Efekt fixní kombinace latanaprost/timolol na tlak krve a okulární perfuzi
Patogeneze primárního chronického glaukomu s otevřeným úhlem dosud není zcela objasněna. V jeho rozvoji a progresi hraje důležitou roli zvýšený nitrooční tlak, určitý podíl na patogenezi má také vaskulární perfuze. Randomizovaná klinická studie hodnotila účinek fixní kombinace latanaprostu a timololu na 24hodinový tlak krve a okulární perfuzní tlak.
Úvod
Primární chronický glaukom s otevřeným komorovým úhlem je nejrozšířenější formou glaukomu, představuje asi 60–70 % všech případů. Při tomto typu glaukomu je komorový úhel normálně vyvinutý a není blokován duhovkou. Postiženy jsou často obě oči, postižení však bývá asymetrické. Tato forma glaukomu se dále rozděluje na glaukom s vysokou tenzí, normotenzní glaukom a oční hypertenzi. V jeho patogenezi hraje důležitou roli elevace nitroočního tlaku, ale také vaskulární faktory, zejména v podobě perfuzního tlaku.
Účinek beta-blokátorů a analogů prostaglandinu v redukci nitroočního tlaku je dobře znám. Vliv těchto léků na perfuzní tlak však byl zkoumán teprve nedávno.
Metodika a průběh studie
Za tímto účelem vznikla evropská multicentrická randomizovaná klinická studie, která porovnávala účinnost a bezpečnost fixní kombinace latanaprostu a timololu v porovnání s bimatoprostem u pacientů s primárním chronickým glaukomem s otevřeným úhlem.
Do studie bylo zařazeno 200 pacientů, kteří byli randomizováni k terapii latanoprostem/timololem (v 8 hodin ráno) nebo k terapii bimatoprostem (v 8 hodin večer). Účastníkům studie byla sestavena křivka 24hodinového nitroočního tlaku na počátku studie a dále po 6 a 12 týdnech terapie. Mezi 2. a 12. týdnem bylo provedeno 24hodinové holterovské měření tlaku krve.
Výsledky
V parametru nitroočního tlaku krve mezi jednotlivými modalitami terapie nebyly nalezeny žádné statisticky signifikantní rozdíly. Hodnoty nitroočního tlaku na počátku a po 12 týdnech terapie byly podobné. Průměrný systolický a diastolický tlak krve na počátku terapie činil 136,5 ± 18,3 vs. 134,2 ± 20,1 mmHg (p = 0,1) a 79,1 ± 10,2 vs. 78,2 ± 10,1 mmHg (p = 0,4) ve skupině podstupující terapii bimatoprostem v porovnání s latanoprostem/timololem. V hodnotách systolického a diastolického tlaku krve nebyly nalezeny žádné signifikantní rozdíly mezi oběma modalitami terapie.
Signifikantní rozdíl byl pozorován v případě 24hodinového holterovského měření tlaku krve. Systolický tlak krve a systolický perfuzní tlak měřený holterovským měřením byly signifikantně vyšší u skupiny podstupující terapii bimatoprostem v porovnání se skupinou podstupující kombinovanou terapii (135,1 vs. 128,1 mmHg, p = 0,04; 119,0 mmHg vs. 111,8 mmHg, p = 0,03). V případě diastolického tlaku krve nebyl shledán statisticky signifikantní rozdíl. Hodnoty diastolického perfuzního tlaku byly v obou skupinách podobné. Podíl pacientů, u kterých byly během 24hodinového sledování naměřeny hodnoty ≤ 50, ≤ 40 a ≤ 30 mmHg, činil 94 %, 86 % a 41 %.
Závěr
Latanoprost/timolol je stejně efektivní v parametrech snížení nitroočního tlaku a diastolického tlaku krve jako bimatoprost. V případě holterovsky monitorovaného systolického tlaku krve a systolického perfuzního tlaku byla účinnější zkoumaná fixní kombinace v porovnání s monoterapií bimatoprostem. V případě diastolického tlaku krve a diastolického perfuzního tlaku nebyl mezi jednotlivými modalitami terapie shledán signifikantní rozdíl.
(holi)
Zdroj: Rossetti L., Sacchi M., Karabatsas C. H. et al. Comparison of the effects of bimatoprost and a fixed combination of latanoprost and timolol on 24-hour blood and ocular perfusion pressures: the results of a randomized trial. BMC Ophthalmol 2015; 15: 7, doi: 10.1186/1471-2415-15-7.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
