Komentář k článku

Liška V. a spol.:

Embolizace portální žíly – zvýšení resekability pro maligní onemocnění

Jednou z příčin poruchy jaterních funkcí, zvýšené morbidity a letality po velkých jaterních resekcích je nedostatečná velikost ponechaného jaterního parenchymu. Jako velkou jaterní resekci zpravidla označujeme odstranění pěti a více jaterních segmentů. Riziko pooperačních komplikací výrazně narůstá při resekčních výkonech s ponecháním 20 % normálního jaterního parenchymu a 40 % parenchymu s přítomnou chronickou jaterní lézí. Principem selektivní embolizace větví portální žíly (PVE) je dosažení hypertrofie jaterního parenchymu na kontralaterální straně a snížení rizika jaterní insuficience po následné rozsáhlé jaterní resekci. Od prvních klinických zkušeností s PVE publikovaných v roce 1990 byla tato metoda využita při léčbě řady nemocných s primárními a sekundárními tumory jater. Postupně byly zpřesňovány indikace a technické aspekty PVE, objevily se nové poznatky o jaterní regeneraci, stále se upřesňuje optimální strategie léčby jaterních malignit. V současné době je na řadě pracovišť PVE prováděna jako předoperační příprava před plánovanou rozsáhlou resekci jater u vybrané skupiny nemocných. Přes dosažené zkušenosti s touto metodou a současné diagnostické možnosti není k dispozici standardizovaný postup a metoda, která by umožnila přesně definovat u kterých nemocných předoperační PTE indikovat. Z dosavadních studií vyplývá, že zřejmý profit s ovlivněním pooperační morbidity a letality přináší PTE před resekci jater u nemocných s chronickým postižením jater cirhózou, steatofibrózou či chemoterapií.

Autoři článku uvádějí vlastní zkušenosti s PVE provedenou u 24 nemocných, ve snaze zvýšit resekabilitu nádorového onemocnění jater. Jedná se zřejmě v našich poměrech o nejširší sestavu nemocných u kterých byla systematicky indikována předoperační PVE. Je třeba vyzdvihnout snahu autorů o zavedení této metodiky do klinické praxe a multidisciplinární přístup při ošetřování nemocných s jaterními malignitami. Ke gratulaci k dosaženým výsledkům bych rád připojil i několik dotazů k autorům článku.

1. Autoři uvádějí úspěšnou kanylaci portálních větví a provedení PVE u 24 nemocných. Byla v některých případech PVE neúspěšná?
2. Jaká byla indikace k provedení PVE u nemocného s jaterní metastázou karcinomu žaludku?
3. Z jakého důvodu, podle mínění autorů, nedošlo u třetiny nemocných k dostatečné hypertrofii kontralaterálního laloku jater po technicky úspěšné PVE?
4. Třetina nemocných s PVE podstoupila radikální chirurgický výkon. Lze resekční výkon v kombinaci s radiofrekvenční ablací na kontralaterální straně považovat za radikální výkon?

Doc. MUDr. František Bělina, CSc.