Reakce na rozhovor předsedy NRZP p. V. Krásy ze dne 26. 8. 2011
Vyšlo v časopise:
Reviz. posud. Lék., 14, 2011, č. 3, s. 118-119
Kategorie:
Dopis redakci
Po tíhou neustálých útoků na posudkové lékaře ve sdělovacích prostředcích a zvláště rozhovoru předsedy Národní rady pro zdravotně postižené (NRZP) pana Bc. Václava Krásy, uveřejněný v Deníku dne 26. 8. 2011, jsme jménem České společnosti posudkového lékařství České lékařské společnosti J. E. Purkyně (ČLS JEP) nuceni na tyto útoky, znevažující nesnadnou práci posudkových lékařů, kategoricky reagovat. V poslední době je těchto útoků stále více a na bedra posudkových lékařů se kladou všechny nesnáze zdravotně postižených občanů.
Předseda NRZP Václav Krása poskytl rozhovor, který byl uveřejněn v Deníku pod názvem „Získat práci je pro některé postižené u nás nemožné“. V posledním odstavci tohoto rozhovoru na dotaz k připravovanému zjednodušení posuzování zdravotního stavu uvedl – citujeme: „Ve světě neexistuje systém posudkových lékařů tak, jak ho máme my. Běžně posuzují postižení odborní lékaři, kteří jsou nasmlouvaní tím, kdo o dávkách rozhoduje. K našemu systému jsme skeptičtí. Posudkových lékařů je 450, ročně udělají 450 tisíc posudků. Můžeme si spočítat, jak kvalitní tyto posudky jsou. Navíc jde často o lidi, kteří vykonávají praxi celá léta, jsou ve vysokém věku a nemají potřebné znalosti. Nemyslím si proto, že je to správná cesta. Chceme, aby posuzování jednotlivých nároků bylo jako v zahraničí – zapojen by byl terapeut, psycholog a podobně. Spektrum poskytovaných činností by mělo být mnohem širší“ (konec citátu).
Výše uvedeným výrokem se pan předseda NRZP, při vší úctě k jeho osobě, hluboce dotkl práce a cti všech posudkových lékařů. Především posudkové lékařství je v základech pokračováním úředních, revizních a důvěrných lékařů v systému sociálních pojišťoven. Postupné zvyšování nároků jednotlivých povolání v kombinaci s ekonomickým a společenským tlakem od 50. let vedlo k vytvoření samostatné lékařské disciplíny. Na počátku 60. let se posudkové lékařství začlenilo i do odborných společností České lékařské společnosti J. E. Purkyně a na počátku 70. let vzniklo jako samostatný lékařský obor. V roce 1973 byla založena EUMASS – Evropská asociace posudkových a revizních lékařů, jejímž členem se posudkoví lékaři ČR prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR stali v roce 1999. V současné době tato asociace sdružuje lékaře 16 evropských zemí. Není tedy pravdou, jak tvrdí pan předseda NRZP, že ve světě neexistuje systém posudkových lékařů jako v naší republice.
Posudkové lékařství je multidisciplinární lékařský obor, proto posudkoví lékaři musí být vzdělaní v základech všech medicínských oborů. Posudkovým lékařem se může stát pouze lékař, který má vzdělání a atestace v několika základních lékařských oborech. Posudkoví lékaři mají minimálně dvě atestace, ale řada posudkových lékařů má těchto atestací více. Patří tedy, co se týká všeobecných medicínských znalostí, mezi nejvzdělanější. Navíc musí být vzdělaní i v celé řadě právních předpisů. Musí se celoživotně vzdělávat. Na jejich odborném růstu se podílejí neustálým vzděláváním i jejich zaměstnavatelé, tj. Česká správa sociálního zabezpečení, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, ale i katedra posudkového a revizního lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a v neposlední řadě i Česká společnost posudkového lékařství jako součást České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Je tedy výrok pana předsedy NRZP, že „posudkoví lékaři nemají potřebné znalosti“, slušně řečeno, urážkou jejich osobnosti, práce a zkušeností a podráží jejich autoritu. Je sice pravda, že jich řada vykonává tuto zodpovědnou a nelehkou práci plnou stresových situací řadu let a řada jich je ve vyšším věku, ale taková vyjádření jejich práci jen degradují. Za situace, kdy jsou posudkoví lékaři opakovaně napadáni a skandalizováni ve sdělovacích prostředcích, pak není lehké pro tuto zodpovědnou práci zajistit dostatečný počet nových posudkových lékařů, neboť jen málokdo z mladších kolegů je schopen a ochoten tuto práci, nedostatečně morálně a finančně ohodnocenou, vykonávat. Posudkoví lékaři mají ke své práci k dispozici v rámci České správy sociálního zabezpečení ještě řadu tzv. smluvních lékařů z řad jak praktických, tak i odborných lékařů, kteří vypracovávají celou řadu posudků, s výjimkou posuzování invalidity. Ale všechny tyto posudky musí posléze zkontrolovat a uvést v soulad se zdravotním stavem posuzovaného a současnými právními předpisy atestovaný posudkový lékař a správnost a oprávněnost tohoto posudku musí stvrdit svým podpisem.
Posudkoví lékaři posuzují zdravotní stav žadatelů s ohledem na funkční postižení. Přitom vycházejí jak z nálezů praktických lékařů, kteří nejlépe znají zdravotní stav posuzovaných, tak i z řady nálezů odborných lékařů, případně i z vlastního vyšetření posuzovaného při jednáních. Pokud jsou nálezy jak praktických, tak i odborných lékařů nedostatečné, mohou si posudkoví lékaři objednat další potřebné odborné nálezy a vyšetření u nasmlouvaných odborných lékařů, nebo si v případě nutnosti vyžádat i vyšetření za hospitalizace v nemocnici.
Pan předseda NRZP zdůrazňuje, že ve světě běžně posuzují zdravotně postižené osoby odborní lékaři. Ve vší úctě k odborným lékařům však s tímto názorem nelze souhlasit. Odborní lékaři jsou úzce zaměřeni pouze ve svém oboru a neznají právní problematiku týkající se nároků na jednotlivé dávky a služby sociálního zabezpečení. Posudkový lékař však musí posuzovat zdravotní postižení komplexně s ohledem na všechna onemocnění posuzovaných a nelze ze zdravotního stavu vytrhovat pouze jedno onemocnění, a to posuzovat, zvláště když prakticky všichni posuzovaní mají více funkčních handicapů při řadě klinických onemocnění. Jak se při své práci přesvědčujeme, opakovaně se stává, že nálezy různých odborných lékařů v jednom medicínském oboru provedené v rozpětí několika dnů se diametrálně liší.
Co se týká žádosti NRZP, aby posuzování jednotlivých nároků byl přítomen např. terapeut, psycholog a podobně, lze konstatovat, že posudkoví lékaři posuzují funkční zdravotní postižení k datu žádosti posuzovaného anebo do současnosti, nikdy nelze posuzovat do budoucna, ale vždy jen posuzují, ale neléčí. Pak požadavek, aby posuzování byl přítomen terapeut, je víceméně zcestný. Případné psychologické vyšetření, pokud je potřebné a není v dokumentaci přiloženo, si může posudkový lékař objednat. Ostatní „a podobně“ se týká zřejmě odborných nálezů, které má posudkový lékař většinou k dispozici, pokud nejsou v dokumentaci, může si je objednat nebo si i odborného lékaře pozvat k jednání.
Chtěli bychom konstatovat, že podobná prohlášení, rozhovory a komentáře, jako byl tento rozhovor, jen znevažují odpovědnou a nelehkou práci všech posudkových lékařů a dělají z posudkových lékařů nezodpovědné osoby, které se snaží za každou cenu ušetřit státu finance, které stát v nemalé míře na celé sociální zabezpečení vynakládá (což nám posudkovým lékařům často posuzovaní vyčítají). Posudkoví lékaři jsou opakovaně napadáni písemně, ale při jednáních i slovně, někdy i fyzicky a v nejednom případě jim bylo vyhrožováno smrtí. Ve skutečnosti však posudkoví lékaři ke své práci přistupují se vší odpovědností a posuzují funkční zdravotní postižení v souladu s platnými právními předpisy, podle kterých jsou povinni zdravotní stav posuzovat. Tyto právní předpisy jsou přitom vytvářeny ve spolupráci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s odbornými společnostmi České lékařské společnosti J. E. Purkyně a za přítomnosti zástupců, ba přímo předsedy NRZP. Na této spolupráci se v rámci ČLS JEP podílejí nejvyšší lékařské kapacity v jednotlivých medicínských oborech. Opakovanými útoky ve sdělovacích prostředcích na posudkové lékaře jsou tímto i nepřímo napadáni špičkoví odborníci v jednotlivých medicínských oborech, kteří se na vytváření právních předpisů podíleli, a jejich práce je tímto znevažována.
Systém posuzování zdravotního stavu se vytvářel více než 50 let a mnohé státy nám tento systém závidí, což potvrdil i kongres EUMASSu v roce 2008 v Praze, jehož jsme se rovněž účastnili. Pan předseda NRZP vyjadřuje ve svém rozhovoru poskytnutém Deníku i názor, že při stávajícím počtu posudkových lékařů a vypracovaných posudků za rok jsou tyto posudky nekvalitní. Je pravdou, protože nikdo není neomylný, že se občas vyskytují i posudky, které funkční dopady na posuzovanou oblast např. podhodnotily. Proto máme možnost odvolání proti rozhodnutí o dávce, popř. u některých dávek existuje i soudní přezkum, aby tyto eventuální nepřesnosti byly napraveny.
Již samotný název článku „Získat práci je pro některé postižené u nás nemožné“ však je zavádějící a s lékařskou posudkovou službou nemá vůbec nic společného. To je hlavním úkolem Krajských poboček Úřadu práce.
Závěrem svého vyjádření bychom chtěli konstatovat, že neustále útoky i různá prohlášení na adresu posudkových lékařů uveřejňovaná ve sdělovacích prostředcích pouze vnášejí chaos do celého systému sociálního zabezpečení a vytvářejí neustále vyhrocenější situace mezi posuzovanými a posudkovými lékaři. Očekávali bychom, že sdělovací prostředky dají možnost i nám, posudkovým lékařům, abychom mohli na tyto neustálé útoky reagovat, i když naše reakce nemají charakter očekávané senzace, ale pouze chtějí uváděné skutečnosti uvést na pravou míru. Očekávali bychom, že příslušné kompetentní osoby, včetně pana předsedy NRZP, se za svoje neustálé útoky nám, posudkovým lékařům, veřejně omluví a do budoucna si svá tvrzení ověří.
Za Společnost posudkového lékařství ČLS JEP
MUDr. Jan Lukeš
místopředseda Společnosti posudkového lékařství ČLS JEP
P. S. Tento článek byl ve zkrácené verzi jako reakce na neopodstatněné útoky pana předsedy NRZP Bc. Václava Krásy na posudkové lékaře odeslán do centrální redakce Deníku, který dne 26. 8. 2011 tento rozhovor zveřejnil, s žádostí o jeho uveřejnění v tomtéž Deníku.
Štítky
Posudkové lékařství Pracovní lékařstvíČlánek vyšel v časopise
Revizní a posudkové lékařství
2011 Číslo 3
- Úhrada léčivých přípravků podle § 16: Jak přesně postupovat?
- Vedolizumab v klinické praxi: pro koho, kdy a jak
- Vedolizumab v léčbě středně těžké až těžké aktivní Crohnovy nemoci
- Nové možnosti v terapii zánětlivých střevních onemocnění
- Syndrom dráždivého tračníku a nespecifické střevní záněty nejsou evolučně příbuzná onemocnění
Nejčtenější v tomto čísle
- Obezita jako rizikový faktor invalidizace pro onemocnění pohybového aparátu
- Problematika regresních náhrad v nemocenském pojištění a veřejném zdravotním pojištění
- Neoprávněná a podvodná preskripce anabolik, antiastmatik a dalších léků neurologem*
- Cílená revize na odůvodněnost indikace k provedení diagnostické mamografie vykázané výkonem s kódem 89179