Medailon k životnímu jubileu prof. MUDr. Vladimíra Bencka, DrSc.

Profesor MUDr. Vladimír Bencko, DrSc., rodák z Rimavské Soboty, se narodil 6. ledna 1938. Po promoci na Lékařské fakultě hygienické Univerzity Karlovy v Praze (nyní 3. LF UK v Praze) v roce 1961 se stává do roku 1963 pracovníkem oddělení hygieny obecné a komunální Okresní hygienické stanice v Popradu, kde nabývá cenné terénní zkušenosti hygienické praxe. Současně vykonává několik desítek zdravotně bezpečnostních pitev, čímž zúročuje zkušenosti nabyté během studia jako pomocná vědecká síla na Ústavu patologické anatomie, tehdy vedeném doc. MUDr. Josefem Stolzem. Poté nastupuje interní vědeckou aspiranturu na Lékařské fakultě hygienické Univerzity Karlovy v Praze, kde pod vedením profesora Karla Symona obhajuje v roce 1967 svoji kandidátskou dizertační práci o problematice expozice člověka arzénu v důsledku spalování uhlí s extrémně vysokým obsahem této noxy.

V období od roku 1967 až do roku 1972 působí jako vědecký pracovník Ústavu hygieny v Praze (dnes SZÚ), v letech 1973 až 1986 jako odborný asistent Katedry obecné a komunální hygieny na Lékařské fakultě hygienické Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1980 obhajuje doktorskou dizertační práci a v roce 1986 přechází na Ústav tropického zdravotnictví Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů (ILF) v Praze s úkolem vybudovat pod vedením výrazného představitele československé epidemiologie prof. MUDr.  Vladimíra Šerého, DrSc. oddělení hygieny tropů na Ústavu tropického zdravotnictví IPVZ. Spolupráce s profesorem Šerým mu otevřela cestu k alternativním výzkumným projektům. Jedním, snad nejzajímavějším z nich, byla jeho účast v mezinárodním projektu organizovaném Ústavem hygieny Lékařské fakulty Univerzity v Grazu (Rakousko), jehož předmětem bylo studium zdravotního stavu dětské populace žijící na smetištích Káhiry. Své bohaté zkušenosti z výzkumu a širokých pracovních mezinárodních kontaktů využívá také ve své pedagogické činnosti, která patří k jeho hlavním „koníčkům“.

Dne 1. listopadu 1990, na základě konkurzního řízení, je ustanoven do funkce přednosty Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a tuto funkci vykonává do dnešních dnů: tím dochází k naplnění jeho předsevzetí věnovat se poslání vysokoškolského pedagoga. V roce 1991 je habilitován a profesorem pro obor hygiena je jmenován od 1. prosince roku 1993.

Profesor Vladimír Bencko jako přednosta Ústavu hygieny a epidemiologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy neodmyslitelně patří k předním postavám československé hygieny a epidemiologie. Patří mezi významné absolventy Lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy, která po dlouhá desetiletí od svého založení v padesátých letech vychovala řadu generací kvalitně erudovaných lékařů nejen v klinické úrovni výuky, ale a lékařů zejména zanícených pro preventivní pojetí medicíny. Neb, jak pravil zakladatel středoevropské hygieny, mnichovský Max  von Pettekofer:

„Umění léčit dokáže zmírnit mnoho bolestí, o to krásnější je umění, které dokáže zabránit nemoci dřív, než tato vypukne.“

Vědecká, přednášková a publikační činnost profesora Bencka je mimořádně obsáhlá. Je autorem nebo spoluautorem na 220 odborných a vědeckých publikací, zahrnujících problematiku hygieny a epidemiologie, učebních textů nejen pro studující medicíny, ale také pro přírodovědce a architekty. Jeho citační index SCI výrazně přesahuje v našem oboru dosahované hodnoty a výrazně převyšuje podle Web of Science hodnotu 600.

Své celoživotní úsilí zaměřil profesor Bencko především na problematiku biologického monitoringu expozice člověka perzistentním xenobiotikám v pracovním a životním prostředí (toxické kovy a polyhalogenované uhlovodíky) v kontextu odhadu zdravotních rizik, v čemž dosáhl mezinárodního uznání. Předmětem jeho zájmu jsou zdravotní aspekty expozice člověka emisím z dopravy, etické aspekty epidemiologických studií, problematika odpadů ze zdravotnických zařízení v kontextu nemocniční hygieny a v neposlední řadě epidemiologie novotvarů. V této souvislosti dlužno uvést jeho do značné míry unikátní dvacetiletou epidemiologickou studii incidence malignit v populaci nadměrně exponované arzénu startující v polovině 70tých let, která významně přispěla k sérii jeho pozvání do USA a Číny. Vše, čím se zabýval, přímo souviselo s potřebami hygienické praxe a spolupráce s řadou pracovišť hygienické služby byla a nadále je charakteristickým rysem jeho vědecké práce.

Profesor Vladimír Bencko je členem významných odborných společností u nás i ve světě, a to České lékařské společnosti J. E. Purkyně, Společnosti pracovního lékařství, Společnosti pro hygienu a komunitní medicínu ČLS JEP. Dále je zakládajícím členem Central and Eastern European Chapter of International Society for Enviromental Epidemiology a v letech 1999–2001 byl ve funkci předsedy této sekce.

Prof. Bencko je také zakládajícím členem International Society of Indoor Air Quality and Climate a byl zvolen doživotním členem Society for Enviromental Geochemistry and Health, členem New York Academy of Sciences od roku 1997 a byl prvním předsedou Společnosti pro nemocniční hygienu, jejíž založení inicioval jeho spoluzakladatel společnosti v roce 1992.

Co si na profesorovi Benckovi nejvíce vážím je jeho zanícenost pro obor, pro jeho pokračování v rozvíjení hygieny v tradici, položenou velikány své doby jako byli Pettenkofer, Koch, Weil, Kabrhel a jejich následovníky. Neuvěřitelnou pracovitostí profesor Bencko dosáhl toho, že naše pracoviště, Ústav hygieny a epidemiologie na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, které vede od roku 1990, dosáhlo významného mezinárodního odborného ohlasu: jubilant je dočasným poradcem Světové zdravotnické organizace (od roku 1972), od roku 1995 konzultantem Committee for Challenges to Modern Society/NATO, od roku 2001 je zástupcem ČR ve stálém výboru Medical Research Councils se sídlem ve Strasburku, přednáší na desítkách domácích a zejména zahraničních vědecko odborných konferencí.

Prof. Bencko byl po roce 1989 byl navrhovatelem či spolunavrhoval řadu výzkumných projektů, na jejichž řešení se podílel jako hlavní či dílčí řešitel, konzultant nebo národní koordinátor. Jednalo se o projekty řešené jak s podporou grantů Evropské komise, International Agency for Research on Cancer, WHO, Lyon a National Cancer Institut, Betsheda, tak českých grantových agentur. Mezinárodní ohlas jeho publikační činnosti je vyjádřen mimo jiné i jeho členstvím v redakčních radách řady významných mezinárodních odborných časopisů, a to zejména funkcí místopředsedy v redakční radě časopisu Central European Journal of Public Health, dále je Associated Editor časopisu Occupational Hygiene – Risk Management of Occupa-tional Hazards, Contributing Editor časopisu International Journal of Occupational Medicine and Enviromental Health, členem redakční rady The Annals of Agricultural and Enviromental Medicine, European Journal of Inflamation, vedle několika dalších.

Na úrovni České republiky se profesor Bencko v období od roku 1990 do roku 1992 stává odborným poradcem ministra na Federálním výboru pro životní prostředí, od roku 2000 je členem předsednictva Vědecké rady ministra zdravotnictví ČR. V této funkci se významně podílel na vypracování současných koncepcí hygieny a epidemiologie.

Během let byla práce profesora MUDr. Vladimíra Bencka, DrSc. hodnocena řadou významných ocenění. Dne 4. října 1995 byl zvolen Life Honorary Member of the Hungarian Society of Occupational Health. Dne 21. 8. 1997 International Institute for Advanced Studies in Systems Research and Cybernetics mu udělil „Outstanding Scholarly Achievement and Distinguished Service Award in Recognition of His Outstanding Scholarly Work and  Distinguished Loyal Service to His Profession.“ V roce 1998 mu byla udělena Pamětní medaile 1. LF UK k 650. výročí založení UK, čestné členství Slovenské společnosti hygieniků obdržel v roce 1998, v listopadu 1999 mu byla udělena Cena ministra životního prostředí ČR a v roce 2002 a 2007 byla jeho práce oceněna při příležitosti 50., respektive 55. výročí založení hygienické služby. V letošním roce byl jubilant poctěn Pamětní stříbrnou medailí Univerzity Karlovy z rukou rektora UK prof. RNDr.  Václava Hampla, DrSc., za celoživotní úsilí v oblasti vědecké i pedagogické na naší univerzitě i mimo naši Alma Mater.

K prof. Benckovi patří neodmyslitelně pracovitost, houževnatost a cílevědomost. Tyto jeho vlastnosti ho dovedly k tomu, že se stal více než běžným reprezentantem české hygieny a epidemiologie na mezinárodní vědecké a pedagogické scéně.

Jestliže přijde životní jubileum, předkládá se nutně a zákonitě ohlédnutí zpět životem jubilanta, jeho práce a postojů. Osobně si cením právě, snad nejvíce, stanoviska profesora Bencka v jeho postoji k hygieně: v dobách, které uběhly a ubíhají, nedopustil, aby bylo upuštěno od původního názvu hygienického ústavu, aby slovo hygiena nebylo nahrazeno některým z různorodých synonym, které se k termínu hygiena více nebo méně přibližovalo nebo původní název nahradilo. Zdá se samozřejmý takovýto postoj zachování názvu Hygienický ústav staroslavné Almy Mater, kde vůbec došlo k prvnímu založení oboru hygiena v českých zemích na konci XIX. století na naší univerzitní půdě (viz život a dílo prof. MUDr. Gustava Kabrhela). Ale nejen zachování, ale doslova udržení tohoto klasického středoevropského názvu dle mého přesvědčení samozřejmostí nebylo, byť založení tohoto prvního ústavu hygieny v předminulém století v Praze bylo přímo spojeno se jmény a školami mnichovského Maxe von Pettekofera a berlínského Roberta Kocha. Udržení slova hygiena v názvu ústavu, zakládajícího českou hygienu, dle mého soudu samozřejmé nebylo a v tomto postoji se mimo jiné nemalou měrou projevil patriotismus profesora MUDr. Vladimíra Bencka, DrSc., pro náš obor. Současný název ústavu byl zaveden po připojení oddělení epidemiologie (v roce 1992) v duchu jubilantem zdůrazňované nezbytnosti bezbariérové spolupráce hygieniků s epidemiology v zájmu snah o moderní přístup k výuce lékařského dorostu, výzkumu i jeho praktickým aplikacím v oblasti primární prevence.

Co přát profesoru Vladimíru Benckovi k jeho významnému životnímu jubileu: mnoho dalších let, plných jeho životního elánu, zdraví, optimismu a dobrých úspěšných dnů.

Doc. MUDr. Otakar Klein, CSc.