Studie aktuálně publikovaná v The Journal of Stroke & Cerebrovascular Diseases ukázala menší objem ischemií postižené mozkové tkáně při opakované cévní mozkové příhodě (CMP) u pacientů s fibrilací síní při léčbě novými perorálními antikoagulancii (NOACs) v porovnání s warfarinem.

Již klinická studie fáze III ARISTOTLE ukázala, že u pacientů s nevalvulární fibrilací síní (NVFS) léčba apixabanem významně snižuje jak riziko iktu nebo systémové embolie, tak riziko závažného krvácení. Výsledky rozsáhlé observační studie publikované v časopisu Thrombosis and Haemostasis tento přínos apixabanu potvrdily i v podmínkách reálné praxe.

Přehled publikovaných studií s vareniklinem neprokázal jeho vliv na zvýšení kardiovaskulárního (KV) rizika. Zanechání kouření, jehož pravděpodobnost léčba vareniklinem významně zvyšuje, je naopak spojeno se značným poklesem KV morbidity a mortality. Tyto výsledky prezentovala na XX. kongresu České internistické společnosti v Praze 3. října 2013 MUDr. Alexandra Kmeťová z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky LF UK a VFN.

Elektrická i farmakologická kardioverze je u pacientů s fibrilací síní spojená se zvýšeným rizikem tromboembolických příhod. Post-hoc analýza studie RE-LY hodnotila účinnost a bezpečnost podávání dabigatranu v porovnání s terapií warfarinem u nemocných s nevalvulární fibrilací síní podstupujících kardioverzi.

Výsledky klinického hodnocení I. fáze byly publikovány v časopisu Lancet Oncology. Polatuzumab vedotin byl spojen, podobně jako jiná protinádorová léčiva, s určitou toxicitou, avšak zaznamenány byly i první nadějné informace o jeho účinnosti v léčbě nehodgkinského lymfomu.

Hemofilie je dědičná porucha srážlivosti krve charakterizovaná častým krvácením do kloubů, jež vede k rozvoji akutních či chronických bolestí. Studie P-FiQ publikovaná v roce 2017 v časopisu Haemophilia hodnotila prevalenci, management a další parametry bolestí u dospělých mužů s hemofilií.

Ideální léčbou těžké formy hemofilie A je efektivní personalizovaná profylaxe zamezující krvácení, plně vyhovující potřebám daného člověka a současně cenově výhodná.

SPIRIT-P1 je dvojitě zaslepená randomizovaná klinická studie fáze III hodnotící efekt ixekizumabu, rekombinantní humanizované monoklonální protilátky typu Ig4, která s velkou afinitou specificky váže a neutralizuje interleukin 17A, v terapii pacientů s psoriatickou artritidou.

Pacienti s revmatoidní artritidou, kteří nevykazují dostatečnou odpověď na monoterapii methotrexátem, si zaslouží přidání biologické léčby. Co ale rozhoduje o volbě přípravku? Přinášíme výsledky post hoc analýzy studie RA-BEAM, která porovnávala baricitinib s adalimumabem a placebem z hlediska zmírnění bolesti.

Francouzští autoři se ve své práci publikované na konci loňského roku v British Journal of Cancer pokusili zpřesnit selekci pacientů s mCRC, kteří budou vykazovat odpověď na anti-EGFR terapii. Analyzovali aktivaci proteinů zapojených v signálních drahách a zjistili, že s odpovědí na tuto léčbu je spojena aktivace konkrétních signálních drah, které by bylo možné v klinické praxi využít jako prognostické biomarkery.

Hypomagnezémie je známým vedlejším účinkem léčby metastazujícího kolorektálního karcinomu (mCRC) založené na podávání anti-EGFR monoklonálních protilátek panitumumabu či cetuximabu. Rozsáhlá metaanalýza klinických studií zjišťovala, zda může být hypomagnezémie spojená s příznivějším klinickým výsledkem léčby.

Patogeneze primárního chronického glaukomu s otevřeným úhlem dosud není zcela objasněna. V jeho rozvoji a progresi hraje důležitou roli zvýšený nitrooční tlak, určitý podíl na patogenezi má také vaskulární perfuze. Randomizovaná klinická studie hodnotila účinek fixní kombinace latanaprostu a timololu na 24hodinový tlak krve a okulární perfuzní tlak.

Systematická analýza provedená německými výzkumníky byla zaměřena na posouzení efektivity přidání antagonistů neurokininového receptoru NK1 (NK1RA) jako prevence chemoterapií indukované nauzey a zvracení (CINV) u středně emetogenních onkologických režimů, jež neobsahují antracykliny či cyklofosfamid.

Očekávaná délka života se u pacientů s hemofilií přiblížila délce života běžné mužské populace. Stále více pacientů s hemofilií se proto potýká s nemocemi souvisejícími se stárnutím. Studie italských autorů porovnává zdravotní stav, rizikové faktory a komorbidity u pacientů s hemofilií starších 60 let a s nimi spárovaných kontrol z běžné populace.

Z výsledků několika studií vyplynulo, že regulace zánětlivých a imunologických procesů u pacientů se schizofrenií může korelovat s manifestací příznaků onemocnění a odpovědí pacientů na léčbu. Protizánětlivé účinky telmisartanu, blokátoru receptoru typu 1 pro angiotenzin II, který se používá pro léčbu hypertenze, jsou dobře známy. Autoři prezentované studie se proto zaměřili na účinek adjuvantní léčby telmisartanem u pacientů se schizofrenií.

Octocog alfa je humánní rekombinantní faktor VIII určený pro léčbu pacientů s hemofilií A. Cílem mezinárodní studie AHEAD je analýza efektu dlouhodobé léčby tímto přípravkem na stav kloubů, výskyt krvácivých epizod a kvalitu života pacientů. Plánovaná délka sledování je 8 let. Předběžná analýza dat po 3letém sledování potvrzuje efektivitu a bezpečnost léčby octocogem alfa. Významným zjištěním je zejména vysoká efektivita profylaktické léčby tímto přípravkem, vedoucí u třetiny pacientů k nulovému výskytu krvácení.

25. a 26. dubna se opět koná online konference ColgateTalks.

Cílem této meta-analýzy je zajištění evidence-based informace, která se týká přesného dávkování buprenorfinu v udržovací léčbě za účelem vylepšení výsledku léčby. Aby došlo k vybrání a zařazení do meta-analýzy, musely být jednotlivé články randomizovány, kontrolovány nebo vycházet z dvojitě slepých klinických studií s buprenorfinem jako studovaným lékem; délka udržovací léčby buprenorfinem musela být 3 týdny nebo delší; dávka buprenorfinu musela být jasně stanovena; výsledky měření musely zahrnovat míru retence v léčbě buprenorfinem; výsledky měření musely zahrnovat nelegální užívání opioidů na základě analytického stanovení možného zneužívání návykových látek z moči jako výstupní proměnné; a výsledky měření musely zahrnovat nelegální užívání kokainu na základě analytického stanovení možného zneužívání návykových látek z moči jako výstupní proměnné. Dvacet devět článků bylo z výběru vyloučeno, protože nesplňovaly kritéria pro zařazení. Autoři článku prezentují výsledky 21 článků, které splnily veškerá vstupní kritéria. Vyšší dávka buprenorfinu (16 - 32 mg denně) zavdávala předpoklad lepšího setrvání v léčbě pro klienta v porovnání s nižší dávkou (méně než 16 mg denně) (P = 0,009, upravené R2 = 0,40) a pozitivní test moči na opiáty zase dokládal předpoklad vypadnutí z léčby (P = 0,019, upravené R2 = 0,40). Setrvání v léčbě předpovídalo méně případů nelegálního užívání opiátů (P = 0,033, upravené R2 = 0,36) a oproti tomu pozitivní testy moči na přítomnost kokainu předpovídaly vyšší procento nelegálního užívání opiátů (P = 0,021, upravené R2 = 0,36). Existují silné důkazy, které jsou podložené 21 randomizovanými klinickými studiemi, a poukazují na fakt, že vyšší dávky buprenorfinu podávané klientům mohou zlepšovat setrvání klientů v případě udržovací buprenorfinové léčby. Klíčová slova: buprenorfin, dávka, výsledek léčby

Právě publikovaná metaanalýza 21 randomizovaných kontrolovaných studií ukázala, že telmisartan má u pacientů s poruchou metabolismu glukózy příznivější vliv na inzulinovou rezistenci než ostatní sartany.

Zajímavý článek vyšel nedávno v časopisu Clinical Colorectal Cancer. Jedná se o výsledky prospektivní multicentrické studie fáze II, která se týká efektivity a bezpečnosti krátké, 15minutové infuze panitumumabu v kombinaci s irinotekanem u pacientů s nemutovaným KRAS a metastatickým kolorektálním karcinomem (mCRC) rezistentním na oxaliplatinu a irinotekan.

Panitumumab je plně humanizovaná monoklonální protilátka blokující receptor pro epidermální růstový faktor. Používá se v terapii metastatického kolorektálního karcinomu bez aktivační mutace v genech rodiny RAS. Údaje o podání a dávkování panitumumabu u pacientů s chronickým onemocněním ledvin jsou však nedostatečné.

Ustekinumab je monoklonální protilátka, která se s vysokou afinitou váže na podjednotku p40 sdílenou interleukiny IL-12 a IL-23. Používá se pro léčbu pacientů se středně těžkou až těžkou Crohnovou chorobou (CD). Autoři předkládané práce použili data z celkem 3 klinických studií a analyzovali farmakokinetické vlastnosti ustekinumabu, stanovili vztah mezi expozicí a léčebnou odpovědí a také optimální sérové koncentrace léčiva nutné pro účinnou léčbu.

Tofacitinib je perorálně podávaný inhibitor Janusových kináz, který se používá v kombinaci s methotrexátem pro léčbu revmatoidní artritidy (RA) u dospělých pacientů s nedostatečnou odpovědí na jedno nebo více chorobu modifikujících antirevmatik. Cílem post hoc analýzy klinické studie ORAL Scan bylo zjistit, zda má velikost dávky současně podávaného methotrexátu vliv na účinek tofacitinibu u pacientů s RA.

Neuropatickým typem bolesti trpí nejméně 1/3 pacientů, kteří se potýkají s onkologickou bolestí. Základem léčby je podávání opioidních analgetik, monoterapie je však často nedostatečná. To vedlo k hledání nových strategií léčby, např. k doplnění primární medikace koanalgetiky ze skupiny antidepresiv či antikonvulziv.

Biologická léčiva znamenají v léčbě psoriázy efektivní terapeutický přístup. Jelikož se jedná o relativně nová léčiva, stále se vyhodnocuje jejich efektivita zejména v dlouhodobém horizontu a data z reálné klinické praxe jsou přitom dosud omezená. Adherenci pacientů k biologické léčbě hodnotila kanadská studie, jejíž výsledky shrnuje následující text.