Antacida ve fixní kombinaci s Opuntiae extractum u gastroezofageálního refluxu
Autoři:
Jiří Slíva
Působiště autorů:
Ústav farmakologie, 3. LF UK, Praha
Vyšlo v časopise:
Svět praktické medicíny, 6, 2024, č. 2, s. 68-70
Kategorie:
Medicína v ČR: Lékový profil
Souhrn
Pálení žáhy (pyróza) je v běžné populaci poměrně častou stížností. Jde o dominantní symptom objevující se u gastroezofageálního refluxu (GER), jenž může vést k rozvoji refluxní choroby jícnu (GERD). Přesný výskyt v České republice sice není znám, nicméně se odhaduje okolo 5–10 %. Samotná pyróza je však mnohem častější – každodenní těžkou pyrózou trpí 4–7 % obyvatel, 35–45 % má pyrózu nejméně jednou za měsíc.
Přítomnost refluxní choroby jícnu přirozeně generuje požadavek na preskripci účinné farmakoterapie. Vedle vzniklých přímých nákladů spojených s léčbou je však současně akcentována položka nepřímých nákladů daných jednak pracovní neschopností a jednak závažnými komplikacemi (zejména adenokarcinom), které vedle krátkodobé pracovní absence s sebou přinášejí dlouhodobě generované náklady spojené s následnou péčí a/nebo s invalidizací či dokonce úmrtím (tj. uniká státní příjem do zdravotně-sociálního sektoru a výběr daní z jinak vykonávané pracovní činnosti).
Etiologie onemocnění zůstává i dnes spíše vágní. Vedle obvykle uváděných faktorů (nadváha/obezita, dědičná zátěž, kouření) je překvapivě poukazováno kupříkladu i na možnou souvislost s užíváním hormonální substituční léčby.
Léčba refluxní choroby jícnu
Medikamentózní léčba je založena primárně na tlumení klinických symptomů. Základem léčby intermitentního symptomatického refluxu bez endoskopických odchylek může být podávání antagonistů histaminových H2-receptorů, antacid nebo alginátů. Intenzivní antisekreční terapie inhibitory protonové pumpy je indikována u denní symptomatologie a u všech nemocných s prokázanou refluxní ezofagitidou.
Vedle léčivých přípravků lze za účelem mírnění symptomatiky využít i zdravotnických prostředků. Novinkou na českém trhu je tak mj. kombinovaný zdravotnický přípravek určený pro osoby starší 12 let trpící pyrózou, jenž obsahuje antacidní komponentu v podobě uhličitanu vápenatého a hořečnatého společně s výtažkem z opuncie (Opuntia ficus-indica), tedy rostliny z čeledi kaktusovité (Cactacae).
Za hlavní účinné látky opuncie jsou považovány polysacharidy (z xylózy, arabinózy, galaktózy, rhamnózy a kyseliny galakturonové), flavonoidy a steroly; v plodech jsou oceňovány zejména volné aminokyseliny (především prolin a taurin) a betalainy.1,2 Opunciovému extraktu jsou připisovány účinky protizánětlivé, neuroprotektivní, antivirové, antimikrobiální a proregenerační.2 Bylo prokázáno, že její extrakt moduluje střevní mikroflóru tím, že potencuje produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA), a tedy snižuje gastrointestinální diskomfort u osob se střevní dysbiózou,3 a může tak mj. zlepšovat i klinické projevy spojené se syndromem dráždivého tračníku.4
Účinky sušeného stonkového prášku Opuntia ficus-indica var. saboten (OF-s) byly zkoumány na modelech žaludečních lézí a vředů u potkanů. Prokázal významnou inhibici žaludečních lézí vyvolaných ethanolem v dávkách 200 a 600 mg/kg p. o. a kyselinou acetylsalicylovou v dávce 600 mg/kg p. o. OF-s také vykazoval významnou inhibici žaludečních lézí vyvolaných indometacinem v dávkách 200 a 600 mg/kg p. o.5 Na preklinické úrovni u potkanů byl pozorován rovněž stimulační vliv extraktu (s odkazem na přítomnost slizových látek a pektinu) na tvorbu hlenu, působil tedy cytoprotektivně.6
Z pohledu potenciálu opunciového extraktu při gastroezofageálním refluxu zmiňme dvojitě zaslepenou randomizovanou a placebem kontrolovanou klinickou studii, v rámci které byla porovnávána účinnost kombinace maltodextrin + alginát sodný + hydrogenuhličitan sodný + extrakt z opuncie a olivovníku evropského (Olea europea) oproti placebu u osob postižených GER. Oproti placebu byla aktivní léčba spojena se statisticky významnějším snížením skóre GERD-HRQoL (Gastroesophageal Reflux Disease-Health-Related Quality of Life) (Obr. 1) a GSAS (Gastroesophageal Reflux Disease Symptom Assessment Scale), –56,5 % a –59,1 % (Obr. 2). Signifikantně (p < 0,01) poklesly též výskyt pálení žáhy a epizody kyselé regurgitace. Zřejmý je tedy synergický účinek obsažených látek v tlumení symptomatologie typické pro gastroezofageální reflux.7
Závěr
Popsaná fixní kombinace antacidně působících látek se standardizovaným výtažkem opuncie nabízí určitou alternativu samotným antacidům v odstraňování symptomů typických pro jícnový reflux.
Možným přínosem je vedle vlastního neutralizačního účinku obou obsažených antacid (uhličitan vápenatý a uhličitan horečnatý) rovněž např. účinek proregenerační a protizánětlivý daný opunciovou komponentou.
Zdroje
1. Malfa GA, Di Giacomo C, Cardia L, et al. A standardized extract of Opuntia ficus-indica (L.) Mill and Olea europaea L. improves gastrointestinal discomfort: A double-blinded randomized-controlled study. Phytother Res 2021;35(7):3756–3768.
2. Madrigal-Santillán E, Portillo-Reyes J, Madrigal-Bujaidar E, et al. Opuntia spp. in human health: A comprehensive summary on its pharmacological, therapeutic and preventive properties. Part 2. Plants (Basel). 2022;11(18): 2333.
3. Mellai M, Allesina M, Edoardo B, et al. A randomized, double-blind, placebo-controlled trial: Efficacy of Opuntia ficus-indica prebiotic supplementation in subjects with gut dysbiosis. Nutrients 2024;16(5):586.
4. Remes-Troche JM, Taboada-Liceaga H, Gill S. Nopal fiber (Opuntia ficus-indica) improves symptoms in irritable bowel syndrome in the short term: a randomized controlled trial. Neurogastroenterol Motil 2021;33(2):e13986.
5. Lee EB, Hyun JE, Li DW, et al. Effects of Opuntia ficus-indica var. Saboten stem on gastric damages in rats. Arch Pharm Res 2002;25(1):67–70.
6. Galati EM, Pergolizzi S, Miceli N, et al. Study on the increment of the production of gastric mucus in rats treated with Opuntia ficus indica (L.) Mill. cladodes.
J Ethnopharmacol 2002;83(3):229–33.
7. Alecci U, Bonina F, Bonina A, et al. Efficacy and safety of a natural remedy for the treatment of gastroesophageal reflux: a double-blinded randomized-controlled study. Evid Based Complement Alternat Med 2016;2016:2581461.
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospěléČlánek vyšel v časopise
Svět praktické medicíny
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Antidepresiva skupiny SSRI v rukách praktického lékaře
- Cinitaprid – v Česku nová účinná látka nejen pro léčbu dysmotilitní dyspepsie
Nejčtenější v tomto čísle
- Tirzepatid – přichází nové antidiabetikum a antiobezitikum se širokými perspektivami
- Maligní melanom, i přes moderní léčbu stále obávaná diagnóza
- Alopecie – jak poznat a léčit jednotlivé typy alopetických onemocnění?
- Pruritus: diagnostika a léčba