Neustále přibývá žen, jež otěhotní za pomoci metod asistované reprodukce. Těhotenství samotné je prokoagulační stav, který zvyšuje riziko trombembolických příhod. Již v průběhu IVF se významně mění hormonální hladiny, což připomíná právě stav v těhotenství. Nicméně je známo, že samotná IVF, která nevedla k těhotenství , riziko trombembolismu nezvyšuje. Pokud se ale připojí těhotenství, je situace úplně jiná.

Imunitní trombocytopenii řadíme mezi autoimunitní onemocnění. V poslední době byla publikována nová doporučení stran standardizace terminologie, diagnostických vyšetření a léčebných možností u pacientů s ITP. Podrobná anamnéza, fyzikální vyšetření a krevní obraz hodnocený mikroskopicky zůstávají i dnes základními pilíři diagnostiky ITP. V rámci vyloučení sekundární imunní trombocytopenie je vhodné pro vybrané skupiny pacientů rozšířit diagnostické vyšetření i o stanovení sérologického průkazu infekcí nebo autoimunitních a lymfoproliferativních nemocí.

AKTUÁLNĚ Z PRAXE – DÍL 67: Co přinesla do praxe nedávno aktualizovaná doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC) pro diagnostiku a léčbu akutního i chronického srdečního selhání? Jak postupovat v otázkách včasného nasazení terapie a její rychlé uptitrace? A proč věnovat pozornost zdánlivě nevýznamným symptomům u starších lidí? Nejen o tom hovoříme v aktuálním podcastu s přednostou I. interní kardioangiologické kliniky LF MU a FN u sv. Anny v Brně prof. MUDr. Janem Krejčím, Ph.D.

V následujícím textu přinášíme zajímavé postřehy k praktickému použití inosin pranobexu (Isoprinosine) v imunoterapii pacientů s infekcemi HPV či EBV, včetně ilustrativní kazuistiky.

Hyperaktivní močový měchýř (OAB) je syndrom charakterizovaný přítomností urgence nebo urgentní inkontinence. Je definován jako náhlá a neodolatelná touha močit, kterou nelze odložit. OAB má významný dopad na kvalitu života pacientů. Celková prevalence příznaků OAB je cca 16 %. OAB může být idiopatický nebo může být sekundární na základě obstrukce dolních cest močových, neurologických onemocnění, metabolických onemocnění, infekce močového měchýře, nádoru močového měchýře nebo v kombinaci se stresovou inkontinencí. Mezi rizikové faktory OAB patří obezita, kouření, konzumace sycených nápojů a příjem kofeinu. OAB je chronické onemocnění, které vyžaduje dlouhodobou léčbu. Patří sem behaviorální terapie, jako je rehabilitace svalů pánevního dna, trénink močového měchýře či dietní modifikace, dále farmakologická léčba a neuromodulace. Pokud není dostatečný efekt počáteční behaviorální léčby či farmakoterapie nebo při výskytu dalších komplikujících příznaků, je třeba pacienta odeslat na specializované vyšetření. Většina pacientů s OAB však nevyžaduje provedení cystoskopie nebo urodynamiky. V léčbě OAB lze volit z celého spektra anticholinergik, přičemž všechny vedou k určitému zlepšení symptomů a kvality života. Liší se spektrem nežádoucích účinků, které jsou dány preferenční blokádou antimuskarinových receptorů, průnikem přes hematoencefalickou bariéru a prvním průchodem přes játra. Hlavním problémem v dětské urologii je nedostatek randomizovaných studií u pediatrických pacientů, které by uvedly na trh selektivnější preparáty.

Projevy poškození periferního nervového systému nejsou v ordinacích praktických lékařů nikterak vzácné – periferní neuropatie je nejčastější systémovou komplikací diabetu mellitu 2. typu. Jak tedy přistoupit k jejich diagnostice a terapii?

Mechanismus účinku nově hrazeného léčivého přípravku Zeposia s obsahem účinné látky ozanimodu spočívá v blokaci působení receptorů pro sfingosin-1-fosfát (S1P) na lymfocyty. Brání jejich přesunu z lymfatických uzlin na místa, kde propuká zánět, čímž omezuje poškození, které tam způsobují (1).

Sekvenování nové generace (NGS) umožňuje získat velké množství informací o nádorovém genomu ze vzorku krve pacienta. Metoda je v současnosti doporučena jako alternativa v případě nedostatečného vzorku tkáně pro standardní bioptické vyšetření. První výsledky probíhající prospektivní studie přinášejí informace o tom, jaké postavení může mít NGS v rámci screeningu mutací u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic, a to bez současného bioptického vyšetření.

Množství nahlášených případů invazivního pneumokokového onemocnění (IPO) se v roce 2022 navrátilo k hodnotám srovnatelným s obdobím před pandemií COVID-19. Z hlediska věkově specifické nemocnosti jsou nejohroženějšími věkovými skupinami děti do 1 roku věku a senioři starší 65 let. Konkrétní data za rok 2022 uvádí zpráva Centra epidemiologie a mikrobiologie SZÚ.

Mezi různými příčinami nedoslýchavosti zůstávají viry poněkud v pozadí. Jejich vliv však lze vystopovat překvapivě často, zřejmě i v řadě případů tzv. idiopatických nedoslýchavostí.

Stillova choroba je vzácným celkovým onemocněním, které je v případě začátku v dětském věku označováno také jako systémová forma juvenilní idiopatické artritidy. Vzhledem k tomu, že se u dospělých vyskytuje ještě méně často než u dětí, může být včasné stanovení správné diagnózy problémem. Projevuje se horečkami, vyrážkou a bolestmi kloubů. Průběh onemocnění je variabilní. U tzv. monocyklické formy dojde po jedné epizodě k dlouhodobé remisi, ve větší části případů však onemocnění v měnlivé intenzitě přetrvává nebo má rekurentní průběh. V terapii se uplatňují protizánětlivé léky a imunosupresiva, cílem potlačení imunitní odpovědi je zabránit trvalému poškození kloubů a dalších postižených orgánů.

Index zdraví prostaty (Prostatic Health Index – PHI) kombinuje výsledky tří parametrů stanovených z krve, a to celkového PSA (tPSA), volného PSA (fPSA) a [-2]proPSA (p2PSA) do jednoho numerického skóre: PHI = (p2PSA / fPSA × √tPSA). Jde o marker používaný k rozlišení pacientů indikovaných k biopsii prostaty, který umožňuje predikci agresivity karcinomu a pomáhá při volbě optimálního postupu u konkrétního pacienta. Již v roce 2015 byl prokázán jeho přínos pro odlišení agresivního karcinomu prostaty od indolentních nádorů nebo benigních lézí.

Viskosuplementace v podobě intraartikulární aplikace kyseliny hyaluronové (HA) představuje důležitou součást terapie osteoartrózy. V současné době existuje řada různých přípravků s HA, jež se mezi sebou liší nejen počtem aplikací, ale také dalšími důležitými parametry. Mezi jednotlivými přípravky tak existují zásadní rozdíly ovlivňující jejich bezpečnost i klinický efekt.

Podávání Saccharomyces boulardii jako terapeutického probiotika má prokázanou účinnost a bezpečnost u několika typů průjmů u dospělých v rámci medicíny založené na důkazech.

Lidské papilomaviry (HPV) jsou DNA viry, kterých bylo do současnosti popsáno více než 110 různých typů. Každý typ má větší afinitu k jiné tkáni. Velmi často jsou těmito viry postiženy dýchací a polykací cesty. HPV jsou přenášeny především pohlavní cestou.

Benzodiazepiny (BZD) jsou lékem volby při akutním rozvoji úzkosti a jsou určeny ke krátkodobému podávání. Optimálně by se měly vysadit do 6–8 týdnů. Pacienti však o vysazení BZD často neusilují a tato snaha spíše vede k exacerbaci úzkostných příznaků. Nemocní pak BZD užívají dlouhou dobu, nezřídka i několik let.

Kvalita spánku přímo souvisí s kvalitou života, proto bychom léčbě insomnie a výběru hypnotik u seniorů měli věnovat pozornost, a to i přes rizika nežádoucích účinků včetně rozvoje závislosti. Je však třeba větší opatrnosti při dávkování a zvážení interakcí. V následujícím textu přehledně shrnujeme základní informace k této problematice a odpovídáme na nejčastější otázky.

Duální antidepresivum venlafaxin je svou účinností blízké tricyklickým antidepresivům a bezpečností a snášenlivostí preparátům z řady specifických inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Uplatňuje se v léčbě depresivní poruchy i úzkostných stavů. U závažnějších depresí se dle provedených studií zdají být duální antidepresiva účinnější a razantnější než SSRI.

Prospektivní otevřená 6 měsíců trvající studie hodnotila účinnost valproátu v lékové formě s prodlouženým uvolňováním, který byl podáván jako monoterapie nebo jako přídatná terapie ke stávající léčbě antiepileptiky.

Hypotyreóza je časté onemocnění, které je standardně léčeno monoterapií L-tyroxinem. Část pacientů by přitom mohla profitovat z kombinované léčby L-tyroxinem a 3,5,3'-trijodtyroninem. Dostupné informace o kombinované léčbě ale nejsou jednotné, je proto nutné v této oblasti provést další studie.

Zolpidem je léčivo známé především svým využitím v léčbě nespavosti. Autoři z Michiganské univerzity se však zabývali účinkem této látky i v jiných neurologických indikacích. Kde ještě se tedy podle jejich poznatků osvědčil?

Incidence deprese a úzkostných poruch stále narůstá. Základ léčby tvoří farmakoterapie a psychoterapie. Léčbu deprese, stejně jako řady dalších civilizačních onemocnění, však můžeme podpořit i farmakologickým přístupem. Jaké jsou možnosti změny stravovacích návyků v ovlivnění deprese z pohledu medicíny životního stylu?

Po více než století od svého objevu představuje kyselina valproová jedno z nejčastěji předepisovaných a nejúčinnějších antiepileptik. Svým mechanismem účinku nabízí poměrně široké spektrum využití. Známé je jeho působení antikonvulzivní a antiepileptogenní, ale i vliv na patofyziologické procesy, jako jsou neuroprotekce či kancerogeneze.

Vzhledem k rostoucí prevalenci diabetu mellitu 2. typu (DM2) v populaci roste i počet žen, které potřebují antidiabetickou medikaci v průběhu I. trimestru těhotenství. V takovém případě se nasazuje inzulin jako terapie volby místo metforminu. Na základě rešerše literatury byly vyhledány randomizované klinické studie (RCT), které porovnávají účinnost a bezpečnost metforminu a inzulinu v terapii DM2 u těhotných žen.