetes mellitus, poruchy činnosti štítné žlázy, onemocnění nadledvin a hypofýzy, nadledvinková insuficience u sepse, endokrinologické urgentní situace
K3.1a Dlouhodobá léčba běžně se vyskytujících akutních stavů
K3.1b Diagnostika a terapie ostatních chorob do doby dostupnosti odpovídajícího specialisty
K3.1c Dopad akutního stavu na orgánové funkce a implikace pro terapii
K3.1d Indikace a kontraindikace k terapii, situace marné léčby
K3.1e Účinnost a vedlejší účinky léčebných postupů
K3.1f Koncept poměru přínos, riziko a cena léčebných postupů
K3.1g Komplikace chorob, vliv dané choroby a léčebného postupu na ostatní orgánové funkce
K3.1h Efekt souběžné farmakoterapie a průvodních onemocnění na reakci pacienta na terapii
K3.1i Dlouhodobé účinky akutních stavů a pozdní komplikace
K3.1j Rizikové faktory, rozpoznání a posouzení orgánové dysfunkce
Dovednosti
S3.1a Rozpoznání a diagnostika nejčastějších akutních stavů (podle národního „case mix“)
S3.1b Určení léčebného plánu na základě klinických a laboratorních údajů
S3.1c Kritické posouzení údajů EBM pro a proti použití zvažovaných léčebných postupů
S3.1d Určení pořadí důležitosti léčebných postupů podle stavu pacienta
S3.1e Zvážení potenciálních lékových interakcí
S3.1f Identifikace a léčba chronických onemocnění
S3.1g Definování cílů léčby a jejich pravidelné přehodnocování
S3.1h Zvážení modifikace diagnostického a léčebného postupu, nejsou-li cíle postupu dosaženy
Postoje
A3.1a Pochopení rozdílů mezi specifickou terapií a postupy orgánové podpory
A3.1b Kritická analýza údajů z literatury
A3.1c Přijetí principu „problem solving approach“
CHRONICKÉ STAVY
3.2 Implikace chronických/průvodních onemocnění na průběh kritického stavu
Znalosti
Patofyziologie, diagnostika a léčba nejčastěji se vyskytujících chronických onemocnění:
Onemocnění dýchacího systému: astma, chronická obstrukční plicní choroba, plicní fibróza, plicní tromboembolická choroba, onemocnění dýchacích svalů
Kardiovaskulární choroby: hypertenze, angina pectoris, chronické srdeční selhávání, veno-okluzivní choroby, kardiomyopatie, chlopňové vady a umělé chlopně, plicní hypertenze, cor pulmonale, běžné arytmie poruchy vedení, periferní cévní onemocnění
Neurologická onemocnění: cévní mozkové příhody, epilepsie, demence, neuropatie a myopatie
Choroby ledvin: chronické selhání ledvin, renální manifestace systémových chorob, nefrotoxická farmaka
Gastrointestinální choroby: chronická pankreatitis, chronické selhání jater, cirhóza, zánětlivá střevní onemocnění
Hematologická a onkologická onemocnění: koagulační poruchy, hemolytické syndromy, choroby destiček, chronická anémie, choroby imunitního systému, malignity včetně komplikací chemoterapie a radioterapie
Endokrinní onemocnění: diabetes, poruchy štítné žlázy, choroby nadledvin a hypofýzy
Psychiatrická onemocnění: deprese, psychózy
Příčiny a konsekvence dekompenzace chronických orgánových dysfunkcí, diagnostika a léčba stavů akutního zhoršení orgánové funkce v terénu chronické orgánové dysfunkce
K3.2b Dopady vlivů zevního prostředí, socio-ekonomických faktorů a životního stylu na průběh kritických stavů
Dovednosti
S3.2a Identifikace a posouzení nutnosti pokračování chronické terapie v průběhu akutního stavu
S3.2b Posouzení vlivu chronického onemocnění na klinický výsledek
S3.2c Zahrnutí dlouhodobých faktorů ovlivňujících zdravotní stav pacienta při určení vhodnosti intenzivní péče
SELHÁVÁNÍ ORGÁNOVÝCH SYSTÉMŮ
3.3 Rozpoznání a terapie oběhového selhání
Znalosti
K3.3a Rizikové faktory, rozpoznání a zhodnocení oběhového selhání
Kardiovaskulární choroby: šokové stavy, akutní koronární syndromy, levostranné srdeční selhání, kardiomyopatie, chlopenní vady, vazo-okluzivní onemocnění, plicní hypertenze, pravostranné srdeční selhání, cor pulmonale, maligní hypertenze, srdeční tamponáda, srdeční arytmie a poruchy vedení, selhání kardiostimulátoru, zástava oběhu
Choroby ledvin: oligurie, anurie, polyurie, akutní renální selhání
K3.3c Komplikace specifických léčebných postupů, výskyt a jejich řešení
K3.3d Vliv oběhového selhání a jeho terapie na orgánové funkce
K3.3e Použití tekutin a vazoaktivních/inotropních/antiarytmických farmak k podpoře oběhu (viz 4.4)
K3.3f Použití technologií mechanické srdeční podpory
(viz 4.4)
Dovednosti
S3.3a Identifikace pacienta s rizikem rozvoje oběhového selhání
S3.3b Měření a interpretace hemodynamických ukazatelů
S3.3c Optimalizace funkce myokardu
S3.3d Použití tekutin a vazoaktivních/inotropních/farmak k podpoře oběhu (viz 4.4)
3.4 Rozpoznání a terapie akutního renálního selhání
Znalosti
K3.4a Příznaky, klinický obraz a příčiny renálního selhání (akutní/chronické/akutní zhoršení chronického) a indikace k intervenci
K3.4aa Odlišení akutního a chronického renálního selhání a dopady pro terapii
K3.4b Příčiny a komplikace selhání ledvin
K3.4c Vyšetření zhoršených renálních funkcí
K3.4d Příčiny, rozpoznání a léčba souvisejících stavů
K3.4e Renální a genito-urinární stavy: oligurie a anurie, polyurie, urologická sepse, akutní renální selhání, chronické renální selhání, renální manifestace systémových onemocnění, nefrotoxická farmaka a monitorace hladin, rabdomyolýza
K3.4f Kardiovaskulární choroby: hypotenze a hypertenze, šok, běžné arytmie a poruchy vedení
K3.4g Metabolická onemocnění: poruchy elektrolytů, poruchy acidobazické rovnováhy, poruchy bilance tekutin
K3.4gg Rozsah terapeutických možností podpory orgánových funkcí a terapie specifické příčiny stavu
K3.4h Indikace, komplikace a výběr možnosti náhrady renálních funkcí (kontinuální a intermitentní)
K3.4i Vliv renálního selhání a jeho terapie na ostatní orgánové funkce
K3.4j Nefrotoxická farmaka a úprava dávkování farmak u renálního selhání
K3.4k Indikace a základní interpretace hladin léků v krvi
K3.4l Katetrizace močového měchýře: transuretrální a suprapubická
Dovednosti
S3.4a Identifikace pacienta s rizikem rozvoje selhání ledvin
S3.4b Identifikace faktorů podílejících se na zhoršení renálních funkcí
S3.4c Provedení katetrizace močového měchýře za septických podmínek
S3.4d Zahájení, provádění a ukončování technik náhrady renálních funkcí
3.5 Rozpoznání a terapie akutního jaterního selhání
Znalosti
K3.5a Funkce jater – biosyntéza, imunologická a detoxikační
Známky a příznaky akutního selhání jater a posouzení závažnosti
Příčiny a komplikace akutního (nebo akutně zhoršeného chronického) selhání jater, prevence a terapie. Vyšetření jaterních funkcí
Gastrointestinální poruchy: abdominální bolest a distenze, peptický vřed a krvácení do GIT, průjem a zvracení, pankreatitis, žloutenka, akutní a chronické selhání jater, fulminantní jaterní selhání, paracetamolem vyvolané jaterní poškození, ruptura jater a sleziny
Kardiovaskulární poruchy: hypotenze a hypertenze, šok, běžné arytmie a poruchy vedení
Neurologické poruchy: akutní stavy zmatenosti a poruchy vědomí, posthypoxické poškození mozku, křečové stavy, encefalopatie, zvýšený nitrolební tlak
Hematologické poruchy: poruchy koagulace a fibrinolýzy, syndrom DIC, hemolytické syndromy, akutní anémie, komplikace masivní transfuze
Metabolické poruchy: poruchy elektrolytů, poruchy acidobazické rovnováhy, poruchy bilance tekutin, poruchy termoregulace
Příčiny, rozpoznání a léčba HELLP syndromu
K3.5b Patogeneze syndromu multiorgánové dysfunkce (MODS) a zánětlivé reakce ve vztahu k rozvoji orgánové dysfunkce. Vliv selhání jater na ostatní orgánové funkce. Podpora jaterních funkcí včetně extrakorporální jaterní podpory a indikace k urgentní transplantaci jater
K3.5c Principy perfuzního mozkového tlaku, mozková oxygenace a metody k její optimalizaci. Faktory a léčebné postupy, které mohou ovlivnit intrakraniální a mozkový perfuzní tlak. Principy měření saturace krve jugulárního bulbu, transkraniální doppler a průtok krve mozkem. Principy, indikace a limity EEG a evokovaných potenciálů
K3.5d Hepatotoxická farmaka a úprava dávkování farmak u jaterního poškození/selhání
K3.5e Principy a techniky zavedení jícnové balonové tamponády (Sengstaken-Blakemore sonda). Indikace transkutánní a transjugulární biopsie a indikace TIPSS
Dovednosti
S3.5a Identifikace pacienta s rizikem akutního jaterního selhání
S3.5b Interpretace funkčních jaterních testů
S3.5c Snížení akutně vzniklé nitrolební hypertenze
S3.5d Získání a interpretace údajů z monitorace nitrolebního tlaku
S3.5e Udržení kardiorespirační homeostázy s cílem minimalizace vzestupu nitrolebního tlaku
S3.5f Identifikace a terapie koagulopatie
S3.5g Prevence, identifikace a léčba hyper- a hypoglykémie
S3.5h Prevence, identifikace a léčba hyponatrémie
S3.5i Provedení abdominální paracentézy (viz 5.21)
3.6 Rozpoznání a terapie pacienta s poruchou neurologických funkcí
Znalosti
Klinické příznaky poškození neurologických funkcí
Toxické, metabolické, strukturální a infekční příčiny poruchy vědomí
Vyšetření zhoršení neurologických funkcí: metody posouzení neurologických funkcí (např. Glasgow Coma Scale)
Indikace k urgentnímu provedení zobrazovacího vyšetření mozku a konziliu neurologa
Principy, indikace a limity EEG a evokovaných potenciálů
Neurologické poruchy: akutní stavy zmatenosti a bezvědomí, posthypoxické poškození mozku, intrakraniální krvácení, subarachnoidální krvácení, cévní mozkové příhody, křeče a status epileptikus, meningitis a encephalitis, nechirurgické příčiny nitrolební hypertenze, akutní neuromuskulární poruchy vedoucí k respiračnímu selhání (např. syndrom Guillian-Barrého, myastenie gravis, maligní hypertermie), polyneuropatie kriticky nemocných, motorická neuropatie a myopatie
Metabolické poruchy: poruchy elektrolytů, poruchy acidobazické rovnováhy, poruchy bilance tekutin, poruchy termoregulace
Známky nedostatečné průchodnosti dýchacích cest a akutního respiračního selhání, indikace k intervenci u pacientů s poruchou neurologických funkcí
Vliv poruchy neurologických funkcí a jejich podpora na ostatní orgánové funkce
Faktory a postupy, které mohou ovlivnit intrakraniální a perfuzní mozkový tlak
Etiologie a léčba nitrolební hypertenze
Drenáž CSF při nitrolební hypertenzi
Principy terapie zavřených poranění hlavy
Poranění typu „coup and contra-coup“
Metody prevence mozkových sekundárních inzultů
Léčba vazospasmů
Indikace, kontraindikace a komplikace lumbální punkce
(viz 5.18)
Principy měření jugulární oximetrie, transkraniálního dopplera a průtoku krve mozkem
Aplikace technik indukované hypotermie
Dovednosti
Identifikace pacienta s rizikem zhoršení neurologických funkcí
Identifikace a eliminace faktorů podílejících se na zhoršení neurologických funkcí
Provedení nebo asistence u zavedení čidla pro monitoraci nitrolebního tlaku
Provedení lumbální punkce pod dohledem (viz 5.18)
Provedení nebo asistence u zavedení čidla pro monitoraci nitrolebního tlaku
3.7 Diagnostika a management pacienta s akutním gastrointestinálním selháním
Znalosti
Projevy a symptomy gastrointestinální dysfunkce (obstrukce, ischémie, perforace, poruchy motility)
Příčiny a komplikace gastrointestinálního selhání
Vliv kritického stavu a jeho léčby na vyprazdňování žaludku
Vyšetřování gastrointestinální dysfunkce
Gastrointestinální poruchy: bolesti břicha a distenze, stresové/peptické vředy a krvácení do horní části GI traktu, krvácení do dolní části GI traktu, průjem a zvracení, pankreatitida, ikterus, cholecystitida, zánětlivá onemocnění střev, peritonitida, mezenterická ischémie, perforace GI traktu, střevní obstrukce, ascites, nitrobřišní hypertenze a kompartment syndrom, syndrom krátkého střeva
Poruchy metabolismu: poruchy elektrolytů, poruchy acidobazické rovnováhy, poruchy vodního hospodářství, termoregulace a přidružené poruchy
Indikace k urgentnímu vyšetření zobrazovacími metodami a chirurgické konzultaci
Vliv gastrointestinální dysfunkce a její léčby na ostatní orgánové systémy
Faktory a léčba, které mohou ovlivnit nitrobřišní tlak, etiologie a management zvýšeného intraabdominálního tlaku
Principy vyhodnocení výživy a podpory (viz 4.9)
Dovednosti
Rozpoznání a vyvarování se faktorů, které přispívají ke gastrointestinální dysfunkci
Rozpoznání pacienta v riziku gastrointestinální dysfunkce
3.8 Dignostika a management pacienta se syndromy akutního poškození plic (ALI/ARDS)
Znalosti
K3.8a Projevy a symptomy akutního ventilačního a respiračního selhání a indikace k intervenci
K3.8ab Příčiny respiračního selhání, jejich prevence a management
Patogeneze akutního poškození plic (ALI/ARDS)
Onemocnění dýchacího systému: tachypnoe, dyspnoe, pneumonie, plicní nebo lobární atelaktáza, plicní otok, akutní poškození plic (ALI) a akutní respirační distress syndrom (ARDS) a jejich příčiny
Krvácení do plic, plicní embolie, pohrudniční výpotek, pneumotorax (prostý a tenzní), tonutí
Poruchy metabolismu: poruchy acidobazické rovnováhy, poruchy vodní bilance
Indikace a metody invazivní a neinvazivní mechanické ventilace
K3.8ac Režimy mechanické ventilace – indikace, kontraindikace a očekávané výsledky jednotlivých režimů (CMV, IRV, PRVC, HFOV, CPAP, BiPAP, NIV)
Úvodní nastavení ventilátoru a jeho úpravy podle okolností nebo odpovědi pacienta
Možné nežádoucí účinky a komplikace ventilační podpory a možnosti jejich minimalizace
K3.8a Detekce a management hemo/pneumotoraxu (prostého a tenzního)
Protektivní ventilace u akutního poškození plic (ALI)
Farmakologické a nefarmakologické podpůrné terapie u ALI
K3.8aad Principy odvykání z mechanické ventilace a faktory, které odvykání znemožňují
K3.8aae Principy mimotělní membránové oxygenace (ECMO)
Dovednosti
Rozpoznání pacienta v riziku akutního poškození plic (ALI/ARDS)
Rozpoznání a vyvarování se faktorů, které přispívají k ALI
Volba vhodného ventilačního režimu a nastavení ventilátoru u jednotlivých pacientů
Naplánování, implementace, posouzení a přizpůsobení projektivního přístupu během mechanické ventilace
Naplánování, provedení a posouzení plicních rekruitment manévrů
Provedení torakocentézy a management interkostálních drénů (viz 5.8)
3.9 Diagnostika a management septického pacienta
Znalosti
Patogeneze, definice a diagnostická kritéria sepse, těžké sepse, septického šoku a syndromu systémové zánětlivé odpovědi (SIRS)
Okultní indikátory sepse
Příčiny, rozpoznání a management orgánové dysfunkce vyvolané sepsí, multisystémové dopady sepse a jejich vliv na klinický management
Infekce a jejich vztah k zánětlivé odpovědi
Mediátory sepse
Infekce: pyrexie a hypotermie, orgánově specifické známky infekce zahrnující infekce krevního řečiště, (katétrové, endokarditida, meningokokové infekce), urologické, plicní, nitrobřišní (peritonitida, průjmová onemocnění), skeletální (septické artritidy), měkkých tkání a neurologické. Pyometra. Septický potrat.
Původci specifických infekcí: Grampozitivní a gramnegativní bakterie, plísně/houby, viry, nozokomiální infekce
Doporučení založená na důkazech: septické balíčky – východiska a indikace, principy časné cílené terapie
Detekce a management adrenokortikální dysfunkce
Prognostické důsledky multiorgánové dysfunkce nebo selhání
Dovednosti
Resuscitace pacienta v septickém šoku s využitím vhodné monitorace, tekutinové léčby a vazoaktivních léků
Vedení antimikrobiální léčby
Prevence, rozpoznání a management hyper/hypoglykémie
3.10 Diagnostika a management pacienta po intoxikaci léky nebo toxiny
Znalosti
Projevy a symptomy obvyklých akutních intoxikací
Multisystémové účinky akutní intoxikace a jejich důsledky pro klinický management
Všeobecná podpůrná léčba a specifická antidota odpovídajících intoxikací
Specifický management intoxikací aspirinem, paracetamolem, paraquatem, oxidem uhelnatým, alkoholem, extází, tricyklickými a tetracyklickými antidepresivy
Opatření ke snížení absorpce a zvýšení eliminace (hemodialýza, hemoperfuze, gastrická laváž a léčba živočišným uhlím
Farmakologie častých intoxikací
Indikace a komplikace hyperbarické oxygenoterapie
Respirační poruchy: poranění z inhalace kouřových plynů a popálení dýchacích cest, intoxikace oxidem uhelnatým
Kardiovaskulární poruchy: léky způsobující poruchy rytmu
Neurologické poruchy: léky způsobující neurologické poškození
Renální poruchy: neurotoxické léky – monitoring a úprava dávkování u renální dysfunkce/selhání, rabdomyolýza
Metabolické poruchy: poruchy elektrolytů, poruchy acidobazické rovnováhy, poruchy vodního metabolismu, termoregulace a přidružené poruchy
Gastrointestinální poruchy: léky vedoucí k jaternímu selhání, hepatotoxické léky a úprava dávkování u jaterní dysfunkce/selhání, fulminantní jaterní selhání
Hematologické poruchy: koagulopatie vyvolané léky
Management akutního jaterního selhání (viz 3.5)
Služby pacientům a rodinným příslušníkům vyžadující psychologickou nebo psychiatrickou podporu
3.11 Diagnostika život ohrožujících komplikací v těhotenství a peripartálně a jejich management (pod dohledem)
Znalosti
Fyziologické změny v těhotenství a během porodu
Kardiopulmonální resuscitace v těhotenství
Patofyziologie, diagnostika a management peripartálních komplikací: preeklampsie a eklampsie, HELLP syndrom, embolie plodové vody, ante- a postpartální krvácení, mimoděložní těhotenství, septický potrat
Rizika a prevence aspirace do plic u těhotných pacientek
Metody prevence aorto-kavální komprese
Rizikové faktory, identifikace a management žilního tromboembolismu
Kardiovaskulární poruchy: peripartální kardiomyopatie, plicní hypertenze
Hematologické poruchy: fyziologie koagulace a fibrinolýzy a jejich poruchy, diseminovaná intravaskulární koagulopatie (DIC), hemolytické syndromy, akutní anémie, komplikace masivních krevních transfuzí.
Metabolické poruchy: poruchy elektrolytů, poruchy acidobazické rovnováhy, poruchy vodního metabolismu, termoregulace a přidružené poruchy
Rozpoznání neočekávaného těhotenství u kriticky nemocných žen
Znalost psychologického dopadu separace na rodinu
Dovednosti
S3.11a Vyhledání vhodné podpory a supervize za účelem poskytování optimální péče
Navázání spolupráce s oddělením porodnictví
Léčba hypertenze v těhotenství
Souhrn
Komplikace procesu onemocnění, vliv onemocnění a jeho léčby na další orgánové systémy
Faktory a léčba, které mohou ovlivnit nitrolební a mozkový perfuzní tlak
Indikace, kontraindikace a komplikace lumbální punkce (viz 5.18)
Principy měření jugulární žilní saturace, transkraniálních dopplerometrických rychlostí a mozkového krevního průtoku
Indikace k urgentnímu zobrazení mozku a neurochirurgické konzultace
Příčiny a komplikace akutního a akutně zhoršeného chronického jaterního selhání, jejich prevence a management
Principy vyhodnocení stavu výživy a nutriční podpory (viz 4.9)
Plicní protektivní ventilace u ALI
Možné nežádoucí účinky a komplikace ventilační podpory a možnosti jejich minimalizace
Projevy a symptomy obvyklých akutních intoxikací
Služby pacientům a rodinným příslušníkům vyžadující psychologickou nebo psychiatrickou podporu
DOMÉNA 4:
LÉČEBNÉ INTERVENCE/ORGÁNOVÉ PODPORA U SELHÁNÍ JEDNOHO NEBO VÍCE ORGÁNŮ
4.1. Bezpečná preskripce léků a léčby
Znalosti
Způsob účinku léků (viz základní věda)
Farmakokinetika a farmakodynamika (viz základní věda)
Systemická farmakologie: indikace, kontraindikace, účinky a interakce běžně užívaných léčiv zahrnující:
- hypnotika, sedativa a intravenózní anestetika
- neopiátová a opiátová analgetika, antagonisté opiátů
- nesteroidní protizánětlivé léky
- léky blokující nervosvalový přenos (depolarizující a nedepolarizující) and anticholinergika
- léky ovlivňující autonomní nervový systém (inotropní léky, vazodilatátory, vazopresory, antiarytmika)
- respirační stimulancia a bronchodilatátory
- antihypertenziva
- antikonvulziva
- antidiabetika
- diuretika
- antibiotika (antibakteriální, antimykotika, antivirotika, antiprotozoa, antihelmintika)
- kortikosteroidy a hormonální preparáty
- léky ovlivňující žaludeční sekreci a motilitu; antiemetika
- lokální anestetika
- imunosupresiva
- antihistaminika
- antidepresiva
- antikoagulancia
- plazmaexpandery
K4.1a Nežádoucí účinky a interakce léků a jejich management
K4.1b Diagnostika a management závažných nežádoucích účinků a anafylaxe
K4.1c Lokální strategie a opatření regulující preskripci léků a léčiv
K4.1d Profylaktická léčba a její indikace
K4.1e Vliv kritického stavu na homeostatické mechanismy a příčiny poruch homeostázy
K4.1f Fyziologie kontroly vodní, elektrolytové, acidobazické a glukózové rovnováhy
K4.1g Principy kontroly glykémie: indikace, metody, monitorace bezpečnosti a účinnosti
K4.1h Metody zhodnocení a monitorace intravaskulárního objemu a stavu hydratace pomocí klinických ukazatelů a moderních technologií
K4.1i Tekutinová terapie: složky, fyzikální vlastnosti, distribuce a clearance běžně užívaných roztoků; indikace, kontraindikace a komplikace jejich podávání
K4.1j Teoretické výhody a nevýhody krystaloidních a koloidních roztoků
K4.1k Patogeneze a management anémie, trombopenie, neutropenie a pancytopenie
K4.1l Rozpoznání charakteristických rysů akutního versus chronického respiračního selhání a důsledky pro management
K4.1m Bezpečný předpis oxygenoterapie; projevy plicní kyslíkové toxicity
K4.1n Indikace, limitace, metody a komplikace enterální a parenterální výživy
K4.1o Riziko krvácení: indikace, kontraindikace, monitorace a komplikace antikoagulancií, trombolytik a antifibrinolytik
K4.1p Nutriční přípravky: indikace, komplikace a jejich management
Dovednosti
S4.1a Zvážení poměru riziko-přínos a cena-přínos u alternativních léků a léčby
S4.1b Stanovení realistických cílů léčby (nezávisle nebo ve spolupráci s jinými týmy)
S4.1c Rozpoznání zbytečné a marné léčby
S4.1d Podávání intravenózních léků (příprava, volba cesty a způsobu podání, dokumentace)
S4.1e Proskripce vhodných antimikrobiálních léků, léčba založena na anamnéze, klinickém vyšetření a předběžných výsledků vyšetření
S4.1f Volba vhodného roztoku, objemu, rychlosti a způsobu podání
S4.1g Diferenciální diagnostika a vyloučení neznáme patologie v případech, kdy cíle tekutinové léčby nejsou dosaženy (např. pokračující krvácení)
S4.1h Preskripce a management antikoagulační léčby
S4.1i Preskripce a vhodné režimy enterální výživy
Postoje
A4.1a Respektování myšlenek a názorů pacientů a jejich rodinných příslušníků a jejich vliv na rozhodování (vzít v úvahu i jejich vnímání situace)
A4.1b Respektování vyjádřených přání kompetentního pacienta
4.2 Management antimikrobiální léčby
Znalosti
K4.2a Typy mikroorganismů – problematika rezistentních kmenů, způsob přenosu, oportunní a nozokomiální infekce; rozdíly mezi kontaminací, kolonizací a infekcí
K4.2b Rizikové faktory nozokomiálních infekcí a opatření směřující k omezení jejich výskytu
K4.2d Indikace, komplikace, interakce, volba, monitoring a účinnost běžných antimikrobiálních léků (antibakteriální, antimykotické, antivirové, antiprotozoální, antihelmintické)
K4.2e Principy preskripce úvodní empirické léčby a modifikace/úpravy dle dalších klinických a mikrobiologických informací
Lokální charakter bakteriální rezistence a antibiotická politika
K4.2f Bezpečné použití léčiv modulujících zánětlivou odpověď
K4.2fa Příčiny regurgitace a zvracení; prevence a management plicní aspirace
K4.2g Ventilátorová pneumonie: definice, patogeneze a prevence
K4.2h Opatření pro prevenci gastrointestinální mikrobiální translokace
K4.2i Důsledky nežádoucí antimikrobiální léčby pro pacienta a prostředí
Dovednosti
Spolupráce s mikrobiology/infektology s cílem propojit klinická, laboratorní a lokální (nemocniční/regionální/ národní) mikrobiologická data
4.3 Bezpečné podávání krve a krevních transfuzí
Znalosti
K4.3a Patofyziologické důsledky změn intravaskulárního objemu
K4.3b Indikace a základní interpretace hematologických testů (včetně koagulace a testů na srpkovitou anémii)
Indikace a základní interpretace testování krevních skupin a cross-matching
K4.3c Indikace, kontraindikace, rizika a alternativy krevních transfuzí
Lokální protokoly upravující procesy objednávání, skladování a verifikaci, monitoraci v průběhu podávání krevních derivátů a reportování nežádoucích reakcí
Fyziologie koagulace a fibrinolýzy a jejich poruchy; klinické a laboratorní vyhodnocení hemostázy
Principy výměny plazmy
Dovednosti
S4.3a Získání informovaného souhlasu od pacienta v případě potřeby
S4.3b Rozpoznání a korekce poruch hemostázy
Objednání, kontrola, ověření a podání krevních derivátů podle lokálních protokolů
4.4 Používání tekutin a vazoaktivních/inotropních léků k podpoře oběhu
Znalosti
Fyziologie a patofyziologie srdce a oběhu
Způsoby vyhodnocení odpovědi na tekutinu
Indikace, limitace a komplikace metod měření srdečního výdeje (např. plicní axiální katétr, jícnový doppler, PiCCO, LiDCO) a jejich prevence
Patofyziologie, diagnostika a management šokových stavů podle etiologie a odpovědi na fyziologická data
Charakteristika hemodynamických poruch na podkladě integrace informací z klinického vyšetření a hemodynamického monitorování
Patofyziologie a léčba srdečního selhání
Indikace a kontraindikace, limitace a komplikace inotropní/vazoaktivní terapie
Interakce mezi inotropními léky a konkomitantní léčbou a/nebo komorbiditami (např. ICHS)
Receptorově specifické účinky inotropních a vazopresorických léků; vliv kritického stavu a konkomitantní léčby na receptorové funkce (např. down-regulace)
Dovednosti
Realizace a sledování odpovědi na opakovanou tekutinovou výzvu
Resuscitace pacienta v septickém šoku s využitím vhodné monitorace, tekutinové léčby a vazoaktivních léků
Volba vhodného inotropního/vazopresorického léku – dávka, fyziologické cíle, rychlost a cesta podání
Použití infuzních pump k podání léků a tekutin
4.5. Popis využití mechanických podpor oběhu
Znalosti
Patofyziologie a léčba srdečního selhání
K4.5a Principy a technika kardiostimulace
Principy pravostranných a levostranných mechanických srdečních podpor
Indikace, kontraindikace, komplikace a základní principy intraaortální balonkové kontrapulzace
Charakteristika hemodynamických poruch na podkladě integrace informací z klinického vyšetření a hemodynamického monitorování
Patofyziologie, diagnostika a management šokových stavů podle etiologie a odpovědi na fyziologická data
4.6 Zahájení, management a odpojování pacienta z invazivní a neinvazivní mechanické ventilace
Znalosti
Indikace a metody invazivní a neinvazivní mechanické ventilace
Principy kontinuálního pozitivního přetlaku v dýchacích cestách (CPAP) a pozitivního endexspiračního přetlaku (PEEP) a systémy k jejich aplikaci
Obsluha alespoň jednoho servoventilátoru, ventilátoru k neinvazivní ventilaci a CPAP
Systematický přístup ke kontrole ventilátoru, dýchacího okruhu a monitorovací jednotky
Úvodní nastavení ventilátoru a jeho úpravy podle okolností a odpovědi pacienta
Principy monitorace ventilace – význam dechové frekvence, dechového objemu, minutového objemu, středního, vrcholového, endexspiračního a plató tlaku, intrinsický a extrinsický PEEP
Inspirační frakce kyslíku, arteriální krevní plyny a acidobazická rovnováha, vztah mezi režimem ventilace a volbou monitorovaných parametrů, křivky tlaku a průtoku dýchacími cestami
Měření a interpretace plicní mechaniky během mechanické ventilace
Možné nežádoucí účinky a komplikace ventilační podpory a možnosti jejich minimalizace
Příčiny plicního poškození u ventilovaných pacientů; důsledky a klinické projevy plicního barotraumatu
Vliv ventilace na kardiovaskulární systém, parametry dodávky kyslíku a další orgánové funkce, jejich monitorace (interakce plíce-srdce)
Principy fyzioterapie na JIP
Indikace a kontraindikace tracheostomie (perkutánní a chirurgické) a minitracheostomie
Management a komplikace spojené s tracheostomií
Dovednosti
Volba vhodného ventilačního režimu a nastavení ventilátoru u jednotlivých pacientů
Rozpoznání a oprava špatného sestavení ventilátoru a rozpojení okruhu
Stabilizace pacienta na CPAP
Stabilizace pacienta na neinvazivní ventilaci (NIV)
Stabilizace pacienta na tlakově pozitivní ventilaci
Vytvoření, monitorace a vyhodnocení strategie odpojení
4.7 Zahájení, management a ukončení náhrady funkce ledvin
Znalosti
Zavedení a péče o invazivní prostředky nezbytné k náhradě funkce ledvin (např. dočasný dialyzační katétr)
Principy hemofiltrace, hemodialýzy, peritoneální dialýzy, hemoperfuze a plazmaferézy
Provoz kontinuálních hemodiafiltračních zařízení (klíčové komponenty a odstranění poruch)
Indikace a interpretace záznamů tekutinové bilance
Dovednosti
Dohled nad prováděním kontinuálních metod náhrady funkce ledvin
Nastavení vhodné výměny tekutin a tekutinové rovnováhy u metod náhrady funkce ledvin
Úpravy tekutinové a elektrolytové léčby podle klinických ukazatelů a záznamů tekutinové bilance
Prevence hypokalémie
Rozpoznání a korekce hemostatických a koagulačních poruch
4.8 Diagnostika a management poruch elektrolytů, glykémie a acidobazické rovnováhy
Znalosti
Patofyziologické důsledky, symptomy a projevy narušené rovnováhy tekutin, elektrolytů, acidobáze a glykémie
Charakteristika poruch výživy, důsledky hladovění a malnutrice
Dovednosti
Úprava poruch elektrolytů (např. hyperkalémie, hyponatrémie)
Zavedení a realizace protokolu kontroly glykémie včetně bezpečnostních opatření
Rozpoznání a léčba základních příčin metabolické acidózy
4.9 Vyhodnocení stavu výživy, koordinace a poskytování nutriční podpory
Znalosti
Principy metabolismu: živiny – cukry, tuky, proteiny, vitaminy a minerály; metabolické dráhy, laktátový metabolismus, energetický metabolismus; hormonální kontrola metabolismu – regulace glykémie; fyziologické změny u hladovění, obezity a stresové odpovědi
Patofyziologické důsledky, známky a symptomy poruch vodní, elektrolytové a acidobazické rovnováhy a metabolismu glukózy
Typy poruch výživy; důsledky hladovění a malnutrice
Gastrointestinální fyziologie: žaludeční funkce, sekrece a motilita, sfinktery a reflexní kontrola, nauzea a zvracení, trávicí funkce
K4.9a Principy zavádění nazogastrické sondy u intubovaných a neintubovaných pacientů
K4.9b Alternativní způsoby enterální výživy: indikace, kontraindikace a komplikace postpylorické výživy a perkutánních systémů určených k výživě
Prevence stresové ulcerace
Střevní motilita: vliv léků, léčby a onemocnění
Prokinetika: indikace, kontraindikace, komplikace a volba
Antiemetika: indikace, kontraindikace, komplikace a volba
Prevence a léčba zácpy a průjmu
Dovednosti
Vytvoření nutričního plánu (samostatně nebo ve spolupráci s klinickým dietologem)
Rozpoznání chirurgických a jiných kontraindikací enterální výživy
Preskripce a dohled nad bezpečným podáváním standardních/individuálně připravených parenterálních (TPN) přípravků
Zavedení a ovládání bezpečného režimu kontroly glykémie
Zvládnutí přechodu z parenterální na enterální výživu
Spolupráce se sestrami/nutričním terapeutem při monitoraci bezpečného podávání enterální a parenterální výživy
Propojení s nutričním terapeutem při plánování výživy po propuštění z JIP
DOMÉNA 5: PRAKTICKÉ PROCEDURY
Respirační systém
5.1 Léčba kyslíkem různými systémy jeho aplikace
Znalosti
K5.1a Známky, symptomy a příčiny respirační nedostatečnosti a indikace k intervenci
Ag5rb Metody zajištění průchodných dýchacích cest
Respirační fyziologie: výměny plynů, plicní ventilace: objemy, průtoky, mrtvý prostor, mechanika ventilace: ventilačně/perfuzní poruchy, kontrola dýchání, akutní a chronické ventilační selhání, účinky kyslíkové léčby
Ag5rn Indikace, kontraindikace a komplikace léčby kyslíkem
K5.1b Indikace ke specifickému monitoringu s cílem zajistit bezpečnost pacienta v průběhu intervence/procedury
Environmentální rizika spojená se skladováním a použitím kyslíku, bezpečnostní opatření
Skladování a použití kyslíku, oxidu dusnatého (NO), stlačeného vzduchu a helia, včetně použití tlakových lahví
Použití rozváděných plynů a sacího systému
Principy tlakových regulátorů, průtokoměrů, odpařovačů a dýchacích systémů
Indikace a obsluha fixních a nastavitelných zařízení pro oxygenoterapii, zařízení pro zvlhčování a nebulizaci
Indikace a komplikace hyperbarické oxygenoterapie
Indikace k jednotlivým režimům ventilace a obsluha nejméně jednoho ventilátoru k tlakově pozitivní ventilaci, jednoho ventilátoru k neinvazivní ventilaci a zařízení ke kontinuálnímu pozitivnímu přetlaku v dýchacích cestách (CPAP)
Ag5gd Způsoby sterilizace, čištění nebo likvidace zařízení
Dovednosti
Volba vhodného přístroje nebo zařízení k zajištění oxygenoterapie
Kontrola rozvodů, kontrola a výměna transportních tlakových lahví
S5.1a Oxygenoterapie maskou s rezervoárem
Zahájení oxygenoterapie v léčbě emergentních stavů; vyhledání pomoci v případě potřeby
5.2 Provedení fibrooptické laryngoskopie pod dohledem
Znalosti
K5.2a Anatomie a bronchoskopický vzhled horních a dolních dýchacích cest
Ag5rg Zajištění dýchacích cest ve specifických situacích (kraniocerebrální poranění, náplň žaludku, obstrukce horních cest dýchacích, šok, poranění krční páteře)
Indikace a principy fibrooptické intubace, použití fibrooptické intubace s pomůckami
Ag5rc Indikace, volba a zavedení ústního a nosního vzduchovodu a laryngeální masky (LMA)
Ag5re Vhodné použití léků umožňujících zajištění dýchacích cest
Ag5ga Selekce pacientů – indikace, kontraindikace a možné komplikace procedury/intervence
K2.6b Metody a způsoby zavedení – přidružené indikace a komplikace
K5.2b Komplikace jednotlivých technik, jejich prevence/rozpoznání a příslušná léčba
K5.2c Bezpečnost a údržba fibrooptických endoskopů
Ag5gb Detekce možných fyziologických poruch během procedury
Dovednosti
S5.2d Vyhledání vhodného dozoru – rozbor pacienta a procedury s dozorem před jejím provedením
S5.2a Volba vhodných podmínek k zajištění dýchacích cest (nebo jejich optimalizace, jak okolnosti dovolují)
S5.2b Volba vhodné cesty/metody zavedení a odpovídajícího polohování pacienta
S5.2c Kontrola správného umístění prostředků k zajištění dýchacích cest nebo vyloučení komplikací
Ag5Ski Sterilizace, čištění nebo likvidace vybavení
5.3 Provedení neodkladného zajištění dýchacích cest
Znalosti
Ag5rf Monitorace během sedace/indukce anestezie pro endotracheální intubaci
Ag5rd Tracheální intubace: volba endotracheální rourky, průměru/délky, indikace a techniky, metody konfirmace správného uložení endotracheální rourky
Ag5rh Sellickův hmat: indikace a bezpečné provedení
K5.3a Principy endotracheálního odsávání (viz 5.5)
K5.3b Zajištění pomůcek k minimalizaci komplikací
K5.3c Indikace a způsoby odstranění pomůcek zajištění dýchacích cest
Dovednosti
Ag5Ska Formulace priorit úkolů a procedur
Ag5Skf Používání ochranných prostředků (rukavice/ústenky/pláště/roušky)
Ag5Skg Provedení procedur způsobem, který minimalizuje rizika komplikací
S5.3a Volba vhodného vybavení a pomůcek a efektivní využívání zdrojů
Ag5Skc Příprava pomůcek, pacient a personálu před provedením procedury
S5.3b Optimalizace polohy pacienta pro zajištění dýchacích cest
S5.3c Zajištění průchodnosti dýchacích cest orotracheálnínm a nazotracheálním způsobem
Zavedení a kontrola uložení laryngeální masky
S5.3d Volba vhodné tracheální rourky, její velikosti a délky
Provedení intubace a ověření správné polohy rourky
Léčba a minimalizace kardiovaskulárních a respiračních změn během intubace a po intubaci
Použití end-tidal CO2 detektoru pointubačně a interpretace kapnografické křivky
Blesková intubace/Sellickův hmat
Extubace
Výměna orotracheální rourky
5.4 Obtížná intubace a selhání zajištění dýchacích cest – management podle lokálních protokolů
Znalosti
Indikace a principy fibrooptické laryngoskopie (viz 5.2)
Ag5ri Management obtížné intubace a opatření při jejím selhání (lokální algoritmus a protokol)
Ag5rk Indikace a chirurgické metody emergentního zajištění dýchacích cest
Anatomické orientační body pro krikotomii/tracheostomii/mini-tracheostomii
Indikace a techniky jehlové a chirurgické krikotomie
Indikace a kontraindikace k tracheostomii (perkutánní a chirurgické) a mini-tracheostomie
Dovednosti
Příprava vybavení pro obtížnou intubaci a pro případy selhání intubace
Nácvik postupů při selhání intubace (podle lokálního algoritmu a protokolu)
Předvedení minitracheostomie nebo jehlové krikotomie
5.5 Provedení endotracheálního odsávání
Znalosti
K5.2b V originále bez textu
Ag5rm Důsledky odsávání během ventilace
Dovednosti
Provedení endotracheálního odsávání (cestou orotracheální, nazotracheální, tracheostomické kanyly)
5.6 Provedení fibrooptické bronchoskopie a BAL u intubovaných pacientů pod dohledem
Znalosti
Ag5Ske Popis anatomie bronchoskopie
Způsoby bronchoskopie cestou endotracheální rourky
Způsoby bronchoskopické broncho-alveolární laváže (BAL) u intubovaného pacienta
Dovednosti
Provedení bronchoskopie za účelem zhodnocení polohy rourky
Vykonání bronchoskopie za účelem provedení BAL
S5.6a Provedení procedury aseptickým způsobem (ochranný sterilní oděv/rukavice/ústenky/pláště/zástěny/sterilní pole)
5.7 Provedení perkutánní trachestomie pod dohledem
Znalosti
Indikace a kontraindikace tracheostomie (perkutánní a chirurgická) a minitracheostomie
Anatomické orientační body pro krikotomii/tracheostomii/mini-tracheostomii
Techniky perkutánní a chirurgické tracheostomie
Volba tracheální kanyly, průměr, délka
Komplikace spojené s tracheostomií a jejich management
Dovednosti
Rozpoznání pacienta indikovaného k tracheostomii (perkutánní a chirurgické) a minitracheostomii
S5.7a Plánovaná výměna tracheostomické kanyly
Zajištění anestezie a dýchacích cest během zavádění tracheostomické kanyly na JIP
Management a minimalizace kardiovaskulárních a respiračních změn během intubace a po intubaci
5.8 Provedení torakocentézy hrudním drénem
Znalosti
Anatomické orientační body pro nitrohrudní drény
K5.8a Zavedení a obsluha drenážních systémů
Rizikový pacient, který vyžaduje zavedení hrudního drénu pod sono nebo CT kontrolou
Dovednosti
Aseptické zavedení hrudního drénu a připojení k drenážnímu systému
KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM
5.9 Zajištění periferního žilního systému
Znalosti
Principy, techniky a cesty zavádění periferní žilní kanyly
Indikace, kontraindikace a komplikace periferní žilní infuze/injekce
Metody chirurgické preparace žíly nebo artérie (viz 5.11)
Dovednosti
Zavedení periferní kanyly různými přístupy
Potvrzení správného umístění a vyloučení komplikací
Zajištění periferního žilního katétru pro účely resuscitace v rámci život ohrožujícího krvácení
5.10 Provedení arteriální katetrizace
Znalosti
Anatomie arterií horních a dolních končetin
K5.10a Principy arteriální katetrizace
Allenův test – provedení a limitace
Metody chirurgické preparace žíly nebo arterie (viz 5.11)
K5.10b Sonografické možnosti cévního zobrazení/lokalizace (viz 5.12)
Rozpoznání a management náhodné intraarteriální aplikace škodlivých látek
Dovednosti
Zavedení arteriálního katétru různými přístupy
S5.10a Minimalizace krevní ztráty spojené s klinickým vyšetřením a procedurami
5.11 Popis metody chirurgické izolace žíly/arterie
Znalosti
Principy a techniky chirurgické izolace žíly nebo arterie
5.11a Principy, cesty a techniky periferní a centrální žilní katetrizace
5.12 Popis sonografických technik vhodných pro lokalizaci cév
Znalosti
Bez textu v originální verzi
5.13 Centrální žilní katetrizace
Znalosti
Indikace, kontraindikace a komplikace centrální žilní infuze/injekce
Principy, techniky a cesty zavádění centrální žilní kanyly
Metody zavedení tunelizovaných katétrů
5.14 Provedení defibrilace a kardioverze
Znalosti
Bez textu v originální verzi
Dovednosti
Použití manuálních externích defibrilátorů
Použití automatizovaných externích defibrilátorů (AED)
5.15 Provedení kardiostimulace (transvenózní nebo transtorakální)
Znalosti
K5.15a Diagnostika a akutní management srdeční tamponády
K5.15b Principy defibrilace a kardioverze (viz 5.14)
Dovednosti
Zavedení dočasné kardiostimulace
Nastavení a vyhodnocení zevního kardiostimulátoru
5.16 Popis provedení perikardiocentézy
Znalosti
Anatomická orientace a technika pro perkutánní perikardiální drenáž
Principy a základní interpretace echokardiografie (viz 2.3)
5.17 Metody měření srdečního výdeje a odvozených veličin
Znalosti
Nulování a kalibrace při invazivním tlakovém monitoringu
Indikace, limitace a komplikace metod měření srdečního výdeje (např. plicní arteriální katétr, jícnový doppler, PiCCO, LiDCO) a možnosti jejich prevence
Dovednosti
Příprava vybavení pro monitoraci intravaskulárních tlaků
Získání a interpretace dat z centrálního žilního katétru
Získání a interpretace dat z plicního arteriálního katétru, jícnové dopplerometrie nebo alternativních způsobů měřené srdečního výdeje
CENTRÁLNÍ NERVOVÝ SYSTÉM
5.18 Provedení lumbální punkce pod dohledem
Znalosti
Bez textu v originální verzi
Dovednosti
Bez textu v originální verzi
5.19 Provedení punkce ascitu
Znalosti
Anatomie břišní stěny; orientační místa pro paracentézu a nitrobřišní drenážní katétry
Indikace, kontraindikace, komplikace a techniky abdominální paracentézy
Principy peritoneální laváže
Dovednosti
Zavedení abdominálního drénu
5.22 Popis zavedení Sengstakenovy sondy (nebo jejího ekvivalentu)
Znalosti
Bez textu v originální verzi
5.23 Popis indikací a bezpečné provedení gastroskopie
Znalosti
Volba vhodných léků usnadňujících proceduru
Použití rozváděných plynů a sacího systému
UROGENITÁLNÍ SYSTÉM
5.24 Provedení katetrizace močového měchýře
Znalosti
Anatomie genitourinárního traktu a anatomická orientační místa pro suprapubickou drenáž močového měchýře
Močová katetrizace u pánevních traumat: indikace, kontraindikace a techniky
Dovednosti
Provedení aseptické katetrizace močového měchýře: mužů a žen
Potvrzení správné pozice a vyloučení komplikací
Souhrn
K5.2a Anatomie a bronchoskopický vzhled horních a dolních dýchacích cest
Ag5rf Monitorace během sedace/indukce anestezie pro endotracheální intubaci
Ag5rj Indikace a principy fibrooptické intubace, použití fibrooptické intubace s pomůckami
Ag5rl Anatomické orientační body pro krikotomii/tracheostomii/mini-tracheostomii
Ag5Skd Vhodné použití léků usnadňujících proceduru
Ag5atta Přijetí osobní zodpovědnosti v prevenci přenosu infekce a sebenákazy
Použití kapnometrie po intubaci a interpretace manometrické křivky
Demonstrace aseptického zavedení nitrohrudního drénu a připojení k sacímu systému
Pokračování v příštím čísle.
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2011 Číslo 5
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Ultrazvukem naváděný mediální cervikální blok
- Je rozdiel v prežívaní pacientov s kraniocerebrálnym poranením s meraným a nemeraným intrakraniálnym tlakom?
- Doporučení pro poskytování poanestetické péče
- Mechanismus vzniku hypotenze po i. v. paracetamolu u kriticky nemocných