Účinnost Nissenovy fundoplikace proti medikamentózní terapii v léčbě low-grade dysplazie u pacientů s Barretovým jícnem
Vyšlo v časopise:
Rozhl. Chir., 2007, roč. 86, č. 2, s. 96.
Kategorie:
Monotematický speciál - Původní práce
Rossi, M., Barreca, M., de Bartoli, N., et al. (oddělení chirurgie a gastroenterologie Centra pro jícnovou patologii, Pisa, Itálie) Ann. Surg., vol. 243, no. 1, 2006, p. 58–63.
Cílem studie bylo srovnat efekt medikamentózní a chirurgické léčby u pacientů s Barretovým jícnem (BJ) a histologicky prokázanou low-grade dysplazií. BJ je komplikací těžkého gastroezofageálního refluxu. Je považován za prekancerózu pro vznik adenokarcinomu jícnu. Vývoj probíhá většinou přes metaplazii, low-grade dysplazii (LGD), high-grade dysplazii až k možnému vzniku adenokarcinomu jícnu. V současnosti nejsou jednoznačná doporučené v postupu léčby při LGD. Autoři v letech 1998 až 2003 provedli studii za účelem posouzení tohoto problému. Vyšetřili v této době 6 592 pacientů horní endoskopií. 327 z nich mělo BJ (5 %). 35 z těchto 327 pacientů (10,7 %) s BJ mělo LGD.
19 pacientů s LGD bylo léčeno medikamentózně vysokými dávkami inhibitory protonové pumpy. 16 pacientů s LGD bylo léčeno chirurgicky – laparoskopickým založením Nissenovy fundoplikace. Dále obě skupiny pacientů byly sledovány endoskopicky a histologicky 18 měsíců.
LGD se vyskytovala více u mužů v poměru 1,7:1. Průměrný věk byl 58 ±13,5 roku. 60 % pacientů po léčbě nemělo známky ezofagitidy. Regrese LGD byla u 12 z 19 pacientů ve skupině s medikamentózní léčbou (63,2 %). Ve skupině po fundoplikaci byla regrese LGD u 15 z 16 pacientů (93,8 %).
Výsledky studie prokazují, že chirurgická fundoplikace je účinnější než medikamentózní terapie u pacientů s LGD při BJ, pravděpodobně proto, že fundoplikace brání nejen kyselému refluxu, ale i biliopankreatickému refluxu do jícnu.
MUDr. Jan Schützner
III. chirurgická klinika 1. LF UK Praha, FN Motol
Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicínaČlánek vyšel v časopise
Rozhledy v chirurgii
2007 Číslo 2
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
Nejčtenější v tomto čísle
- Biliární ileus – opomíjená příčina střevní obstrukce
- Apendektómia – porovnanie výsledkov laparoskopickej a otvorenej techniky operácie
- Metastazektomie vícečetných plicních metastáz nízce diferencovaného synoviálního sarkomu
- Laparoskopická resekce jater