Biogenní prvky, jež se v organismu nacházejí v nízkých koncentracích, jsou označovány jako stopové prvky. Patří mezi esenciální mikronutrienty, které je třeba přijímat v dostatečném množství ve stravě, což platí i pro výživu parenterální (PN). Při deficitu řady z těchto prvků dochází k výrazným symptomům.

Cílem této práce je retrospektivní analýza reálných klinických dat nemocných s akutní myeloidní leukemií (AML) ve věku 18–60 let, kteří byli za uplynulých 13 let diagnostikováni a léčeni v některém ze šesti hemato-onkologických center v České republice, která v tomto období spolupracovala v rámci skupiny CELL. Data z těchto center byla porovnána s výsledky přežití nemocných léčených v klinických studiích a oproti datům z renomovaných zahraničních pracovišť. Jako zdroj dat pro analýzu byla použita databáze DATOOL-AML. V období 2007–2018 bylo v centrech skupiny CELL diagnostikováno celkem 940 nemocných ve věku 18–60 let s novou AML. U 66 % nemocných bylo možné na základě cytogenetického a molekulárně genetického vyšetření určit některý ze známých geneticky definovaných prognostických markerů. Intenzivní léčebný přístup byl zahájen u 93,6 % nemocných (N = 788), z nichž u 93,4 % (N = 736) nemocných byla jako první terapie podána indukční chemoterapie v režimu „3+7“. Kompletní remise onemocnění po ukončení indukční léčby bylo dosaženo u 72 % nemocných. Riziko časného úmrtí v průběhu indukční chemoterapie byla 4 %. Alogenní transplantace krvetvorby (HSCT) byla v první kompletní remisi provedena u 53,8 % nemocných ve středním-I riziku, 57,3 % nemocných ve středním-II riziku a 49,3 % nemocných ve vysokém riziku. Provedení alogenní HSCT v  první kompletní remisi vedlo k  významnému  prodloužení celkového přežití nemocných s normálním karyotypem a zároveň FLT3-ITD+/NPM1-, stejně jako nemocných se středně rizikovými a komplexními změnami karyotypu. Medián přežití všech nemocných v našem souboru byl 26,5 měsíce, 5 let od zjištění diagnózy se dožilo 39,2 % nemocných. Výsledky péče o mladší nemocné s AML v českých hemato-onkologických centrech korespondují s výsledky léčby dosahovanými ve velkých klinických studiích i na renomovaných zahraničních pracovištích, k čemuž podle názoru autorů při vědomí všech limitací tohoto srovnání přispívá centralizace péče o tyto nemocné do center vysoce specializované péče v České republice.

Roztroušená skleróza je relativně častou demyelinizační poruchou centrálního nervového systému, a ačkoliv se jedná o již dobře poznané autoimunitní onemocnění, jeho patogeneze dosud nebyla plně objasněna. Nemoc se může prezentovat v několika klinických formách, které jsou blízce asociovány s její morbiditou. V posledních letech pak byly do patogeneze autoimunity zavzaty také různé hormonální vlivy a vlivy zevního prostředí.

U hospitalizovaných pacientů je často přítomná deficience mikronutrientů, tj. vitaminů a stopových prvků. Publikace na téma parenterální výživy přitom nezřídka vyzdvihují pouze podávání makronutrientů, s důrazem na proteiny, tuky a sacharidy. Mikronutrienty však představují neméně důležitý prostředek metabolické podpory pacientů, jíž se věnuje níže prezentovaný systematický přehled.

Podle nové studie publikované v prestižním The New England Journal of Medicine představuje substituce selenem účinnou léčbu mírných forem endokrinní orbitopatie. Výsledky publikovala skupina The European Group of Graves’ Orbitopathy. Studie se zúčastnilo 159 nemocných s Gravesovou-Basedowovou tyreotoxikózou provázenou mírnou formou endokrinní orbitopatie.

Vysoký krevní tlak je jedním z nejčastějších zdravotních problémů vyššího věku a je jedním z hlavních kardiovaskulárních rizikových faktorů. Osoby starší 65 let trpí především izolovanou systolickou hypertenzí se zvýšeným pulzním tlakem, který je důsledkem ztráty tepenné elasticity. S věkem roste pravděpodobnost výskytu dalších kardiovaskulárních a ledvinných onemocnění a cukrovky. Pro léčbu proto užíváme léky, které mají kromě snížení krevního tlaku prokázaný kardioprotektivní efekt a nemají negativní vliv na přidružená onemocnění. Jsou vhodná diuretika, o nichž máme nejvíce dat z dlouhodobých prospektivních studií, dále antagonisté vápníku (zvláště u izolované systolické hypertenze) a ACE inhibitory. Antihypertenzní léčba vede k poklesu rizika kardiovaskulárních příhod a srdečního selhání také u nejstarších osob ve věku nad 80 let.

Betablokátory jsou široce užívány ke snížení kardiovaskulárního (KV) rizika u řady onemocnění. Informace o farmakokinetice těchto léků však stále nejsou zdaleka kompletní. Analýze populační farmakokinetiky (PopPK) bisoprololu u pacientů s diabetem mellitem 2. typu (DM2) a ischemickou chorobou srdeční (ICHS) se věnovaly dvě studie, jejichž závěry shrnujeme.

Retrospektivní studie série případů publikovaná v časopise Ophthalmology se zaměřila na posouzení užitečnosti korekčních vzorců založených na hodnotách centrální tloušťky rohovky (CCT) u očí rozdělených do různých skupin dle CCT.

Užití apixabanu v prevenci cévní mozkové příhody a terapii tromboembolické nemoci je u pacientů v konečném stadiu onemocnění ledvin založené pouze na jedné farmakokinetické studii. Retrospektivní studie publikovaná kolektivem amerických autorů se proto soustředila na účinnost a bezpečnost podávání apixabanu v porovnání s warfarinem v klinické praxi.

V rámci zářijového kongresu Evropské společnosti pro respirační onemocnění (ERS 2023) nemohla chybět ani problematika COVID-19. Mezi late-breaking sdělení byl zařazen i e-poster odborníků z Milánské univerzity, kteří se ve své studii zabývali potenciálem erdosteinu a jeho aktivního metabolitu Met-1 v léčbě tohoto onemocnění, a to na základě výzkumu jeho aplikace do buněk infikovaných SARS-CoV-2.

16. října 2015 se v pražském Kongresovém centru uskutečnila konference při příležitosti prvního Světového dne pomočování, který proběhl 17. října. V rámci konference byl předním odborníkem v oboru dětské urologie profesorem Bogaertem představen nový projekt Drydawn, určený pro enuretiky, jejich rodiny i ošetřující lékaře.

Klindamycin-fosfát v kombinaci s tretinoinem v podobě gelu prokázal svou účinnost v klinických studiích i v široké dermatologické praxi u pacientů s akné. U kterých nemocných lze očekávat největší efekt?

Nárůst poznatků o buněčné povaze, patogenezi a genetických změnách chronické lymfocytární leukemie (CLL) spolu s novými možnostmi terapie purinovými analogy a monoklonálními protilátkami v 90. letech minulého století vedly k dalšímu zvýšení zájmu o výzkum této chorobné jednotky. Dosažené poznatky z počátku tohoto století významně pomohly ve vývoji nových cílených léků, které se dnes stávají páteří léčby CLL a zásadním způsobem budou měnit terapeutické algoritmy v budoucích několika příštích letech.

Ideální strategie léčby revmatoidní artritidy je stále předmětem výzkumů. Prezentujeme proto výsledky recentní studie zabývající se porovnáním dopadu různých terapeutických možností při neúčinnosti biologické léčby.

Standardy péče o kriticky nemocné doporučují pro pacienty s mechanickou ventilací enterální výživu. Nedávno publikovaná studie řešila otázku, jak identifikovat pacienty s rizikem intolerance enterální výživy (IEV) a jak této intoleranci, která může být spojena s horšími klinickými výsledky, následně předcházet.

Doporučení European LeukemiaNet (ELN) z roku 2022 přidávají nové informace k přechozím doporučením z roku 2010 a 2017. Týkají se diagnostiky a léčby akutní myeloidní leukémie (AML) u dospělých z pohledu patogeneze, úpravy klasifikace onemocnění, možností genomické diagnostiky a zahrnutí hodnocení minimální reziduální nemoci (MRD).

Přehledový článek publikovaný v roce 2011 v časopisu Expert Review of Clinical Immunology shrnuje poznatky o výskytu nežádoucích alergických reakcí po aplikaci monoklonálních protilátek a patofyziologický podklad těchto komplikací.

Postpankreatektomické krvácení a tromboembolická nemoc patří mezi závažné komplikace chirurgických výkonů v oblasti pankreatu. Cílem studie loni publikované v British Journal of Surgery bylo porovnání účinnosti a bezpečnosti různých režimů dávkování nízkomolekulárního heparinu nadroparinu u pacientů podstupujících onkochirurgický výkon na pankreatu.

O zkušenostech s durvalumabem jako konsolidační léčbou nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) stadia III po chemoradioterapii jsme hovořili s MUDr. Gabrielou Krákorovou, Ph.D., z Kliniky pneumologie a ftizeologie LF UK a FN Plzeň. Řeč byla jak o praktických aspektech zahájení terapie, tak o jejím průběhu i potenciálních komplikacích a alternativách.

Osteoanabolika byla dlouho považována za modalitu léčby osteoporózy, která přichází v úvahu teprve tehdy, když antiresorpční medikace nemá požadovanou účinnost. Jejich role se však v posledních letech na základě nových poznatků z klinického výzkumu posouvá, o čemž svědčí i závěry expertní pracovní skupiny Evropské společnosti pro klinické a ekonomické aspekty osteoporózy, osteoartritidy a muskuloskeletálních onemocnění (ESCEO), jejichž stručné shrnutí přinášíme.

Na konci roku 2019 byla publikována nová doporučení Americké hematologické společnosti (ASH) k prevenci tromboembolické nemoci (TEN) u hospitalizovaných pacientů. V nových doporučeních byla pozornost věnována také délce profylaxe TEN u pacientů podstupujících velké chirurgické výkony.

Prostaglandinová analoga (PGA) se stala v léčbě glaukomu s otevřeným úhlem standardem. Jejich dlouhodobé užívání však může být spojeno s drážděním očí nebo poškozením Meibomových žlázek. Zda jsou za tyto změny zodpovědná přímo PGA, nebo konzervanty obsažené v očních kapkách, se snažila objasnit níže prezentovaná studie.

U řady pacientů s von Willebrandovou chorobou představuje podávání koagulačních faktorů důležitou součást perioperační péče. Vzhledem k absenci farmakokinetických modelů je predikce terapeutické hladiny obtížná, což vede k vyššímu riziku krvácení či trombotických příhod. S cílem vytvořit chybějící model vznikla dlouhodobá studie nizozemských autorů.