Proč je dobré zachránit Rozhledy v chirurgii

Rozhledy v chirurgii jsou již dlouhá léta častým a vděčným námětem diskuzí. Většinou v nich konstatujeme, že článků je málo a u některých odborná úroveň neodpovídá kvalitnímu recenzovanému časopisu. Mělo by se něco dělat s technickou úrovní a dodržováním termínů a nebylo by na škodu se propracovat k impakt faktoru (IF). Padají nejrůznější návrhy, někdy i sliby, bohužel jejich naplnění bývá skromnější.

Natvrdo

V loňském roce se však konečně začal lámat chleba. Paradoxně se o to zasloužila velmi neutěšená ekonomická situace, do které se Rozhledy v chirurgii dostaly.

V roce 2005 bylo na Valné hromadě České chirurgické společnosti (ČCHS) schváleno navýšení ročního členského poplatku o 500 Kč, aby každý člen mohl Rozhledy v chirurgii pohodlně odebírat a abychom je udrželi ekonomicky nad vodou. Ale ekonomické problémy, které postihly celou společnost, dopadly tvrdě i na náš časopis. Bohužel je třeba říci, že vydavatel – nakladatelské středisko České lékařské společnosti JEP (ČLS JEP) – nebyl schopen novým podmínkám včas a účinně čelit. Vydávání časopisu se stále více opožďovalo, neexistoval ediční plán, práce s inzerenty se tím komplikovala a nebyla patrná žádná snaha přizpůsobit výdaje tenčícím se příjmům. V roce 2011 Rozhledy v chirurgii vygenerovaly ztrátu přibližně 400 tisíc korun a je jasné, že tuto částku nebude ČCHS schopna ze stávajících členských příspěvků vyrovnat.

Po opakovaných jednáních s ČLS JEP dospěl výbor ČCHS k poznání, že její nakladatelské středisko není schopno vzniklou situaci řešit, ani na tom nemá příliš velký zájem. Stál tedy před rozhodnutím, zda nechá Rozhledy v chirurgii zbankrotovat, nebo se pokusí je zachránit tím, že převezme jejich vydávání do vlastních rukou. První kroky byly velmi rychlé a podařily se. S ČLS JEP jsme počátkem letošního roku uzavřeli smlouvu, podle níž přebírá vydávání Rozhledů v chirurgii ČCHS. Vydavatelství zůstává stejné, změnil se štáb spolupracovníků, výbor ČCHS sestavil novou redakční radu a nový rozpočet. Máme ediční plán na celý rok, upravili jsme obsah časopisu tak, aby byl zajímavější a vyvážený, zařadíme v roce 2012 do každého čísla část určenou pro postgraduální vzdělávání.

Nová vize

Možná si položíte otázku, zda skutečně stojí za to Rozhledy v chirurgii zachraňovat. Zejména mladí chirurgové, kteří si příliš nelibují v sentimentu a nelpí na tradicích, si možná řeknou, zda to není zbytečné. Vždyť přece existuje tolik časopisů, z nichž mnohé jim navíc mohou nabídnout tolik kýžený IF.

Já si ale myslím, že přes veškeré pochybnosti, těžkosti, výhrady a kritické připomínky stojí za to Rozhledy v chirurgii zachránit, udržet a dále je rozvíjet. Vybavuje se mi v této souvislosti diskuze o současnosti a budoucnosti českých lékařských časopisů, která se uskutečnila v únoru 2003 ve velkém sále Lékařského domu v Praze. Diskutovalo se hodně a se zápalem [1]. Některé názory možná stojí za to připomenout, protože na jejich platnosti se nic nezměnilo. Publikovat v českých recenzovaných časopisech je účelné z edukativních důvodů jak pro čtenáře, tak pro autory, je to užitečné kvůli možnosti prezentovat výsledky aplikovaného klinického výzkumu (navíc jako hodnocený výstup grantových projektů do RIV). Z hlediska možnosti udržet platformu pro sdělování zkušeností a reflektování současného stavu české chirurgie je domácí periodikum nezastupitelné a nezbytné. Snažme se vidět v Rozhledech v chirurgii nejen časopis ČCHS, ale užitečnou a nepostradatelnou platformu celého našeho oboru a celé komunity českých chirurgů.

Publish or perish stále platí

Nezřídka se setkávám s dotazem, proč stále nutím chirurgy na svém pracovišti, aby publikovali. Copak nestačí, že si dobře odvedou svoji práci a vzdělávají se? Odpověď zní: Nutím je publikovat, protože právě publikační činnost vede k tomu, že se chirurg stane dobrým a vzdělaným odborníkem a bude schopen obstát v konkurenci. Doba, kdy to bude velmi důležité, nemusí být tak daleko.

Proces sběru dat, jejich zpracování, vyhledání odpovídající literatury a vytvoření odborného sdělení vede bezesporu ke zvyšování odborné erudice. Publikování výsledků a závěrů slouží ke stálému porovnávání vlastní úrovně a úrovně svého pracoviště s ostatními. Může nám to připadat pomíjivé, bezvýznamné a pracné, ale na dobrých zahraničních pracovištích je publikační aktivita jedním z významných kritérií hodnocení každého chirurga, podmiňuje šanci na úspěch ve výběrových řízeních i v celém kariérním postupu.

Když český chirurg neuspěje u evropské chirurgické atestace, tak důvodem bývá v převážné většině případů to, že není schopen pracovat s odbornou literaturou, neumí základy statistiky a nedokáže zhodnotit předloženou publikaci (osobní sdělení prof. F. Antoše, který je zástupcem ČCHS v UEMS). Rozhledy v chirurgii jsou vám k dispozici, abyste se s jejich pomocí vzdělávali, prezentovali, konfrontovali a zvyšovali konkurenceschopnost svou i vašich pracovišť.

Co ovlivňuje kvalitu RvCH

Dovolte mi, abych se zmínil ještě o jednom aspektu posuzování Rozhledů v chirurgii, ale i odborné publikační činnosti obecně, a tou je kvalita. V současné době převažuje tendence posuzovat kvalitu té či oné práce podle IF, tedy podle toho, zda byla přijata do impaktovaného časopisu, případně jak velký tento IF je [2]. Nehledě na původní představy zakladatele metodologie hodnocení kvality odborných publikací pomocí tzv. impact factor E. Garfielda v padesátých letech minulého století [3] se stal IF tak trochu modlou. Aniž bych pochyboval o kvalitě časopisů s IF, každému z nás se občas dostane do ruky publikované sdělení, nad kterým kroutíme hlavou. Zda opravdu odpovídá svou kvalitou a především přínosem svému „nosiči“ s deklarovaným IF. Proto souhlasím s tvrzením, že kvalitu prací nedělá vlastní IF, ale hlavně a především kvalita recenzního řízení impaktovaného časopisu, erudice a odborná poctivost spolupracujících recenzentů [2, 4]. IF by měl odrážet kvalitu recenzní práce.

Vrátíme-li se k Rozhledům v chirurgii, zjistíme, že právě kvalitnímu recenznímu řízení nepřikládala redakční rada po dlouhá léta takový význam, který mu náležel. I to se teď změnilo a doufejme, že k dobrému.

Standardní recenzní řízení funguje již od čísla 12/2011. Každé souhrnné sdělení, původní práce a kasuistika, jsou zaslány dvěma odborníkům, kteří je posoudí. Autor je seznámen s jejich návrhy a připomínkami, může je zapracovat a vyjádřit se k nim. Pokud recenzenti článek nedoporučí k publikování, neznamená to, že musí autor hodit flintu do žita a text zahodit. Vždycky na něm může zapracovat a znovu článek poslat k novému recenznímu posouzení.

Recenzentům náleží za jejich práci malá odměna, která jistě nemůže vynahradit jejich čas a práci. Nicméně je motivací, aby ke své práci přistupovali co nejodpovědněji. Jsou to právě oni, od nichž si nejvíce slibujeme zlepšení odborné úrovně i renomé Rozhledů v chirurgii.

Závěrem mi dovolte popřát nám všem, aby letošní rok byl pro Rozhledy v chirurgii zlomový, aby namísto krachu chytily druhý dech, aby v nich každý z nás nalezl to, co hledá a potřebuje, aby se na jejich tvorbě podílelo co nejvíce autorů a recenzentů, aby se staly kvalitním národním odborným časopisem, za který se nemusíme stydět. A k otázce zda a jak pro RvCH získat IF se brzy můžeme dostat.

Prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.

Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN-VFN Praha

e-mail: miroslav.ryska@uvn.cz