Vliv teploty na výsledky tromboelastografie – prospektivní studie

English version

Autoři: Čundrle Ivan jr. ¹; Šrámek Vladimír ¹; Pavlík Martin ¹; Suk Pavel ¹; Radousková Iveta ¹; Zvoníček Václav ¹
Působiště autorů: Department of Anaesthesiology and Intensive Care, ICRC Brno, Medical Faculty of Masaryk University, St. Anna’s University Hospital, Brno ¹
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 22, 2011, č. 5, s. 253-259
Kategorie: Anesteziologie - Původní práce

Souhrn

Úvod:
Tromboelastografie (TEG) stejně jako ostatní koagulační testy je obvykle prováděna za standardní teploty 37 °C, a je tak opomenut vliv teploty na koagulaci. Prvním cílem této studie bylo porovnat výsledky kaolin-heparinázového TEG a Rapid TEG během terapeutické hypotermie, kdy vzorky byly analyzovány při aktuální teplotě (izotermie) a při teplotě standardní 37 °C (normotermie). Druhým cílem bylo zhodnotit klinický dopad měření při různých teplotách, a stanovit tak, zda-li je nutné analyzovat TEG při skutečných teplotách.

Pacienti a metodika:
Zařazeno bylo 30 pacientů po kardiopulmonální resuscitaci (KPR), u kterých byla indikována terapeutická hypotermie (32–34 °C) na 24 hodin. Pacienti byli sledováni po dobu 36 hodin, TEG analýza byla prováděna po 12 hodinách. Zároveň byly sledovány standardní koagulační testy, krevní obraz, dávky antikoagulans/antiagregans, projevy krvácení a terapeutické zásahy na základě TEG analýzy. Data jsou prezentována jako medián (horní, dolní kvartil). Pro statistickou analýzu byl použit Wilcoxonův párový test, p < 0,05 bylo považována za signifikantní.

Výsledky:
Během hypotermie byly u izotermních vzorků kaolin-heparináza TEG odlišné všechny parametry spojené s tvorbou koagula (R, K, Angle, TMA a CI) od parametrů naměřených při teplotě 37 °C (p < 0,01). Parametry spojené se sílou koagula (MA, G) se nelišily. U vzorků Rapid TEG byly tyto teplotou způsobené rozdíly méně vyjádřeny. Krvácivé projevy během hypotermie byly většinou malé a klinický dopad rozdílů v hodnotách TEG parametrů byl zanedbatelný.

Závěr:
Statisticky signifikantní rozdíly byly více vyjádřeny u kaolin-heparinázového TEG než u Rapid TEG. Tyto změny se týkaly pouze parametrů tvorby koagula. Tyto laboratorní rozdíly byly z klinického hlediska zanedbatelné a neměly žádný dopad na klinické rozhodování.

Klíčová slova:
tromboelastografie – kardiopulmonární resuscitace

Zdroje

1. Sessler, D. I. Complications and Treatment of Mild Hypothermia. Anesthesiology, 2001, 95, p. 531–543.

2. Rohrer, M. J., Natale, A. M. Effect of hypothermia on coagulation cascade. Critical Care Med., 1992, 20, p. 1402–1405.

3. Reed, R. L., Johnson, T. D., Hudson, J. D., Fischer, R. P. The disparity between hypothermic coagulopathy and clotting studies. J. Trauma, 1992, 33, p. 465–470.

4. Britt, L., Dascombe, W., Rodriguez, A. New horizons in management of hypothermia and frostbite injury. Surg. Clin. North. Am., 1991, 71, p. 345–370.

5. Lier, H. Hypothermie und die tödliche Triade. Notfall Rettungsmed, 2008, 11, p. 377–380.

6. Lier, H., Krep, H., Schöchl, H. Gerinnungsmanagement bei der Polytraumaversorgung. Anaesthesist, 2009, 58, p. 1010–1026.

7. Nolan, J. P., Morley, P. T., Vanden Hoek, T. L., Hickey, R. W., Kloeck, W. G., Billi, J., Böttiger, B. W., Morley, P. T., Nolan, J. P., Okada, K., Reyes, C., Shuster, M., Steen, P. A., Weil, M. H., Wenzel, V., Hickey, R. W., Carli, P., Vanden Hoek, T. L., Atkins, D., International Liaison Committee on Resuscitation Therapeutic Hypothermia After Cardiac Arrest. Circulation, 2003, 108, p. 118–121.

8. Karrillon, G. J., Morice, M. C., Benveniste, E., Bunouf, P., Aubry, P., Cattan, S., Chevalier, B., Commeau, P., Cribier, A., Eiferman, C., Grollier, G., Guerin, Y., Henry, M., Lefevre, T., Livarek, B., Louvard, Y., Marco, J., Makowski, S., Monassier, J. P., Pernes, J. M., Rioux, P., Spaulding, C., Zemour, G. Intracoronary Stent Implantation Without Ultrasound Guidance and With Replacement of Conventional Anticoagulation by Antiplatelet Therapy. Circulation, 1996, 94, p. 1519–1527.

9. Gurbel, P. A., Tantry, U. S. Aspirin and Clopidogrel Resistance: Consideration and Management. J. Interven. Cardiol., 2006, 9, p. 439–448.

10. Luddington, R. J. Thrombelastography/thromboelastometry. Clin. Lab. Haematol., 2005, 27, 2, p. 81–90.

11. Ramaker, A. J., Meyer, P., van der Meer, J., Struys, M. M., Lisman, T., van Oeveren, W., Hendriks, H. G. Effects of acidosis, alkalosis, hyperthermia and hypothermia on haemostasis: results of point of care testing with the thromboelastography analyser. Blood Coagulation & Fibrinolysis, 2009, 20, 6, p. 436–439.

12. Douning, L. K., Ramsay, M. A., Swygert, T. H., Hicks, K. N., Hein, H. A., Gunning, T. C., Suit, C. T. Temperature Corrected Thromboelastography in hypothermic patiens. Anesth. Analg., 1995, 81, p. 608–611.

13. Wolberg, A. S., Meng, Z. H., Monroe, M. D., Hoffman, M. A systematic evaluation of the effect of temperature on coagulation enzyme aktivity and palatelet function. J. Trauma, 2004, 56, p. 1221–1228.

14. Fukuda, A., Ishida, H., Kubota, M., Kojima, Y., Mizobata, Y., Matsuoka, T., Yokota, J. Clinical data obtained through coagulation testing suggests that hypothermia exerts influence on patient’s blood coagulation retraction. Rinsho Byori, 2000, 48, p. 1102–1108.

15. Naimi, S., Goldstein, R., Proger, S. Studies of Coagulation and Fibrinolysis of the Arterial and Venous Blood in Normal Subjects and Patients with Atherosclerosis. Circulation, 1963, 27, p. 904–918.

16. Paul, J., Cornillon, B., Baguet, J., Dureau, G., Belleville, J. In vivo release of heparin-like factor in dogs during profound hypothermia. J. Thorac. Cardiovasc. Surg., 1981, 82, p. 45–48.

17. Shimokawa, M., Katsuyasu, K., Kawaguchi, M., Sakamoto, T., Kakimoto, M., Furuya, H. The influence of Induced hypothermia for hemostatic function on temperature--adjusted measurements in rabbits. Anesth. Analg., 2003, 96, p. 1209–1213.

18. Kettner, S. C., Sitzwohl, C., Zimpfer, M., Kozek, S. A., Holzer, A., Spiss, C. K., Illievich, U. M. The effect of graded Hypothermia (36°C–32°C) on hemostasis in anesthetized patiens without surgical trauma. Anesth. Analg., 2003, 96, p. 1772–1776.

19. Watts, D. D., Trask, A., Soeken, K., Perdue, P., Dols, S., Kaufmann, C. Hypothermic coagulopathy in trauma: effect of varying levels of hypothermia on enzyme speed, platelet function, and fibrinolytic activity. J. Trauma, 1998, 44, 5, p. 846–854.

20. Villalobos, T., Adelson, E., Barilia, T. Hematolytic changes in hypothermic dogs. Proc. Soc. Exp. Biol. Med., 1955, 89, p. 192–196.

21. White, T., Krivit, W. An ultrastructural basis for the shape changes induced in platelets by chilling blood. Blood, 1967, 30, p. 635–675.

22. Brohi, K., Cohen, M. J., Ganter, M. T., Matthay, M. A., Mackersie, R. C., Pittet, J. F. Acute traumatic coagulopathy: initiated by hypoperfusion: modulated through the protein C pathway? Ann. Surg., 2007, 245, p. 812–818.

23. Lier, H., Krep, H., Schroeder, S., Stuber, F. Preconditions of hemostasis in trauma: a review. The influence of acidosis, hypocalcemia, anemia and hypothermia on functional hemostasis in trauma. J. Trauma, 2008, 65, p. 951–960.

24. Rundgren, M., Engström, M. A thromboelastometric evaluation of the effects of hypothermia on the coagulation system. Anesth. Analg., 2008, 107, 5, p. 1465–1468.